Jedna smutná píseň dvou zamilovaných 2.

Když došla k Narutovím dveřím neměla odvahu zaklepat a říct mu tu špatnou správu. Nakonec se odhodlala a zaklepala, otevřel jí Naruto s úsměvem který mu hned zmizel když viděl Hinatinu smutnou tvář.
„Zlatíčko co se stalo, proč jsi tak smutná?“ zeptal se Naruto a hned jí objal.
„Otec mi řekl že jeden zákon nám překáží a podle něj mě nesmíš ani jen políbit, jinak tě bude čekat smrt. Já nechci aby se ti něco stalo, ani aby ses mě nemohl ani dotknout, chci cítit tvoje polibky na mích rtech a stát se i tvou manželkou,“ odpověděla a začala mu plakat v náručí.
„Neboj, nějak to přežijeme a já bych pro tebe umřel i milionkrát, taky mi trhá srdce když tě vidím takhle plakat,“ řekl Naruto a přitiskl si jí k sobě ještě silněji.
„Ale můžeme se scházet i držet za ruce a objímat, jenomže bez tvých polibků už asi nebudu moct žít. Jsem si taky jistá že můj otec mě nechá střežit jako oko v hlavě ať ví co spolu děláme,“ řekla Hinata.
Vůbec nevěděla že má pravdu, o něco dál jí sledovali tři ninjové z klanu Hyuuga.
„Neslyším co říkají přiblížím se k nim abych to slyšel.“
„Ani se nehni, věděli by že je posloucháš a krom toho máme lordu Hijashim říkat jenom co dělají spolu.“
„Má pravdu je úplně zbytečné teď poslouchat jak pláče a on jí utěšuje až takové právo jim zbytečně do soukromí zasahovat nemáme. V jejich vztahu může být skoro všechno, hlavně ne polibky a podobně.“
„Dobře už to chápu ale řekněte mi kde teď jsou?“
„Vešli nejspíš dovnitř musíme změnit pozici pro lepší přehled.“
Řekli si ninjové a přesunuli se nenápadně na střechu aby je viděli přes okna.
„Tak zlatíčko budeme si muset zvyknout, můžeme být aspoň spolu tak přestaň prosím tě brečet,“ řekl Naruto a podával jí hrnek čaje.
„Děkuji miláčku, máš pravdu někdy se rozhodneme co s tím uděláme ale teď se s tím naučme žít,“ řekla Hinata už klidněji.
Po tomhle rozhovoru se šly projít spolu po Konoze ruku v ruce. Tři ninjové jim byli pořád v patách ale viděli že se dokážou ovládat.
„Nazdárek Naruto, Hinata co děláte?“
Zakřičel na ně Shikamaru který byl právě s Temari taky na procházce.
„Nazdar Shikamaru jako vidím máte už znovu rande,“ řekl Naruto a zašklebil se.
„Jak to, že to každý hned uhádne?“ zeptala se Temari.
„Asi proto že mi dva spolu se k sobě hodíme už jen z pohledu,“ odpověděl jí Shikamaru a pokračoval.
„Ale jestli se i já nepletu ty si s Hinatou taky na rande.“
Naruto se trochu usmáli a souhlasně přikývli co mělo za následek Temarin výbuch smíchu.
„Tak tihle dva se k sobě hodí když dělají některé věci současně.“
„Mi už tedy půjdeme dál mám toho dnes ještě dost na práci,“ řekl Shikamaru a šel s Temari pryč.
Jejich společné dny si užívali bez jakéhokoliv polibku, i když se už několikrát skoro políbili a ubíhali týdny, měsíce.
Ninjové co je sledovali dostávali dost zabrat, jednou si už chtěli dát pauzu když viděli že několik hodin trénují a dali si malý šlofík. Naruto s Hinatou pořádně trénovali ale pak se stala ta malá nehoda. Naruto srazil jedním útokem Hinatu k zemi a dopadl na ní, díval se jí přímo do očí, byli od sebe tvářemi deset nebo patnáct centimetrů. V tom to už nevydrželi a políbili se vášnivě, naštěstí ninjové co je sledovali v tom momentu spali.
„Doufám že nás nikdo neviděl,“ zašeptala Hinata.
„Co tak zajít ke mně na čaj a nechat na dnes tréninku,“ navrhnul Naruto.
„Dobrý nápad miláčku pojděme,“ odpověděla mu a šli.
Došli k němu a když popíjeli čaj tak se Naruto zeptal.
„Hin, jestli nás někdo viděl jak mě zabijí?“
„To neříkej, ale když se tak ptáš bude to nejspíš potichu a v noci.“
„Tak to by bylo určitě když bych to nejméně očekával,“ zkonstatoval Naruto.
„Mohli bychom si tedy ty polibky co jsme si nedali tak dlouho co jsme spolu vynahradit tedy a už to nerozebírej,“ řekla mu Hinata a políbila ho.
Oba se začali vášnivě líbat až to přerostlo i někam dál. Po několika hodinách se probudili ninjové který je sledovali.
