Naruto Ultrashippuuden: Kapitola 8, Sbohem, "příteli"!

Kapitola 8, Sbohem, „příteli“!

„Já jsem vždy připraven, pokud sis toho doposud nevšiml, říkám ti to právě teď“ odvětil jednoduše Naruto.
„Dobře, pošli ty svý poskoky pryč, já pošlu pryč ty svoje a budeme bojovat férově, jeden na jednoho!“ navrhl se zájmem Sasuke.
„Dřív jsem byl za idiota, o kterým si každý myslel, že z něj nic nebude. Tys byl vždycky génius Uchiha, přeživší slavného klanu. Byl jsi hrdina. Jenže, časy se mění, příteli. Už nejsi ten génius, už nejsi hrdina. A proto tě teď, já a moji přátelé, zbavíme i tvého jména.“ Řekl odhodlaný Naruto s naprosto jistým výrazem ve tváři. Sakura, která se i s ostatními držela vzadu za Narutem, udělala jistě několik kroků vpřed a postavila se vedle Naruta. „Sasuke?“ promluvila. „Co chceš?“ zeptal se ironickým úsměvem Sasuke. „Jsi nula!“ pronesla Sakura, a přitom se rozhodně podívala Sasukemu přímo do Sharinganu. Chvíli do něj se zájmem civěla, Sasuke vypadal nejistě, ba dokonce naštvaně a koukal na Sakuru stejně jako ona na něj. V obličeji mu naskočila grimasa, která naznačovala nespokojenost. „Do háje, proč už nejsi uvězněna v mým genjutsu?!!“ zakřičel naštvaně Sasuke. Sakura se jen pobaveně usmála. „Čekal si, že ze mě bude pořád ta ufňukaná malá fiflenka?“
„No, abych řekl pravdu, tak jo! Ale vidím, že sem se mýlil“ řekl překvapeně Sasuke.
„Mýlil si se v hodně věcech“ přidal se do dialogu Naruto.
„Copak sis myslel, že si jediný, kdo se stal dobrým shinobi?“ řekl Neji a udělal pár kroků dopředu. Lee jeho pohyby opakoval.
„Ale, ale, už se nám to tu rýsuje. Celá partička pohromadě. To abych představil tu svoji!“ všichni Sasukeho přívrženci předstoupili vpřed.

„Prase, pes, pták, opice, ovce“ řekl Sasuke poté co se kousl do prstu. Po zhotovení pečetí práskl rukou o zem. Mohutný bílý kouř, který se přede všemi objevil, na chvíli znemožnil vidění všem přítomným, kromě Nejiho samozřejmě. Ten už teď viděl dlouhá úzká těla, pomalu rýsujících se přivolaných zvířat.
Před Narutem a ostatními se kroutili čtyři hadi. Naruto se otočil zády k protivníkům a promluvil ke svým přátelům. „Všichni víte, co máte dělat. S těmi hady si nedělejte starosti, nějak tu jejich přesilu vyrovnáme. Spoléhám na vás. Ale teď už, jdeme na to!“ všichni přikývli. Naruto vykřikl: „Gamatatsu, Gamakichi, Gamakene, šéfe!!“ s hlasitým prásknutím se opět objevili žabí bratři a jejich otec s Gamakenem. Tentokrát však nešlo o techniku přivolání, nýbrž o speciální dovednost poustevníka.
„Sakuro, ještě by bodla nějaká léčebná pomoc!“ pronesl Naruto prosebně k Sakuře. „Hai, hned to bude!“ Tentokrát to byla Sakura, kdo byl nucen prokousnout si palec. „Kuchiyose no Jutsu!“ vykřikla a z oblaku bílého kouře, který následoval, se „vyklubala“ Sakuřina pomocnice Katsuriki. Stavbou těla se moc nelišila od své matky Katsuyi, ale barevně vypadala úplně jinak. Byl to hnědý slimák s černýma skvrnama po celém těle. „Katsuriki!“ zařvala Sakura a vyskočila jí na hřbet. „Předám ti část své čakry a budeš pomáhat tady mým přátelům. Sakura se posadila do tureckého sedu a upozornila Naruta. „Teď budu několik málo okamžiků neschopna boje!“ Naruto přikývl.

