Záhada tváře - 10.kapitola - Oficiální seznámení

„Kakashi! Co se stalo Tenshi?“ nechápal Jiraya, když uviděl Kakashiho u brány vesnice, jak nese v náručí jeho neteř.
„Myslím si, že jen omdlela… Itachi jí dal pěknou ránu,“ odvětil Kakashi. Pak se otočil.
„Sasuke… jdi za Tsunade. Všechno jí řekni, určitě ti dovolí se vrátit do vesnice,“ kývl na modrovlasého Kakashi. Sasuke se usmál, ukázal mu zdvižený palec a odběhl do budovy Hokage.
„To byl Sasuke?“ podivil se Jiraya, když s Kakashim běželi do nemocnice.
„Ano,“ přikývl Kakashi.
„Vypadá líp, když se usmívá,“ konstatoval Jiraya.
„To je pravda,“ souhlasil s ním Kakashi.
Pak doběhli do nemocnice. Tam je uvítala Sakura, která byla v nemocnici připravená na příjem a hned jim ukázala, kam mají Tenshi položit.
Najednou se k nim přiřítila Tsunade a za ní Sasuke s Narutem, kteří se vesele usmívali. Sakura se zarazila a šokovaně si je prohlédla… až pak se k nim rozběhla a oba je nadšeně objala.
Mezitím Tsunade přistoupila k Tenshi a chtěla jí sundat masku, ale Jiraya ji chytil za ruku.
„Ne, nedělej to,“ zabránil jí v tom Jiraya.
Tým 7, který se objímal za nimi se na ně zadíval. Zajímalo je, co se z této reakce vyvine.
„Proč ne?! Je zraněná!“ namítla šokovaně Tsunade.
„Bude v pořádku. Hlavně jí nic nesundávej,“ odsekl Jiraya.
„Je to tvoje neteř! Musíš o ni mít strach.“
„Taky ho mám.“
„Tak mě nech ji pořádně vyšetřit.“
„Ne.“
„Může umřít.“
„To se nestane… je silná.“
„Stál proti ní Itachi. A použil Mangekyou Sharingan.“
„Na ni nemá žádný vliv. Pokud chceš zjistit rozsah jejích zranění, tak to udělej přes oblečení, ale nic jí nesundávej, Když to uděláš, tak… nestane se ti nic hezkého.“
„Vyhrožuješ mi?“
„Ne… jen ti říkám, že se ti za to bude chtít pomstít. Jsi má kamarádka. Nikomu jinému bych to neřekl,“ ušklíbl se Jiraya. Tsunade tedy použila jutsu, které mělo zjistit její poranění, skrz oblečení.
„Jen omdlela,“ pousmála se nakonec Tsunade.
„Necháme ji tady se vyspat. Počkám u ní,“ nabídl se Jiraya.
„Dobře,“ souhlasila Tsunade a Jiraya tedy odešel i s Tenshi do jednoho z volných pokojů.

„S… sas… strejdo?!“ vykřikla ze spánku Tenshi a najednou se probrala. Když pak uviděla svého strýčka, jak ji starostlivě pozoruje, tak znejistěla.
„Co se stalo?“ optala se ho Tenshi.
„Itachi tě odrazil na strom a ty jsi omdlela… Kakashi tě donesl do vesnice,“ odpověděl Jiraya.
Tenshi zvedla ruku a chtěla si urovnat vlasy, ale pak si uvědomila, že na sobě má stále masku.
„Jsi nejlepší!“ objala svého strýčka. Pochopil.
„Už můžeš jít domů… Tsunade říkala, že až se probudíš, tak můžeš odejít,“ usmál se na dívku Jiraya. Pak jí pomohl na nohy. Když rozchodila ztuhlost způsobenou nervovým šokem, tak se oba bok po boku rozběhli k ní domů.
„Převlékni se a zajdeme za Tsunade. Měla by o tom vědět,“ pobídl ji Jiraya. Kývla a šla se do svého pokoje převléknout a rovnou se i rychle umyla.
Opět si vzala masku, protože to na ni všechno dopadlo. Ale nejpodivnější bylo, že se tam objevil… vždyť měl přece už svůj tým mimo Konohu. A taky tu svou… Karin!
