Hinatin odchod část 2.

Ráno v jakési jeskyni v jakémsi lese:
,,Hinato!‘‘
,,Ano, Konan-sama?‘‘
,,Doběhni do města pro rohlíky! Myslím, že v Konoze je nějaká sámoška.‘‘
,,Ale...já...no dobře.‘‘ kývla Hinata u v duchu přemýšlela, kam má jít jinam-do Konohy přece nemůže. Vypravila se tedy do lesa. Z kapsy vytáhla malou roličku obvazu a skončilo to tak, že vypadala jako Zabuza s mikádem. Trochu se dusila, ale to nebylo důležité. Vesele si vykročila do Konohy, kde jí k jejímu štěstí nikdo nepoznal, vzala něco k té snídani a šupky dupky zpět do jeskyně.
Akatsuki už seděli u stolů a vyčkávali, až jim konečně někd tu snídani přinese pod nos. Tedy všichni až na Konan a Kakuza. Konan stála u dřezu a myla hrníčky od kakaa. Když přišla Hinata, ohlédla se.
,,Polož to sem!‘‘
,,Dobře.‘‘

Když bylo vše připraveno, usedly Konan a Hinata na dvě zbývající volné židle. Hinata si ani nestihla rozkousat první sousto a Kakuzu, který se konečně uráčil vstát jí dost hrubě shodil ze své židle. Hinata se válela v prachu i se svým přiděleným rohlíkem a měla takový vztek, že kdyby byla blbá jako Naruto, ukázala by na Kakuza nejedno neslušné gesto. Jeskyní se znovu rozlehl ten protivný hlasitý škodolibý smích, na který si úspěšně pěstovala alergii. Hinata už se nadechovala na něco, co by se jim asi nelíbilo, ale když viděla Hidanův pohled, raději zase vydechla. Usadila se na malý šutřík (malý=rozlohově asi metr a půl) a naštvaně dohryzávala snídani.
Po snídani Hinata umyla nádobí, ustlala postele a byla připravena na první trénink s Konan, tedy aspoň si to myslela. Když vyšla před jeskyni, spatřila Konan a Hidana.
,,Hinato, já ti budu dávat úkoly a ty je budeš plnit na něm.‘‘ ukázala modrovlasá členka Rozbřesku na Hidana ,,A nemusíš se bát, že ho zabiješ. Za prvé by se ti to nikdy nemohlo povést a za druhé...ukaž jí to, Hidane!‘‘ vyzvala ulízlého týpka, který se probodl svojí kosou a tlemil se jako totální idiot. Hinata jen zírala a potom pohlédla znovu na Konan.
,,Co mám teda dělat?‘‘
,,Pokus se ho zasáhnout...umíš bojovat, že jo?‘‘
,,Jasně!‘‘odpověděla Hinata a nasadila bojový Hyuuga postoj. Hidan po ní máchnul kosou. Mrštně uhnula. Pokusila se o úder. Zablokoval jí. Trénovali asi půl hodiny a ani jeden ještě neměl skoro ani škrábanec. Hidan ještě nepobral, že Hinata vidí i dozadu. Konan se začínala nudit, a tak se do toho vložila taky.
,,Takhle by to dál nešlo, mládeži! Dobře, budu s Hidanem proti tobě, Hinato.‘‘
,,Hech?!‘‘
,,Máš námitky?‘‘
,,Echm...né...‘‘
,,Tak do toho!‘‘

Dokážete si představit, jak to asi vypadalo. Jestli ne, tak vám řeknu, že to vypadalo DOST blbě. Řekněme, že se Hinata po pěti minutách válela na zemi a měla toho plné zuby.

,,Hehe! Máš nějaký pocuchaný mikádko! Stejně jsem nikdy neviděl ošklivější holku a větší pako!‘‘ smál se Hidan. Hinata se už neudržela.
,,Už ti někdy někdo řek, že seš hnusný, plesnivý povidlo, který má důvtip, šarm a duchapřítomnost německýho ovčáka po transplantaci mozku?‘‘ vyrazila ze sebe, že ani nevěděla jak. S konečky vlasů od krve a naprosto nepříčetným výrazem ve tváři těžce oddychovala.
,,Pusťte mě na ní!‘‘ zařval Hidan rudý vzteky
,,Nikdo tě nedrží.‘‘ odpověděla mu výsměšně Konan a Hidan začal máchat kosou po Hinatě. Marná snaha, Hinata uhýbala a při druhém výpadu mu kosu zlomila, takže dostala jen po hlavě násadou. Upadla do bezvědomí.

11:00 Narutův podkrovní byt:
,,Zíííííííív!‘‘ protáhl se Kiba a zjistil, že je v bytě sám. Ostatní už asi šli hledat Hinatu, nebo co... Šel tedy do kuchyně, aby si udělal snídani. Najednou zaslechl z obýváku nehorázný hluk. Otevřel dveře a...
,,Akamaru!‘‘ křikl Kiba, když viděl, jak Akamaru pobíhá po pokoji jako šílenec, bourá do zdí, skříní, do lampy a zkrátka do všeho, do čeho se nabourat dá. Měl přes oči papír.
,,Akamaru, kterej blbštejn ti to tam sakra dal?!‘‘
,,Haf!‘‘
,,Hm...aha, počkej, to je vzkaz!‘‘

//sli sme do ichiraku. pot tam za nama. nesnidej.//

,,Ježíš, to je blb! To to musel nalepit zrovna na tebe?! Navíc tam má hrubky! Pojď Akamaru, jdeme!‘‘

Jeskyně Akatsuki:
,,Můžu jí už sežrat?‘‘
,,Kušuj! Běž se zalejt, Zetsu! Ještě žije!‘‘ štěkla na masožravku Konan, načež Zetsu uraženě zarostl do země a zbyl po něm jenom kráter. Hinata pomalu otevřela oči a hned je zase zavřela. Ten ulízlý typ jí pořád propaloval pohledem.
,,A tu kosu mi opravíš!‘‘ křikl na ní, jen jak si všiml, že znovu pootevřela očka
,,Ani mě nenapadne, kosmopako!‘‘ vyhrkla znovu a pro jistotu zase dělala, že omdlela

Konoha, Ichiraku:
,,Ty debo! Co to jako mělo bejt, ten vzkaz?‘‘ volal už z dálky Kiba
,,To měl bejt papír!‘‘ odpověděl klidně Naruto. Kiba přišel k ostatním a obědnal si. Pan Teuchi se mohl z celé skupinky zbláznit, ale byl rád, že nemá nouzi o zákazníky. Hanabi s Nejim debatovali, že by mohli vymyslet novou verzi Byakuganu, třeba bez těch nepříjemných žilek, Kurenai a Shino přemýšleli, jak dostat Hinatu co nejdříve zpátky a Sakura s Narutem a teď i s Kibou snídali-obědvali.