Sakura-chan, NIKDY!

Sakura se procházela po zničené louce, tedy napůl skládce a v oficiálním názvu se tomu mají říkat "Ornamentní zahrady Uchiha klanu".
"Sasuke!" povzdychla si Sakura a vzpomínala na ty všechny pěkné, ale i strašné věci. V její mysli se objevila scéna s Orochimaruem, nedokončený polibek, urážky, záchrany života, odmítání, ignorace a další nepěkné vzpomínky.
"Nikdy se nevrátí!" řekla Sakura a ukápla jí jedna slza. Uplynuly dny, týdny, měsíce, roky a Sakura společně s jejím týmem dostali naléhavý úkol.
"Byl nalezen Itachi Uchiha!" řekla Tsunade a Naruto se na ni nechápavě podíval.
"Mrtev!"

Sakura vzlykla, ale proč? To nikdo nevěděl.
"Sakura-chan? Jsi v pořádku?" zeptal se Naruto a pohladil jí po zádech.
"Ano Naruto!" řekla Sakura a podívala se na Tsunade.
"Chápu tvůj pláč, ale nemáš se čeho obávat. Sasuke mrtev není! Jeho tělo nalezeno nebylo a podle jednoho z Akatsuki měl Sasuke ještě sílu na to, aby utekl pryč se svou bandou!" řekla uklidňujícím tónem Tsunade.
"Tsunade-sama, co po nás tedy chcete?" zeptal se najednou Yamato. "Ne počkejte! Koho z Akatsuki jste chytili?" vyhrkl Naruto.
"Koho? Deidaru!" řekla Tsunade a vstala z kancelářského křesla.

"Měli totiž v plánu nám zanechat stopu a chtějí se s námi spolčit, přišli prý o toho nejlepšího a chtějí se pomstít s naší pomocí!" řekla Tsunade a přistoupila k Yamatovi.
"Yamato!"
"Ano Tsunade-sama?" soustředil Yamato.
"Vaším úkolem je najít do dvou dnů Sasukeho, Zvučná čtyřka má podle našich zdrojů úkol a on bude sám a bez chakry. Bude u něj jen dívka z jeho skupiny, která ho bude léčit, ale doufám, že to bude hračka!" řekla a pokročila k Narutovi.
"Akatsuki už nechtějí tebe, ani Gaaru, oni chtějí Sasukeho, stejně jako my! Ale my ho musíme mít první a musíme zaručit jeho přežití, či doživotní ochranu, i když je to uprchlík!" řekla a postoupila k Sakuře.
"Nesmíš mu podlehnout! Musíš si pořád říkat (naklonila se k jejímu uchu a pošeptala:) Nemiluji ho a on mě taky ne!" řekla a zastavila se s pohledem upřeným na Saie.
"Saii?" řekla Tsunade.
"Ano Hokage-sama?"
"Dohlídni na Sakuru, jako by byla tvoje!" řekla Tsunade a Sai kývnul. Už se falešně nesmál, pochopil, co je to skutečný smích, veškeré city a i láska!

Když šla Sakura sama domů, po chvíli začalo hřmět a Sakura se někam utíkala schovat. Nechtěla ještě domů a myslela na to, co jí Sakura řekla. V hlavě se jí pořád ozývaly věty
"Sai, dej na ní pozor, jako by byla tvoje!"
"Nemiluji ho a on mě taky ne!"
Jako by tím dávala něco najevo, ale Sakura nevěděla co. Pak se znovu pozastavila nad větou: "Nemiluji ho a on mě taky ne!"

"Proč si mám říkat a on mě taky ne..." řekla si v duchu Sakura. "Vždyť to je samozřejmý! Nebo ne?"
Sakura se zastavila pod stromem, zahloubaná do svých myšlenek, když v tom praskla z ničeho nic obrovská větev opadané třešně a záruka na zlomené a nikdy nezahojené nohy padala na Sakuru z výšky čtyř metrů.
"N-ne!" uskočila, ale větev byla velice rozsáhlá a Sakura by nestihla uskočit znovu. Najednou na ní něco vyskočilo a rychle odstrčilo. Sakura se nestihla vzpamatovat, jen cítila, jak jí drží někdo silný, velmi udýchaný a bez síly. Nemohla rozeznat jeho chakru, protože žádnou necítila. V tu chvíli jí to bylo jasné, byl to Sasuke. Ale než stihla otevřít oči, osoba i pevný stisk byly pryč.
"Sasuke!" vydechla Sakura a podívala se na obrovskou větev, která jí málem vzala nohy a možná i její bezcenný život.

