Pomsta Bílého Hada, část I.

Kapitola I.

V nočním tichu, do kterého byla ponořená celá Listová vesnice, byly slyšet pouze nepatrně slyšitelné kroky dvou Chuuninů, kteří spěchali ke hřbitovu. To, že opět zaslechli ze hřbitova divné nepopsatelné zvuky, je utvrdilo v přesvědčení, že se v Konoze děje něco odporného.

Hřbitov byl celý beze zbytku ponořen do tajemného mlžného oparu. Uprostřed, kde se všechny dlážděné cesty střetávaly, vévodil hřbitovu monument, pod nímž byly v kryptě ukryty ostatky dvou mrtvých Hokagů. Celé prostranství bylo pohrouženo do studeného ticha, které přerušilo až zachrastění větví, pod nimiž se objevili oba Chuuníni.

Okamžitě si všimli, že je něco v nepořádku. Na zemi se povalovaly otevřené dřevěné rakve, ze kterých se linul odporný puch, avšak nejhorší byla... ,,Pečeť, pečeť krypty Hokagů je porušena!!"

,,Běž vzbudit Hokageho... Rychle!!" pronesl starší a zkušenější chuunin, který se rozeběhl k monumentu, aby prozkoumal místo činu.

V tom oba ustrnuli.
,,Něco tam je," zajíkl se chuunin, který se už rozebíhal, aby uvědomil Třetího, zatímco se podíval do křoví, odkud vyšel onen zvuk.

Křoví bylo temné a pod rouškou noci poskytovalo dokonalý úkryt tomu, kdo se za ním skrýval. Ten pomalu postupoval dopředu a temná silueta jeho postavy se rýsovala, jak dotyčný pomalu vycházel na měsíční světlo.

,,Utíkej!!"
Na nic jiného mladý Chuunin nečekal a okamžitě začal utíkat před tím, co právě rozsápalo hrdlo jeho partnerovi. Slyšel odporné dávivé zvuky, ale neodvažoval se ohlédnout ... Pořád utíkal...

Přestože už neslyšel žádné známky pronásledování, pořád utíkal dál. Strach ho úplně pohltil. Pouze jednou se ohlédl. Chyba. Žluté hadí oči byly poslední věcí, kterou uviděl... Hrudníkem mu projela ostrá bolest a pár vteřin nato se bezmocně svalil na zem. Byl na místě mrtvý.

Ranní atmosféra byla plná čilých, překotně znějících hlasů. Hřbitov byl posetý hromadami ninjů, kteří zkoumali škody na hřbitově. Zraky všech se upíraly k hlavní cestě, po které přicházel Třetí v doprovodu jednoho ze Sanninů.

,,Další vybrané hroby, teď už i v Konoze. Drzost toho parchanta, co to dělá, nezná mezí," pomyslil si Jiraiya. Jeho pohled okamžitě upoutal monument Hokagů, který byl očividně poškozen.

,,Pane, máme znepokojivé informace o tom vykradači hrobů," promluvil vzrušeným hlasem člen elitní jednotky ANBU.
Ačkoli měl na tváři masku, Jiraiya v něm okamžitě poznal Uchihu Sumaru, jednoho z nejnadanějších členů Uchiha klanu.

,,Jaké?" zeptal se nespokojeně Třetí.
,,Vykradač hrobů se pokusil vloupat do krypty Prvního a Druhého Hokage. Pečeť nezlomil, ale je poškozena. Nejspíš ho při tom přistihli dva chuuníni, kteří jsou teď mrtví," nadechl se a dodal: ,,Jejich srdce jim někdo násilně vytrhl z hrudi. Po viníkovi nejsou žádné stopy, musel být velmi zkušený."

,,Hmm..." pronesl zamyšleně Jiraiya, jehož myšlenky právě rozptýlily dvě pohledné ženy, které se šly podívat, co se to děje.
Zrovna se za nimi chtěl vydat, když na cestě zahlédl známou postavu. Byla sice ještě daleko, ale ten rázný arogantní krok by poznal kdekoliv.

,,Ahoj, Orochimaru," pronesl, když se k němu dotyčný přiblížil. Ten na pozdrav nereagoval, pouze se zeptal: ,,Co se tu děje?"
,,Vykradač hrobů, snažil se vloupat do krypty Hokagů."
,,Nechal nějaký stopy?" zeptal se znuděně.
,,Vypadá to, že ne, ale bude to minimálně Jounin." poznamenal znepokojeně Jiraiya.

Orochimaru ještě chvíli předstíral zájem, potom se vzdálil. Vadilo mu, že musí být tady, zatímco v laboratoři má tolik vzorků, které musí ještě prozkoumat.
,,Neměl jsem ty Chuuniny zabíjet, teď je tu poplach a já se do laboratoře dostanu nejdřív tak večer...," pomyslel si zlostně.

Celé odpoledne probíhalo pátrání po možném viníkovi. Probíhaly výslechy blízko žijících rodin a nevyhnuli se ani návštěvě vězení, kde vyslýchali už zatknuté vykradače hrobů. Výslech řídil Morino Ibiki, ninja s vynikajícími znalostmi psychiky člověka. Ten se držel v co možná největší vzdálenosti od Orochimara. Ten si toho velmi brzy všiml.
,,Hmm, Ibiki se mě bojí. Toho musím v budoucnosti využít." pousmál se zlomyslně.