Dvě skupiny lidí, dvě řady sumonnů. To byl již dlouho očekávaný boj. Sakura mezitím předala část své čakry Katsuriki. Ze slimáčích zad se oddělili čtyři malí slimáčci a doplazili se k naší čtveřici. Každý k jednomu. „Díky, Katsuriki, ty nám, prosím, pomož v boji.“ Velký slimák souhlasil.
„Na co čekáte?“ zařval Sasuke. A vyskočil jednomu z hadů na hlavu. Jeho skupina udělala totéž.
„Neji, Lee, Sakuro. Moji žabí přátelé jsou vám k dispozici.“ Řekl Naruto a vyskočil na Gamabuntu. Sakura si vylezla na Gamatatsu, Neji na Gamakena a na Leeho zbyl Gamakichi. Katsuriki byla před nimi. Čtyři lidé na hadech, čtyři na žábách a jeden slimák mezi nimi. A právě ten slimák celý boj začal. Katsuriki vyprskla proti týmu Taka velké množství kyseliny. Hadi se však úspěšně vyhli a namířili si to směrem k Narutovi a jeho přátelům.
Katsuriki se vydala vpřed a v těsné blízkosti týmu Taka se rozpadla na tisíce malých slimáků. Hadi to včas nezaregistrovali a při plazení uklouzli po tom množství. Když Katsuriki „přejeli“, dala se opět dohromady a tentokrát na ně zaútočila zezadu. Teď se ale trefila do dvou ze Sasukeho sumonnů. Karin a Juugo byli v tu ránu bez „vozidel“.
„Ani sem netušil, že máš tak schopnýho sumonna, Sakuro!“ s úsměvem řekl Naruto. Sakura neodpověděla, jen se mírně začervenala.
„Do háje!“ zlobil se Sasuke a nadával na Katsuriki. „Skončím to s tebou jednou provždy ty zpropadenej slimáku! AMATERASU!“ Sasukeho Sharingan se změnil a Katsuriki se začala zmítat v černých plamenech. Sakuře, která byla ještě v rozčarování z Narutovy poznámky, se zastavilo srdce, když viděla svého sumonna, jak umírá v plamenech černého ohně Amaterasu. Z očí jí vytryskly slzy. Narutovi se v obličeji objevil rozzuřený výraz. V tu chvíli se Gamabunta na Narutův povel řítil proti Sasukemu a jeho hadovi. „Ustup!“ zařval Sasuke na hada, na kterém byl Suigetsu. „Vemte si ty ostatní!“ volal Naruto na ostatní, když konečně oddělil Sasukeho od jeho týmu. Suigetsu slezl z hada a vydal se za Karin a Juugem. Had zmizel.
„Ty hajzle!“ vykřikl Naruto, když už se Sasukemu koukal přímo do jeho krvácejících očí.
„Oplatil sem jí to stejnou měrou!“ odvětil pouze Sasuke. Gamabunta, který kouřil dýmku, fouknul kouř hadovi přímo do očí. Had byl potichu a nijak nereagoval. „Co plánuješ?“ říkal si Gamabunta v duchu, když pozoroval hada, který byl nejspíš Mandovým mládětem, protože se mu až neuvěřitelně podobal.
„Nebudu s tebou ztrácet čas, půjdu na tebe ze začátku zlehka, nemusel bys to zvládnout!“ řekl výsměšně Sasuke. Naruto nehnul ani brvou.

Sakura, Neji i Lee pomalu došli ke svým soupeřům, a aby byli fér, nechali žáby v povzdálí za sebou. Každý měl na rameni malého slimáka, který nějakým zázrakem přežil útok na původní tělo. Sakura stále plakala, ale ve tváři měla výraz, ze kterého šlo usoudit, že je odhodlána k boji. Lee i Neji se tvářili stejně jistě. Karin, která vypadala poněkud opotřebovaně, s nadšením vykřikla. „No hurá, už jsem si myslela, že vás to nenapadne.“
Nikdo se ani nehnul, po chvilce se Suigetsu podíval prozíravě na Karin. „Co to zas meleš, ty krávo? Radši se běž chopit tý ružovovlasý holčičky a utěš ji. Nebo nám to tu těma svejma slzama úplně rozmáčí.“
„Vždyť už jdu!“ řekla znuděně Karin. Ačkoli spolu byli Suigetsu, Karin, Juugo a Sasuke v týmu, neměli mezi sebou zrovna kamarádské vztahy. Karin kývla hlavou na Sakuru se znamením, aby šli o kus dál. Sakura beze slova odešla naproti Karin na místo, kam ji vedla.
„A co vy? Jak ste si nás rozdělili?“ usmál se Suigetsu a poklepal prsty na svůj meč. Nikdo nic neřekl. Po chvíli ticha Neji ukázal na Juuga a řekl: „Ty!! Pojď se mnou!“ Juugo se umál a rozeběhl se proti Nejimu. Neji ho odlákal jinam, aby měl prostor pro boj, který následoval.
Suigetsu se jen uculil na Leeho. „Takže nakonec si ty ten, nad kterým zvítězím!“ Opět se hlasitě zasmál. Lee jen nehybně stál, ještě trošku oslaben jedem, přesto schopný boje.

