Naruto v Akatsuki - 1. kapitola

,,Ááááá, další skvělý den je tady! A dnes se stanu hokagem! Dattebayo!" byl slyšet po celé konoze Narutův nadšený hlas. Stejně jako vždycky vyrazí gepardí rychlostí do Ichiraku ramen a sní dvacet rámenů! V tu uslyší zvuk cinkajících rolniček. Vyjde ven z restaurace, ale nikde není ani živáčka. Jen to divné ticho. To děsivé ticho!
,,Ale no tak! Přece nemůžu mít strach! To nejde! Hokage nikdy nesmí mít strach!" dodává si blonďáček sebevědomí.
,,Vážně nemáš strach? Naruto?" ozve se za ním tichý, ale velmi zřetelný hlas. Naruto se rychle otočil, ale to neměl dělat. Jeho pohled se setkal s očima Itachiho Uchihy! Blonďák se ani nenadál, a byl chycen v genjutsu. V té srdcervoucí iluzi která ho ničila. Za pár vteřin se v bezvědomí zklátil k zemi.

Probral se v cizím pokoji, který vzbuzoval zvláštní chladný pocit. Urychleně se zvedl a chtěl vyrazit ze dveří, ale do někoho narazil. Ten někdo byl Sasori. Beze slova chytil nicnechápajícího Naruta za paži a kamsi ho táhl.
,,Hej, ty- ty- ty- ty pako, pusť mě! A hned!" zmítal se hyperaktivní blonďáček, a to "hyperaktivní" bohužel Sasori dost poznal, protože Naruto se tak moc snažil mu vykroutit, až loutkaři málem upadla ruka. A to doslova.
Konečně dorazili do silně osvětlené prostorné kanceláře. Oba ninjové přišli ke stolu za nímž seděl o něco málo vyšší zrzek.
,,Posaďte se." vybídl je a Naruto s menším brbláním uposlechl. Sasori z místnosti odešel a nechal je tam o samotě. Leader si odkašlal a chtěl něco říct, ale Naruto ho předběhl: ,,Hele, vy jste ten šéf týhle organizace. Ten P- P- Pink? Ne, Pony? Ne, to taky ne, jak že se to vlastně jmenujete?"
,,Jmenuji se Nagato Pein." řekl šéf klidně, ale ve skutečnosti by bouch vzteky. ,,Naruto, přidáš se k nám, a nechci už nic slyšet." řekl rychle a vykázal Naruta ven. Tak chudáček musel jít.

O pár minut později se už méně hyperaktivní ninja díval z okna Sasoriho a Deidari pokoje a snažil se vymyslet plán útěku. ,,Ach jo, přeci tu nemůžu jen tak zůstat....." vzdychl, ale vzápětí se mu v hlavě zrodil plán. ,,Když mě nepustějí sami, tak jim to tu alespoň trochu oživím!" zaculil se.
Naruto, Sasori a Deidara se chystali k spánku. Nejdříve byli dohady, kdo bude první v koupelně, nebo lépe řečeno, se Deidara a Naruto hádali, kdo z nich se půjde vysprchovat první. Mezitím tam Sasori vklouzl, a když byl hotový tak se blonďáci stále hádali. Ani si Sasoriho nevšimli. Nakonec to dopadlo tak, že se všude cpali oba najednou. No chudák Sasori! Nyní přicházeli na řadu postele, nebo spíš jedna velká manželská postel. (né, že by mezi nimi něco bylo) Dopadlo to tak, že Sasori spal uprostřed a blonďáci na krajích postele, aby se nepozabíjeli.

