Nezpřetrhatelná pouta 05

Ráno Hinata vstala a protřela si oči. Se zíváním vylezla chtě nechtě z postele a šla si opláchnout obličej. Otevřela dveře koupelny a pustila v umyvadle vodu. Opláchla se, osvěžila a na utření sáhla po ručníku. Pořádně si usušila obličej a koukla do zrcadla. Co uviděla s ní málem šlehlo.
„Áááááááááá!!!!“

Suigetsu i Juugo spokojeně spali ve svém společném pokoji, dokud je nevyrušil Hinatin výkřik. Oba sebou okamžitě trhli tak, že Juugo spadl z palandy, přesně před Suigestuovu postel.
„Ouvej, asi už to zjistila,“ usoudil rybí milovník a okamžitě vyskočil z postele, přičemž přišlápl svého spolubydlícího. Oba hnedka vyrazili ven z pokoje a koukali, kde se co děje. Z Hinatina pokoje najednou vyrazil ven Sasuke a děsně křičel.
„Á, kluci, sakra, musíte mi pomoct!“ přiběhl k nim zoufale.
„Jé, ahoj… Hin,“ pozdravil Juugo opatrně, drbajíc se ve vlasech.
,,Co? Vy mě vidíte normálně? Já se vidím v Sasukeho těle. Co se děje?“ šílel Sasuke, až teprve pak bylo vidět, že to není on, ale Hinata v jeho těle.
„Mno, to ani ne. Víš… ty jsi fakt v Sasukeho těle,“ vysvětlil potichu a strachuplně se podíval na Suigetsua.
„C… co?“ vykoktala ze sebe Hin
„Jak se to stalo?“ vyděsila se a pořád křičela.
„Mno, to… víš… my jenom… my…“ zadrhával se Juugo, když to chtěl přiznat.
„To… to vy?“ uvědomila si to Hin a nasraně poukázala na ty dva.
„Víš… to bylo myšleno dobře,“ zakecával Suigetsu při pohledu na smrtící výraz Hinaty, jestě k tomu v Sasukeho těle.
„DOBŘE? CO JE NA TOMHLE DOBRÝHO?!!“ řvala na ně a jakmile před ní začali zdrhat, rozeběhla se za nima jako blesk.
„Á, Orochimaru-sama. Zachraňte nás!“ křičeli kluci zoufale a vtrhli do pokoje jejich šéfíka.
„Co?“ promžoural si dezorientovaně oči a už jenom stačil sledovat ty dva blbce, co mu vpadli do postele a schovávali se, načež za nima přiskočila Hinata a začala je mlátit polštářema, přičemž to několikrát schytal i Orochimaru.
„Vy šmejdi. Za tohle mi zaplatíte. A já myslela, že jste kámoši,“ zuřila Hin čím dál víc, až měli všichni modřiny po celém těle a plivali peří.
„Tak dost!“ zakřičel Oro a chytl Hinatě ruku, ve který svírala další polštář. Ten jí vytrhl a ruce svázal za zády.
„Uklidni se, mladá dámo!“ zavázal jí ruce a připoutal ke stolu. Suigetsu i Juugo si velmi oddychli.
„Proč bych se měla klidnit? Koukni, co mi udělali. Jsem teď tahle zrůdnost!“ šílela, až se skoro rozbrečela.
„Já vím, to já jim dal prostředky, aby to udělali,“ přiznal se a sedl naproti ní. Kluci ho strachuplně obklopili.
„Ty taky? Co jste to za lidi? Proč jste mi to udělali?“ ztišila se a po tváři se jí skutálela slza.
„A ty se divíš? Se Sasukem se furt hádáš, nedokážete si navzájem říct, že se máte rádi. No tak, jste jako bratr a sestra a jenom na sebe řvete. Už nás to fakt unavovalo, řešit vaše hádky a problémy,“ dostala se na povrch Juugova druhá smrtící stránka.
„Co?“ zpozorněla Hin.
„Jo, možná, že takhle se navzájem pochopíte. Pochopíš, proč je Sasuke tak uzavřenej do sebe a nerad komunikuje s lidma a nikdy se neusměje, a on možná zas pochopí, proč se chováš tak střeleně a ať je situace sebehorší, jsi optimistická a stále se usmíváš. Nestojí ti to za to?“ snažil se jí Suigetsu promluvit do duše. Velký účinek to ale nemělo. Hinata v záchvatu vzteku zpřetrhala provaz a ukořistila nejbližší polštář.
„Vy dva - ne! - vy tři!! byste si měli najít cvokaře!“ vřískla a plnou silou smetla onu trojici. Hned na to se sebrala a sloními kroky se odebrala z pokoje.
„No, já bych řek, že dobrý," zazubil se Sui, překvapený, že stále ještě žije a masíroval si pohmožděná místa. „A na řadě je Sasuke."

