Šestý živel 27 - Na straně nepřítele

Na místě kam za zlomek vteřiny dopadne, se pod povrchem mostu skrývaly desítky uměleckých děl. Ve chvíli kdy dopadl, se most otřásl v základech. Po uklidnění situace a usazení prachu, zahlédl Deidara Nejiho o několik metrů dál. Stál, byl celý popálený, ale naživu byl.
„Sakra, kdybych nestihl udělat Kaiten, bylo by už po mě,“ řekl Neji a opět se hnal do boje.

U Ino probíhal boj prozatím pouze v taijutsu. Obě si dávaly do těla celkem slušně. Po několika minutách byly obě otlučené a pořezané od kunaie té druhé. Boj byl kupodivu vyrovnaný. Ino už přemýšlela jak jí alespoň na chvíli zastavit, aby mohla použít své jutsu. Ať přemýšlela sebevíc, nic jí nenapadlo. Najednou se ozval velký výbuch a most se otřásl. Ino měla co dělat, aby se udržela na nohou. Po okolí se rozjely praskliny v mostu. Ino se na nohou udržela, ale její soupeřka sebou řízla o zem a dost se praštila do hlavy. Teď je ta pravá chvíle.
„Shintenshin no Jutsu!“
Ino ovládla Konanino tělo a i přes velkou bolest hlavy se postavila na nohy. Teď se musí Konan nějak zbavit. Než stihla promyslet další krok, část mostu na které se právě v Konanině těle nacházela podlehla poškození a řítila se dolů. Ino se v rychlosti vrátila do svého těla, které leželo jen pár centimetrů od okraje zbytku mostu. Konanino tělo spadlo do vody. Ino se chtěla zvednout, ale nohy jí neposlouchaly. Zrak se jí začal rozostřovat a nakonec to pochopila. Konaniny zbraně byly otrávené. Ino pomalu začala podléhat jedu.

Lee se konečně probral. Všiml si žraloka, který plaval přímo na něj a snažil se dostat na hladinu. Jeho rychlost se s tou žralokovou ale nedala srovnat. Několik metrů před Leem spadla do vody část mostu a členka Akatsuki, kterou vzápětí žralok bez milosti sežral. Těsně před Leem se otočil a plaval pryč.
„Uf, takové štěstí. Nažral se a má dost,“ oddechl si Lee a snažil se dostat na hladinu.

„Zdá se, že je po všem. Teď už nás nebude rušit,“ uchechtl se Kisame, který si myslel, že žralok sežral Leeho.
„Cože... Lee je...? Dokud to neuvidím, neuvěřím. Tady to ale nemůžu prodlužovat,“ řekl Gai a začal se připravovat.
„Tak co teď uděláš? Tvůj drahý studentík je mrtvý,“ chechtal se Kisame.
„První brána, kai!“ začal Gai s jedinou věcí, kterou mohl dělat.
„Už zase? Nuda. Tentokrát to nebude jako posledně,“ varoval Kisame a v pohodě nechal Gaie otevírat další brány.
„Sedmá brána, kai!“ otevřel další bránu a v té neskutečné rychlosti, kterou měl k dispozici, uštědřil Kisamemu kopanec jak nejsilněji dokázal. Ve chvíli střetu z Gaie zničehonic zmizela veškerá síla.
„Já říkal, že to nebude jako posledně. Tuhle techniku jsem se naučil speciálně pro tebe. Uzavřel jsem všechny brány, které jsi otevřel.“
Kisame se rozplýval nad tím jak ho dostal, až si ani neuvědomil co se děje pod hladinou. Voda se začala vařit a vyletěl Lee s blíže neurčeným počtem otevřených bran. Kisame schytal plný zásah, ale Lee od toho čekal mnohem víc. Tohle bylo jako by žádnou bránu neotevřel. Najednou pocítil, že se ta neuvěřitelná síla vytratila.
„Co se to...?!“ divil se Lee.
„Co? Ty jsi ještě naživu? To je trochu zklamání, ale stejně tentokrát nemáte šanci.“ mektal Kisame.
„Sakra, ať se snažím sebevíc, nemůžu otevřít ani jednu bránu. Navíc teď, když už jsem brány použil jsem značně oslaben. A Lee je na tom, jak se zdá, stejně. Nevím co budeme dělat,“ přemýšlel Gai. Než stačil na něco přijít, slovo si vzal Kisame.
„Už mě to nebaví, je čas to skončit. Suiton: Mizu Kaimetsu!“ (nevím jestli jsem to dobře přeložil, ale mělo to být: Živel voda: Vodní destrukce)
Voda v okolí několika metrů explodovala. Byla to taková rána, že to Gaie i Leeho odhodilo až na břeh. Jejich těla padla na břeh bez jakýchkoli známek života.

