Zvládli byste obětovat svůj život pro někoho, koho máte rádi?
Vložil Lissi, Út, 2009-07-28 17:28 | Ninja už: 5752 dní, Příspěvků: 22
Dokázali byste pro někoho obětovat svůj život?
Pro koho a za jakých okolností byste to udělali?
Nebo proč si myslíte, že byste to nedokázali?
Dostali jste se do nějaké podobné situace?
Zachránili jste někoho?
Napište ostatním svůj názor či příběh.
Zde můžete k danému tématu řešit vše, co nebude porušovat Pravidla smeťáku.
Pokud budete chtít toto téma jakkoli upravit, napište svůj názor SEM. V případě, že s tím bude souhlasit více uživatelů se téma příslušně upraví.
Spam pište SEM.
Nepřeháněj...každý jsme jiné povahy. A až taková sobecká potvora rozhodně není každý. Já o sobě můžu úplně v klidu říct, že ANO, protože jednou taková situace nastala
lepší otázka je co bych tvrdila kdybych to nezažila...
This is how it must end! Dependence
Delena
Assholes
Tu nejde o takú sebeckosť, kedy sa ľudia nezaujímajú o nikoho iného len o seba, mala som na mysli sebeckosť v otázke vlastného a cudzieho života - každý človek by myslel najprv na seba, na to, čo čaká jeho a či to bude ružové, alebo peklo, až potom zvážia možnosti dotyčnej osoby a keby to boli aj lepšie vyhliadky, beztak by sa bál dobrovoľne prísť o svoj život.
Víte, nebere si to špatně, ale ono je hezké najít na fóru takovou otázku, vzpomenout si na to, jak máte své blízké moc rádi a s úsměvem na rtech napsat "ano." Teď si ale vemte, že budete v krizové situaci, úplně vystresovaní a jashin-ví-co-ještě. Opravdu dokážete říct znovu "ano?" A dokážete to i udělat?
Já osobně nevím, nemám tušení a doufám, že se do takové situace nikdy nedostanu. Ale budu realistická a napíšu ne. Jsem už prostě taková. I kdybych se rozhodla to udělat (Znovu budu realistická a upřímně řeknu, že jsem strašnej strašpytel a sobec a taky bych se mohla v téhle situaci zachovat sobecky), tak neseberu dostatek odvahy.
Ne.
klidně 100x jen aby se mu nic nestalo
Já nikdy svoje slova neberu zpět, to je moje cesta ninji.

Tak jednou bych to možná udělala
Někdy mi vše leze na mozek!!
víckrát asi těžko když bys byla mrtvá
Už je to pět let, kočko. Letí to.
Na tohle předem neodpovíte, nezáleží ani tak na vás, ale na tom jak jste byli vychovaní, tedy na tom, jaký jste člověk...
Ale prdlajs. Když pominu to, že dokocne záleží na situaci, tak to co z tebe vypadlo je hovadina. Tady nejde o výchovu. Každý jsme tady za sebe. A rozhodujeme za sebe. Možná výchova ovlivňuje naše budoucí rozhodnutí, ale není to z plných 100 procent. A hlavně dnešní doba, která nás ovlivňuje všechny natolik, že máme mylné dojmy o tom co je dobré a co špatné....
This is how it must end! Dependence
Delena
Assholes
To, jaký je kdo člověk, závisí na mnohem více okolnostech, než je jen na výchově... Na to pozor... A pokud se někdo opravdu dobře zná, jakože zde málokdo... Proč by neměl znát odpověď? Tedy s největší pravděpodobností odpověď...
Requiescat in pace...
Volunteer @ Akicon & Natsucon & Animefest
Autor Animefestí mobilní appky
no ve snech párkat bylo jak jsme se "obetoval" ale nemyslím, že bych to udělal
Záleží jaká je to situace. Ale pokud by šlo o moji mladší sestru tak neváhám...
Pre 7 ludi ano.Ale zalezi od situacie i ked pre troch z nich by to bolo kedykolvek a kdekolvek !!
