Prázdniny v Konoze 001

Dneska u nás začalo pršet a venku se nedalo nic rozumného dělat a tak jsem si řekl, že to bylo ideální znamení pro začnutí vlastní povídkové série. Aneb když mě počasí nepřeje tak ho dopřeju aspoň našim oblíbeným hrdinům. A tak vznikla tahle povídka. Tak přeji příjemné počtení :)

„Dámy a pánové přistupte blíže cestovní kancelář Naruto vám nabízí jedinečnou příležitost! Prožijte nezapomenutelnou dovolenou plnou koupání poblíž skryté vodopádové vesnice!“
„Co to zase vyvádíš?“ podivila se Sakura a praštila Naruta plnou silou do žeber na uvítanou, až se zakuckal.
„Eh… Začaly nám prázdniny a tak jsem si chtěl nějak vydělat na rámen. Jenže mě nikde nevzali na brigádu. Vůbec nevím proč…“
„Já bych věděla!“ ušklíbla se Sakura.
Naruto ji ignoroval a pokračoval: „Tak jsem zorganizoval tenhle výlet! Budeš mít možnost konečně si užít dovolenou bez věčného dohledu našich mistrů. Můžeš se přihlásit taky, všichni důležití s Konohy už tu jsou!“
Sakura se začala rozhlížet po okolí a všimla si, že u Naruta už stáli opravdu všichni. Nechápala jakým kouzlem se to Narutovi povedlo, ale kromě Hinaty, od které to tak nějak každý očekával, tam stál i Neji, Lee, TenTen, Chouji, Ino, Shikamaru (který si ale pořád pro sebe mrmlal, že prázdniny jsou otrava), Shino, Kiba, Sai a Konohamarův gang. Nakonec se Sakura podívala zmučeným pohledem do peněženky a zaplatila Narutovi za výlet. Její zvědavost zvítězila nad rozumem.
„A to jako pojedeme fakt do skryté vodopádové?“ zeptala se Sakura poblíž stojící Ino.
„Co? Vždyť jdeme kempovat k rybníku za městem tak o čem to mluvíš?“ divila se Ino.
Sakuřiny zorničky se rozšířily „NARUTOOOOOOOOO!“
Naruto už mezitím konzumoval čerstvě nakoupený rámen, když ho chytila Sakura pod krkem.
„To si myslíš,že mě takhle snadno ošálíš a vymámíš ze mě prachy na to svoje ubohý, hnusný žrádlo?“
V ten moment ji kuchařka Ayame věnovala jeden vražedný pohled.
„Né Sakuro počkej, ty peníze se platily za odvoz zavazadel! Věř mi!“ snažil se říct Naruto na svoji obhajobu.
„Jó a kdo je tak bude odnášet a na čem?“
Poté Naruto ukázal na vozík za nimi naložený taškami ostatních.
„Ale abys ten vozík rozjel tak za něj potřebuješ zapřáhnout koně, a nebo nějakýho vola!“
„O jednom bych věděl!“ usmál se Naruto.
„Lee! Pojď k nám na moment!“
Lee hned pospíchal k Narutovi plnou silou mládí. Sakura jenom vytřeštila nevěřícně oči.
„Co ode mě potřebuješ můj kolego ve zbrani?“
Naruto se hned ujal slova: „Lee mohl bys odtáhnout tenhle vozík se zavazadly ostatních k rybníku, ať neutrpí služby a dobrá pověst naší cestovní agentury?“
Lee se snažil různě vykroutit, ale potom řekl Naruto slova, která do Leeho hrdosti bodaly jako kunaie.
„Mistr Gai by to pro nás udělal!“
Lee hned poté pevně uchopil vozík a běžel s ním, směr rybník, jak Kyuubi střelený do zadku brokovnicí a hned za ním běželo celé prázdninochtivé mladé osazenstvo Konohy. Protože jejich zavazadla v Leeho rukou plných horlivosti nepůsobily zrovna velkou důvěru a pocit bezpečí. Sakura zůstala stát na místě jako omámená.
„Ale já jsem si ještě nic nesbalila!“
Co naplat Sakura se musela rozeběhnout za ostatními, aby jí neutekli. Za chvíli celá naše skupinka dorazila k rybníku, kde se chystali strávit zbytek prázdnin pořádným tábořením. Jenže tam na ně čekalo nemilé překvapení. U rybníku se na lehátku slunila nejlepší postava v dějinách kinematografie a největší čtenář z Konohy mistr Kakashi a vedle něj byl rozvalený zvrhlý poustevník Jiraya.
„To snad ne! Řeklo se bez mistrů!“ zavrčel Neji.
Naruto se cítil také naštvaný, ale poté si všimnul, že Kakashi nemá na tváři masku. Rychle se k němu přiblížil, ale Kakashi si najednou omotal zbytek obličeje ručníkem, takže Naruto opět pohořel jak Akatsuki u Chlumce.
„Ale no tak děti, místa je tu dost pro nás pro všechny, i mistři jako my si někdy musíme odpočinout a nabrat síly na čerstvém vzduchu.“ začal Jiraya.
„I my si zasloužíme trochu sluníčka a pohody, s nějakou tou dobrou knížkou!“ dokončil myšlenku Kakashi a vytáhnul z brašny Icha Icha paradise.
„To vám tak budu věřit! Myslíte, že jsem si nevšimla toho dalekohledu? Určitě tu zase budete chtít šmírovat!“ řekla rezolutně TenTen.
„No tak nehádejte se hnedka po příjezdu! Zvrhlého poustevníka a jeho studenta a obdivovatele perverzního ježka tu snad přežijeme, pojďme postavit naše stany!“ zavelel Shikamaru.
Byla to sice otrava, ale někdo to usměrnit musí. Všichni se tedy pustili do díla a vybalování. Teda až na Choujiho, jehož batoh vylítl Leemu při běhu s vozíkem někam hluboko do divočiny. Chouji tedy zašel s prosíkem směrem k Ino a ptal se jestli by nemohl nouzově přespat u ní, za což byl následně odměněn mohutnou fackou. S nepořízenou se tedy vracel k Shikamarovi, který mu na zlepšení nálady nabídl balíček chipsů.
To Naruto stan měl, ale při stavění se mu moc dobře nevedlo. Tu se zamotal do lana, tu špatně zatloukl kolíček, nakonec rezignoval a vytvořil si na pomoc několik stínových klonů. Ovšem méně je někdy více a tak se do lanek zamotaly všechny Narutovy klony. Náhle odněkud zaslechl:
„Takhle se stan nestaví ty pako!“ a ten neznámý Naruta hnedka začal vyprošťovat z lanek.
„Děkuju ti mockrát a ty jsi?“ Naruto zvedl hlavu a nevěřil svým vlastním očím.
„Sasuke?“