Mezitím Naruto se Sasukem bojovali v přítomnosti svých sumonnů. Skoky, kopy, rány, hozené kunaie a shurikeny, bomby – takto by se dala charakterizovat situace, která se právě odehrávala mezi těma dvěma. Oba od sebe kus odskočily. „Bunto, olej!“ Z Gamabuntových úst se vyplavil proud oleje přímo proti Sasukemu a jeho hadovi. „Zpátky!“ zařval Sasuke, když Naruto do proudu oleje hodil výbušný lístek. Olej chytl a vznikl velký žár. Sasuke se však i s hadem vynořil ze strany a zaútočil na Naruta a Gamabuntu. Had omotal žabího šéfa kolem těla. Gamabunta se hned chopil svýma silnýma rukama jeho dlouhého, štíhlého těla a několika mrštnými pohyby ho odhodil zpět k Sasukemu.
„Oheň: Velká smršť ohnivých koulí!“ zařval Sasuke poté, co udělal pečetě. Nadechl se a z úst mu vylétlo několik desítek dobře mířených koulí.
V tu ránu se objevil Gamatatsu, kterého Sakura při boji s Karin nepotřebovala, a proto se vrátil zpět ke svému otci. Naruto si v tu chvíli velice rychle uvědomil situaci a bleskově vyskočil na žabáka, který otevřel pusu a z ní vytryskl velký silný proud vody, který uhasil téměř všechny ohnivé koule. Zbytek letěl mimo.
„Koukám, že nejsem jedinej, kdo vylepšuje svoje starý techniky!“ řekl Naruto.
„Starý techniky? Co si vylepšil ty?“ zasmál se Sasuke. „Snad ne ten tvůj směšnej Rasenshuriken.“ odfrkl Sasuke.
„Budeš se divit!“ odvětil Naruto. Udělal pečeť pro Kage Bunshin a vytvořil čtyři stínové klony. Slezl za nimi dolů z Gamatatsu. Jeden z klonů nastavil ruku a další tři klony k němu přistoupily. Jeden z těch tří se staral o to, aby měl „Rasengan“ správný tvar, druhý přidával větrnou čakru a ten třetí se snažil přidat i vodní čakru.
„Doufám, že to vyjde!“ říkal si pro sebe Naruto. Spojil ruce v pečeť, zavřel oči a chvíli se soustředil, Sasuke jen příhlížel. Když Naruto oči otevřel, opět byl v sage-módu. Dotkl se svého klonu, který musel snášet všechnu tu tíhu. Byl to ten klon, který měl nést konečnou verzi Narutova náročného dlouhého a snad i úspěšného tréninku. Znovu zavřel oči a snažil se klonu předat trochu síly a čakry. Vypadalo to, že úspěšně. Po nějaké době se Narutově klonu začal v dlani rýsovat podivný tvar ještě podivnější barvy. V okolí to pískalo a šumělo, jakoby se vítr prudce snášel na klidné moře. Konečný efekt byl skvělý. Klon vyzvedl ruku do výše, ostatní tři zmizely, pravý Naruto však stále předával čakru a sílu svému klonu. Sasuke jen přihlížel, nevědouc, co dělat. Klon konečně „TU“ věc hodil s výkřikem: „Technika poustevníka: Fuuton: RasenSuitonShuriken!“ Rasenshuriken se rozlétl proti Sasukemu a nabýval stále více na objemu. Klon se zrušil a Naruto otevřel oči.
Ačkoli měl Rasenshuriken velmi silnou schopnost stahovat do sebe předměty či osoby, Sasuke se mu lehce vyhnul a svištění Rasenshurikenu letělo dál kolébavým pohybem, až zcela utichlo. Sasuke propukl v hlasitý smích. „Hahaha! Fakt dobrá technika Naruto, ale zkus příště trochu zapracovat na mušce“ řekl Sasuke u znovu se začal smát. „Sice tohle přísloví říkám nerad, ale kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe!“ Sasuke nechápal, ale přesto se nepřestal smát. Opět se vrátil ten zvuk šumění a pískání. Sasuke se přestal smát. Otočil se, ale pozdě. Rozletěnému Rasenshurikenu už se nedalo vyhnout. Sasuke se najednou ocitl v nekonečném víru bolesti a krve. Naruto tomu všemu se slzami v očích přihlížel. Několik minut byl Sasuke i se svým hadem „ničen“ v té neuvěřitelné technice. Poté celý zkrvavený a polámaný dopadl na zem. „J-Ja-ak? Ja-ak?!“ zmohl se pouze na tyto slova, když mu Narutovi slzy padaly na zkrvavený obličej.
„Voda v mé technice funguje jako usměrňovač. Naráží do větrné čakry, ale ta jí zase stále a stále posílá zpět. Vytvoří se zvláštní útvar, kterému se odborně říká bumerang.“ Vysvětlil v klidu, trochu pochmurně Naruto.
„Ta-k-kže tak je to. Prohrál sem.“
„Jo, tos prohrál! A taky si říkal, že namě pujdeš zlehka. Nic si neukázal. Jak řekla Sakura, jsi nula!“ popotáhl Naruto a utřel si slzy. „Já už nad tebou truchlit nebudu. Já i Sakura sme si toho vytrpěli kvůli tobě dost.“ Řekl Naruto, zrovna když Sasuke naposledy zavíral oči.

