TemaShika 5.díl - Pomoc??

„Temari?? Jsi.. to ty??“ zeptal se jí skoro neslyšným hlasem a pomalu otevíral oči.
„Kankuro?? Ty žiješ!! Jsem tak ráda!! Já jsem myslela!!! Ale to je teď jedno. Musíš do nemocnice. Kankuro, chyť se mně.“ řekla Temari starostlivě. Najednou ji napadlo:
„A sakra, Gaara je v nemocnici. Teď Kankuro je zraněný.... Možná je to jen náhoda nebo se někdo chce zbavit naší rodiny.“ a už jí bylo jasné, že teď je neřadě ona.
„Temari, ty nesmíš jít ven... Je to pro tebe nebezpečné. Ten chlap s maskou, co jsme ho potkali, když jsme plnili tu misi na záchranu toho ANBU. Ten tu byl. Skočil dovnitř oknem.... nestačil jsem moc rychle vytáhnout loutku a on mně bodl do zad. Spadl jsem na zem, ale hned jsem se postavil. Vytáhl jsem loutku, ale on už byl za mnou a bodl mně. Bylo mi jasné, že pro něho nejsem soupeř, tak jsem hrál mrtvou krysu. Jak odcházel, řekl: ´Další z trojčat mrtvé, teď chybí ta holka. Myslím, že ta bude nejlehčí. Musím být na prášky z toho, že má mrtvé bratry. Pak mně Orochimaru pochválí, ale ještě pořád nevím, proč tu holku táhnout sebou. Proč, ne třeba toho Gaaru. No to je jedno.´ než odešel, tak mně kopl do hlavy a vyskočil ven.“ řekl Kankuro a podíval se na Temari starostkám pohledem.
„Temari, uvědom si. Jsi ve větším nebezpečí než my. Ten chlap si myslí, že jsme mrtví, ale tebe má donést živou a já si myslím, že tě chce zabít osobně.... Temari, tam mrtvou krysu nezahraješ.“ poučoval ji Kankuro.

„Takže zahajuji rychlokurs tance..“ řekla Yoshino.
„Jaký smysl má k tanci proslov??? Hele, já si myslím, že Temari nebudou zajímat takové keci o tanci, ale spíž jak budu tančit já. A jestli to budeš okecávat, tak se určitě tančit nenaučím.“ řekl Shikamaru, kterému už to lezlo krkem.
„Tak jo začneme. My ti to s Yoshino nejdřív ukážeme, jo??“ zeptal se ho Shikaku.
„Jo..“ řekl Shikamaru a posadil se na židli.
„Shikamaru, ale musíš nás sledovat. Musíš sledovat naše kroky a figury.“ poučovala ho Yoshino.
„Ježiš, jo pořád. Já vás sleduju.“ řekl Shikamaru, sedl si a hrál, že je sleduje. Přitom pořád myslel na Temari a jak s ní bude zítra tančit.
„Shikamaru, tak teď bude tvá partnerka Yoshino, no jenom dneska. Kroky jsi snad nějaké pochytil. Tak.... já pustím hudbu a nejdřív skus improvizovat.“ řekl Shikaku. Shikamaru chytil Yoshino za boky a začali tančit, Shikamaru si místo Yoshino představil Temari a pak mu něco v hlavě ukázalo Temari v ratolišti krve.
„Temari se něco stalo.“ vykřikl Shikamaru a začal se oblékat.
„Shikamaru, počkej. Jak to víš??“ zeptal se ho Shikaku.
„Já.. já nevím, ale v hlavě jsem ji viděl v ratolišti krve. A myslím... no bylo to tak opravdové.“ řekl Shikamaru.
„To byla jen tvá představa.“ řekl Shikaku.
„No, možná. Ale jistota je jistota. Tati, pochop to. Jen se zajdu za ní podívat a hned se vrátím. Tak, ahoj.“ řekl Shikamaru a vykročil ze dveří. Zastavil se a přemýšlel.
„Možná ji přece nic není a ona si, pak bude myslet, že jsem měkota. Ale co když se jí teď někdo unesl a já tady jen tak stojím.“
„Shikamaru ty nepůjdeš??“ zeptal se ho Shikaku.
„Ne, já jen. Myslím co když jsi měl pravdu?? A pak by si myslela, že jsem měkota.“ řekl Shikamaru.
„Děláš si velké starosti, ale podle mě by tak i tak bylo lepší se tam podívat. Shikamaru, žádná holka se nenaštve kvůli tomu, že si o ni děláš starosti. To ji pak na opak polichotí.“ řekl Shikaku.
„Když myslíš. Tak já jdu.“ řekl Shikamaru a skočil na střechu protějšího domu.

„To je jedno, teda aspoň teď. Ty musíš do nemocnice, možná ti něco vyléčím, ale nemusí to fungovat. Prostě tě dovedu do nemocnice a je mi jedno jestli se mi něco stane. Kankuro, chyť se mně kolem ramen. Dělej!!“ řekla Temari a dobře věděla, že se jí při cestě něco stane. Ale taky jí bylo jasné, že musí svého bratra odvést do nemocnice.
„Kankuro, jakmile vyjdeme ven, tak se nezastavíme. Jo??“ řekla Temari a pomyslela si:
„No i když minimálně jednou budeme muset zastavit. Ten chlap nebude mít zátěží a i kdyby měl, tak budu mít problém před ním utéct. Tenkrát na té misi musel několikrát zastavovat, abychom mu vůbec stačili. Ale co teď?? Určitě čeká venku na to, až vyjdu ven... Musím ho nějak zdržet... Jasně můžu udělat repliku!!“ napadlo ji.
„Temari... já to nezvládnu a ty to víš. Teď přemýšlíš, jak toho chlapa co na tebe čeká, zmást. Ale uvědom si, že se ho nezbavíš, když ani Gaara na něho nestačil. Temari, nech mně tady. Beztak nás chytí.“ řekl Kankuro.
„To se jenom myslíš. Mám plán, ale budeš mi muset trochu pomoct a obětovat loutku.“ řekla Temari a Kankuro na ni při slovech ´obětovat loutku´ hodil vražedný pohled.
„Jen jednu, Kankuro.... Prosím.... a beztak ty tvé pitomé loutky se dají zpravit....“ řeka Temari, protože už ji štvalo, že její bratr se k nim chová líp než k ní.
„Ne, s loutkou by to nešlo. No moje loutky už jsou docela rozbité a........ a.... a no nefungovalo by to.“ řekl Kankuro a pokračoval:
„Možná bychom mohli obětovat místo loutky někoho z hotelu??“ řekl Kankuro a hodil úsměv.
„Kankuro?? Jsi normální??? Ty tvoje loutky se nemůžou rovnat s živým tvorem!!! Už mně začíná štvát, že ty upřednostňuješ ty své loutky před živé tvory!!! Uvědomuješ si, že to jsou jen loutky???“ křičela na Kankura Temari.
„Hele, já jen byla by jich škoda. A navíc o nich rozhoduju já."