Chci tě zpět! 6

V Konoze:
Sakura se probudila už brzy ráno, nechtěla zameškat Narutův návrat. Rychle se převlékla, umyla, učesala hedvábně růžové vlasy. Ještě se dlouho prohlížela v zrcadle a trénovala „pohledy“. Nenechala nic náhodě a „jen tak pro jistotu“ si rozepnula zip u výstřihu. Nemohla se ani nasnídat jak byla nervózní a radši hned šla k hlavní bráně. Když procházela Konohou zjistila, že je jediná kdo je tak brzy venku. Před vchodem do vesnice zaujala postavení a byla šťastná, že je zde dříve než Hinata. Ta měla jiný problém snažila se vzbudit Nejiho, aby jí pomohl odnést vázu. To se jí však nepovedlo a chtě nechtě si vázu naložila na záda a šla k bráně. Než tam však dorazila, byla již Konoha na nohou a Sakura měla co dělat, aby nevybuchla smíchy, když ji viděla, jak táhne obří vázu. Brzy ji to však přešlo, protože dostala obavy, jestli se váza nebude Narutovi líbit víc než její dárek. Obě strávili u brány celé dopoledne. Hinata seděla pod stromem hned vedle vázy. Sakura stála naproti a stále pozorovala cestu jestli se náhodou neblíží skupinka tak očekávaných ninjů. Brzy se k nim přidala Ino, která jen tak náhodou šla kolem a jak tvrdila napadlo jí, že by mohla přivítat Shikamara. Všechny tři dívky netrpělivě čekaly na příchod skupiny ninjů vracejících se z mise.
Někde mezi Konohou a Písečnou :

Naruto otrávený tempem, které ostatní nasadily, přemýšlel o tom co udělá jako první, až se vrátí zpět do vesnice. Nemusel moc dlouho přemýšlet, hned z počátku měl jasno. Nejdřív určitě zajde do Ichiraku rámen a dá si oběd, potom se zajde podívat po Sakuře, Kakashim a Saiovi, aby jim předal to co jim koupil. Skupinka tlachajících ninjů už měla polovinu cesty za sebou když se k Narutovi přidal Shikamaru.
„Těšíš se domů?“ Otázal se nesměle.
„To je ale otázka jasně že jo. Už mám písek všude! Jenom kdybychom se taky trochu hýbali to by bylo, tohle líný „plazení“ mě už nebaví!“
„Určitě jsem pochopil správně, že tímto žádáš mě jakožto velitele, abych vydal rozkaz k rychlejšímu tempu?“
„To jsem měl přesně na mysli!“
Shikamaru splnil kamarádovu prosbu a ninjové zrychlili.
„ Tohle ti vyhovuje?“
„To je přesně ono, díky jseš kámoš!“
„ To nic nebylo taky mě už to plahočení nebavilo….“
Nyní, se již skupinka víceméně utichlích ninjů pomalu, ale jistě blížila ke Konoze. Naruto měl radost, že již brzy spatří bránu do vesnice, kterou neviděl už tak dlouho.
V Konoze:
Dívky, už ani nedoufali, že se skupina vrátí před obědem. Ino stála po boku Sakury přímo naproti hlavní brány, Hinata jen o kousek dál, hned vedle své obří vázy. Všechny tři hleděly na cestu vedoucí k vesnici.
„Opravdu to má být dnes?“ Ino začínala pochybova .
„Ano Tsunade-sama říkala, že přijdou již dnes.“ Sakura se začínala obávat o Naruta a ostatní, ale nedala to najevo .
„No když to říkala, tak asi není o čem pochybovat.“ Ino nasadila nepříjemný tón.
„Co máš proti Tsunade-sama?“
„Já ?Jak tě to mohlo vůbec napadnout? Já proti ní nemám vůbec nic.“ Blondýna začala být nepříjemná .
„Hele já nevím co tě na ní štve, ale já vím, že ……… Už, už, už .Už jsou TADY!!!!
„Cooo, ty si snad děláš pr-el??!!“ Ino zareagovala okamžitě.
„ Tam, tam ……“ Sakura ukazovala prstem na cestu a celá se třásla.
„Já nic nevidím, nevidím!!“ Její kamarádka už byla hysterická.
„Nebo,jo?“
Skutečně v dálce bylo vidět pár černých skvrn, které by mohli být lidé. Dokonce i Hinata zbystřila. Sakura držela Ino, a ta zase Sakuru. Museli se navzájem podpírat jak byly rozrušené. Hinata poprvé omdlela, ale nikdo se o ni nestaral. „Skvrny“ se začaly přibližovat a dívky v nich již rozpoznali mužské postavy.
„ Myslíš , že to jsou oni?“ Blonďatá z kámošek měla stále ještě pochybnosti.
„Co já vím, já nemám …..“ Sakuře se nad hlavou rozsvítila velká žárovka.
„Co, co ???“
„ Byakugan!“ Růžovlasá zabodovala.
„No jasně! Bohužel se nám ale zhroutil.“
„Jak to myslíš?“ Sakura se otočila a hned zjistila, co její kamarádka myslela.
„Tak ji proberem.“ Měla ale hned vymyšlený plán.
Dívky přistoupily k Hinátě, která ležela na zemi.
„Jak se pomáhá lidem v bezvědomí?“ Ino měla zásadní otázku.
„Ty snad nekoukáš na filmy tam přece vždycky toho kdo je v bezvědomí nejdříve vyfackují a potom polijí studenou vodou.“ Sakura jenom perlila a hned rozdala úkoly.
„Takže já se postarám o fackování a ty dones tu vodu “
„Proč vždycky já musím dělat tu horší práci, proč nemůžu fackovat?“
„Protože se to musí dělat odborně!“ ( Ona si najde vždycky výmluvu !)
