Holka od vedle - 2.Setkání po pár letech

„Ahoj, týme. Tak co, už jsme zase spolu?“ prohlásil vesele Kakashi, když se se svým starým týmem sešel v kanceláři lady Hokage. Čekal, že mu temperamentní blonďák Naruto něco odpoví, ale on se jen usmál a založil ruce za hlavu. Pak se podíval ven z okna a asi začal vzpomínat na staré dobré časy týmu sedm. Kakashi si ho pozorně prohlédl. Za ty dva roky, co byl pryč se změnil. Už mu bylo skoro šestnáct a dospěl. A tak se Kakashi podíval na svou druhou studentku se zvláštními růžovými vlasy a neuvěřitelně světle zelenýma očima. Ale ta se taky jen lehce usmála a uhladila si svůj bílý plášť. Byla to už uznávaná léčitelka, protože ji učila sama lady Hokage, Tsunade. Ale něco z té mladé dívky jí stále zůstávalo v úsměvu. To Kakashi poznal.
„Už to tak bude, Kakashi. Mám pro vás misi, takže do toho. Ale ještě předtím vám představím vaši novou týmovou kolegyni,“ odvětila Hokage a kývla na svou pravou ruku, Shizune, která odešla a po chvilce se opět vrátila a za ní šla vysoká dívka s jasně bílými vlasy a krásnýma zelenýma očima. Ne lehce matnýma, jako je měla Sakura, ale zářivě zelenýma.
„Ahoj, lidi,“ usmála se na všechny dívka a ležérně se opřela o rám dveří. Naruto si ji překvapeně prohlédl. Kdyby neměla na čele rudou čelenku Konohy, tak by si myslel, že to je nějaká normální holka. Přece jen, oblečení tomu napovídalo. Měla na sobě krátkou černou sukni a černou košili, která byla v pase převázána širokou temně rudou stuhou a zdůrazňovala skoro až nezdravě štíhlý pas.Na nohou měla jasně rudé punčochy, skryté po kolena v černých kozačkách na šněrování a na vysokém podpatku. Véčkový výstřih košile jí zaplňoval medailon v podobě rudého slunce. Až později si Naruto i ostatní všimli, že dívka má v pravém obočí piercing a po obvodu celého levého boltce náušnice. Vypadala jako rozená punkerka. To ještě podtrhovala sluchátka v uších, ale ty měla skryté pod dlouhými vlnitými vlasy.
„Mayo,“ usmál se na dívku Kakashi a objal ji.
„Ahoj, starouši,“ ušklíbla se na něj dívka, zvaná Maya a zářivě se na všechny usmála.
„Mayo…“ vydechla překvapeně Sakura a také ji objala. I když méně vroucně než Kakashi. Ty dvě se totiž znaly ještě z období před tím, než Maya odešla do města.
„Co děláš tady? Já si myslela, že tě dráha kunoichi nezajímá,“ optala se jí Sakura. Maya si lehce povzdechla.
„Za to může táta. Násilím mě cvičil,“ odpověděla Maya.
„Jinak by to ani nešlo,“ namítl Kakashi.
„To asi ne…“ usmála se Maya a ukázala všem své zářivě bílé zuby. Pak přistoupila k Narutovi.
„Ahoj, jsem tvoje nová týmová partnerka,“ usmála se na něj a pohodila vlasy.
„Jsi náhrada za Sasukeho?“ odvětil Naruto hlasem bez známky citu. Nelíbila se mu vidina zaplnění místa v jejich týmu po kamarádovi. I když odešel sám a dobrovolně.
„Jasně, že ne. Jen potřebuju pár zápisků z misí, abych si mohla něco zařídit. Jinde nebylo místo,“ odsekla stále vesele Maya a otočila se zpět na Tsunade, zatímco Naruto se na ni jen vyjeveně díval. Takhle už mu dlouho nikdo na jeho špatnou náladu neodsekl.
„Ahoj, Tsunade. Tak co jsi pro nás přichystala?“ zeptala se Maya Hokage nebojácně. Ta nad ní jen zavrtěla hlavou, ale jinak to raději nekomentovala. Znala ji.
„Misi typu B. Zajistit dopravu lorda Kazekage do Suny. Bezpečně. Je totiž možné, že by ho mohli napadnout Akatsuki,“ odpověděla Hokage.
„Konečně ho poznám,“ usmála se nadšeně Maya.
„Týme máte za úkol hlavně se spolu naučit spolupracovat. Prostě Mayu neberte jako náhradu za Sasukeho, ale jako kamarádku. Za tři dny se sejdete ráno v sedm u brány. A buďte tam včas,“ řekla Tsunade a oni odešli.
„Tak povídej, jaké je to ve městě,“ pobídla Sakura kamarádku, když vyšli všichni čtyři ven.
