POSLEDNÍ SOUBOJ (5. kapitola)

5. kapitola: Zkoušky začínají

Sakura ji chytla ruku.
,,Možná to tak radši nech…“
,,Ale!“ podivila se Tukoddo. ,,Co tak najednou?“
Sakura se zamyslela. Proč se s ní tedy sázela?
A pak zaregistrovala pohyb vedle sebe: Hinata se probouzela.
,,Co se stalo?“ zeptala se a rozhlédla se. Když se podívala na Tukoddo, vzpomněla si a tváře jí zrůžověly.
,,Ach jo…“ zamumlala Tukoddo. ,,Sakuro, už kvůli tomu že to ví Hinata by bylo nefér tě nechat v nevědomí.“ A než si sundala kápi, ještě zamumlala: ,,A ta sázka je v háji.“

Navzdory tomu, že Sakura už nemusela ,,přestávat nahánět Sasukeho“ se ke svému původnímu chování nevracela a další den s ním a Tukoddo, oblečenou zase ne v plášti, ale v mikině, čekala na posledního člena jejich týmu.

,,To je doba,“ zamumlal Sasuke a nenápadně se podíval po Sakuře, jestli mu dá zapravdu. Jenže ta se k tomu prostě neměla. Když se Naruto pět minut před časem objevil, museli vyslechnout jeho poučování o tom, jak má správný ninja chodit včas.
,,…To nemůžeš prostě přijít dřív?...“ Tukoddo zívla.
,,Bude to trvat ještě dlouho? Nebo si máme vzít dovolenou?“ přerušila ho.
,,Ještě je čas, Sasuke, tak se uklidni!“ přidala se Sakura. Sasuke se na ni zašklebil, a pak, jako by nic neřekla, spustil zase. Naruto zahlédl, jak na sebe dívky pohlédly a lehce přikývly. Sakura se zvedla a Sasuke ji neviděl, protože k ní stál zády. A pak ho jen s lehkým zaváháním vší silou praštila přes hlavu.
,,Co to…?“ obrátil se a na obličeji mu visel škleb první třídy. Naruto to jen sledoval a absolutně netušil, co se děje. ,,Co mám s rukama?“ zeptal se, když jimi nemohl pohnout.
,,Týmová práce!“ zašklebila se Sakura, založila si paže na hrudi a mrkla na Tukoddo.
Vtom se tam ale řítilo další blonďaté tornádo, zatímco jeho týmoví partneři se absolutně nevzrušovali.
,,Sakuro!“ zavřeštěla Ino. ,,Co to děláš…“ Zbytek její otázky zanikl v prachu cesty, jelikož ,zakopla‘.
,,Dobrá práce,“ zašeptala Sakura směrem k Tukoddo.
,,K službám,“ odpověděla. Teď už to ani ona a ani Sakura s Narutem nevydrželi a vyprskli smíchy.
,,To je otrava,“ zamumlal Shikamaru, který byl pod trestem smrti donucen Ino pomoct jí vstát.
To jim na smíchu jen přidalo. Když se dokázali ovládnout, byl Sasuke propuštěn a Tukoddo pomohla i Ino pomocí chakry vstát, na což Chouji i Shikamaru (jo, i on) jen zírali.
,,Že se ti chce tak chakrou plýtvat,“ ozval se Sasuke. Asumův tým se na něj jen podíval.
,,To byla chakra?“ zeptali se překvapeně.
Tukoddo si povzdechla. ,,Skoro žádnou to nespotřebovává, takže v klidu. Pojďte, přijdem pozdě.“

Vešli do poloplné místnosti s několika lavicemi – napřed se vyřítil Naruto, pak Sakura naprosto ignorující Ino, která ji zezadu peskovala za újmu na Sasukeho hlavě. Na Tukoddo, která šla za nimi šlo i přes plášť vidět, že se snaží nesmát, a průvod uzavíral všechno tohle slyšící a pozorující Sasuke.
Kousek od nich zahlédli sedět poslední tři rookies – nováčky, a připojili se k nim. Hinatě trošku zrůžověly tváře, Shino neříkal nic, ale Kiba se hned se všemi pozdravil.
Sasuke si ještě mumlal: ,,Prej újma na mý hlavě… Uvidíte, hned na zkouškách…“ To už ale ucítil, jak ho někdo pozoruje. Tukoddo pořád přemáhala smích.
,,Tss!“ usykl a uraženě pohodil hlavou, když si uvědomil, že ho slyšela, a taky se posadil.
Tukoddo se k němu naklonila a zašeptala: ,,Jsem zvědavá, co tady budem dělat…“
Sasuke se zašklebil.
,,Hmm...“ Najednou ale uslyšeli…
,,Jmenuju se Naruto Uzumaki a všem vám nakopu p*del!!!“ zavřeštěl blonďáček s širokým úsměvem. Vzápětí obdržel další Sakuřinu dobře mířenou ránu do hlavy.
,,To si nemůžeš dát pokoj?!“ zapištěla rozčileně. ,,On to tak nemyslel, plácl první, co ho napadlo…“ pokračovala směrem k tabuli, kde seděli ostatní týmy.
Tukoddo se prudce otočila a Sasukemu se tak naskytl krátký okamžik, kdy si mohl lépe prohlédnout její rysy – smůla pro něj – Sharingam mu nepomohl. Přešla k Sakuře a položila jí ruku na rameno. ,,Nech toho, nemá to smysl…“ zamumlala a nenápadně kývla na ty nejbližší, kteří skutečně vypadali poměrně nevzrušeně.
Sakura poraženě přikývla a pustila Naruta, který ještě stihl zašeptat ,,Ale já to myslel vážně!“ Další Sakuřin pohled stačil, aby zmlkl.
Podíval se stranou a všiml si, že k nim míří nějaký starší kluk s brýlemi a šedými vlasy. Usmíval se. Jak se k nim blížil, všichni nováčci na něj postupně upírali svůj pohled.
,,Kdo to…?“ zamumlal Sasuke a Tukoddo se podívala směrem, kam ukazoval. Jen ho ale koutkem oka zahlédla a ztuhla. Zůstala na vteřinku nehybně stát a pak udělala pohyb rukou, jeho by někomu chtěla vrazit. Sasuke to zahlédl a stihl ji za onu ruku chytnout.
Šedovlasý kluk k nim přicházel a už otevíral pusu, že něco řekne. Tukoddino škubnutí mu ale neuniklo a zahleděl se na ni. Nezastavil se a jestli se jich chtěl na něco zeptat, neudělal to. Jen kolem prošel a zapadnul do jiné řady. Ještě stačili postřehnout, jak se mu v uličce smekly nohy a jen tak tak se chytl nejbližší lavice.
Sakura se k ní nahnula a zeptala se: ,,To byla tvoje práce?“
,,Samozřejmě,“ odpověděla jí Tukoddo spokojeným hlasem a Sakura se zahihňala.
Najednou spodními dveřmi na katedru vstoupil nějaký muž se dvěma jizvami před obličej. Uprostřed dolní části třídy se zastavil, otočil se čelem k nim a oznámil: ,,Jsem váš první zkoušející. Mé jméno je Ibiki Morino.“