I´m with you...

Název I´m with you= jsem s tebou. My přišel na mysl, při poslouchání písničky od Avril. Toto prvně měla být povídka prokládaná tou písní, ale nakonec z toho sešlo

Byla sama. Déšť bubnoval po střeše nedalekého domu. Slzy se míchaly s deštěm. Ona jen nepřítomně hleděla před sebe. Nemyslela na nic. Myšlenky plynuly spolu s vodou, která proudila pod ní. Proč? Proč zrovna ona, musí ji snad všichni opustit? Odkašlala si, stála tu už delší dobu. Stála pod nebem, které se protrhlo pod návaly vody. Natočila hlavu kousek na stranu a snažila se ho najít. Doufala, že se objeví. Slíbil jí to přece? Slíbil jí tolik věcí, ale splnil jich jen opravdu málo. Krátké růžové vlasy byly tentokrát zplihlé. Měla se více obléknout.

Proč? Slíbil jsi to, avšak ty na to zřetel nebereš.

Déšť skapával po tváři a ona mlčela. Rozhlížela se kolem. Nikdo nešel. Proč se cítila, tak sama? Srdce bilo jen pro něj a on tu není. Proč? Znělo jí hlavou. Slzy se míchaly s kapkami deště. Zajíkla se. Chlad prostupoval jejím tělem. Přitáhla si bundu blíž k tělu. Zahleděla se k bráně, čekala na něj. Snad přijde, doufala v to. Co se mohlo stát? Otřela si slzy ze tváří. On ne a ne se objevit. Proč? Znělo jí hlavou, udělala snad něco špatného? Ano, zamilovala se do něj. Do muže, který jí způsobil tolik bolesti. Zničil život její první lásce. Někdy si říkala, že snad je to jen náhrada. Náhrada za Sasukeho. Cítila se jako naivka. Věřila mu. Ah jak byla bláhová když si myslela, že on se může změnit.

Proč se v tobě nevyznám? Někdy si říkám, že tě neznám.

Padla na kolena. Přijď! Křičela v duchu a slzy začaly téct víc a víc. Chtěla, jak moc chtěla žít jako ostatní. Její kamarádky už mají dávno přítele, vždyť ona taky, ale nikomu se s ním nemůže svěřit. Proč? Miluje vraha, psance Konohy. Tichý vzlyk se jí prodral přes rty. Zaklonila hlavu. Kapky deště jí dopadaly na obličej. Záviděla, ano záviděla svým přátelům, kteří neměli takové problémy jako ona. Tiše kráčela po mostě. Tam a zpátky pořád dokola. Čekala, věřila mu, že se vrátí a přijde si pro ní. Uslyšela šramot, otočila se. Nikde nikdo. Asi jen kočka pomyslela si zkroušeně. Stála tam a tiše si broukala melodii jedné písničky. Jak ráda by byla s ním. Třeba jen v místnosti, ale aby měla pocit, že je tam s ní. Chytila se za řetízek, pevně ho sevřela do ruky. Na okamžik už ho chtěla strhnout a odhodit, ale něco jí bránilo.

Proč to nejde? Proč nejde vše smazat a žít dál?

Jak často se takto ptala sama sebe. Nikdy si však nedokázala odpovědět. Udělala krok k zábradlí a naklonila se přes něj. Tiše a nerušeně se dívala do vody. Nahnula se o trochu víc. Podklouzla jí noha a ona se jen taktak stihla zachytnout zábradlí. Chtěla křičet o pomoc, ale nešlo to.

[i]Proč tu nejsi abys mi pomohl?

Prosím! Chtěla vykřiknout, ale nepovedlo se jí to. Tak tohle je poslední chvíle? Pomyslela si a snažila se uklidnit. Přišlo to tak brzy. Pevně zavřela oči. Ruce jí začaly slábnout. Ucítila něčí ruce na těch svých. Vzhlédla nahoru a pohlédla do jeho černých očí. Něco zašeptal a pomohl jí nahoru. Nervozně se na ní díval. Vrhla se mu do náručí a začala ho mlátit pěstmi.

Takže zase spolu…