Večer všichni vyrazili a Sakura si nechala to tajemství pro sebe. Všichni hledali od nadcházejícího rána čtyřiadvacet hodin v kuse, ale jediná Sakura věděla, že je to marné. Blížila se půlnoc, zbývalo jen necelých deset minut do konce trvajícího dne. Sakura se procházela a odbočila mezi stromy do temného zákoutí. Když prošla křovím, uviděla zlatavé jezírko, kde padal menší vodopád a voda stříkala všude kolem.
"Karin, běž prosím sehnat něco k jídlu." řekl Sasuke a dívka s červenými vlasy vyběhla z menší díry v kamenech pod vodopádem. Sakura se sotva stačila schovat, ale naštěstí to stihla. Po zmizení té dívky rychle vyběhla k jeskyni a uviděla plamínky ohně, jak tancují v tom vlhkém vzduchu.
"Sasuke?" začala Sakura, ale někdo jí ústa zacpal.
"Podívejme se, vetřelec!" řekla Karin a zkopala Sakuru jako psa, Sakura byla na tohle nepřipravená, vyplivla z krev a Sasuke se pomalu zvedl.
"Kde je jídlo?" zeptal se Sasuke, ignorujíc to všechno, ale už trochu nabroušeně a Karin najednou ležela na zemi, to jí totiž Sakura podrazila nohy a Karin se praštila o kámen a v tu ránu byla v bezvědomí.

"Chytrá!" usmál se Sasuke a pomalu vstal.
"Proč si... proč si byl jednou v Konoze?" zeptala se najednou Sakura.
"Proč? Jak jsi mě poznala..." řekl Sasuke a přešel k ní.
"Neměl si chakru! Zabila by tě taková pecka chakry, kdyby si ji i nadále dovolil aby se uvnitř tvého těla hostila, udělali jste dobře... a teď ji taky nemáš co?"
Sasuke souhlasně kývl.
"Chytrá!" řekl znovu a Sakura se neubránila zčervenání. Sasuke od ní byl jen milimetry a vypadalo to, že se políbí a to se taky stalo. Jejich rty i jazyky se spojili. Sasuke si pohrával se Sakuřinými vlasy a Sakura ho zase objímala. Vášnivě se líbali, dokud je nepřerušil šepot z venku.
"Je tu ještě někdo?" zeptal se Sasuke.
"Tady ne, ale dál je zbytek týmu sedm!" řekla Sakura a zadívala se do Sasukeho černých očí.
"Zapni mi chakru!" zaškemral najednou Sasuke.
"P-Proč?" zeptala se vystrašeně Sakura.
"Dělej!" řekl a uhodil ji až Sakura spadla na zem.
"C-Co se děje?"
"Zmlkni! Využil jsem tě!" zařval Sasuke a znovu si k sobě Sakuru přitáhl. Sakura teď cítila každý jeho nádech, menší pohyb, či jen mrknutí. Byla tak blízko, že by mu mohla udělat cokoliv, dal jí tu šanci, chtěl zemřít!

"Proč? Sasuke, proč!" začala Sakura brečet a hodila ven pár kunaiů.
"Je to zvěř a to šeptání, Karin mluvila ze spaní!" řekla Sakura a stala se hadrovou panenkou. V jeho sevření byla uvolněná. Jako by omdlela, ale byla při smyslech a Sasuke se musel víc zapřít, aby jí nepustil.
"Sasuke-kun!" brečela pořád Sasuke na jeho hrudi a Sasuke ji vzal pořádně do náručí.
"Nechtěl jsem ti nijak ublížit! Ale já už takhle žít nemůžu. Jediný, s kým v týmu vycházím je Suigetsu!" řekl Sasuke a vypadal, jako by chtěl začít brečet.
"Tým sedm ..." začala najednou Sakura, "...ti bude vždy otevřen!" řekla Sakura a Sasuke ji znovu políbil.
"Jemná a krásná slova z úst někoho, koho jsem miloval od prvního spatření!" řekl Sasuke a Sakura se zasekla.
"Od prvního spatření?" podivila se.
"Jo...jen jsem tolik myslel na Ita... Itachiho, že jsem na Tebe neměl čas Sakuro!" řekl Sasuke.
"Co-cože?" zeptala se znovu Sakura.
"Já tě Sakuro miloval! Kdy to pochopíš! Omlouvám se!"
Nastala chvíle ticha oba se dívali z očí do očí, milimetry od sebe...

Druhý den, kolem páté hodiny, Sakura totiž neuměla spát dlouho, se oba vzbudili, ale něco jim nehrálo. Sakura i Sasuke vzpomínali na tu krásnou noc, s velkým rizikem, že je někdo najde v této akci, ale Karin byla pryč.
"Kde je?" zeptal se Sasuke a začals e ven ohlížet.
"SAKUROOO!" někdo zařval. Byl to Sai.
"Sai!" škytla Sakura a rychle se začala oblíkat.
"On... Oni... tým!" začala rychle dýchat a drapla Sasukeho, aby vstal, protože pod ním leželo její tričko.
Sasuke se usmál a rychle se taky začal oblékat.
"Co mám říct?"
"Že si mě našla! Budu dělat, že spím!" řekl Sasuke a zase si, tentokrát oblečený, lehl.