„Hele probuďte se mi jsme usnuli, už tady nejsou.“
„Lord Hijashi nás uzemní pokud se něco mezi nimi odehraje.“
Začali je tedy hledat všude ale nakonec je celkem rychle našli v Ichiraku Ramen a z vydechnutím si řekli.
„Museli tam většinu té doby trénovat a pak se šli najíst.“
Vůbec neměli ani tušení co se stalo zatím co všichni tři spali. Po pár dnech se to pokazilo nejvíc jak jenom mohlo. Naruto byl od té doby zvyklý na malý polibek každý den na místě kde se to nedalo postřehnout jen tak lehce. No jednou na to všechno zapomněli a políbili se uprostřed ulice tak vášnivě jak to jenom šlo.
„Tohle musíme ihned ohlásit lordu Hijashim,“ řekli ninjové šli hned za ním, jeden je však pořád sledoval.
„Lorde Hijashi, tohle je naléhavé ohledně vaší dcery.“
„Co se stalo řekni mi rychle,“ řekl vyplašeně Hijashi.
„Vaše dcera a Naruto Uzumaki porušili ten zákon, políbili se na veřejnosti mezi obchody, samozřejmě nás nezpozorovali a doteď to neudělali.“
„Děkuji ti za správu teď můžeš odvolat i ty dva zbylé o ostatní se už postarám sám.“
„Nebude třeba jeden už šel za staršími klanu jim to oznámit,“ řekl ninja a odešel.
„Hinato, dcero co jsi to jen udělala teď ten chlapec bude muset zemřít a možná i ty,“ pomyslel si Hijashi zdrceně a kroutil hlavou.
Po několika minutách k němu došli starší s rozhodnutím.
„Tvá dcera bude žít ale nebude už budoucí vůdkyní klanu a chlapec musí zemřít jak praví zákon.“
„Rozumím vaše rozhodnutí přijímám,“ odpověděl Hijashi.
„Teď jdeme oznámit tohle Tsunade-hime a vy jdete taky,“ řekl hlavní starší a vydali se k Tsunade.
Když tam došli a řekli jí to, došlo k válce slov ve které neměla Tsunade šanci zvítězit, jenom jejich rozhodnutí zmírnit. Po několika minutách dovedli ninjové Naruta a Hinatu.
„Naruto, je mi to líto co musím udělat ale sám víš že spolu s Hinatou jste porušili jeden zákon klanu Hyuuga a teď si vyslechni rozsudek,“ řekla mu smutně Tsunade a předstoupil před něj starší klanu Hyuuga.
„Prohřeškem proti jednomu ze zákonů klanu Hyuuga bys byl normálně odsouzen k smrti, jenomže z určitých důvodů bylo tohle rozhodnutí znovu zváženo a jsi odsouzen k doživotnímu vyhnanství z vesnice skryté v listí. Rozsudek nabude platnost ve chvíli co budeš mít sbaleny věci a projdeš branou.“
Naruto byl spolu s Hinatou ztuhlý od strachu i od smutku. Naruta vyvedl ven z kanceláře Tsunade Kakashi a šel s ním pro věci.
„Ach Naruto cos to jenom udělal že musíš takhle odejít?“ zeptal se ho.
„Políbil jsem Hinatu a tím porušil zákon jejího klanu.“
Kakashi na to jenom povzdechl a šli dál, v Narutovi jenom vřela nenávist k zákonům klanu Hyuuga. Když se sbalil a odcházel k bráně tak tam viděl své přátele kteří se tam s ním přišli navždy rozloučit. Ale viděl tam i starší z klanu Hyuuga, Hijashiho na kterém viděl že se trápí kvůli Hinatě a taky Hinatu. Rozloučil se ze svými přáteli a jedním něžným pohledem s Hinatou a kráčel k bráně no přišel k němu Hijashi a řekl.
„Počkej nemohu nechat svou dceru takhle trpět tím že vás dva musíme odtrhnout tak vás nechám aspoň se spolu rozloučit.“
„Děkuji vám,“ řekl mu na to Naruto a Hinata přiběhla k němu.
„Miláčku nezapomeň na mě nikdy ani na to co jsme spolu přežili,“ řekla mu Hinata se slzami v očích.
„Neboj nezapomenu nikdy na to všechno a doufám že ani ty nezapomeneš,“ řekl jí Naruto.
Pak se tak vášnivě políbili až začali všichni Narutovi přátelé a taky Hijashi plakat. Odtrhl je od sebe najednou jeden z rady klanu Hyuuga. Až pak si uvědomil že udělal velikou chybu protože Naruto už v sobě neudržel tu nenávist. Jeho oči zrudli, narostli mu tesáky a ruky se mu proměnili na drápy. Kolem něj se shromáždila rudá chakra a vytvořila tři ocasy, všichni kolem ztuhli strachem a člen rady klanu Hyuuga začal utíkat jako o život. V tom se jeden z ocasů se za ním natáhl a začal ho táhnou k Narutovi. Všichni ostatní byli vystrašení z pohledu jak Naruto zvedá člena klanu Hyuuga a chystá se ho zabít. Stalo se něco neočekávaného.