Sakura se pustila do fackování a prováděla ho opravdu důkladně! Nemohla by přece riskovat stížnost za špatně odvedenou práci, ale to už se vracela Ino s hrncem vody.
„Výborně voda je tu.“ Sakura se podívala na Hinatu a její červené tváře.
,,Myslím, že i fackování bylo dost.“
„Tak tady to je, jenom nastala menší změna, ale to snad nebude vadit.“
„Jaká změna?“ S tím Sakura nepočítala.
„No sehnala jsem jenom teplou …..“
„No když není nic jiného …“
Ino chrstla vodu Hinátě přímo na obličej, ta se okamžitě probrala .
„Horký , horký !!!“ Křičela.
„Ty jsi tu horkou vzala asi rovnou z varný konvice co ?“
„K tomu se odmítám vyjadřovat ….“
Najednou si Sakura vzpomněla proč tu vlastně je a běžela blíž k bráně, aby se podívala .
„Ino, už nepotřebujeme Byakugan, jsou to oni!“
„Jupí !“
Hinata se taky běžela podívat za ostatními a když to uviděla omdlela podruh . Nyní ji skupinku od Konohy dělilo jen pár metrů a Naruto byl šťastný, že už je doma.
Sakura i Ino se ještě navzájem upravily a začaly mávat na příchozí.
„Shikamaru, těšíš se?“
„Nevím na co, ale ty bys měl.“ Ukázal na mávající Sakuru.
Naruto nevěřil svým očím bylo to jako splněný sen .
„ No, zdá se ale, že na tebe taky někdo čeká.“ Ukázal Shikamarovi na Ino.
„To snad ne !“
Ninjové již překračovali ,,práh“ do vesnice.
„Shikamarů !!“ Volala svůdná Ino.
„ Né, né, nesmím podlehnout!“ Kasanova si zakryl rukou oči a utíkal do nitra Konohy.
Naruto se ale zajímal o jediné.
„ Naruto!“ Sakura běžela za ním a objala ho, po tvářích jí tekly slzy.
„Tolik jsem se bála, že se vám něco stalo.“
Liščí kluk byl na rozpacích a nevědě,l co má dělat.
„ No víš já ….já jsem ti něco přinesl.“
„Opravdu ?“
Naruto předal svůj dárek. Dívka jej hned rozbalila.
„To je slaďoučké!“ Sakura nemohla uvěřit tomu, že jí donesl dárek.
„Díky.“A dala mu jen nepatrnou pusu na tvář. Naruto byl úplně zmatený.
„Mám pro tebe taky něco …“
Sakura jen nesměle vytáhla krásně zabalený dáreček. Naruto jej pohotově rozbalil.
„To je rámeček na fotku ..“ Ozvala se.
„Je krásný, děkuji.“
„ Nó, já mám trochu hlad, nedala by sis rámen.“ Naruto byl nesmělý a drbal se přitom na zátylku. Bál se toho, že Sakura odmítne.
„Jasně ráda !“
Pár se otočil a vydal se do Ichiraku, když v tom Naruto zakopl o stále ležící Hinátu a ta se konečně probrala.
„Au, co tu děláš ?!“
„ Já, já, já jsem ti přišla naproti. A taky mám pro tebe dárek.“ Ukázala na obří vázu.
„No, tak ti děkuji.“
Popadl vázu a šel.
„Tak co, stýskalo se ti?“ Sakura se začala vyptávat.
„ Že se ptáš, jasně že jo už jsem měl toho věčného písku v očích dost.“
„ A co Gaara a sourozenci jak se mají?“
„Ti, ti se mají dobře a Temari tě pozdravuje.“
Po cestě se dobře bavili takže netrvalo dlouho a byli na místě.
„Vítejte!“ Pozdravil stařík a když se otočil zjistil jaké to má vlastně hosty.
„Naruto tebe jsem tu dlouho neviděl a vzal si sebou i Sakuru.“
„Tak ho sem šoupněte ať se po dlouhé době zase najím “
Sakura se na něj usmála.
Po obědě se Naruto se Sakurou vydali hledat Kakashiho a Saie.
Saie našli před akademii.
„Ahoj Naruto, tebe jsem dlouho neviděl.“
„Já tebe taky ne, hele něco jsem ti přines …“
Sai se na Naruta podivně podíval.
„Hele ty jsi teplej?“
„ Jak tě to napadlo?“ Mladého shinobi to úplně vyděsilo.
„ Právě o tom čtu a tohle vypadá, že my chceš vyznat lásku ..“
„No fuj, tak to si ten dárek radši nechám.“
Naruto, Sakura a obří váza se vydali za Kakashim.
„ Doufám, že jemu nebudu připadat jako ze seriálu Will a Grace.“
„ Naruto, tak ty už jsi zpět?“ Kakashiho zastihli nedaleko knihkupectví.
„Ano právě jsem přišel a chtěl jsem vám předat dárek ….“ Podal senseiovi nevelký balíček.
„Nó, tak ti děkuji, copak to asi je? Chlápek s divným účesem a maskou začal rozbalovat dárek.
„Je to kniha s čistými listy, aby jste mohl napsat svůj vlastní příběh. Jsem si jist, že se bude dobře prodávat.“ Naruto vysvětlil účel svého dárku.
Kakashimu jenom zajiskřilo oko (nevím jak to druhé, to totiž nebylo vidět XD) a nejspíš měl i ďábelský úsměv, ale to bohužel také nebylo vidět. No zkrátka hned běžel něco napsat.
„Tak co budeme dělat?“ Zeptal se Naruto.
„ No to záleží na tobě, jak se po té cestě cítíš?“
„Máš pravdu, asi si půjdu odpočinout.“
„Tak ahoj zítra!“