Vyvolená aneb ty jsi moje ségra?:01-Uchiha a Chidori

Dívka ležela na posteli. Nespala.Třásla se strachy a nepravidelně oddechovala.Bála se usnout,bála se,že se vrátí.Zase jí bít a ponižovat.Najednou však uslyšela dost zvláštní zvuky.Jako šustot křídel tisíce ptáků a kroky.Právě tyto zvuky ji tak znepokojovaly.V sídle Akatsuki bylo několik cvičných arén,tak proč by někdo chodil sem, do sklepa?Její přirozená zvědavost jí nedala a tak se zvedla ze své palandy a vydala se hledat zdroj těchto zvuků.Měla na sobě potrhané a špinavé oblečení a tak byla vidět zčásti její štíhlá postava, pokrytá modřinami a škrábanci.Nechápala, proč ji ještě členové Akatsuki nezabili.Ne, nezabili by ji,to by si nedovolili.Věděla, že jen díky Madarovi je ještě naživu.Prošla temnou chodbou a zvuky se blížily.Stála přede dveřmi,nevěděla zda skutečně chce vědět co je za nimi.S tichým vrznutím dveře otevřela.Najednou ucítila prudký závan větru a louč,kterou s sebou celou dobu nesla, zhasla,jako všechny ostatní v chodbě.Ocitla se v naprosté tmě a chladu.
Najednou však na svém krku ucítila horký dech.Zlekla se a strachy se nemohla ani po hnout.Něčí ruka ji chytla obě ty její a nejednou se vedle ní objevila další ruka plná čakry a blesků.A znovu ten zvuk.Díky světlu, které ta technika vydávala uviděla tvář toho,který ji držel.Byl to kluk,přibližně v jejím věku,s havraními vlasy a červenýma očima.Znala ty oči,byly stejné jako ty Madarovy-sharingan. Tohohle kluka neznala. Měl na sobě sice plášť akatsuki ale ještě nikdy ho neviděla, ale líbil se jí,moc.
,,Líbí se ti moje chidori?“zeptal se jí ten kluk.Jeho hlas byl celkem hluboký a tajemný.To jí nahánělo husí kůži.Cítila všechnu tu sílu,kterou třímal v pravé ruce a bála se.Kluk povolil sevření a ona byla konečně volná.Rozběhla se chodbou zpět ke své komůrce.Za sebou slyšela jen jeho smích.Dopadla na svou palandu a zrychleně oddychovala.Takový pohled jako u toho kluka ještě neviděla.Byl takový zvláštní a tajemný.To, že měl sharingan znamenalo že je to Uchiha. Dívka si lehla na postel a přikryla se,protoževe sklepení byla zima.Bála se usnout.

Sasuke se tiše pohyboval chodbou, směrem kterým ta dívka utekla. Nevěděl co ho to najednou popadlo, ale chtěl ji znovu vidět. Zaujaly ho ty její jasně modré oči. Někoho mu připomínaly, ale nemohl si vzpomenout koho.Konečně našel poslední dveře.Otevřel je.Vešel do malé místnosti s oprýskanými zdmi a kamennou podlahou.V rohu pokoje uviděl palandu ze slámy a na ní postavu.Podle zrychleného dechu poznal, že dívka nespí.Opatrně se přibližoval.Najednou dívka vyskočila a přitiskla Sasukeho ke zdi.Na krk mu přiložila kunai, který jednou našla na cvičišti a neustále ho nosila s sebou.Cítila, že má navrch.Nebyla to ovšem tak až pravda.Uchiha ji podkopl nohu a ona se ocitla na zemi.Sasuke ji přilehl až jí kunai z ruky vypadl.Znovu se jí zahleděl do těch modrých očí.Dívka chtěla kunai znovu zvednou, ale on jí ruku chytil a nehodlal ji jen tak pustit.Nechtěl , aby mu znova utekla.Uchopil kunai, aby se už dívka o nic nepokoušela.Ta však sebou prudce trhla a on jí omylem kunai zabodl do stehna.Z rány začala proudit krev.Sasuke si uvědomil co vlastně udělal, slezl z dívky a nohu ji obvázal kusem látky,kterou utrhl ze svých šatů.Dívka na něj udiveně pohlédla.Takhle se k ní nikdo nechoval.

Sasuke chytil dívku do náruče a ta se k němu přitiskla.Nesl ji někam nahoru.Šli dlouhou chodbou.Najednou Sasuke odbočil do dveří.Vešli do spoře osvětlené místnosti.Všude kolem byl nepořádek.Sasuke položil dívku na postel a odešel někam do dveří,kterých si dívka při příchodu ani nevšimla.Za chvíli z nich vyšel a pomohl dívce vstát.Dovedl ji až do těch dveří.Vešli do koupelny.Na rozdíl od pokoje byla čistá a udržovaná.Sasuke přešel k vaně,která se plnila vodou a zastavil kohoutek.
,,Tady jsou ručníky.“ukázal na hromádku ručníků na polici a odešel, aby jí dal trochu soukromí.Dívka byla stále ještě vyjevená.Nešlo jí do hlavy proč se k ní chová tak mile.Svlékla ze sebe oblečení a vlezla si do vany.Voda byla příjemně horká a pěna krásně voněla.Vydrhla ze sebe špínu a umyla si vlasy.
Vylezla z vany a zabalila se do velké osušky.Najednou někdo zaklepal na dveře.Do koupelny vešel ten kluk.
,,Nenašel jsem nic jiného než své staré oblečení, v tomhle nemůžeš zůstat,“řekl a podal ji hromádku oblečení.
,,Členové Akatsuki říkali, že jsi šikovná a že si u tebe nechávají opravovat oblečení.“Usmál se na ni
,,Možná, že z tohohle něco vykouzlíš.“
Nejen oblečení ale udělali si ze mě domácí služku!Pomyslela si dívka a na chlapce se s děkovným výrazem usmála.

Za chvíli už z pokoje vyšla úplně jiná dívka než jakou Sasuke před chvílí zranil.Nohu měla zavázanou čistým obvazem, který byl z části překrytý modrou sukní.V bílé polokošili jí zářily její světle hnědé vlasy a modré oči.Za chvíli si Sasuke uvědomil, že na ni doslova zírá a sklopil pohled.Dívka mírně zčervenala.Posadila se vedle něj na postel.
,,Kdo jsi?“už to nevydržel Sasuke.
,,Jmenuji se Kaia,“odpověděla mu dívka.
,,Sasuke.“Usmál se na ní a podal jí ruku.
,,Vyspi se tady a zítra mi povíš, co vlastně děláš v sídle Akatsuki“řekl Sasuke a zvedl se z postele.Dívka se za ním otočila.
,,Díky“špitla a lehla si na měkkou postel.
,,To já ti děkuju“řekl si spíš už pro sebe Sasuke a vydal se znovu trénovat.