„Super. Ale tady je to přece jen lepší,“ odvětila Maya.
„Mayo, rád bych se ti omluvil za to, jak jsem tam k tobě zachoval. Jen mě šokovalo, že by měl někdo nahradit Sasukeho,“ omluvil se jí Naruto.
„V pohodě. Chápu tě. Ale ber mě prostě jen jako posilu. Nezajdeme si zatrénovat?“ navrhla Maya.
„Klidně. Ukážu ti, co jsem se naučil,“ souhlasil nadšeně Naruto a Sakura kývla. Rozloučili se s Kakashim a vydali se na jejich tréninkové místo.
„Tak se pochlub, Naru-kun,“ kývla Maya na svého kamaráda, když tam došli a on se připravil.
„Dáme si spolu tvrdý souboj?“ zajímalo blonďáka.
„Nemyslím si, že by to dopadlo nějak dobře,“ vstoupila mezi ně Sakura.
„V pořádku. Budu se snažit Narutovi neublížit,“ usmála se Maya.
„Já to samé, dattebayo! Budu tě šetřit,“ slíbil Naruto.
„Nemusíš,“ namítla Maya a zmizela. Naruto si přivolal na pomoc Gamakichiho, který už dávno vyrostl do jeho velikosti a až pak se rozhlédl kolem sebe, aby ji našel.
„Vlastně jsem tě nikdy neviděl bojovat,“ podotkl Naruto. Kolem něj se mihnul stín a on se otočil. Ale stín tam najednou nebyl.
„Neviděl,“ ozval se hlas. Jako ozvěna ze všech stran, takže nemohl odhadnout, kde zrovna je. To bylo chytré. Naruto se připravil k provedení jutsu. Udělal část pečetě a čekal na jakoukoliv známku, že se někde objeví. Najednou se skutečně objevila metr před ním. Dokončil znamení něco vykřikl a na ni se hnala koule ohně. Ale ona tam jen tak klidně stála a nehýbala se.
„Mayo, ta koule tě zraní jestli neuhneš,“ varovala ji vyděšeně Sakura a běžela k ní, ale bylo jasné, že to nestihne. Pak se stalo něco neuvěřitelného. Koule už byla skoro u dívky, když se rozprskla o něco neviditelného a zmizela. Maya se jen usmála.
„Co to bylo?“ nechápal Naruto.
„Útoč dál. Zkus všechno. Chci vědět, jestli to povolí,“ vyzvala ho Maya.
„Ale bude to nebezpečné,“ namítl Naruto.
„A tak skončím v nemocnici, no a co! Když to uděláš, naučím tě něco, co tě posune o úroveň výš v taijutsu,“ slíbila Maya.
„Je to na tvou zodpovědnost,“ řekl Naruto a začal. Použil neuvěřitelně moc jutsu, ale žádné se k Mayi nedostalo. Ale při desátém úderu jedním z Narutových silnějších jutsu se chytla za břicho a o krok ustoupila. Střela ropušího oleje bylo neuvěřitelně silné jutsu.
„Už to jde!“ zaradoval se Naruto a rozběhl se k ní s Rasenganem. Napřáhl ho před sebe v místě, kde očekával tu hradbu a jeho jutsu jí prostoupilo. Neodhadl to a býval by dívku zasáhl, kdyby ji ten náraz do hranice neodhodil o pár metrů dál. Tam se zasekla o strom a vykašlala krev.
„Já jsem říkala, že to není dobrý nápad!“ seřvala Sakura Naruta a rozběhla se k ní. Použila svou chakru a vyléčila ji. Ale neměla žádné těžké zranění, a pak se lehce zvedla.
„Díky, Sakuro. To bylo super, Naruto! Dáme si to ještě jednou?“ navrhla Maya.
„V žádném případě. Nechci tě zranit,“ odsekl Naruto a pořádně si ji prohlédl. Bál se o ni.
„Mě nikdy,“ urazila se Maya.
„Hele, co to vlastně bylo za jutsu? To, kterým ses chránila?“ zajímalo Naruta.
„Jutsu?! Ale ne… bylo to moje chakra-vězení kombinovaný se štítem v místě pár centimetrů přede mnou,“ pokrčila rameny Maya.
„Naučíš mě to?“ zajímalo Naruta.
„Na to bys potřeboval deset let speciálního výcviku… já tě naučím tancovat a pár doplňků k taijutsu. Jdeš s námi, Sakuro?“ otočila se Maya na kamarádku.
„Jasně,“ souhlasila Sakura a vydali se do velké haly v budově Hokage, kde se většinou konaly nějaké plesy (většinou výročí založení vesnice po pěti letech – jinak tam byl prach a špína).