Kakuzu také nebyl snadným protivníkem. Tentokrát nebyl důvod jít na ně zlehka a tak vypustil čtyři obludy ze svého těla hned. Chouji si vybral obludu s ohnivým elementem, Yamato obludu s vodním elementem, Shikamaru větrnou obludu, Kiba s Akamarem šli na bleskovou a Shino šel na samotného Kakuza, který si nechal zemní srdce. Kakuzu s obludami přešel do velmi tvrdého útoku a tak shinobi z Listové zatím pouze uhýbali jejich útokům. Nejsnazší způsob jak je odrovnat byl zabíjet zas a znova Kakuza a počkat až ho oživí další obluda. Shino se snažil seč mohl, ale proti tak silnému bojovníkovi ještě nebojoval. Ani po půl hodině se mu ho nepodařilo nachytat. Ani jediné škrábnutí, ani jediný zásah. Prostě nic. Tento boj bude ještě velmi dlouhý. A vítěz není vůbec jistý.

Bitva nejsilnějších ninjů vypadala velmi dobře. Tedy jak pro koho. První Yondaimeho tah byl Rasengan. Hned po zrušení přeměny na Gaaru ho měl připravený a šel zasáhnout svůj cíl.
„Nemysli si, že jsem stále stejně slabý jako minule. Tohle tvé podceňování tě bude stát život!“ vykřikl Pein. Yondaime se blížil s rasenganem. Bylo jasné, že zasáhne. Tomuhle se Pein nemohl uhnout. A opravdu neuhnul. Ani se nesnažil. Ještě než se Yondaime dostatečně přiblížil, aby ho zasáhl, se Pein ohnal a nějakou silnou tlakovou vlnou Yondaimeho odhodil. Mělo to tak veliký účinek, že to do betonového mostu vykouslo slušnou rýhu. Čtvrtý se proletěl pěkně daleko. Klouzal po mostě, odhozen neuvěřitelnou silou. Na konci letu ještě stačil přerazit zábradlí a spadnout z mostu do vody pod ním. Tím se Peinovi ztratil z dohledu a ten se tedy šel podívat jestli je už konečně po něm. Došel k proraženému zábradlí a zahleděl se na vodní hladinu pod sebou. Hokage tam ale nebyl, protože v tu chvíli už zase stál na mostě a díval se na Peinovy záda. Dokud to šlo, přešel k dalšímu útoku.
„Byla to síla, ale ještě jsem neskončil! Podívej se, kde stojíš!“ zařval Yondaime, když byl asi tři metry za Peinem. Ten se otočil a podíval se pod nohy. Na betonu byl zářící znak v kruhu.
„Teď jsem tě dostal. Ano, je to pečetící technika.“ řekl Yondaime a složil několik pečetí.
„He...“
„Fuuin no Jutsu!“ zařval Yondaime a ze znaku na zemi vyletělo několik vláken chakry a ty Peina přivázaly, „Poslední přání?“
„Jo, chcípni.“
„Nějak si věříš. Nevím jak moc jsi silný, ale tahle technika je i přes svou jednoduchost velice silná. To je tvá poslední chvíle. Teď tě zapečetím do tohoto mostu.“
„Hmmm... a co má bejt že je silná?“ řekl Pein, zabral a snažil se vlákna přervat. Nepovolily.
„Říkám, že je to zbytečný...“
„Vsadíš se?“ řekl Pein, zabral vší silou a vlákna se roztrhala na kousky. Poslal proti Yondaimemu další tlakovou vlnu, ale tentokrát o mnoho silnější. Její síla vyrvala beton mostu až po nejnižší ocelové výztuhy. Zásah byl pro Yondaimeho zničující. Několikrát silnější tlaková vlna než ta první, ho zasáhla a odhodila. Při bojích, kteří ostatní vedli, se na mostě nashromáždili hromady suti, které teď proletěl. Při tom všem se zvedla oblaka prachu. Když se prach usadil, odhalil pohled na Yondaimeho, který ležel na jedné hromadě betonu a ocelových výztuh. Pein k němu pomalu přišel a zhodnotil situaci.

