Večerní dýchánek s Akatsuki

Lokace: svět
Přesnější lokace: úkryt Akatsuki
Ještě přesnější lokace: Jeskynní úkryt Akatsuki poblíž skryté Písečné

Čas: 19:00

Počet Hidanových nadávek: 48
Kolikrát Sasori vylezl ze své loutky, aby se vyčůral: za dnešek 2x

Dnešek je zase jeden z těch dnů nebo přesněji večerů, kdy Deidara měl udělat ostatním členům Akatsuki večeři.
,,Tu tu túú pa pa páá ra ta ta tada...," broukal si pro sebe svoji oblíbenou písničku.
,,Deidaro?" ozvalo se náhle za ním.
,,Aaaaah! Ježiši Peine! Jestli mi tohle budeš dělat ještě dlouho, tak z toho všeho překvapení se mi nahromadí krev do mozku a vybouchne mi hlava!"
Pein se na něj tázavě podíval a pak řekl:
,,Všichni už sedí u stolu a čekají na večeři, tak sebou hejbni."
,,Jasně, hned to bude." odpověděl Deidara. Pein přikývl, otočil se a šel pryč. Pak se najednou zastavil, a otočil se zpátky:
,,Doufám, že už nemáš jako předkrm kolu s mentosem, hmm?" Deidara sebou trochu cukl a pak zakoktal:
,,A..Ale j jasně, že nééé. Co si o mne vůbec myslíš, hehe!" přitom nenápadně házel balíčky mentosek za chlebník.
,,No to doufám," řekl Pein.,, Vím, že máš hodně rád výbuchy, ale určitě ne Hidanovy nadávky."
,,Jojo, neboj!" Pein se otočil a odkráčel pryč.

,,Tak už se to nese, panstvo!" řekl Deidara, držící v rukou velký hrnec a kráčející ke stolu, kde už seděli všichni ostatní.
,,No to je dost!" řekl Zetsu.
,,Co ti trvalo tak dlouho? Málem jsem si začal jíst houby na vlastní hlavě!" Deidara položil hrnec na stůl a poté si sedl na své místo.
,,Tak si berte, je toho dost," řekl. Zatímco si všichni nakládali na svůj talíř kusy jakéhosi masa, Pein si prohlížel vnitřek hrnce, jestli tam nenajde nějakou mentosku. Když už všichni měli na talíři a chtěli se pustit do jídla, Hidan náhle povídá"
,,Moment, moment! Před jídlem se musíme přece pomodlit!" Všichni si hluboce povzdechli a Kakuzo řekl:,, Panebože Hidane! Mohl bys být tak hodný a nechat mne dneska alespoň nažrat?"
,,Ku...a musíme se přece pomodlit k velkému Jashinovi! No tak, rychle!" Všichni si znovu povzdechli a sepjali ruce jen kvůli tomu, aby Hidan konečně mlčel.
,,Ooo mocný Jashine!" začal, ,, děkujeme ti za to, že jsi dovolil, aby se každý z nás dožil tohoto dne, kdy společně strávíme se svými přáteli hezký večer. Jako vděk za tvoji laskavost ti najdeme nějakou oběť. Vydloubneme jí oči, rozdrtíme hlavu, sníme játra, střeva si dáme na talíř jako špagety, na ně si dáme krev jako kečup a taky rozmixovaný žaludek jako hořčici. Amen."
S chutí se pak pustil do jídla. Po téhle řeči se to ale o ostatních říct nedalo. Chvíli tam všichni seděli a znechuceně se dívali na svoji porci. Nakonec se ale překonali a začali jíst také. Jakmile ale Kakuzo ochutnal první sousto, zašklebil se, polkl a pak se obrátil na Deidaru.
,,Bléé, ježiš, co to je za blevajs? Chutná to jako deset dnů staré ponožky!" Deidara se jen tak tak ovládl.
,,K večeří máme Kyannonské maso. Velice oblíbené jídlo ve skryté Kamenné."
,,Jo? Z čeho tam to maso dělají? Ze psích výkalů?"
,,Ne, to je tajemství." řekl Deidara. Pak se ošklivě usmál a řekl tichým hlasem:
,,A do tvé porce jsem Kakuzo dal něco speciálního ze svého umění hehe!" Kakuzo nad tím chíli přemýšlel. Pak rychle zvedl hlavu, vyplivl sousto, co měl v puse, vyvalil oči a řekl:
,,To nemyslíš vážně! To jsi přece nemohl udělat!" Deidara zvýšil hlas.
,,A taky neudělal, ale jestli budeš takhle dál kecat, tak to jednou udělám!"
Kakuzo něco zadrmolil a poté se pustil do jídla.