Večer, když slunce zapadlo a teplota klesla, se vesnice opět ponořila do hlubokého stínu, jehož tajemství odhaloval pouze stříbrný svit měsíce, jež dominoval obloze poseté hvězdami. Pátrání bylo konečně u konce.
Orochimaru už začínal být vzrušený, jak stále víc a víc myslel na svou laboratoř.

,,Orochimaru-sama," vyrušil ho ze snění nějaký mladík, podle vesty poznal, že je Chuunin, ,,Sandaime-sama pořádá poradu v hlavním sále. Chce, abyste se připojil."
Orochimaru měl chuť ignorovat přizvání k poradě a vrátit se do laboratoře. Uvědomoval si však, že musí být opatrný a neustále sledovat probíhající pátrání, jinak by se mohl snadno chytit do pasti, o které by nevěděl.

,,Dobře," pronesl typickým, povýšeným tónem a vydal se na cestu. Už zdálky viděl, jak se naproti měsíci rýsuje majestátní budova úřadu Hokage. Ten pohled ho vždy ohromil.

Z jihu vanul lehký vítr, který zlehka foukal Orochimarovi vlasy do obličeje. Ten pouze pohodil hlavou a dál se zájmem hleděl na propracovanou dominantu Konohy, vesnice, která byla ze všech pěti velkých zemí považována za nejsilnější.
Stál tam, naproti té majestátnosti, a musel se obdivovat celé Konoze, vesnici, kterou z hloubi duše nenáviděl.

Když přišel na poradu, zjistil, že tam jsou pouze ninjové vyšších tříd, což nebylo u případu vykrádání hrobů tak obvyklé. Jeho pozornost upoutal Minato Namikaze a jeho přítelkyně Kushina, oba tiše seděli po Jiraiyově pravici. V celé místnosti byly v půlkruhu rozestavěné židle. Naproti půlkruhu byla postavena tři pohodlná křesla, očividně přichystaná pro Třetího a jeho rádce.

Orochimaru si přisedl k Jiraiyově levici, ale z Namikazeho ani na okamžik nespouštěl oči. Jeho přítomnost pro něj nebyla dobrá novina.
,,Minato měl být na misi. Jeho účast na tomhle případu by to mohla pěkně zkomplikovat," zamyslel se.

Po chvíli otočil hlavu k Jiayovi a zeptal se: ,,Tsunade je pořád na psychiatrii?"
Jiraiya se smutně zahleděl do země: ,,Jo, prý se u ní objevila Hemofobie... I když to se dalo čekat po tom, co jí zemřel Dan přímo pod rukama."
Otevřel pusu, jako by chtěl ještě něco říct, ale následně ji zavřel a deprimovaně zakroutil hlavou.

Mezitím přišel Třetí, usadil se na židli a pronesl pomalým, zřetelným hlasem: ,,Zahajuji dnešní poradu."

V prvních dvou třetinách porady se Orochimaru nedozvěděl téměř nic nového.
Vojenská policie jistila, že viník se chtěl vloupat do krypty a proto tam odteď postaví na noc stráže. Takovou akci očekával, ale mnohem víc ho rozrušilo, když Třetí oznámil, že už vytvářejí novou pečeť do krypty, kterou tam pozítří dají. To znamenalo, že se musí do krypty dostat, dokud je tam ještě stará. Teď, když ji analyzoval, by pro něj neměl být problém pečeť zrušit.
Skutečná novina přišla až v oné poslední třetině, díky které si uvědomil, proč jsou na poradě jen Elitní ninjové a příslušníci vyšší vrstvy.

,,Ehm.. Ještě jedna věc," odkašlal si Třetí, ,,oficiálně prohlašuji, že v následujícím týdnu odstupuju z Úřadu Hokage a vyhlašuji tak konkurz na nového Hokageho. Pozvání na dnešní radu dostali především potenciální zájemci o post Hokageho."

Sál ovládlo tlumené vzrušení. Teď už Orochimarovi došlo, proč tam je Minato.
Orochimara zachvátilo vzrušení.
,,Chce se stát Hokagem... To by mohl být silný soupeř, ale je příliš mladý. Je mu teprve dvaadvacet. Sarutobi mě měl vždycky nejradši. Rozhodně se musím přihlásit do konkurzu. Byla by to ohromná výhoda."

Celou noc ve své podzemní laboratoři Orochimaru přemýšlel o té poradě. Právě zkoumal DNA novorozenců, které unesl ze Země Trávy. Výzkum jejich DNA už byl téměř u konce, proto rychle potřeboval DNA někoho s kekkei genkai. Optimální by byl Senju Hashirama s jeho proslaveným Mokutonem. Ó Jak dlouho po tom vzorku toužil! A teď ho může mít! Analyzoval pečeť a teď stačí pouze odebrat vzorek.

Byl rozhodnutý: ,,Dnes se tam vrátím a neodejdu, dokud ten vzorek nezískám, i kdybych měl všechny zabít..."