Co dokáže láska?, část I.: Král umírá
Seděla v komnatě. Černé oči upírala do noční oblohy s hvězdami. Dlouhatánské kaštanové vlasy a rozprostíraly na zemi a černé šaty s korzetem zrovna tak. Bílé, neopálené ruce měla složené v klíně a na celkově bělostném a propadlém obličeji udržovala kamenný výraz.
Náhle do místnosti vešel mladý muž, sluha, v černobílém obleku. Uklonil se a spustil.
"Tatanari-hime, Váš ote Vás chce vidět." Mladík vypadal velmi svěže a nebylo pochyb, že to byl fešák, ale Tatanari jen pomalu odvrátila hlavu od okna. Pak se na mladíka podívala svýma černýma očima a mladíkovi vyvstaly ruměnce.
"Vyřiďte mu, že tam hned budu." řekla potichu, aniž by se její výraz nějak změnil.
"Ale slečno... Váš otec.. On.." Mladík zjevně nebyl schopen cokoli říci. Chvíli tam tak přešlapoval a váhal, zda-li má krále neposlechnout a princezně říct tu zprávu, a nebo uchovat tajemství. Král byl ve vážném stavu, ale princeznu měl moc rád.
"Co se stalo s mým otcem?" Mladík si nevšiml, že Tatanari vstala a přešla k němu.
"On... umírá." Světlehnědé oči podlehly černým a uhnuly. Černé však pořád pátraly po celém obličeji, kterému světlehnědé oči náležely. V dalším okamžiku Tatanari vyšla z pokoje a přidržujíc si dlouhou sukni běžela hradem k otcově komnatě.
"Tatanari.." zachroptěl král, když se dcera přihnala do pokoje. Ošetřovatelky okamžitě vycupitaly z komnaty, ale Tatanari jim nevěnovala pozornost. Vyděšenýma očima hleděla do ztrápeného a unaveného obličeje svého otce.
".... otče..." šeptla a začala mít ten divný pocit v žaludku, který předchází slzám.
"Jsem již starý, Tatanari. Pojď ke mně." řekl král a přivolal si rukou dceru k sobě. Tatanari k němu přišla.
"Nejdřív matka, teď ty?" vzlykla Tatanari a v oku se jí začala tvořit první slza.
"Jsem starý. Tatanari," zašeptal a vzal dceru za ruku. Reagovala jako hadrová panenka. "Musíš po mně vzít vládu. A není to jen vláda nad touto zemí, ale i nad jednou z organizací daleko, daleko odtud."
"Jakou?" šeptla Tatanari a z očí se jí řinuly slzy.
"Její jméno znamená Červený měsíc."
"Otče! Není čas na vtípky." odsekla Tatanari, ale slzy vytrvaly.
"No dobrá," uchechtl se otec, "ta organizace se jmenuje Akatsuki. Jejím vládcem je ..."Otci klesla hlava na polštář a již nepromluvil. Tatanari mu přiložila dva prsty k tepně a roztřásla se.
"Je mrtvý..." hlesla.
Pokračování příště.
Zase nějaká FF by Mariňák Mashinka
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
xD
Tall: zvlášť od Tebe si kritiky velice vážím, protože v mé mysli jsi výborný kritik. Mám jednu otázku: kdo je Mary Sue? Počítám, že spisovatelka červené knihovny, nebo tak něco.
Jinak moc děkuju za názor, budu se snažit :ki:
slečna Anko: Arigatou, Anko-chan ^^ myslím, že Mar Sue si budu muset vgůglovat xDD
tááák tedy, má drahá... v jednom musím alespoň trochu souhlasit s Tallem, tohle opravdu více než zavání Mary Sue
Ale sloh máš dobrý, a co víc, opravdu hodně dobrý. takže se mi to de facto líbí, uvidíme, jak to bude dál 

JE TO TU! Aneb seznam mých FF.Abyhc řekl pravdu, nikdy jsem nemyslel, že si zrovna od tebe něco přečtu, ale zaujal mě název a kliknul jsem. Pak jsem zjistil, že se to dá číst, takže budu pokračovat hned další kapotolou. Sice to bude Mary Sue jak vyšitá, ale nevadí.
Začátek byl, ehmm jak to říct, svěží? Asi ano. Popis byl zdařilý (i když se projevila jedna z vlastností Mary Sue a to takzvaná zrcadlová scéna, kdy se na začátku popisuje postava, i když tady s mírou takže to nevadilo.) a pak popis toho sluhy... Akorát si dej pozor na opakování slov (spojka a je taky slovo).
No já jdu na další díl.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.