Yells of hate 2/2

Nechala tam Sasukeho jen tak ležet, však on se k ránu probere. Raději zamířila do druhého patra, k jeho pokoji. Byla zvědavá, jestli i on se nechá nachytat. Teď si to ale chtěla užít, proto její klon zůstal v úkrytu a ona sama otevřela dveře. Čekal ji šok, protože byl pokoj prázdný. Po chvilce však uslyšela šramocení a z koupelny vyšel Naruto, jen v kalhotách a tílku, s mokrými vlasy. Zkoumavě si Akki prohlížel. Nemohla na sobě jeho pohled vydržet. Dodával jí tolik neklidu. Stále si nemohla přiznat, že se jí Naruto hrozně líbí, ale bylo zjevné, že se ona líbí jemu.

Teď však byl čas podrobit ho zkoušce. Už byla téměř u něj. Zastavila se a zachytila jeho pohled. Bylo mu jasné, že ho svádí. Pohodila hnědými vlasy, až jí jeden z pramínků spadl do čela. Naruto to napětí nevydržela a odhrnul jí pramínek vlasů z tváře. Přitom mu ruka sklouzla a pohladil ji po tváři. Sjížděj přes ruce až k bokům. Akiko mu položila ruce kolem krku a nedočkavě ho políbila.

Nechal se unášet jejími sladkými rty, které chutnaly po jahodách. Pomalu ji začal tlačit ke zdi. Aki to zřejmě nevadilo, úplně zapomněla na svůj plán. Blonďák ji přitiskl ke stěně a přichytil jí obě ruce nad hlavou, jako by se bál, že mu uteče. Dívce však v hlavě zablikala kontrolka a ona vyslala signál svému klonu. Ten se tiše přemístil za Naruta a chystal se ho praštit. Naruto ale udělal prudký kop dozadu a klon zmizel. Odtáhl se od Aki a pohlédl na ni se zlostí ve tváři. Dívka se jen pousmála a zamířila ke dveřím.

„Prošel si,“řekla, když opouštěla místnost. Naruto se svalil na postel. Tak to byla ta zkouška? A co Sasuke? Stalo se mu to samé, prošel? Tyhle myšlenky ho ještě nějakou dobu trápily, pak však zmizely někde daleko a on se začal zaobírat tím, co se mu stalo. Neuvěřil tomu, že to jen hrála. Ty polibky a doteky byly tak opravdové. Zvedl se z postele, najednou ho všechna únava přešla a on se vydal k Sasukemu, zjistit, co se stalo. Našel Uchihu ležet na posteli. Podle zarudnutí na týle ho omráčila. Normálně dýchal, jen byl v bezvědomí. Ještěže jsem se dával pozor. Teď byl ale rozhodnutý udělat něco jiného. Opustil Sasukeho pokoj a vydal se hledat Akiko. Najít její pokoj mu trvalo trošku déle, protože věděl, že se nachází v druhém patře, ale netušil, v jaké části ho najde. Z venku se to nezdálo, ale sídlo Akatsuki bylo skutečně obrovské. Konečně našel její pokoj, chvilku čekal před dveřmi, nakonec zaklepal a vešel dovnitř. Pokoj byl prázdný, jen z vedlejší místnosti se ozýval hluk tekoucí vody. Hluk utichl a dveře koupelny se otevřely.

Stála v nich Akiko, v lehké noční košilce na ramínka, dlouhé mokré vlasy jí padaly na záda. Vypadala jako víla. V té tmě se zdálo, že se začervenala.
„Co tady chceš?“zeptala se tiše.
„Zkoušku jsi složil, je po všem,“dodala.
„Nepřišel jsem kvůli zkoušky, ale kvůli tobě,“řekl a podíval se jí přímo do očí. I v té tmě bylo vidět, jak se jí zorničky rozšířily překvapením, tohle rozhodně nečekala. Poprvé v životě ji někdo zahnal do kouta jejího vlastního srdce. Ještě pořád nemohla uvěřit, i přesto, že ji držel v náručí. Políbili se a tentokrát už oba věděli, že je to doopravdy. Položil ji na postel a něžně ji hladil po celém těle. Svlékl jí i hedvábnou košilku. Její tělo bylo opálené a teplé. Jakmile však zůstala bez jediného kousku oblečení, naskočila jí husí kůže. Naruto ji však hned zahřál……