"Sai! Hurá, aspoň někdo!" řekla Sakura, vyběhla z jeskyně a vtáhla Saie zpět do ní.
"Sasuke!" řekl Sai a přiběhl ke spícímu Sasukemu. Na jeho tváři se objevilo zmatení, ale i menší náznak veselosti.
"P-pomoc!" vydechl Sasuke.
"Vrať se k nám!" nabídla Sakura a pochvíli jeho přemýšlení se venku ozval další hluk.
"Naruto a Yamato!" řekl Sai a vyběhl ven, aby je zavedl sem, ale to byla jeho osudová chyba. V tu chvíli se do hrudi Saie zabodly čtyři kunaie.
"NE!" vřískala Sakura, ale slova byla v tu chvíli bezcenná, Sasuke jí držel za ústa, věděl kdo to je.
"Teď ještě tu holku!" vykřikla odporně dívka, zřejmě Karin.
"Už mě nechtěj!" řekl znovu Sasuke a oháněl se po jeskyni. "Je jich víc, kdo mě nechce, ne jen Hebi!" řekl Sasuke a vtáhl Sakuru s sebou do zadní části jeskyně.
"Miluji tě!" řekl a dlouze Sakuru políbil.


O týden později

"Sasuke! Vrať se mi!" zaskřehotala Sakura a dívala se na dva hroby. V obou hrobech byli lidi, co si byli strašně podobní! Oba zemřeli stejnou smrtí, v domnění, že je to někdo, koho nesnáší!

"Je to už týden, Sakuro!" řekl Kakashi a objal ji.
"Já vím, ale to není zas tak dlouhá doba!" zaklela Sakura a přistoupila k hrobu Sasukeho.
"Nikdy na tebe nezapomenu a později se shledáme!" řekla Sakura a vzpomínala na Sasukeho vraždu. Karin ho zabila, Sasuke vyšel z jeskyně a všichni si mysleli, že to byla Sakura, Karin byla nejrychlejší a Sasukeho zasáhla stejným počtem kunaiů a do stejného místa, jako Saie.

"Kakashi," ozvala se Sakura, "nemůžu to tu bez nich vydržet!" řekla a podívala se na dva hroby vedle prvních dvou, kde byl Sasuke a Sai.
"Naruto a Yamato, to byli členové našeho týmu! Teď už nepatřím nikam!" řekla Sakura a položila na všechny čtyři hroby bílý karafiát.

Byl večer a Sakura se připravovala na její poslední den, strávený v Konoze, strávený na vzduchu, strávený mezi živými. Probodla se skrz na skrz katanou a viděla zbytek jejího týmu, ale někdo tam chyběl, byl to Sasuke.
"Kde je Sasuke?" zeptala se Sakura všech tří.
"Naživu!" usmál se Naruto a mávl rukou do prázdna. Okolo byla černota, jen pod Narutovým mávnutím se objevila světlá skvrna. Ta světlá skvrna byl pohled na svět, ležel tam Sasuke, ošetřovala ho Karin a on pomalu zvedal hruď. Celý tým Hebi seděl okolo něho a litovali toho, že to udělali.
"Co-Cože?" zeptala se zmateně Sakura a podívala se znovu na Sasukeho.
"Žije!" řekl Naruto a pohled na Sasukeho zmizel.
"Kdo je teda v hrobě? Vždyť jsem viděla, jak tam jeho tělo pokládali a byla jsem u toho hrobu celou dobu!"
"Ty si myslíš, že neexistujou jutsu, která Sasukeho vytáhnou třeba podzemním tunelem?!" začal Yamato.
"Ale já se ujišťovala, jestli žije a on byl mrtvý!" začala Sakura brečet, ale pak si vzpomněla, že jí něco zmátlo.

"Cítím tep!" řekla po deseti minutách hledání tepu Sakura.
"Opravdu? To je nemožné!" řekla Tsunade a tep zase utichl. "Tělo se muselo asi zmást!" řekla Tsunade a Sasukeho tělo začala pokládat do hrobu.

"Aha!" pochopila Sakura a litovala toho, co právě udělala.
"Vzbuď se Sakuro!" začal řvát Sai a Sakura leknutím spadla do černoty. Padala, až pod sebou uviděla tečku světla, která se zvětšovala a zvětšovala.
"No tak!" řval ženský hlas a Sakura se začala klepat.
"No tak!" ještě více hlasitější a Sakura najednou byla v bílém pokoji. Nerozeznávala postavy okolo, ale jednu osobu poznala, Tsunade!

Najednou se rychle probudila a trhnutím se zadívala na postavu v tmavém obleku a okolo pasu ovázaný bílým páskem.
"Sasuke!" šeptla Sakura a otevřela pořádně oči.
"Spalas dva dny!" řekl Sasuke a naklonil se k Sakuře. Trošku se mu zkřivil obličej, když se ohnul.
"Co... co ti je?" zeptala se rychle a podívala se na jeho břicho.
"To bude dobrý!" řekl Sasuke a Sakuru políbil.

Druhý den už Sakuru pustili a Sasuke se ohlásil, jako Ninja ve vyhnanství, který se dopustil velice těžkého trestného činu a který se vrátil zpět do Konohy. Odseděl si dva roky ve vězení, ale nenudil se. Každý den, hodinu, minutu, dokonce i vteřinu tam s nim byla Sakura, Tsunade to musela dovolit, jinak by se Sakura mohla znovu pokusit zabít.

Po dvou letech spolu žili šťastně, vzali se a měli tři děti. Kasai, Kami a mladšího Itachiho.

KONEC....