Vrah....

Dívka se prochází ulicemi Konohy ale něco je špatně. Něco uvnitř jí ji chybí... Je to kus jejího vlastního srdce. Ta tíha, kterou nese může to vydržet? Jaký je to asi pocit žít s pocitem viny. Viny, za kterou každý den prosí o odpuštění... Promiň Naruto... Nedokázala jsem tě zachránit ale přísahám, že se zlepším jak jen budu moct a pomstím tě. Pomsta? Je to to správné slovo? Můžu s pomstou odplavit všechnu tu bolest z utrpení, už tady není nikdo kdo by mi řekl ta veselá slůvka nebo mi kdykoliv zvedl náladu, když jsem potřebovala... Musím přiznat, že mi bude chybět i tvá perverzní technika... *chabý úsměv* Jednou se mu postavím přísahám!

O pár let později

Trénovala na svém oblíbeném místě. Na louce, kde bylo tolik krásných kytiček, sem tam se objevily i lístky Sakury. Trénovala tak moc, že neslyšela kroky za ní. Někdo ji najednou chytl za ruce...
„Sasuke? Ty odporný slizký hade, co tady děláš? Konečně jsi přišel abych tě mohla zabít za Naruta?“ posměšný úšklebek
„Ale no tak, Sakuro, mě nedokážeš zabít... Dřív zabiju já tebe, ale aby ti to nebylo líto tak tě zabiju stejným způsobem jako Naruta“ Sasuke se začal smát na celé kolo. Mezitím se už Sakura připravila. Vyřítila se proti němu a vrazila mu jednu po obličeji. Ve tváři měl bolestný výraz. Znovu se rozběhla ale bohužel její soupeř ten útok zablokoval. Místo toho si ji pevně chytil kolem pasu.
„Sakuro, no ták pořád mě miluješ, jestli to přiznáš nechám tě žít a budeš po mém boku...“ řekl milým hlasem jako by to bylo jako za starých časů.
„Sasuke, ty nanicovatý blbečku! Ty sis toho nevšiml? *úšklebek* Já tě nenávidím za to co jsi nám udělal! Za to, že jsi zabil jediného přítele kterého jsi měl! Za jedinou holku, která by pro tebe riskovala svůj vlastní život! Chápeš vůbec, co jsi udělal? Zabil jsi všechno...Zabil jsi všechny mé city *slzy* k tobě... zabil jsi všechno co jsi měl...“ dořekla ale ke konci už přešla v pláč. Když už skončila, projela jejím tělem nesmírná bolest. Ale nebyla větší než ta, kterou skrývala ve svém srdci.
„S-S-asuke... T-ty vra-hu...“ to byla poslední slova nejlepší kunoichy v dějinách Konohy. Za to, jak byla statečná, za to, kolika lidem pomohla, za to kolika lidem zachránila život. Zemřela kvůli osoby kterou milovala a taky kvůli osoby kterou nenáviděla. Obejde se vůbec láska bez nenávisti? To je otázka kterou si často pokládala…

Naruto promiň... nedokázala jsem tě pomstít. Ale řekla jsem mu věci za nás oba... Snad si uvědomí jejich význam... A ty mi jednou odpustíš...