Když bylo po jídle, Pein se zvedl a promluvil.
,,Tak co? Jaký byl dneska den? Co jste dělali?"
,,Já byl dneska u moře na jedné z akcí Greenpeace s názvem " STOP zabíjení vodních tvorů" řekl Kisame.
,,Já jsem dneska omylem podpálil papírnictví." řekl Itachi. Konan rychle zvedla hlavu a řekla:
,,Už ani slovo, Itachi, nebo se rozbrečím. A až dobrečim, tak tě zabiju!"
,,Nojo, sorry." odpověděl Itachi. Chvíli bylo ticho.
,,Fuj" řekl najednou Sasori.
,,Co fuj?" řekl někdo.
,,Vzpomněl jsem si na to, když tady byl ještě Orochimaru. Vždycky u večeře dělal ty svoje nechutnosti. Nevím, jestli si to pamatujete, ale jednou jsem dělal krupicovou kaši. A navíc jsem seděl hned vedle Orochimara. On se na tu kaši podíval takovým tím děsivým, hnusným pohledem a pak řekl tím svým temným hlasem , Hmmm, krupicová kašééééé´ a pak si nechutně olíznul rty. Znáte to, jak to dělá, ne?" Deidara se usmál a řekl:
,,Heh! To ještě nic nebylo oproti tomu, co jednou udělal Sasori!"
,,Deidaro, zmlkni!
,,Jednou jsem s ním byl na misi..." pokračoval Deidara ,,a měli jsme svačinu. Sasori měl ty smradlavé syrečky a rozhodl se, že si je sní v té své loutce Johiko nebo Juhiko, už ani nevim, jak se jmenovala. No, a jak tam v té loutce jedl, já na něj bafnul, on se lekl, trhl sebou a šup! Všechny syrečky už byly po celé loutce. Takže když jsme šli zpátky, strašně smrděl. Ale fakt strašně! Doufám, že už sis ji umyl," kouknul na Sasoriho.
,,Ne, ještě ne."
,,Ježiš, tak sebou hejbni. Jinak s tebou už nikam nepůjdu!" Sasori náhle zvýšil hlas.
,,A to mám jako vzít kartáč a kýbl s vodou a vlézt si s tím do loutky? Nebo ji obrátit naruby a hodit do pračky nebo co? To není tak lehký!" Pein už toho měl dost.
,,Prosím vás, nechte už toho! Pojďte se raději podívat na nějaký film."
,,Já jsem nedávno jeden dobrý viděl," řekl Zetsu. ,, Je to o nějakým chlápkovi, který vyvraždí celou svoji rodinu až na svého malého syna a ten syn se mu potom bude chtít pomstít."
,,Hmm, zvláštní," řekl Kisame, ,, něco mi to připomíná. Nějakou událost, která se sice nestala mně, ale odněkud ji znám. Nevíš ty, Itachi?"
,,C-co? N-n-ne ne, vůbec ne. Nikdy jsem nic takového neslyšel....ani nezažil," řekl Itachi koktavě.
,,A co takhle Harryho Pottera?" řekla Konan.
,,Joo to je ta blbost s těmi malými haranty?" zeptal se někdo.
,,Jo, ale tohle je čtvrté pokračování, takže už jsou trochu větší."
,,Tak fajn," souhlasil Pein. ,, Tak pojďte k televizi."

,,Teda to byla kravina!" poznamenal Hidan.
,,To jo." souhlasil Itachi. ,, Mozkomor. Heh! Stačilo by na něj udělat Goukakyuu no Jutsu a dohrál by." Deidara se zašklebil a řekl:
,,Teda ale nečekal jsem, že tam bude hrát i Orochimaru. Museli mu dát velký prachy, aby si úplně oholil hlavu. Ale hrál tam dobře. To se musí uznat." Při tom povídání každému nalil kolu zbarvenou na oranžovo.,,Můj vynález," pomyslel si pro sebe.
,,No myslím, že je čas jít na kutě," řekla Konan a ostatní souhlasili. Deidara šel ještě do jídelny uklidit nádobí po večeři. Když byl v kuchyni, ještě se tam zastavil Pein.
,,Dediaro? Jen jsem ti chtěl poděkovat za to skvělou večeři. Na. Tady máš mentosku. Zasloužíš si ji stejně jako ostatní."
,,Díky, šéfe," poděkoval Deidara
,,Jo mimochodem...," řekl ještě Pein ,,ty mentosky jsou trochu víc sladký, takže je ostatní zapili tím pomerančovým džusem, cos nám dal. Tak to udělej taky." Deidara neodpověděl. Jenom stál s vykulenýma očima a pootevřenou pusou a zíral do stěny. Pak ze sebe tenkým hláskem vydal tiché....,,Bum"