„Tak pojď,“ vzal ji kolem ramen Jiraya a spolu se pomalu vydali za Tsunade.
Jiraya zaklepal na dveře a po svolení vešli dovnitř.
„Ááááá, Jirayo… a Tenshi-chan! Ráda vás dva vidím,“ usmála se na ně na oba Tsunade. Tenshi přišlo divné, že má tak dobrou náladu. Obyčejně ji měla jen když si lokla saké a to nyní Tenshi nikde neviděla.
„Tys pila?“ nevěřícně si ji měřil Jiraya.
„Ale ne…“ rozesmála se Tsunade a ještě víc jeho šokovaným výrazem. „Jen mám dobrou náladu! Slunce svítí, ptáčci zpívají, mise se daří, ninjové jsou v pohodě, Akatsuki mají o člena míň a já mám konečně klid! Vše je tak, jak má být!“
Jiraya se taky usmál, protože to bylo nakažlivé, ale Tenshi ne. Naštěstí to ale nikdo neviděl.
„To mi připomíná, že pro tebe mám misi, Tenshi-chan. ANBU misi v Zemi trávy. Na týden,“ dodala Tsunade. Tenshi přikývla. Souhlasila by s jakoukoli misí. Musela se dostat z toho děsného stereotypu. A taky musela myslet na něco jiného než na vzpomínky, které jí způsobovaly neuvěřitelnou bolest.
„Zítra ráno tady. Budou tu na tebe čekat,“ řekla Tsunade. Tensi přikývla, a pak i s Jirayou odešla.
„Ero-senin!“ ozvalo se za nimi, když šli po ulici. Zastavili se a Tenshi uviděla, jak si to k nim žene Naruto se šťastným úsměvem na tváři. Když si jí všiml, tak se usmál ještě víc.
„Ero-senin, slíbil jsi mi, že mě naučíš to nové jutsu… jé ahoj, Tenshi-san, už je ti dobře?“ prohlásil rychle Naruto.
„Klidně tě ho naučím teď hned, Naruto,“ souhlasil Jiraya. „Opatruj se na té misi, holčičko a ať se ti nic nestane.“
Tenshi přikývla a vydala se domů. Musela pokračovat ve studiu těch svitků o démonech. Asi už na to přišla…
Pak si až do večera četla a nevycházela z bytu. Vyšla z něj až ráno, kdy se chystala na misi.
Běžela do kanceláře Hokage, kde už na ni čekal tým ANBU, se kterým často chodila na obdobné mise. Dobře se jim spolu bojovalo a oni mluvili málo, takže si s Tenshi celkem rozuměli.
A pak je Hokage poslala na misi. Měli za úkol dopadnout jednoho hledaného ninju, u něhož se předpokládalo, že je to jeden ze Sedmi legendárních šermířů Skryté mlžné vesnice.
Vyběhli tedy z vesnice a vydali se na dlouhou cestu.
Mise se povedla, Shinobi byl zabit a oni se klidně vrátili do vesnice. Podali Tsunade hlášení a ANBU zmizeli, zatímco Tenshi klidně vyšla ven z budovy Hokage a vychutnávala si ten pocit, kdy byla opět po deseti dnech ve vesnici, která se postupně stala jejím domovem. Milovala to tam.
Vesnice byla podivně klidná a pokojná, i když občas Tenshi zaslechla něčí smích. Bylo to tak nějak… jiné než předtím. Dřív tam vládla klidně nepokojná smutná atmosféra, ale nyní se něco ve vzduchu jakoby hnulo a všechny to rozveselovalo. Tenshi to přišlo jako naschvál… když byla šťastná, vládl kolem smutek, když byla smutná, zavládlo veselí. Byla prostě jiná než ostatní. A to se od nich nikdy nechtěla odlišovat.
Procházela po jedné ulici a najednou uslyšela hlasitý smích. Ihned poznala, komu patří. Naruto si zase dával oběd v Ichiraku ramen.
„Hééééj, Tenshi-san! Pojď sem, rád bych tě s někým seznámil,“ křikl na ni Naruto. V duchu se pousmála, otočila se a vydala se za ním do jeho milované restaurace.
Přisedla si k němu, ale až pak se rozhlédla kolem něho. A strnula. Probudila se v ní nenávist a touha zabíjet.