Ráno se probudil jako první Naruto. Z jedné strany ho něco velice příjemně hřálo. Otočil se a spatřil Akiko, pokojně oddechující, s rukama kolem jeho pasu. Nechtěl ji budit, ale v téhle poloze se mu hrozně špatně leželo. Pálila ho záda a ruce, když si je prohlédl, zjistil, že jsou plná škrábanců od nehtů. To je ale divoška…Nechtěl ji budit, proto dostal nápad. Opatrně vytáhl jednu ruku a druhou a místo sebe nechal Aki objímat polštář. Byla po té noci tak vyřízená, že ani neslyšela vrznutí dveří když Naruto polonahý vyběhl z jejího pokoje.

Probudila se asi o dvě hodiny později. Rychle se oblékla a umyla a vydala se k šéfovi. Do kaceláře vlezla, jako obvykle, bez klepání. Madara seděl za stolem a přehraboval se v papíře s informacemi o financích Akatsuki.
„Dobrý Šéfe, nesu vám zprávy o těch zkouškách,“řekla a hodila sebou do křesla. Madara pozvedl zrak a čekal na výsledky.
„Oba prošli.“
Madarovi se objevil ve tváři potutelný úsměv, byl rád, že je bude mít oba.

O dva měsíce později

Akiko se úspěšně vyhýbala Narutovi. Když se před měsícem a půl děsně pohádali, věděla to celá Akatsuki, až na Madaru, kterému to úspěšně tajili. Dříve se vodili za ruce a byli neustále spolu. Teď společně nemohli být v jedné místnosti.
Dívka se prohnala chodbou, poslední dobou měla spoustu energie, takže když si ji Madara zavolal do kanceláře, byla přímo nadšená. Nadšení z ní opadlo ve chvíli, kdy v jednom rohu kanceláře spatřila mladého blonďatého muže s pláštěm Akatsuki. Se znechucením se postavila vedle něj a pohlédla na vůdce.
„Mám pro vás misi. Jde o celkem složitý úkol, takže se na to hodíte právě vy dva. Vyrážíte za chvilku a nechci slyšet žádné odmlouvání!“řekl, když zachytil Akiin nesouhlasný pohled.
„Naruto, může jít, ty už informace máš, Akiko tady ještě zůstane.“
„Posaď se, musím ti něco říct,“řekl, když Naruto opustil místnost. Nechápala, co po ní chce.
„Viděl jsem, jak ses tvářila, když ses dozvěděla, že jdeš s Narutem na misi. Nechci žádný nesouhlas. Tato mise vyžaduje nejvyšší síly, jaké máme- to jste vy dva. Chci, abyste se vrátili oba v pořádku i se s plněnou misí!“
Dívka neměla sílu odporovat. Vstala ze židle a vydala se ke dveřím. Lehce se pousmála, když vycházela.

Za chvilku se sešla se svým týmovým partnerem. Společně vyrazili vstříc své misi. Akiko ani tak nezajímala mise, jako to, že bude muset být s klukem, kterého miluje a nenávidí. Navíc, poslední dobou byla roztržitá a náladová. Horší bylo, že věděla, co to zapříčiňuje. Po unavujícím běhu se usadili poblíž lesa a Naruto rozdělal oheň. Během celé cesty i teď, panovalo zarážející ticho. Ani jeden z nich, nechtěl mlčení přerušit. Usadili se naproti sobě a blonďák se dal do výkladu o nadcházejícím úkolu. Akiko ho sotva poslouchala, vše co zaregistrovala, pouštěla jedním uchem tam, druhým ven. Naruto viděl, jak je ospalá, proto nechal vyprávění. Dívka ležela na zemi a pravidelně oddychovala.
„Tohle, že je jedna z nejlepších kunoichi Země Ohně, jo?“pousmál se Naruto a vzal Akiko do náručí, aby ji přenesl pod strom. Položil ji na svůj plášť a jejím pláštěm ji přikryl. Sám se vydal pro další dřevo. Když se vrátil, Akiko už na svém místě neležela. Rozhodl se ji pohledat, jen pro jistotu. Kde se sakra schováváš?!