Když Naruto řekl poslední větu, uvědomil si, že jeho přátelé stále bojují. Rozhlédl se kolem a vyděl Gamakichiho, který běžel naproti němu. „Naruto! Narutoo!“
Naruto a Gamabunta zpozorněli a spěchali naproti. Narutovi přátelé už asi dobojovali. Ale kde byli? Nikde je neviděl.
„Naruto, nesu špatné zprávy“ řekl Gamakichi a sklonil hlavu dolů. Narutovi v tu chvíli začalo tlouct srdce jako o závod. V obličeji se objevil ustrašený, nejistý výraz.
„Co? Co se stalo?!“ zeptal se netrpělivě. „Tvoji přátelé…. Tvoji přátelé se utkali se zbytkem týmu Taka.“
„A? Chci slyšet výsledky, výsledky!“ naléhal Naruto.
„Naruto, asi to pro tebe bude po tom všem velká rána.“ Naruto viděl nedaleko skupinku tří žab, hledící okolo sebe na zem. „Bude lepší, když to uvidíš sám! Nasedni!“ Naruto vyskočil na Gamakichiho, který ho dopravil k ostatním. Ten pohled mu málem přivodil infarkt, slzy se opět vrátili. Napřátelé z týmu Taka sice byli poraženi, ale vše má své oběti. A jinak tomu není ani v tomto případě. Naruto se rozhlédl pořádně. Vše co viděl, bylo Leeho bezvládné zaprášené tělo, které se bezradně válelo po zemi. Podlehl na následky zasažení jedem. Sakura ležele se zraněnou hlavou na zádech. Jediný Neji jevil aspoň minimální následky života. S polootevřenýma očima těžce oddychoval.
„RYCHLE!“ zařval šokovaný Naruto. „Ještě není pozdě!“ namlouval si. „Rychleeeee!“ zařval ještě více. Na jeho hlasu/výkřiku bylo poznat zoufalství. Gamabunta na nic nečekal, popadl opatrně těla Narutových přátel a položil je na sebe. Naruto ihned vyskočil za nimi. Začal na ně mluvit, zkusil je přivést k vědomí. „Neji? Co se stalo?“ vyhrkl ze sebe. „Ja-á, Nar-ruto, je mi t-to lí-t-to!“ „To je v pořádku!“ uklidňoval Naruto jediného člena skupiny, který mohl komunikovat.
„Směr KONOHA!“ poručil Naruto a Gamabunta se i s ostatníma žábama dal do pohybu.
Naruto se s posledním pohledem na poražený tým Taka rozloučil s minulostí a na malý okamžik se zahleděl do stále plápolajících plamenů Amaterasu.

Konec kapitoly 8

Poznámky: 

Takže tady je dlouho očekávaný díl...musím říct, že při psaní se mi to celkem zamlouvalo, ale jakmile jsem to prečetl v celku, efekt byl trochu jinej, no...
Omlouvám se všem, který sem tímto dílem zklamal...původně to mělo bejt úplně jinak, ale byly to moje představy, který by se vám hádám nelíbily... takže je to tak jak sem to napsal..snad se to aspoň někomu bude líbit..

Příště!

Narutovi přátele na smrt zraněni!! Co bude dál? Co udělá Naruto až zjistí, že již není žádné východisko? Jaká je situace v Konoze, která se dozví tu šokující zprávu? Příště, Kapitola 9 s názvem Ztráty! Čtěte již brzy

Mimochodem, tady je jedna ilustrace k FF, je od akiry-sama, která byla tak hodná a ilustrovala mou povídku.. patří jí obrovské díky
>Sakura a Katsuriki<
A tady další obrázek >Naruto vs. Sasuke<