„Miláčku přestaň nedělej to nestojí to za to,“ vykřikla Hinata se slzami v očích.
Naruto stál jak zkamenělý a pustil ho, chakra kolem něj se rozplynula.
„Hinato…“ nedokončil větu a upadl do bezvědomí jak ho tam omráčil jeden člen z klanu Hyuuga.
„Nechte ho na pokoji já ho odnesu a postarám se o něj dokud nenabude vědomí,“ vykřikl Jiraja a pomalu došel k Narutovi v bezvědomí.
Přivolal ji velikou žábu a naložil Naruta na ní vzal sebou i jeho věci a odnesl ho pryč z Konohy.
Hinata se dívala směrem kterým odnesli jejího milovaného a manžela před bohy. Jenom se smutně koukala tím směrem, až jí nakonec chytnul Hijashi za plece a naznačoval jí tím že už je pomalu čas jít. V tom si Hinata všimla na zemi ležel něco co se lesklo, přišla blíž a zjistila že to je Narutúv přívěšek který dostal od Tsunade. Pomalu se sklonila a zvedla ho ze země, to jí udělalo radost aspoň má památku na svého milovaného. Schovala si ho potají do kapsy a šla s otcem domů.
„Promiň Hinato, nechtěl jsem aby to takhle dopadlo ale je to stále lepší než kdyby ho popravili,“ řekl jí najednou Hijashi po cestě.
„Já vím že ti to je líto otče, varoval jsi nás a my jsme tě úplně neuposlechli,“ řekla mu Hinata a chladně se na něj usmála.
„Už nikdy nebudu milovat nikoho jiného a musím se krom toho postarat ještě o něco dřív než se to někdo doví. Nejsou pro mě už žádné city které by mě dokázali oživit kromě mateřských,“ říkala si v hlavě Hinata a jemně se pohladila po břichu.

Najednou se Naruto vrátil do přítomnosti z toho jak mu začal protestovat žaludek.
„Nemůžu jenom vzpomínat na to co bylo musím taky něco jíst nebo dělat,“ řekl si Naruto ale neměl sílu se zvednout.
Trochu se ale přemohl a aspoň se přesunul k oknu, díval se tím oknem do dálky a hledal tam Hinatu. Chvilku na to všechno se ozvalo zaklepání na dveře chatrče, šel pomalu ke dveřím a když je otevřel stál v nich někdo neznámí. Neznámí byl zahalen v plášti, na tváři měl divnou masku s otvorem jenom pro jedno oko a když se podíval na Naruta řekl tak strašidelně až za ním zahřmělo.
„Tobi tě našel, Tobi je hodný chlapec.“
„Dej s tím pokoj už mě nebaví s vámi z Akatsuki bojovat, v poslední době se toho pokazilo víc než dost. Pokud jsi dobrý chlapec jak říkáš půjdeš odkázat tvému šéfovi že až mě to přejde tak za ním dojdu a utřu si s ním zadek,“ řekl mu naštvaně Naruto.
Chvilku na to byli oba zticha a kolem se šířil jenom klepot bouřky na střechu a hřmění v dálce.
„Můžu dovnitř? Tobi nechce nastydnout, potom nemůže dělat svou práci.“
„No pojď ale nic nezkoušej tady uvnitř bude příměří a žádné blbosti, je ti to jasný,“ řekl mu znechuceně Naruto.
Tobi přikývnul a vešel dovnitř, v tom vykřikl.
„Tobi je uvnitř, Tobi bude zdravý, Tobi je šikovný a hodný chlapec.“
Naruto se jenom díval na tuhle podivnou figurku jak tam blbne a ptal se sám sebe.
„Jak to s tímhle idiotem dokážou vydržet, on je vážně člen Akatsuki?“
Pak se na to vykašlal a šel si sednout znovu k oknu, Tobi seděl u dveří a díval se přímo na něj.
Jeho upřený pohled mu lezl na nervy, jako kdyby na něj chtěl každou chvíli skočit. Tobi se v jednu chvíli zvednul a začal zakládat oheň v krbu, poté si povytahoval z kapes hromadu pytlíků které si povykládal na stůl. Poté sebral hrnec a šel do něj ven nabrat vodu, když se vrátil dal ho nad oheň a začal vytahovat věci z pytlíků. O chvíli měl na stole všechny možné věci na vaření které začal házet do hrnce nebo krájet. Naruto se zatím co vařil otočil znovu k oknu a díval se do dálky, doufal že na druhé straně se jeho směrem dívá Hinata a myslí na něj. Nakonec si povzdechl smutně a Tobi ho vyrušil otázkou.
„Nedáš si ramen?“
Naruto se na něj jenom vykuleně díval že co se to děje, jestli mu nepřeskakuje ale pak mu přikývl že ano.