Tajemství klanu 10 - Zachránce poražen?

„Naruto mě nepoznal… on jí věří… nechal se obelhat…“ Hinatě se začaly vkrádat slzy do očí, bolestí se skoro nemohla pohnout, jen hleděla na blonďáka, jak se proti ní rozbíhá, v ruce s Rasengan.
Ještě dříve než blonďák stihl zasáhnout zraněnou dívku, začala se jeskyně otřásat snad až v samotných základech.
„Co je to?!“ křikla zneklidněně zlá polovička a zmateně se rozhlížela kolem. Blonďák se však nenechal otřesy zastavit a už se napřahoval k úderu do Hinaty. Dívka s obtížemi zhluboka polkla a zavřela oči.
Těsně vedle ní se ozvala mohutná rána a část stěny jeskyně se rozsypala. Zjevil se v ní jakýsi průchod a v něm postava zahalená dopadajícím prachem. Ta už zastavila i útočícího chlapce, ten se na ni jen nevěřícně podíval. Postava byla celá zamazaná, takže z jejího obličeje nebylo možné rozeznat nic. Šaty měla celé potrhané a vlasy umazané a zplihlé, pod nánosem prachu nešla ani rozeznat jejich barva. Na čele měla ochranou čelenku Konohy. To bylo to jediné, co bylo možné s jistotou vypozorovat. Postava si se svraštělým obočím prohlédla všechny tři překvapené osoby v “místnosti“. Nejdéle očima spočinula na zraněné dívce, mírně se pousmála.
„Hej… ty blonďáku! Co si myslíš, že děláš?!“ křikla na Naruta a pomalu se k němu blížila.
„A co tě to jako zajímá?!“ odpověděl jí nepříjemným tónem Naruto. Postava se zamračila.
„Zá… chrana…“ pípla si pro sebe Hinata.
„Oddělávám Orochimarova nohsleda!“ zamračil se chlapec, v ruce stále držel modrou svištící kouli. Tajemná postava se znovu podívala na Hinatu. Ta v jejích očích poznala smíšené pocity. Nejistotu, odhodlanost, bolest, strach, překvapení…
Byla si jistá, že ty oči znala, nevěděla však, komu náleží. Záhadný chlapec sebou ucukl a zakroutil hlavou.
„Pak budeš muset nejdřív sejmout mě.“ řekl odhodlaně a postavil se před Hinatu.
„Uhni, ty pako!“ křikla stinná dívčina stránka.
„Bez obav, Hinato, sejmu ho jako nic.“ ušklíbl se Naruto a napřáhl proti postavě.
„Ubožáku…“ Tajemný přivřel oči a chytil Naruta za napřaženou ruku. Rasengan v ní se rázem rozplynul. Následně zvedl blonďáka do vzduchu a mrštil jím proti stěně. Když si je zraněná dívka v duchu porovnávala, usoudila, že jsou oba přibližně stejně vysocí.
„Neubliž mu… Neubliž Narutovi…“ řekla bezmocným polohlasem. V postavě to hrklo, pak se ale pousmála.
„Tvé lásce nebude zkřiven jediný vlásek, o to se postarám!“ křikla odhodlaně postava a rozběhla se proti Narutovi, který dokázal svůj let zkoordinovat a dopadnout ještě před stěnou jeskyně na nohy.
„Myslíš si, že mě můžeš porazit?! Tak to jsi na omylu!“ zaječel blonďák a rozběhl se proti neznámému chlapci. Oba proti sobě vyjeli pěstmi, oba však tu protivníkovu zachytili druhou rukou a odrazili se vzájemně od sebe. Následně oba vytáhli ze svých kapsiček kunaie a zkřížili své čepele. Ani jeden však neslavil úspěch. Vypadalo to, že se oba protivníci dobře znají. Skoro jako by své pohyby kopírovali.
„Sharingan?!“ napadlo zraněnou Hinatu. Zatímco se oba chlapci snažili sejmout se navzájem, chtěla zlá dívčina stránka využít situace. Hinata byla bezmocná a téměř nehlídaná. Vytasila svůj kunai a pomalu se k dívce blížila, a když byla až u ní, zbraň jí přiložila ke krku.
„Jak se ti to líbí?“ šeptla jí do ucha.
„Nevyhraješ… Ty nevyhraješ…,“ sípala dívka.
„Že ne?! Tak se dívej, stačí jedinej tah… jediný trhnutí rukou, a mám vyhráno. Bude po tobě a já ovládnu naše tělo!“ Vítězoslavně se rozesmála.