„Zajímavé co? Předtím mě ten tvůj synáček dostal jedna dvě a ty se teď ke mně nemůžeš ani přiblížit.“
„J-jak ech... j-jak je to... možné?“ dostal ze sebe Čtvrtý a měl co dělat, aby to vůbec řekl.
„Jednoduše už si nemusím hrát na slabocha. Nikdo z nás už nemusí. Jo, přesně tak! Teď teprve vidíš naši sílu. Snad sis nemyslel, že byste nás dostali tak snadno, kdybychom do toho šli naplno?!“
„C-co ech..ech co tím myslíš?“ divil se Yondaime.
„Ale nic, je zbytečné ti to vysvětlovat. Rozluč se se životem!“ řekl Pein a v následující vteřině měl v plánu bodnout Yondaimeho do srdce kunaiem. Yondaime to nemohl pochopit. To nebyl ten samý člověk co bojoval s Narutem. Yondaime se začal pomalu smiřovat s krutou pravdou. Nedokáže splnit to, co slíbil. Nedokáže Naruta pomstít. Nedokáže Peina ani jednou zasáhnout. Jeho schopnosti totiž nejsou z tohoto světa. Někomu takovému se on nemůže postavit. Pein se napřáhl a jen centimetr od Yondaimeho kůže se kunai zastavil. Z jedné strany se objevila Kushina s Hinatou a z druhé strany Gaara, který pískem zastavil Peinovu ruku. Posily právě dorazily.
„Neměli jste sem chodit! Ech...echm on je daleko silnější než jak ho známe!“ snažil se varovat Yondaime.
„Minato, já říkala že si máš dávat pozor!“ řekla Kushina.
„No krásné shledání. A přišel i poslední Jinchuuriki. To jsem rád, ale teď bych dokončil co jsem začal,“ řekl Pein. Jeho ruku stále držel Gaarův písek. Pein ale zabral pořádně. Jeho ruka se snažila vymanit ze sevření písku.
„Sakra! Dlouho ho neudržím! Má neskutečnou sílu!“ nadával Gaara a snažil se vzdorujícímu Peinovi zabránit v pohybu rukou. Kushina popadla svého muže a odnesla ho o pár metrů dál. Ve chvíli, kdy ho pokládala na zem, Pein neuvěřitelnou silou překonal Gaarův písek. Gaara se nenechal odradit a zabalil mu ruku do písku znova. Potom mu jí jednoduše rozdrtil. Hinata už to nevydržela a vrhla se na Peina. V jejích očích bylo něco, co tam ještě nikdy nebylo. Čistá nenávist.
„Já tě sakra dostanu!“ rozkřikla se na Peina, „Shugo Hakke, Rokujuuyon Shou!!!“
Pein nelenil, všem jejím útokům se vyhnul a zasáhl jí kopem neuvěřitelnou silou do břicha, až odletěla pár desítek metrů daleko. Než stihla dopadnout na zem, tak jí Kushina chytila a opatrně položila.

„Jsi v pořádku?!“ ptala se Hinaty. Ta nebyla schopná slova, jen kývla hlavou. Peinovi ruka mezitím nějak dorostla.
„Příhodnější krok neexistuje. Zkusíme co s vámi udělá tohle!“ přemýšlel nahlas. Hinata se z jeho rány už zberchala a postavila se na nohy. Pein se začal soustředit a najednou okolo něj byly dvě postavy zahalené v pláštích Akatsuki.
„Neměl jsem čas doplnit zásoby, ale myslím, že tihle budou stačit. Co si to namlouvám? Stačil bych sám, ale chci vidět co budete dělat!“ kecal zase nějaký žvásty Pein. Postavy se daly do pohybu. Pomalu přišly trochu blíž.
„T-to snad! Ten hajzl!“ nevěřil Yondaime tomu co vidí. Stále ležel na zemi a nemohl se pohnout. Jediné co mohl dělat bylo sledovat situaci.
„To je! Jiraiya a Naruto!“ poznala obě postavy Kushina. Hinata sledovala tu postavu. Je to on? Je to vůbec možné? Je snad naživu?
Naruto se dal do pohybu směrem k ní. Jeho obličej zdobilo množství piersingů. Pomalu kráčel po popraskaném mostě, který byl příhodně pojmenován podle něj.

Hinata to nevydržela a rozběhla se mu naproti.
„Naruto!!! Ty žiješ!“ byla štěstím bez sebe Hinata. Oslovený ale nijak nereagoval.
„Ne, počkej Hinato! To není on! To je jen Narutovo tělo!“ chtěla jí zastavit Kushina, ale ona jí neposlouchala. Najednou se rozběhl i Naruto a v ruce se mu dělal Rasengan. Hinata znejistěla.
„Naruto?“ oslovila ho. On ale měl stále stejně kamenný výraz. Teď se rozběhl i Jiraiya a v jeho ruce byl Rasengan taky. Ten směřoval na Kushinu.
„Koukej to zastavit!“ rozkřikl se Gaara a rozběhl se na Peina. Ten se ale rozběhl proti němu. Byl tak rychlý, že překonal Gaarovu písečnou obranu a zasáhl ho neuvěřitelnou silou do břicha. Na místě Gaarova dopadu byla hluboká rýha v mostu. Gaara seděl opřený o hromadu všelijakého bordelu, který za sebe při letu nahrnul. Vrstva písku, která ho měla chránit před zraněním, popraskala a začala odpadávat.