Ai-láska nebo nenávist?: 10-Dobré a špatné zprávy

Prosím všechny, aby si tohle přečetli
Děkuju vám všem moc za všechny komentáře a skvělé hodnocení. Tahle série patří k mým zatím nejoblíbenějším a to jen díky vám, pilným čtenářům. Minulý díl patřil k nejlepším povídkám (průměr 5 a četlo ji víc jak 40 lidí), které byly vydány minulý čtvrtek (podle počtu hodnocení), takže dík vám všem a doufám, že si i tenhle díl užijete, protože se nám to pomalu chýlí ke konci .

Pro připomenutí
,,Díky, příteli,“řekl jen. Sasuke se podivil, to ho skutečně považuje za přítele? Ruku si navzájem podali a dokonce se na sebe ještě usmáli. To už k nim přistoupila Tsunade.
,,Okamžitě dejte Uchihu a tu holku zavřít!“vydávala rozkazy. Naruto ji však zastavil.
,,Ne!“řekl odhodlaně.
,,Jsou to mí přátelé, nenechám je uvěznit!“
Dál už neřekl nic, jen vzal Ai do náručí a společně se Sasukem a Sakurou se vydal ke Konoze.

Všichni evakuovaní lidé začali vylézat ze svých úkrytů, na ulicích byla zase rušno, ale přece jen nikdo nechápal, co se stalo. Mezi lidmi se šeptalo o útoku dvou akatsuki, ale nikdo nevěděl bližší informace. Po jedné takové ulici procházeli čtyři mladí lidé. Tedy, přesněji řečeno, jen tři, čtvrtou dívku nesl v náručí blonďatý, dvacetiletý chlapec. Všichni jim s úctou nebo strachem ustupovali z cesty. Nejvíce pohledů se upíralo na Sasukeho Uchihu, který už na sobě neměl plášť s rudými mraky, stále byl však všude znám jako zrádce. První šla dívka s jasně růžovými vlasy a občas se zamračila na lidi, kteří ji očumovali.

Dorazili před nemocnici. Sakura zavedla Naruta na pokoj, kam uložil Ai. Dívka se stále neprobouzela, byl vyčerpaná. Naruto však u ní zůstal a starostlivě jí držel za ruku. Sakura vyšla na chodbu, kde na židli seděl Sasuke. Jeho pohled byl zamračený, zřejmě ho dost mrzelo to, co se stalo. Ale nemohl to vědět, jen ten přístup k Ai ji trošku mrzel. Sakura se posadila vedle něj. Neměl odvahu podívat se jí do očí.

,,Chceš si promluvit?“ zeptala se ho opatrně.
Neodpověděl, zřejmě přemýšlel, co říct. Zřejmě nechtěl. Dívka se zvedla k odchodu. Najednou však jeho ruka zachytila tu její. Zadržel ji, aby mu neutekla a postavil se. Stáli naproti sobě, konečně si pohlédli do očí. Sasuke ji pohladil po tváři a chytl do dlaně jeden pramínek růžových vlasů.

,,Mrzí mě to.“
Sakura nadzvedla obočí, velký pan Uchiha se omlouvá?! Konečně se jí splnilo to, co si ty čtyři roky tak vroucně přála. Vrátila se jí její láska a oni byli zas tým sedm. Nemohla tomu uvěřit. Sasuke viděl, jak se na něj podívala a sklopil zrak, doufal, že ho pořád miluje, jako on ji. Pustil ji a otočil se k odchodu.
Nemůžeš ho nechat odejít! Křičel nějaký hlas v Sakuřině hlavě. Teď nebo nikdy. Stáhla ho za ruku zpátky a políbila ho.

Ucítil, jak ho chytla za ruku a silou si ho přitáhla zpět. Ucítil její horké, sladké rty na těch svých. Do háje s pomstou! Chytl ji za boky a přitáhl si ji blíž. Konečně! Takže mě miluje!
Odtáhla se od něj o pevně ho objala. Po tváři jí stékaly slzy štěstí, nemohla tomu stále uvěřit. Díky, Naruto! Pohlédli si do očí a pak ruku v ruce vyrazili do pokoje.

Naruto seděl na židli u Ainy postele a sledoval mladý pár, který právě vešel do dveří. V duchu se pousmál, tak se ti to přece splnilo Sak! Najednou se Ai zavrtěla a on stočil svůj pohled na ni.
,,Naru?“zašeptala.
,,Neboj, jsem tady,“odpověděl a pohladil ji po vlasech.
,,Kde je Sasuke?“byla její první otázka. Pak jí však padl pohled na dvojici, která stála na levé straně postele.
,,Promiň, sestřičko,“řekl Sasuke a objal ji. Ai byla ráda, moc ráda.
Když se už doobjímali nakázala Sakura klukům ústup, aby mohla Ai vyšetřit. Stále si nebyla jistá jejím stavem nechtěla, aby se moc namáhala. Kluci vyšli z pokoje, Ai tam zůstala se Sakurou.

Kluci vyšli na chodbu a sedli si na židle v čekárně.
,,Díky, Naruto.“
Blonďatý chlapec pozvedl oči.
,,Díky, že jsi mě jako kamaráda neodepsal.“řekl černovlasý kluk a pousmál se. Na něho to nebylo obvyklé, vůbec se nesmál, byl tichý a nevrlý. Momentálně mu na rtech pohrával úsměv.

Najednou se otevřely dveře a z nich vyšla Sakura i se zkumavkou s krví.
,,Dám to do laborky, něco se mi nezdá v pořádku,“řekla růžovláska a vydala se směrem ke své laboratoři. Ani jeden z nich nechtěl Ai rušit a tak se vydali do kanceláře hokage.

Naruto vešel do místnosti, jako obvykle, bez klepání. V kanceláři hokage sedělo několik lidí. Tsunade, ve své kožené židli, na dvou židlích pro hosty seděl Danzou, druhá židle byla volná, jako by čekala na zaplnění. Na zbývající židli se posadil Naruto, za ním zůstal stát Sasuke.
,,Chtěla bych s vámi probrat záležitosti týkající se úřadu hokage. Chci se vzdát postu 5.Hokage této vesnice a chci svého nástupce.“
Po Tsunadině proslovu nastalo v místnosti ticho. Potom se ale ozval Danzou.
,,Je snad jasné, že Jinchurriki se o tento post nemůže ucházet a jiného dobrého ninju ve vesnici nemáme, takže zbývá už jen….JÁ!“

Mezitím v nemocnici
,,To snad…Tak proto je taková!“zakřičela na celou místnost, následně vyběhla z laboratoře, mířila přímo do Aina pokoje.
Rozrazila dveře a zakřičela:
,,Ai!! Mám pro tebe dobrou a špatnou zprávu!“