„Uniká ti… jedna… zásadní věc…“
„To mě nezajímá. Rozluč se se životem!“ zaječela na celou jeskyni.
„Děkuji ti, chlapče, za pomoc, ale zdá se… že nebude vyplněna. A tobě Naruto… za cestu až sem… Za to, že jsi mě dokázal dovést až sem… Že jsi mi byl společníkem…“ probíhala dívce myšlenka. Z jejích očí pomalu sjížděly poslední slzy.
„Chcípneš!!!“ křikla stinná dívčina stránka.
Její křik vytrhl chlapce ze zápalu pro boj a otočili se na ni. „To ne!“ křikl a ucítil bolest na hrudi, podíval se dolu. Z pusy mu vytékal pramínek krve. Naruto mu ve chvíli nepozornosti zabodl kunai do břicha. Chlapec vyplivl krev a skácel se na kolena.
„Tohle… tak…nenechám…“ Plival krev. Hinata se uslzenýma očima podívala na oba chlapce a z posledních sil křikla. „Naruto… Miluju tě!!!“
Blonďákem to ani nehlo, zato chlapcův výraz ve tváři se nezdál již pln bolesti, pomalu se začal usmívat.
„Taky… tě miluju…“ řekl stěží a vyplivl před sebe krev. Pod jeho nohama se začala pomalu tvořit louže krve.
Blonďák se na chlapce podíval trochu nevěřícně. „Cos to řekl?“
„Skoncuj to s ním a pojď se dívat jak ji kuchnu!“ zašklebila se zlá dívka. Hinata nevěřila vlastním uším.
„Nenechám tohle skončit… Nenechám ji umřít za cenu vlastního života. Budu s ní… v dobrém i ve zlém… Mé srdce tluče jenom pro ni…“ šeptal a hleděl na krvavou louži pod sebou. „Dokud žije ona, musím žít i já… Musím ji ochraňovat… Musím být při… ní…“ zasípal a padl tváří do své krve.
„Tsss…“ zasyčel blonďák a pomalu se přesunul k dívkám. Hinatina zlá polovička chytila dívku za vlasy a donutila ji tak natáhnout krk, přiložila jí opět kunai k hrdlu a podívala se na blonďáka.
„Nenechám vás to udělat… Nedopustím, aby… abyste jí něco udělali…,“ zaslechli chlapcův hlas. Ten se zvedl ze země a obrátil se na ně. Jeho tvář se díky vlastní krvi odhalila. Šest jizviček podpořených rudýma očima hledělo vražedným pohledem na dvě osoby ohrožující jeho lásku.
„Naruto…“ Hinatě stekla z oka další slza. Chlapec si vytáhl z břicha kunai. Rána se ihned zacelila.
„Nesnáším klony své osoby, které nevytvořím sám!“ zaječel a mrštil po chlapci kunai neuvěřitelnou rychlostí. Ten, aniž by stačil zareagovat, utržil zásah do obličeje a spadl se zakrvácenou hlavou na zem, po chvíli se rozplynul, jako by tam tam nebyl.
„Ustup od ní!“ zaječel rozběsněný blonďák na dívku, ohrožující jeho lásku.
„Donuť mě!“ odpověděla mu nebojácně a pomalu jela Hinatě po krku. Té z něj začal vytékat pramínek krve.
„Ty… krávo!!!“ Naruto se rozběhl proti ní s ohromnou rychlostí, ale neudeřil. Doběhl k ní a pevně jí sevřel ruku, ve které svírala kunai, tak, aby s ním nemohla vykonávat další pohyb. Obě dívky zaúpěly bolestí.
„Pust mě ty hovado!“ křikla na něho. Naruto pomalu přitáhl její ruku k sobě a druhou chytil čepel nože, který jí následně z ruky vytrhl. Nevadilo mu, že se pořeže, hlavně, že nebude dívka ohrožena na životě.
„Teď chcípni ty!“ křikl a hodil dívku asi dva metry od sebe, než stihla cokoliv udělat, skočil na ni, zasedl ji a pěstmi ji začal mlátit do obličeje. Nepřestal ani tehdy, když dívka upadla do bezvědomí. Hinata se s obtížemi zvedla ze země a motavým krokem došla až k chlapci, chytla ho za rameno.
„Dost… Naruto…“ Narutovy oči nabraly zpět svou modrou barvu, přestal a podíval se nevěřícně na Hinatu.