Ve světě leknínů

Stála na vysokém útesu. V jejích oříškově hnědých očích se leskly slzy. Přemýšlela. O čem? Přemýšlela o minulosti, o přítomnosti a o sobě samé.
„Muselo to tak dopadnout? Asi ano, já jsem se už s jejich smrtí jakž takž smířila. Ale proč teda pláču?“
Nevěřícně se prsty dotkla mokré, uslzené tváře.
Pohlédla na modrou oblohu, na které se vyjímaly narůžovělé červánky.
„Slunce brzy zapadne.“
Chvíli jen tak stála, pohled upřený do dáli. V mysli se jí promítala celá její minulost. Když už pocítila bolest v nohách, sedla si do trávy a dál se dívala k obzoru.
„Smím si přisednout, Tsunade-sama?“
Tsunade zvedla oči. Přikývla.
Černovlasá žena si sedla vedle Godaime.
„Myslíte na minulost?“ zeptala se.
„Myslela jsem. Teď přemýšlím o sobě.“
Černovláska nevěděla co říct, a tak raději mlčela.
„Víš, skoro všichni lidé mě vidí jako geniální cholerickou medičku, která do všeho ráda mlátí. Ale já taková ve skutečnosti nejsem.“
„Já vím,“ přikývla černovláska.
„Tak jak mě vidíš ty, Shizune?“
Shizune vytřeštila oči.
„Jak vás vidím já?“
Tsunade přikývla.
Shizune se zamyslela. Nikdy jí nenapadlo, že o sobě bude někdy Tsunade pochybovat.
„Já ani nevím jak začít,“ sklopila oči.
Hime si povzdechla.
„Vidím, že se bojíš projevit svůj názor. Věř mi, že za tohle ti teď hlavu neukousnu.“
„Vy jste velmi charismatická žena. Už jen vaše jméno budí respekt. Každý vás zná, vaše léčitelské schopnosti jsou legendární. Jak už jste sama řekla, každý vás zná takovou, jak jste se před chvílí popsala. Ale vy máte ještě jiné vlastnosti. Jste velmi citlivá, jen to nedáváte najevo. Možná, že jsem našla vysvětlení, proč se vám také říká Tsunade-hime. Není to jen proto, že jste vnučkou Prvního, ale je to také proto, že věděli, jaká doopravdy budete. Na první pohled geniální medička, ale na druhý pohled citlivá a velmi talentovaná princezna.“
„Tak proč všichni vidí tu geniální medičku a ne tu citlivou princeznu?“
„To je proto, že jsi jim nikdy nedala šanci, aby tu citlivou princeznu poznali,“ ozvalo se ženám za zády.
Obě se polekaně otočily.
„Jiraiya-sama,“ podivila se Shizune.
„Tu princeznu poznalo jen pár vyvolených. Jsem rád, že jsem měl tu čest princeznu poznat,“ usmál se sannin.
„Myslíte, že tu princeznu někdy poznají?“ zeptala se Tsunade.
Jiraiya a Shizune naráz přikývli.
„Pokud jim dáte šanci…“
„Tak tě budou vidět úplně jinak,“ doplnil Shizune Jiraiya.
„Myslíte, že se to někdy povede?“ zeptala se s obavami v očích Godaime.
Shizune kývla.
„Mělo by. Pokud nechceš, aby tě lidé viděli povrchně, tak se jim zkus někdy svěřit se svými city,“ poradil Jiraiya.
Tsunade se na tváři rozlil úsměv.
Všichni tři se zadívali k obzoru.
„Slunce právě zapadlo,“ pomyslela si Hime a všichni se vydali domů do Konohy.