Yells of hate 1/2

Tááákže, tenhle příběh „navazuje“ na povídku od Mirek93- Sklamanie 02. Moc se mi tahle povídka líbila, takže jsem se ji rozhodla využít, ale změnila jsem „zadání“. Sasuke přišel o celý svůj tým při neúspěšném boji s osmiocasým Jinchuurikim. Naruto opustil vesnici a rozhodl se přidat k Akatsuki….Bude to taková "série" o dvou dílech.

MUSÍM UPOZORNIT, ŽE TAHLE POVÍDKA, ZVLÁŠŤ DRUHÝ DÍL, BY MĚLY MÍT VĚKOVÉ OHRANIČENÍ A TO 15+. A MOŽNÁ ANI NE, ZÁLEŽÍ, JAK SI TO KDO VEZME... UŽIJTE SI TO LIDI A DÍKY ZA KOMENTY!

Modrou barvou je to, co napsal Mirek93 a já jsem to zkopčila na začátek:

Všetci na mňa pozerali ako na zjavenie Jashina. Boli prekvapený. Ja tiež. Čo som od toho čakal? Chcel som aby ma zabili? Chcel som dostať nový zmysel života? Chcel som pomstu?
Potom sa ozval Madara: „Si robiš zo mňa srandu? Chceš mi povedať, že ty, Naruto Uzumaki sa chceš pridať k Akatsuki?“
„Nepočul si?“ ozval som sa drzo.
Chvíľu na mňa pozeral a potom sa usmial a povedal: „Si hlupák. Čo nevieš, že chceme zapečatiť všetkých bijuu? Nevieš, že pri tom zomrieš? Iba tak môžeš poslúžiť Akatsuki.“
„Niesom hlúpák. Viem čo chcete. Ale aj viem ako dodať tej soche Kyuubiho silu aj bez toho aby som zomrel.“ povedal som. A bola to aj pravda. Kyuubi s tým súhlasil.
Zasa som ich prekvapil.
„No možno by sa to aj dalo.“ povedal Madara. „Ale ako chceš byť inak užitočný Akatsuki?“
„Viem, že ste ešte nechytili osemchvostého jinchuriky. Lebo to tu ten nešika dobabral.“ ukázal som na Sasukeho. Nenávistne na mňa pozrel.
„Mohol by som ho chytiť ja. Len mi dajťe pár dni a povedzte mi kde sa nachádza.“
Madara sa zamyslel.
„Snáď o tom nepremýšľaš Madara. Je to pasca. Chce sa dozvedieť kde je osem chvostý aby sa s ním proti nám spojil. Alebo plánuje zničiť Akatsuki z vnútra.“ po prvý krát sa ozval Sasuke.
„Ano. Boj sa ma Sasuke. Veď máš aj prečo, ty slaboch.“ prerušil som ho.
Přerušil je však ještě někdo jiný. Byl to Madara.
„Nechte toho, oba dva! Vím, jak to rozhodnu, jaké zkoušce tě podrobím! A zúčastníte se jí oba dva. Sasuke, ty kvůli toho neúspěchu s osmiocasým jinchuurikim.“
Oba dva na něj vyvalili oči.
,,Zkoušku?!“vykřikl Naruto. Toto rozhodně nečekal. Najednou se ozval hluk kroků. Pohledy všech přítomných se obrátili na nově příchozího. Udivení bylo ještě větší, když do místnosti vešla mladá dívka, s pláštěm Akatsuki ležérně přehozeným přes jedno rameno. Oblečení zakrývalo takříkajíc jen to nejnutnější. Na každého musela působit velmi přitažlivě a tak není divu, že se ani jeden z přítomných pánů hodnou chvíli nezmohl na slovo
„Madaro, jak to, že jsi nás neinformoval o přijmutí nové členky?!“zmohl se jako první na nějaké kloudné slovo Kisame.
„Nepotřebovali jste nic vědět. Ona je tou absolutně nejlepší kunoichi, kterou jsem mohl přijmout! Proto taky ona bude zkoušet Sasukeho a Naruta. Když neprojdete…zemřete!“
Madarova slova je zamrazila víc, než pohled na krásnou dívku. Nebyla rozhodně starší než oni.
„Akiko, ukaž Uzumakimu jeho pokoj, Sasuke trefí.“
Dívka neřekla ani slovo, jen podešla ke dveřím a otevřela je.
„A Aki….dej si na ně pozor!“křikl na ni ještě Madara.
Dívka přimhouřila oči.
,,Nejsem malé neschopné děcko!“odpověděla drze. Všichni přítomní na ni pohlédli, s jakou drzostí odpovídá jejich vůdci. Madara neřekl ani slovo, její chování i její sílu znal. Všichni se dívali, jak mizí spolu se dvěma chlapci, někde ve tmě sídla.