Uprostřed noci

Naruto: ,,Chrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr", Deidara: ,,Chráááááááááááááp", Sasori: ,,Pomoooooooooc!" A vysvětlím ještě lépe: Naruto měl svojí nohu přehozenou přes Sasoriho břicho a Dei měl ruku přímo na loutkařově obličeji.
,,Tak, vstáváme, vstáváme!" rozlehl se po sídle leaderův zvučný, ale jindy tak tichý a klidný hlas. Ale nic. Nikdo z pokoje nevylezl, a tak Pein vzal svou tak dlouho uschovávanou trumpetu a začal troubit jako o život. To všichni vyskočili, než napočítal do tří. Jen v Naru-Saso-Dei pokoji byl stále klid. ,,No to snad ne!" zarazil se zrzek, když nakoukl do jejich pokoje. ,,Co to je tady!" začal opět troubit a to už vzbudilo i je. I tak byl stále Sasori obmotaný jejich rukama, nohama, a v podstatě celým tělem. A ani pak nevstali. ,,Hej!" rozčiloval se. ,,Nač ten povyk. Vždyť už vstáváme." Zívl Deidara. Na to šéf neodpověděl a odešel. Teď si dva blonďáky podal loutkař. ,,Dnes," začal klidným hlasem ,,budete spát oba na zemi." Řekl, jakoby nic ,,Cooooooo?" ,,Řekl jsem to dost jasně." Zamračil se Sasori a už o tom nehodlal diskutovat. Na snídani sešli po pár minutách a uslyšeli, jak leader peskuje Konan, aby nedělala pudink, že ho nesnáší. Tato informace se Narutovi zalíbila, a rozhodl se začít s ,,oživováním" sídla. ,,I když, ten Pein to tu uživuje dost." Pomyslel si a musel se uchechtnout, když si vzpomněl na něj a jeho trumpetu.
Dattebayo, da - da - datteba - datteba - dattebayo!" pobroukával si Dattebayo-písničku a při tom vařil pudink. Už byl v celku ztuhlý, (ten pudink XD) a tak ho Naruto tak na talíř, ani se nenadál, a stál u něj zrzek. ,,Co to děláš Naruto?" zeptal se ,,No, zkouším vařit něco jiného než rámen-ttebayo." On však přišel ještě blíž a blonďák toho využil, a mrskl po něm pudink. ,,Nááááááárůůůůůůůůůůtooooooooooooo!!!!!!!!!!"
,,Copak se tady děje?" seběhla do kuchyně vyděšená Konan, ale jen co uviděla Peina, tak pochopila. On ze sebe pudink rychle smyl a zaburácel: ,,Itachi, dolů a hned!" Do minuty byl Uchiha v pozoru u něj. ,,Chci, abys Naruta pár minut držel v iluzi." ,,Proč? Co udělal?" podivil se ,,To bych si s tvým dovolením nechal pro sebe." ,,Fajn, otočil se k němu Itachi zády, chytil Naruta za předloktí a táhl do svého pokoje. Tam ho strčil na postel, natočil si jeho hlavu čelem k sobě a zadíval se mu do očí. V tu chvíli byl blonďák chycen v iluzi.

,,Co? Kde to jsem?" začal se obracet do kola, ale vůbec nic nepoznával. Vzápětí uslyšel slabý výkřik, který se stupňoval a byl nepřetržitý. ,,Sakura-chan?" vyděsil se Naruto, když poznal její hlas. Otočil se za ním s spatřil ji. Ale bylo by lepší kdyby se nepodíval. Byla tam. Celá od krve, probodlá katanou, ale stále na živu. Přiběhl k ní, a natočil si jí k sobě. Měla prázdný pohled. Najednou mu začala mizet. ,,Cože?" ,,Naruto………….." byl slyšet opět hlas, jak ho volá. ,,Sa- Sasuke?" zašeptal a nevěděl, jestli se má podívat. Zvědavost mu nedala a otočil se. Za ním stál Sasuke. ,,Ah, nic mu není." Oddechl si, ale pocit klidu mu moc dlouho nevydržel, protože se za mladým Uchihou objevil Orochimaru. ,,Sasuke, za tebou!" zařval, ale Sasuke se ani nehnul, jen ho sledoval. Kolem Orochimara se proplazil obrovský had a zakousl se Sasukemu do nohy. Opět se ani nehnul. Sannin vzal do ruky katanu, a probodl Uchihu v oblasti hrudníků. ,,Sasuke!!!!!!!!!!!!!!!!" rozbrečel se Naruto. Sasuke se sesunul z zemi. Mrtvý! Blonďáček ho objal a chtěl, aby další Orochimarův útok dopadl na něj. Ne na jeho nejlepšího přítele. Ale nic. Vše začalo mizet. Naruto zavěl oči a když je opět otevřel, tak byl zpět v Itachiho pokoji. Ležel na posteli a z očí mu tekly slzy.