Moje FF
Dango, dango, dango, dango, dango, dango daikazoku
Pre troch ľudí na tomto svete určite...
Ale záleží aj na tom ( a dosť ) aká by to bola situácia...
A bez váhania by som to urobila ALE iba pre jedného... !
I
LOVE
JAPAN
Pre seba?
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Pravda neexistuje až tehdy, pokud o ní teprve tehdy, když ji někdo zjistí, po pravdě tvrdí, že je pravdivá.
Alu á la Wittgenstein:
Pravda nezávisí na našem úsudku.
To každej "pud sebezáchovy" se nezapře -.- je to v nás... xP
This is how it must end! Dependence
Delena
Assholes
To nejde jen tak jednoznačně říct. Většina lidí řekla, že ano, ale ani z poloviny si tu situaci neumí představit, a nemůže tušit, jaký je to nápor na nervy. Já za sebe říkám, že nevím, protože tohle prostě říct nejde.
Marnyë Ambaresse i Ambar úva ëa úlúme.
Rád bych rozlišil dvě situace, které v případě sebeobětování mohou nastat:
Nevědomé sebeobětování:
Toto je případ charakteristický pro 90% "hrdinských" smrtí a sebeobětování. Jde zkrátka o to, že kupříkladu vidíte, že někdo chce někoho zranit či zabít zbraní a skočíte do rány, či zasáhnete jiným způsobem. Nepředpokládáte, že na 100% zemřete - jistě riziko tu je, ale není to "vědomá oběť" odpočátku. Myslíte si, že když pomůžete svému kamarádovi proti útočníkovi (příklad), tak že "vše dobře dopadne" a nikdo z vás nezemře. ZKRÁTKA AČ RISKUJETE TAK NEPŘEDPOKLÁDÁTE SVOU SMRT. To je nejčastější typ při kterém k "hrdinské smrti" dochází.
U tohoto bych rád řekl, že je možné, že bych "jako iniciativní blb" možná šel někomu pomoct a výsledkem by bylo to, že bych to odnesl s nožem v břiše či s kulkou v srdci. Myslím, že něčeho takového bych schopen - v případě ohrožení mých blízkých - byl.
Vědomé sebeobětování:
Jste rodič a umírá vám dítě - selhává mu životně důležitý orgán (srdce kupříkladu) a vy jste 100% kompaktibilní dárce. Co uděláte? Víte na 100%, že zemřete abyste dali svému dítěti šanci žít (byť jen nějakých 5-10 let - průměr u příjemců cizího srdce). To je vědomé sebeobětování, kde víte odpočátku, že je to v rovině - můj život vs. život někoho jiného. Zde emoce nehrají až tak velkou roli, máte obvykle čas si vše dopředu promyslet a výsledné rozhodnutí je rozhodnutím vašeho rozumu. To je zdaleka nejtěžší typ oběti, který může člověk přinést, protože ODPOČÁTKU NA 100% VÍ, ŽE ZEMŘE A MÁ ČAS SI TO UVĚDOMIT. Nedokážu vůbec říct, zda bych kupříkladu já obětoval svůj život pro kupříkladu své dítě, abych mu dal šanci na 5-10 let života. Tohle netuším a musel bych v té situaci být, abych mohl vědět jak zareaguji.
K nevědomému:
Musím souhlasit. Pokud by obětí (která potřebuje mou pomoc) byl někdo z mé rodiny či "hodně" blízkých, tak bych rozhodně neváhala. Ale možnost, že by bylo nějaké přepadení v obchodě a já bych skočila do rány, taky není vyloučená. Jsem obětavý člověk. Jak říkám, každý jsme jiný.
