Pár vteřin před smrtí jedné kunoichi
Jedna rána, druhá, třetí. Dívka s hnědými vlasy padá k zemi. Ve vzduchu zněly výkřiky, řinčení zbraní a také rána. Jako by se zastavil čas a i když dívka která právě padla, byla jako pírko, rána když se dotkla země se ozývala stále dokola jako by si s ní snad pohrávala ozvěna. Náhle jako by všechno utichlo, jenom ta rána se nesla vzduchem. Ano dívka sice padla k zemi a možná za chvíli zemře ale může si blahopřát, její protivník už je mrtví.
Před očima jí běžel celí život, co prožila a po čem toužila jak smutné že se nikdy její milovaný o jejích citech nedozví.
Nad její postavou se shromáždil hlouček tří postav.
„Tenten...“ špitl Gara.
„Tenten neztrácej květ mládí!“ prosil Lee.
Jen ta třetí postava se nezmohla na slovo. Už neměl v očích baykugan a nepřátelský nebo chladný pohled, kde pak, že by i tak silný muž jako Neji Hyuuga pociťoval strach? Strach o blízké osoby?
„Je mi líto..“ dostala ze sebe.
„Tak nemluv dostaneš se z toho!“ okřikl jí Neji.
„N-ne Neji...strašně ráda bych ale j-je to silnější ne-než já...“ rozkašlala se.
„Tenten bojuj s tím, přeci ji (smrt) nenecháš aby nad tebou vyhrála! Ukaž že jsi silnější!“
„J-je mi to lí-líto..eh..ale a-asi jsem hold sla-slabá kuno-noichi!“ kašlala krev.
„Nesmíš zemřít, Tenten prosím, kvůli mn...teamu!“
„Neji už sklapni!“ ze všech sil ho okřikla.
„Zbý-zbývá mi pár minut ži-života, pochop že i kdybych nebo-bojovala už tady ne-jsem!“
„Prosím Tenten...“ zašeptal.
„Neji Hyuuga pro-prosí? A já myslela že se toho nedo-dožiju...Neji poslouchej mě miluju tě ale tenhle boj mám pro-pro-prohraný!“ zavřela oči.
„Neee Tenten otevři ty oči slyšíš! Musím ti něco říct! Nemůžeš odejít bez rozloučení to prostě nemůžeš!“ křičel.
„....“
„Miluju tě Tenten!“ bylo mu jedno že se na něj dívají jak na blázna chtěl aby to věděla, musela to vědět třeba jí to mohlo nějak pomoct...
„Ne-nemiluješ mně Neji, říkáš to jen pro-proto abych neumírala a bojovala ale...“
„Ne Tenten, poslouchej mě! Chtěl jsem ti to říct už tak dlouho ale nemohl jsem, teda mohl ale bál jsem se, odpusť... Miluju tě a na kolenou tě prosím neumírej mi tu! Ne teď když jsem se odhodlal...“ z oka mu spadla slza.
„Zvl-zvláštní že tě k tomu dohnala až moje smrt. Nevy-vykládej si to špatně ale pro-proč musím umírat abys mi řekl že mě miluješ?“
„Já vím..jsem zbabělec!“
„Ne-e to ne!“ posledními silami vztyčila ruku a pohladila ho po tváři aby mu setřela slzy. Sama měla sklené oči.
„Neplač Neji...“ zahleděla se mu do očí a věděla že je to naposled. Už cítila že si pro ni jde a nebála se jí, možná měla trochu strach ale smířila se s tím.
„U-už t-to dlou-ouho ne-vydržím. Má-mám vás vše-všechny rá-ráda. Vzkažte ti i osta-ostatním. Lee a Gai dá-dál trénuj-trénujte sílu mládí a dou-doufám že vás konečně bude brát někdo vá-vážně, my to totiž ne-nedělali. Neji...žij dál...kvůli mě prosím! Slib m-mi to“
Neji se k ní naklonil a něžně jí vtiskl mezi rty polibek. Svým nosem pohladil ten její a opět jí políbil. Jen tak lehce a přesto zavřel oči stejně jako Tenten jenže zatím co on je otevřel její zůstaly zavřené.
Gai a Lee brečely jako želvy. Bylo to jako se dívat na Romea a Julii.
„Slibuji...“ špitl uplakaně a objal jí. Věděl že svůj slib nemůže splnit ale musel jí to slíbit, musel. Jenže žádná dívka není jako ona a on už se nechce zamilovat. Co kdyby to skončilo jako dnes? To přeci nejde...
Na stromě nad nimi seděla na větvi průhledná postava s křídly nápadně podobná hnědovlasé kunoichi. Pozorovala děj pod ní a plakala. Jenže místo slz se objevil déšť....Musela odejít ale to neznamená že je nebude dál chránit. Stal se z ní anděl, nádherné stvoření s křídly jako pták. Ale ona neuletí. Aspoň do té doby než nebudou všichni její přátelé šťastní...
Opět všechno utichlo ani ten déšť nebyl slyšet. Nezpívali ptáčci, nikdo se nesmál, všude leželi mrtvé těla a jedno z nich objímal osmnácti letý chlapec a plakal ale neplakal jen on. Nad ním seděli další dva chlapci. Ani jeden z nich nepomýšlel na sílu mládí.Vzduchem se nesl tichý vzlykot tří mužů...
hmm. A já si to přečetla večer. Ještě budu mít noční můry jak tenten umírá
Strašně se ti to povedlo. A ještě když se k tomu přidá o čem...je to úplně super...
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.
opravdu nádhera...
ale mocinky smutné jen doufám, že to takhle nedopadne...
Pani to je tak dech berouci, ze nemam slov, ale prece neco jen napisu, takze je to uplne skvele a myslim, ze se z tebe vyklube dalsi spisovatelsky talent nechame se prekvapit, ze???
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:
2. Yuki Kaze-san (ta, která jí s tím pomáhá)
3. Shaman-werewolf-sama
4. ivy
5. Neal-X
6. Eros 3in1
7. Kairi.Ratten
8. Shadow-dono
9. Elys
10. M-san
11. MadYoko
12. Buuublinka
13. akai
14. Liss Ryuzaki
15. Enkidu
16. Barbara_Uchiha
17. Sayge
18. June
19. Vurhor
20. uchiha777
21. limetka
22. adabo
23. Nikirin-chan
24. Otaku-chan
25. SuZuKi_ShiHouiN™
26. lacca
27. luccca
28. Ookami-Kyuu
29. Alexx-sama
30. Neko_Hachi
31. Aryen-nyan
32. SASUKE5478
33. cibo91
34. Ayame-Senpai
35. Blue-misty
pro vlastní bezpečnost uvádíme pouze přezdívky a místo fotografií různé obrázky, ovšem ani ty nevedou k naší identitě…
…pokud patříte k nám žákům a následovníkům a odmítáte vše Kirovské můžete se přihlásit, jistě, že pod svou přezdívkou, aby vás Kira nemohl zabít, u mě, nebo TsuchiKim
A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva, kterou vyhrajeme.
nádherné a smutné
Ha, jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! Aktuální seznam členů a přihlášky u naší předsedkyně Akumakirei :)