Milostný trojúhelník-2.díl.

,,Ne tak rychle….chcete odejít bez boje?‘‘ Otočím se a uvidím postavu, kterou jsem chtěla vidět naposledy ze všeho nejméně……
,,Shikamu, Kibo!!‘‘ Zakřičela jsem na oba najednou. Nevěděla jsem co mám říct. Tohle byla hrozná situace. Shikamaru měl v očích zlobu. Z jeho pozadí vyšli ještě nějací muži. Vypadalo to, že jsou to dobří ninjové. Ale je to tři na tři. Já, Kiba a Akamaru proti Shikamaru a dvou ninjům. Tajně jsem doufala a věřila v nás, že je porazíme, ale na takovéto myšlenky jsem musela rychle zahnat. Shikamaru se na Kibu vrhnul. Běžela jsem k nim a chtěla Kibu zachránit. Už jsem byla kousíček u nich, když mě něčí ruka zachytila. Byl to jeden z ninjů. Jeho stisk byl pevný. Svíral mi ruku a já cítila jak se mi krev hrne jen do zápěstí. Zkoušela jsem snad vše, ale nic nepomáhalo. Z jeho objetí jsem se vymanit nedokázala. Jak jsem byla sosuředěná na boj s ninjou nestihla jsem registrovat boj těch čtyř. Po dvou hodinách snažného bojování jsem v dálce viděla ležící postavu. Konečně jsem vymanila z jeho sevření. Rychle jsem se rozběhla k běžící postavě. Modlila jsem se a doufala ať to není….
,,Kibo!!!!!‘‘ Přiběhla jsem a viděla mojí jedinou lásku. Mého přítele jak leží bezvládně na zemi. Studené vločky dopadaly na jeho bílou tvář. Do běloučkého sněhu vytékala rudě červená krev. Pořád se mi tomu nechce věřit. Ani jsem se nemohla rozloučit. Akamaru je přitisknutý na jeho krvavé bundě. Jeho bílá se srst se také pomalu začíná zabarvovat. Kibo, jak to, že jsi nepřežil. Jak si mi to mohl jen udělat. Nechal si mě tu samotnou a naše společné sny, plány, budoucnost……Je to pryč.
Mé hořké slzy dopadají na jeho promodralé rty. Chvějí se, ale srdce už přestalo tlouct. Naposledy vezmu ruku do svých dlaní. Jeho prsty jsou promrzlé. On byl tak….silný, jediný kdo mě dokázal rozesmát. On byl jediný kterého jsem z celého svého srdce milovala.
Ale..teď už je všechno jenom minulost. Už můžu jen vzpomínat….
Vzpomínám na to jak jsi mi řekl že všechno bude zase fajn. Nic není fajn. Jen to jak koukám na tvoji mrtvou postavu. Tohle sis nezasloužil. Skloním se nad ním a naposledy políbím jeho promrzlé rty.
Všichni byli ochotni riskovat kvůli mně svůj život. Kiba i Shikamaru. Není to za co by Shikamaru nesnášela. On byl také ten, který byl zaslepen láskou. On mě miloval. I přesto že jsem se k němu nechovala tak jak by chtěl. Je mi to líto Shikamaru, že jsem si nevážila toho co pro mě děláš. Zabil jsi Kibu, tohle ti nikdy neodpustím, ale pořád jsi ten kterého si vážím.
Stoupnu si na rozklepané nohy. Oči mě od samého pláče pálí. Podívám se živému příteli do očí. Ty se na mě jen znechuceně podívají. Jako na odpad. Ale já věřím, že pořád v jeho srdci jsem. A že tam budu celý jeho život. I ty tam budeš Shikamaru…
Ztratila jsem je oba najednou. Přišlo to tak náhle. Až se to všichni dozví budou mi jen radit ,,To chce čas‘‘, ale já se bojím že to nepřekonám. I na ty nejhlubší rány je celý život moc krátká doba….