Jeden okamžik...

Před přečtením!

jedná se o Songfiction pro Styron Leonydu Doufám, že se bude líbit.
Píseň: Fly od Hilary Duff
Postava: Itachi
Odkaz na písničku

Přeji příjemné čtení!

Mírně naklonila hlavu na stranu, na tváři se jí usadil úsměv. Lehce se dotkla jeho ramen. Pousmál se. Otočil se na ni a uchopil ji do náruče. Zavrtěla hlavou a jemně se vyvinula z objetí. Udiveně se na ni podíval. Jeho ruku uchopila tou svou. Přiložila ji ke své tváři a něco zašeptala. Chápavě se na ni podíval.

Otočila se k němu zády. A pomalým rozumným krokem vyšla z pokoje. Postavil se na nohy a spěchal za ní. V očích měl tázavý pohled, který se ptal "proč"? Pokrčila rameny a pokračovala v cestě. Zavrtěl hlavou a strnule zůstal stát na místě. Zaklonil hlavu a s povzdechem ji následoval. Jeho černé oči ji zkoumaly a hlídaly. Snad aby zase nezmizela. Nebyl čas na otázky a to on věděl.

Čas pomalu ubíhal. Nešel zastavit. Zase bude čas se rozloučit, nějak to vycítil. Nechtěl nad tím přemýšlet. Chtěl být jen s ní. Nechat svět čekat a být s ní. Posadila se na kameni nedaleko obydlí. Přisedl si k ní a přivinul si ji k sobě.

Zapomenout na vše, co bylo včera a jít prostě dál. Nikdy si nic nedávat za vinu. To mu šeptá do ucha, potom se krátce zasměje a ztichne. Její oči ztmavnou. Nepláče, jen se dívá před sebe a nemluví. Krátce se na ni podívá a odvrátí pohled. Nedokáže se trápit její bolestí.

Slyší jak volá jeho jméno, ale on neví odkud. Ztrácí se, nedokáže ji znovu naleznout. Zklamal sám sebe. Chtěl by křičet. Avšak ústa jako by byla nepohyblivá. Znovu zaslechne svoje jméno. Otáčí se a hledá ji. Ne, nechce si připustit, že ji ztratil.

Běžel tmou za jejím hlasem. Stále přicházel z jednoho místa. Pomalu se blížil k cíli. Vyděšeně hleděl před sebe. Ne! Nesmí to být pravda. Ležela tam v prachu. Její rty se roztáhly do úsměvu. Doběhl k ní a padl na kolena.

Neumírej. Šeptal zničeně. Vrať se a žij! Ona jako by ho neslyšela. Chytila ho za ruku. Jsi má hvězda, mé všechno! Neopouštěj mě, prosím! Nebrečel, jen se díval na chladnoucí tělo.

Neříkej si "jsem hlupák" a žij, řekla by mu. Jak má ale žít bez ní? To mu nikdo neporadí. Cítí se sobecký. Měl zemřít on a ne ona! Šli přece po něm, tak proč ona? Nezasloužila si to, ona ne.

Chce ji vrátit zpátky, avšak už je pozdě. Proč se cítí tak mizerně? Nikdy se takto necítil, ale dnes je to poprvé, kdy ztrácí osobu, kterou tolik miloval. Nešťastně se sesunul na zem. Ruce zatnul v pěst. Nenávidí se za to, že jí lhal. Něco mu říkalo, že ona to ví.

Sám... samotu zná velmi dobře. Byl sám celý svůj život... dokud jí nepotkal. Její obličej se mu vryl do paměti. Nemohl zapomenout na to, jak se na něj vždy dívala. Tím rozumným pohledem plným lásky a něhy.

Jeden jediný okamžik, když by mohl prožít s ní, by mu pomohl. Může se k ní vracet stále. Ve snech a vzpomínkách… Je čas změnit svůj život a jít prostě dál.