„Ještě jeden ramen, tady pro Tenshi-san,“ křikl Naruto na starého kuchaře.
„Za chvilku bude!“ usmál se na něj kuchař a přidělal další nudle.
Tenshi pozdě zavrtěla hlavou. Pak se musela ovládnout.
„Tenshi-san, asi bych vás měl seznámit… to je Sasuke Uchiha, ten o kterém jsem ti povídal,“ prohlásil nadšeně Naruto a Tenshi z donucení zvedla hlavu a podívala se černovlasému chlapci do očí. Ale svůj pohled ihned sklopila, jenže tak, aby si toho nikdo nevšiml.
„Sasuke, to je Tenshi Himekage, jedna z mých nových přátel. Určitě si spolu budete rozumět,“ usmál se na kamaráda Naruto, ale ten si Tenshi jen znuděně prohlížel a usrkával u toho svůj ramen.
„Proč si to myslíš?“ zeptal se Sasuke Naruta.
„Oba jste stejně nemluvní,“ pokrčil rameny Naruto.
„To ty jsi byla ta holka, co ji Kakashi odnášel do nemocnice a kvůli které se Jiraya pohádal s Tsunade?“ zeptal se Sasuke Tenshi. Kývla. Ale jen lehce. Sasuke se znechuceně zamračil.
„Naruto, co o ní víš?“ zajímalo Sasukeho. Dělal, jako kdyby tam Tenshi nebyla.
„Věří jí Gaara, Tsunade, Jiraya a možná i Kakashi. A já taky. Je to moje kamarádka. Nemám důvod jí nevěřit, i když toho o ní vím málo,“ odpověděl Naruto upřímně a usmál se na Tenshi. Stiskla mu dlaň na stole a pod maskou se usmála. Jenže to nikdo nemohl vědět. Stejně jako to, že se pro ten dotyk rozhodla impulzivně. Ruku raději ihned stáhla.
A pak dostala i ona svůj ramen. Sasukeho zajímalo, jak ho bude jíst a jestli se odhalí, ale ona si jen posunula svou masku výš a jídlo si podávala do úst i pod šátkem, která měla pod maskou.
„Jak málo?“ zajímalo Sasukeho. A Tenshi opět ignoroval.
„Vím, že ji neprávem vyhostili z klanu a že teď po ní jdou. Dřív byla v Suně, ale tam pak nebylo bezpečno, a tak ji Gaara přivedl sem. Tady nám pomáhá s misema a je úžasná v boji. Však jsi ji viděl,“ řekl Naruto vychloubačně. „Jo a ještě něco… Jiraya je její strýc.“
„Vím… to říkala Tsunade v té nemocnici,“ pokývl hlavou Sasuke. Tehdy Tenshi dojedla. Kupodivu dřív než Naruto. Položila na stůl peníze, kývla na blonďáka a zmizela.
„Něco mi na ní nesedí…“ řekl Sasuke Narutovi, když si byl jistý, že zahalená kunoichi zmizela.
„Co?“ podíval se na něj tázavě Naruto. Sasuke měl vždy dar nedůvěřovat cizím lidem.
„Je divné, že s nikým nemluví,“ pokrčil rameny Sasuke.
„Prostě nechce… baví se jen s někým. A to jen mezi čtyřma očima,“ opáčil Naruto.
„A s kým se baví?“
„Pokud vím, tak jen s Tsunade, s Gaarou a…“
„Tak mluv!“
„Se mnou.“
„S tebou?! Ale jak by se mohla bavit s tebou?“ Sasuke byl udivený. Naruto ho tak ještě nikdy neviděl.
„I ty se se mnou bavíš, tak nevím na co tím narážíš!“ Naruta jeho názor naštval… nebo spíš to, co mu tím jeho přítel naznačoval.
„Ale na nic…“ sklopil oči Sasuke. „Promiň… jen je mi divné, že se nebaví se mnou.“
„Tak ji zkus příště tak neignorovat, dattebayo!“ ukázal mu Naruto zdvižený palec a odsunul od sebe desátou prázdnou misku ramenu. „Už mám dost… půjdu za Kakashim, jestli si se mnou nedá trénink!“
„Já půjdu taky,“ řekl Sasuke. Zaplatili a odešli. Kakashi měl ale misi.