Mlčky je dovedla až k jejich pokojům. Neuniklo jí, jak si ji oba prohlížejí, ale tohle znala až moc dobře. Zanechala Sasukeho před jeho pokojem a zavedla Naruta do druhého patra.
„Tady je tvůj pokoj,“řekla a otevřela spoře zařízenou místnost. Byla tu postel, skříň i stolek se židlí a ve vedlejších dveřích byla zřejmě koupelna. Dívka se chystala k odchodu, blonďák ji však zadržel.
„Co to bude za zkouška?“zeptal se přímo.
„Snad se nebojíš?“odpověděla mu uštěpačně. Neodpověděl, jen si ji dál prohlížel.
„Proběhne během dneška nebo zítřka.“
Po poslední větě se záhadně pousmála a odešla. Naruto zůstal v pokoji sám, přemýšlel, jestli nebyla chyba, přidat se k Akatsuki. Teď už ale nebyla cesta zpátky. Navíc se mu ani nechtělo, kam by šel, navíc teď, když poznal tak krásnou kunoichi.
„Akiko, jo?“zašeptal po tichu. Copak pro nás asi chystáš?
Dál už se tím nezaobíral, svlékl se a zamířil do koupelny.
Mezitím v kanceláři vůdce
„Jsi si jistá, že je to dobrý nápad, provádět tu zkoušku ještě dneska v noci?“zeptal se rozhořčeně Madara. Akiko, která seděla před jeho stolem na židli, s nohou ladně přehozenou přes druhou, se jen pousmála.
„Alespoň to prověří jejich schopnosti!“ měla už přesně vymyšlené, co těm dvěma provede. Znovu se záhadně pousmála. Chtěla odejít. Neptala se, prostě se jen zvedla a přistoupila ke dveřím.
„Ať mi z nich něco zůstane,“křikl Madara, než se za ní zavřely dveře. Dívka vyšla na chodbu a zamířila do svého pokoje. Cestou narazila na Deidaru, který se na ni potutelně usmíval. Ignorovala ho a vešla do svého pokoje. Musím se připravit! Zamířila do koupelny a vyšla až za další půlhodinu, osprchovaná a převlečená. Jestliže bylo oblečení, které na sobě měla předtím, vyzývavé, bylo tohle třikrát vyzývavější, ale zároveň velmi elegantní.

Bylo už něco kolem půlnoci, když se vydala vyzkoušet své svěřence. Prvně zamířila k Sasukeho pokoji. Nezdržovala se klepáním, chtěla ho ještě rozespalého. Měla pravdu. Když nakoukla do pokoje, Uchiha ležel na posteli a pravidelně oddechoval. Vešla do pokoje a přešla až k jeho posteli. Měl zřejmě lehké spaní, protože když zavrzala podlaha, s trhnutím vyskočil z postele. Z rychlé změny těžiště se mu zamotala hlava, takže to vypadalo, že je opilý. Rychle ale zaostřil a oči mu div nevypadly, když spatřil spoře oděnou Akiko, stojící u jeho postele.
„Co tady….?“zmohl se na jediné.

Dívka se neobtěžovala mu odpovědět. Popošla k němu o několik kroků blíž, takže se ho dotýkala. Sasuke nechápal.
Najednou se však dívka přiblížila ještě víc a jejich rty se střetly v něžném polibku. Oddálila se do něj, čekala jeho reakci. Sasuke chytl dívku za boky a začal ji vášnivě líbat. Naprosto zapomněl na okolní svět. Probral se až ve chvíli, kdy se svalili na postel a stáhl jí tričko. Klečel na ní, ale jí to zřejmě nevadilo, protože i tak mu sundala košili. Pohladil ji po zádech a snažil se rozepnout černou krajkovou podprsenku. Najednou však ucítil tupou ránu v zátylku a svalil se na postel. Akiko pod ním se rozplynula v obláčku páry- byl to klon. Skutečná Akiko otevřela dveře a usmála se. První co neprošel zkouškou. Teď už ji čekal jen devítiocasý Jinchuuriki.