Real Word- 10

Chika kráčela pomalu ulicí. Odpichovala se berlemi, protože se sádrou nemohla chodit. Nevnímala okolí, jen pořád přemýšlela nad jednou věcí. Proč ji ten nový student, Gaara, zachránil. Byla mu sice neskutečně vděčná, ale tahle otázka jí pořád vrtala hlavou. Když vyšla za roh ulice málem narazila do Gaari a Temari.
„P-pardon,“ omluvila se.
„Nic se neděje. Zrovna se jdeme s bráchou podívat po městě,“ usmála se na ní Temari takovým tím jejím milým úsměvem.
„Aha. Tak si to užijte, tohle je opravdu krásné město,“ pokračovala Chika v rozhovoru, zatím co její tmavé oči spočinuly na Gaarovi.
Sice ho znala jen jeden den, ale vždycky, kromě toho incidentu, se tvářil tak nezaujatě až znuděně. Chiku začínal nějak až moc podezřele zajímat, a tak se radši otočila zpátky na Temari. Ta mezitím, co dívka sledovala Gaaru, něco vykládala.
„A tak jsem musela mého bratříčka vytáhnout ven, jinak by seděl celý den doma,“ to byla jediná slova, která Chika od blondýnky pochytila.
Pak se rozloučili a každý šel svou cestou. Při odcházení si Chika všimla, že se na ní Gaara asi tak na zlomek sekundy kouknul. Začervenala se.

Miya se připravovala ve svém pokoji v horním patře jejich domu. Asi už tak půl hodiny stála před skříní a nevěděla, co si na sebe vzít. Nakonec zvolila černé tričko, tmavě červené upnuté kalhoty a černé tenisky. Žaludek se jí svíral nervozitou. Někdo zazvonil. Jen tak tak stačila chytnout tašku, než se rychle vyřítila dolů, aby otevřela dveře. Naštěstí nikdo nebyl doma, a tak se jí naštěstí nikdo na nic neptal. Těsně pře otevřením dveří si upravila bleskově vlasy v zrcadle a otevřela. Stál tam on. Neji a přišel pro ní. Srdce jí v hrudi tančilo radostí.
„Ahoj. Tak půjdeme?“ zeptal se jí Neji.
Myia jen přikývla, zamkla dveře a mohli vyrazit. Mladý Hyuuga chvíli váhal, ale pak ji přece jen chytil za ruku. Dívka skoro celá zrudla, ale zároveň byla nevýslovně šťastná.
„Tak kam se jde?“ zeptala se Myia po chvilce.
„Překvapení,“ usmál se Neji tajemně.

Sakura a Hinata seděli v obýváku u Hinaty doma a koukali na nějaký romantický film. Zápletka byla v tom, že se líbil jedné holce takový milý kluk, ale tomu za zas líbila jiná. Hinata u toho filmu byla doslova napnutá a litovala, že vybrala ze své sbírky zrovna tenhle, protože se právě nacházela ve stejné situaci jako hlavní hrdinka.
„Hin, tobě se libí Naruto?“ zeptala se jí Sakura, aniž by spouštěla oči z filmu.
Modrovláska se začervenala a nevěděla, co říct. Naruto se jí líbil, ale on byl už hrozně moc dlouho doslova posedlý Sakurou, kterou Hinata považovala za jedu z nejhezčích holek ze školy a ona byla… jen obyčejná, nevýrazná dívka, o která snad ani nevěděl, že existuje. Sklopila hlavu a smutně hleděla na jejich tmavě modrý koberec.
„Nemusíš nic zapírat, já vím, že jo. A nic si neděj z toho, že… že za mnou pořád lítá, já ho opravdu nechci,“ řekla jí Sakura a tentokrát se na ní i podívala.
Viděla před sebou svojí kamarádku, která se trápila jen kvůli ní. To Sakura nechtěla, zraňovalo jí to. Pak ale dostala spásný nápad. Vytáhla mobil a zašátrala v kontaktech. Chvíli vyzváněl, ale potom ho někdo zvedl.
„Ahoj, Naruto. Tady Sakura. Jen jsem se chtěla zeptat, jestli nemáte dneska se Sasukem náhodou čas, že by jsme mohli ještě s Hinatou někam vyrazit,“ řekla Sakura do telefonu.
Hinata zvedla hlavu a podívala se na ní s vytřeštěnýma očima.
„Tak fajn. V pět před kavárnou, ahoj,“ rozloučila se po chvíli Sakura s Narutem a koukla se na vyděšenou Hinatu.
Ta tušila, co má Sakura v plánu a vůbec se jí to nelíbilo.

Sasuke si nerušeně četl nějakou knihu ve svém pokoji a poslouchal j-rock. Po nudném dni ve škole potřeboval nějaký oddych. Najednou mu ale vlítnul do pokoje Naruto.
„Já mám randee!!“ řval Naruto jak šílený a chystal se skočit k Sasukemu na postel.
Ten ale pohotově uhnul a tak Naruto celou postel přelétnul a spadnul někde za ní, kde si div nerozsekal hlavu o topení. Rychle ale vstal, tentokrát opatrně vkročil na postel a začal na ní divoce skákat a pořád si prozpěvovat tu jednu větu.
„Hrabe ti? Zlez okamžitě z mojí postele,“ zakřičel na něj Sasuke, chytil prostěradlo a prudce s ním trhnul, takže byl Naruto zas na zemi.
„Tak promiň, ale Sakura mi volala jestli ona, já, ty a Hinata nepůjdeme ven,“ rozzářil se Naruto jak sluníčko a zase někam běžel.
Sasuke jen zakroutil hlavou a začal si upravovat postel.
„Ten magor to nepochopil,“ brumlal si potichu.

Shikamaru se flákal sám po městě, protože se mu nechtělo domů. To by bylo zase jen poslouchat řeči jeho mamky. Už ho z toho bolela hlava. Právě procházel okolo jedné restaurace a nevnímal okolí.
„Ahoj. Ty jsi Nara Shikamaru, že jo?“ zaslechl povědomí hlas.
Patřil nové studentce jejich školy, Temari. Shkamaru pohotově kývnul hlavou a sledoval jí, jak si ho se zájmem prohlíží. Snažil se to ale ignorovat, jako všechno. Pak si také všiml jejího zamlklého bratra.
„Nechceš se k nám přidat?“ zeptala se ho Temari a ukázala na volné místo vedle sebe.
Shika nevěděl, co říct, a tak znovu kývnul hlavou a nic neřekl. Sednul si vedle Temari a pokusil se o úsměv. Třeba se alespoň s nimi nějak zabaví. Objednal si colu a kafe.
„Slyšela jsem, že jsi nejlepší student ze školy. Neuraz se, ale nevypadáš na to,“ řekla Temari s lehkým náznakem úsměvu.
Shikamaru na ní vytřeštil oči a pak ještě víc, když uviděl, že se Gaara směje.
„Ou, tak to jsem netušil a já se neurážím. Od někoho, kdo nevypadá jako nejlepší student ze školy, co si zaslouží výměnný pobyt, ale jako potrefená blondýnka, to beru s klidem,“ usmál se na ní Shikamaru.
Bylo doslova cítit, jak se v Temari vaří krev a Gaara se smál pořád dál.