Legenda draků 1. Vystrašený muž

Jednoho krásného dne, když všichni rolníci z malé vesničky šly pracovat nevěděly co se chystá. V dáli na skalách stál někdo nebo něco s nekalými úmysly a obrovskou silou.
Jak rolníci pracovali tak si všimli že se začíná smrákat.
„Ty Jamikiro vypadá to na bouřku, měli bychom si dneska radši oddechnout s rodinou.“
„Souhlasím s tebou Takato, i tak mám toho dost co doma dělat.“
Všichni dělníci si mysleli že se smrákalo bouřkou ale místo deště se najednou rozlehl vesnicí vystrašený křik lidí a v tom se ozvalo silným hlasem.
„Hahaha, třeste se přede mnou ubozí lidé a utíkejte co vám nohy stačí hehehe.“

„Bože můj další den bez mise já se z toho zblázním, to je úplná nuda co budeme dnes dělat?“ postěžoval si Naruto.
„Ty s tím naděláš já si vždy najdu co dělat abych se nenudila,“ odpověděla mu Sakura.
„To proto jsi taková nesnesitelně vážná a brutální že pořád něco děláš.“ Jakmile tohle Naruto řekl už se schovával za Saie kolem kterého ho začala Sakura honit.
„Proč se Sakura urazila na tyhle slova, možná to je ze stejného důvodu proč nesnášejí ženy pravdu o jejich vzhledu,“ pomyslel si Sai.
„Nazdar děcka jak se vám dnes vede?“ ozvalo na ně ze zadu.
„Mistře Kakashi, řekněte že pro nás máte nějakou misi abychom aspoň na den vypadli někde ven,“ zeptal se ho Naruto s nadějí že něco bude mít.
„Promiň že ti to říkám ale nemám pro vás žádnou misi.“
„Aha tak nic,“ řekl Naruto a svěsil hlavu.
„Ale jestli se nudíš mohl bys za mě vyzvednout správu o příchodech a odchodech od brány a donést ji Páté.“
„Dobře mistře Kakashi na mě se můžete spolehnout.“
„Díky Naruto-kun aspoň se dnes díky tobě dostanu ke čtení.“
Naruto se tedy pomalinku vybral k bráně pro správu no když došel k bráně tak v dálce někoho viděl jak běží jako smyslů zbaven. Byl to starý muž a vypadal jako kdyby viděl samotnou smrt, když doběhnul k bráně zakřičel o pomoc.
Naruto, Izumo a Kotetsu hned doběhli k němu a v momentu jak se k němu dostali starý muž omdlel. Viděly že ten starý muž má na sobě rozsáhlé popáleniny tak ho hned odnesli do nemocnice a Naruto se to vydal ohlásit Tsunade.
„Babi Tsunade potřebují tě ihned v nemocnici doběhl vážně raněný starý muž.“
„Tak jdeme, víš co se mu stalo když voláš mně?“
„Ne právě že vůbec ne, jenom žvatlal něco z horečky o obrovském monstru na obloze.“
Když doběhli do nemocnice tak ho Tsunade hned prohlédla a tvářila se jako kdyby se dělo něco špatné. Pak si jenom zavolala Kakashiho, Jiraju a začala jim říkat.
„Kakashi, Jirajo máme tady vážný problém tenhle muž k nám dneska doběhl, má vážné popáleniny a je v silném šoku.“
„Řekl něco o tom co se mu stalo?“ zeptal se zvědavě Kakashi.
„Ne bohužel ne můžeme jenom čekat a doufat že se probere co nejdříve. Znepokojuje mně spíše to co mluví z horečky, říká něco v tom smyslu jako obrovské monstrum z oblohy. Jirajo myslíš na to na co já že to je?“
„Abych ti pravdu řekl ani nevím ale cítím že to není něco co se vidí jen tak. Jeho zranění nejsou od obyčejného ohně a ani od ohně nějakého jutsu které by nejspíš nepřežil. Může to být podle zápachu jenom dračí plamen, cítit z něj síru a tu cítit jenom po dračích plamenech.“
„Ano to je pravda, ale zdá se mi nepravděpodobné že by se tady objevily draci po tolika letech co zmizely. Vždyť už byli všechny mrtvé nebo ne?“
„Očividně je minimálně jeden naživu a zaútočil na nějakou blízkou vesnici.“
„Proto jsem se rozhodla že tým Kakashi to půjde prozkoumat a ty Jirajo půjdeš s nimi.“
V té chvíli se probral starý muž z bezvědomí.
„Kde to jsem a kdo jste vy?“
„Nebojte se jste v nemocnici ve vesnici skryté v listí.“
„Díky bohu došel jsem včas.“
„Řekněte co se vám stalo a odkud jste.“
Starý muž se zatřásl strachem a pak řekl.
„Nepamatuji si všechno ale bylo to strašný, stalo se to v okamžiku, spolu s mým sousedem Takatem jsme pracovali na poli. Obloha se zatáhla jako kdyby mělo pršet pak jsme slyšeli křik z vesnice a když jsme se otočili že co se děje tak byla celá vesnice v plamenech. Najednou kolem mě něco obrovského proletělo a Takata to sežralo pak jsem začal utíkat ale to tu věc ještě víc naštvalo. Pak na mě z oblohy letěl oheň, jen o sekundu později a už bych byl na škvarek celý ne jenom popálený.“
„Rozumíme vám, necháme vás odpočívat a mi pošleme několik ninju aby to prověřilo.“
„Děkuji vám mnohokrát a vděčím vám ta můj život, naše vesnice ležela tři dny na západ.“
„Kakashi svolej svůj tým a vyrazte co nejdříve nemáme čas nazbyt.“
Kakashi přikývl a v momentu byl pryč.
„Tsunade myslíš si že je dobrý nápad na takovouhle misi poslat Naruta?“
„Jo podle mě by si to zasloužil vždyť on zachránil toho muže a ať se mu stane cokoli on se z toho dostane já mu věřím.“
„Tak to je pravda, ale nechtěl bych aby se mu něco stalo a nemám z toho všeho dobrý pocit.“
Tsunade se usmála a řekla: „Proto chci abys šel s nimi taky ty.“
„Tak dobrá ale připrav se poslat nám posily ozvu se ti jak jen to půjde.“
„Jak chceš ale dávejte na sebe pozor jestli to bude tak jak se zdá.“
„To jo měj se tedy.“

„Nazdárek všichni, svolal jsem si vás kvůli tomu že jsme dostali misi.“
„Jakou misi máte na mysli Kakashi-sensei,“ zeptala se ho hned Sakura.
„No někdo nebo spíš něco zaútočilo na vesnici nedaleko a přežil to asi jenom jeden muž kterého dnes ráno Naruto donesl do nemocnice.“
„Tak na co čekám jdeme se připravit a jdeme na věc,“ řekl odhodlaně Naruto.
„Máš pravdu, máte dvacet minut na to aby jste se připravili a byli u brány, máme jít co nejrychleji,“ řekl vážně Kakashi a všichni se v tu ránu rozběhli rychle domů aby se připravili a byli u brány.
Všichni se narychlo sbalili a doběhly k bráně.
„Tak jste už všichni připraveni?“ zeptal se Jiraja.
Všichni přikývli a vydali se prozkoumat co se stalo ve vesnici.