K vědomému:
I kdyby jsi v té situaci byl (tfuj, tfuj), tak pochybuji, že víš co budeš dělat. Proto mi přijde divné tvrdit, že by ti to otevřelo oči v tom "co dál". Ale skutečnost je úplně jiná. Uvědom si, že ani v tu dobu nevíš jaké ty vyhlídky budou. Jestli to bude, nebo nebude mít cenu. Ale pokud to dítě přivedeš na svět (v mém připadě-->jsem žena), tak udělám cokoliv, aby si ještě aspoň část z něj pořádně užil, ale pokud by ta moje obět znamenala, že mu to pomůže "bůhvínajakdlouho" a bude připoutané k posteli, tak to bych uvažovala o té druhé "horší možnosti", ale je to jenom tvrzení. Nevěřím tomu (a hlavně pochybuji), že bych se dokázala dívat na to, jak moje dítě (či sestra/bratr) umírá. Na to mám až moc velké srdce.
This is how it must end! Dependence
Delena
Assholes
Tak to je fakt zajímavá otázka
Já sama takhle nevím - musela byc být v té situaci (což nechci) ale obdivuju ty, co by to udělali bez váhání 
ポッ(*゚.゚)(゚.゚*)ポッ !!
Nevím...možná ne, jsem totiž docela zbabělá, takže nevím, jestli bych to pro někoho udělala...jde o to, že teď asi nikdo nemůže přesně říct, co by udělal, kdyby se ocitl v takové situaci. Myslím, že já bych se nedokázala obětovat, na to mám sebe a svůj život až moc ráda a jak už jsem psala, jsem moc velký zbabělec...
When you play the game of thrones, you win or you die.
When the snows fall and the white winds blow, the lone wolf dies, but the pack survives.
THE WINTER IS COMING!!!
Můj život je sám o sobě tak na nic, že bych se obětoval pro všechny svý kamarády, protože ti maj v životě víc štěstí než já.....
Kdybych byl zamilovanej, což momentálně nejsem, tak vím, že bych se dokázal obětovat.
Umučit bych se ale nikdy nenechal pro nikoho a za nic.
Kdyby mi celej život stál za velký h***o, člověk kterej by mě z toho pekla vysvobodil a já bych ho navíc milovala tak ano, nedokázala bych žít kdyby umřel, to bych se zabila sama tudíž bych tím mohla zachránit jeho život
řeknu to takhle... obětoval bych svůj život jedině pro svojí Lásku, kterou momentálně nemam
. Takže asi ne
Určiťe.Ale neviem, či bez váhania.Už som bol mnoho krát v situacii, keď som nevedel ako sa situacia vyhroťí.Ale naštasťie ešte žijem(zaťial)
Rád bych řekl, že ano, abych tu vypadal jako velký hrdina, ale nebudu lhát, takže absolutně nevím. Je ve mně kdesi iracionální touha umřít - někdy veliká, jindy naprosto malinká - a obzvláště při záchraně blízké osoby se počítá mezi ty "dobré" smrti, ale přesto, pokud je proč umřít, není také zároveň pro co žít?
Opravdu nevím, jak bych se zachoval při ochraně osob, které jsou pro mně důležité, určitě bych se pokusil ale nejsem si jist, kam až by mně podvědomá touha vlastní sebezáchovy (zbabělost, jak chcete) pustil.
Však pro jednu věc bych se obětoval, pro svou víru, protože není-li víry, není důvodu k žití.
Woohoo, your amazing uke is back! *double peace sign*
Víte co je pech? Když jste osobní lékař šíleného diktátora a máte mu oznámit že trpí Hippopotomonstrosesquipedaliophobii, což je strach z dlouhých slov.
Každej má jinej smysl bytí a ne vždy to bývá víra. Třeba pro mne jsou to sny... Přesto neříkej, že by ses obětoval. Vše je relativní a záleží na okolnostech...
Requiescat in pace...
Volunteer @ Akicon & Natsucon & Animefest
Autor Animefestí mobilní appky
Víra... Tvé sny snad nejsou jistý druh víry? Nevěří snad každý člověk v něco? A co pokud přestane věřit úplně? Pak se sám půjde zabít, jelikož dojde k názoru že život nemá cenu.
Woohoo, your amazing uke is back! *double peace sign*
Víte co je pech? Když jste osobní lékař šíleného diktátora a máte mu oznámit že trpí Hippopotomonstrosesquipedaliophobii, což je strach z dlouhých slov.