Brzy ji našel, seděla na mýtince a nohy si máčela v malé, ale hluboké tůni. Po celodenním běhu, to byla ta nejlepší odměna pro nohy. Všechny nadávky a kárání, která si cestou připravoval, v tu ránu zapomněl. Když seděla u vody, kterou osvětloval jen svit měsíce, vypadala jako víla. Ta víla, která mu tolik učarovala. Beze slova si k ní přisedl a ponořil nohy až po kolena do vody. Seděli vedle sebe a dívali se na odraz měsíce na hladině.
„Co se to s námi stalo?“zeptal se najednou tiše.
Dívka pozvedla oči a v měsíčním svitu bylo jasně vidět, jak se v nich lesknou slzy. Znovu se zahleděla na hladinu.
„Byla to asi chyba, ale nelituju toho, právě naopak,“řekla a do vody ukáplo pár slaných slz.

Naruto význam této věty pochopil, až moc dobře.
„Nebyla to chyba a já to hodlám napravit!“řekl a pohlédl jí přímo do očí. Akiko přeběhl mráz po zádech. Netušila, co je schopný udělat, jen podle tónu jeho hlasu poznala, že se k něčemu chystá. To, co ji čekalo, bylo příjemné. Naruto ji jemně uchopil za ruce a políbil ji na čelo. Když se jeho rty dotkly její chladné kůže, slastně zavřela oči a nasávala teplo jeho těla. Naruto byl rád, že ho neodstrčila a tak ji nesměle, jako tenkrát poprvé, políbil na rty. Okamžitě pookřála a polibky mu s chutí vracela. Povalil ji na záda a dál ji líbal. Jeho dotyky začínaly být čím dál intenzivnější. Naruto jí zajel rukama pod tričko. Začínalo ho ovládat vzrušení. Najednou ho od sebe Aki odstrčila. Nechápavě jí pohlédl do očí.
„Přestaň, prosím.“
Nechápal.
„Myslel jsem, že to chceš, že chceš být znovu se mnou,“řekl zklamaně.
„Pořád tě miluju, stejně jako když jsme se poprvé líbali, stejně jako teď. Tehdy…já jsem se s tebou musela rozejít. Aby ti Madara neublížil. Je to můj adoptivní otec a nedopustí, aby se o mně zajímal nějaký kluk víc než je zdrávo…tak proto, promiň.“ Přes slzy už nemohla téměř mluvit.
Naruto jí dlaní stíral proud slz, potom ji pevně objal a přitiskl si ji k sobě. Slzy máčely jeho oblečení, ale on byl rád, že se konečně dozvěděl, proč ho tehdy odmítla.
„Přece se nebudeš kvůli Madarovi do konce života trápit!“okřikl ji a vášnivě ji políbil.
Když ji znovu pustil, nabrala dech a pokračovala:
„Je tady ještě jedna věc, já se s tebou nemůžu vrátit k Akatsuki.“
„Cože? Chceš je zradit? Zradit mě?“vykřikl Naruto.
„Ne, lásko, já…musím ti něco říct,“řekla a chytla jeho ruku a položila si ji na bříško.
„Jsem těhotná.“
Při těchto slovech Naruta zamrazilo. Hodnou chvíli nebyl schopen vydat ze sebe kloudné slovo.
„Já…teda…no..“nezmohl se na nic, místo toho Akiko objal a do vlasů jí zašeptal:
„Miluju tě.“
„K Akatsuki se už nevrátíme!“