Hinata potřebovala ňákou tu chvíli pro sebe. Jako vždy se uchýlila do svého pokoje a rozhodla se trochu ventilovat stres. Konkrétně tentokrát to odnesla matrace, zeď u postele a (propíchaná) společná fotka. Po pár hodinách, během kterých se několikrát polekala svého odrazu v zrcadle, se více méně uklidnila a rozhodla se hodit řeč s právoplatným majitelem jejího nynějšího těla.
Do Sasukeho pokoje se vplížila stylem, za který by se žádný ninja nemusel stydět, opatrně si přisunula židli a koukala se na své tělo. Sasuke totiž chrápal. Hin měla sto chutí mu zacpat nos, ale ovládla se. Takovej trapas…
Sasuke začal pomalu vstávat. Protáhl se, a když zaostřil, uviděl... sám sebe.
„Ty v**e, co tu děláš? A proč jsi se sakra přeměnila na mě?“ vyšiloval hnedka a ani si nestačil všimnout svých dlouhých vlasů a dívčího hlasu.
„To za chvilku pochopíš,“ zafuněla Hin a zvedla se ze židle. Otevřela dveře koupelny a poukázala Sasukemu, ať se sám podívá. Ten na ni ze začátku koukal jak na psychopata, ale nakonec se přece jen s reptáním zvednul a šel se podívat. Vešel do koupelny a mrkl do zrcadla. Najednou ztuhl. Začal se sám prohlížet a ohmatávat obličej. Když skončil u prsou, Hin se okamžitě sebrala a poučila ho.
„Hele, tohle si odpusť,“ zamračila se a plácla přes ruce. Když si Sasuke z jejího pohledu uvědomil, co se děje, začal šíleně křičet. Se řevem vyběhl na chodbu a hnedka se vydal za Orochimarem. Ten právě spokojeně snídal i se svými spolupachately.
„Orochimaru! Vysvětlíš mi tohle?“ doklusal k němu sloním způsobem a poukázal na svůj ksicht.
„Hinata ti to neřekla?“ podivil se a odložil svůj kousek koblihy, do který se chystal zakousnout.
„Moc k mluvení toho potřeba nebylo! Můžeš mi laskavě vysvětlit, co to má znamenat?! Proč se nám prohodili těla?! A opovaž se zapírat, je mi jasný, že v tom máš prsty!" dodal, když viděl, jak Orouš otvírá pusu k námitkám. Zastali se ho ale Suigetsu s Juugem a ve zkrácené verzi vysvětlili to, co se předtím snažili Hinatě naservírovat jako výmluvu.
Jakmile domluvili, Sasuke vyjukaně zamrkal, všechny je přejel pohledem a nakonec se obrátil na Hinatu. Ta pokrčila rameny a pokynula směrem k obviněné trojici. „Ty držíš, já mlátim." Koutkem oka zaznamenala, jak se ti tři semkli blíž k sobě. Suigetsu se ale odhodlal - koneckonců, cítil se provinile, že by měli zemřít všichni tři kvůli JEHO nápadu - a vykročil dopředu.
„Vy dva, nechte si to vysvětlit. Vždyť mi jen chtěli, abyste se trochu sblížili. Přece-."
„s**u vám na vaše psychologický rozbory! Já chci zpátky své pořádně vypracované tělo!“ zuřil Uchiha a začal mávat rukama kolem sebe. Taktak se ovládl, aby nevyrazil kupředu a Suigetsu se instinktivně stáhl zpátky do svých řad.
„A já svoje prsa,“ přidala se Hin a se zkříženýma rukama si stoupla k Sasukemu.
„Teď," začala Hyuuga dědička, „nás vraťte zpátky." V hloubi duše jí začal klíčit nepříjemný pocit, když si všimla, že se trojice přisunula ještě blíž k sobě.
„To by mohl bejt problém," zaťukal Juugo konečky prstů do desky stolu. Ucítil, že v těsném objetí s těma dvěma se začíná dusit, ale pořád se cítil líp a bezpečněji, než kdyby v něm nebyl.
Sasuke sebral ze stolu nůž a opatrně se k nim blížil. „A jak velkej?"
Suigetsu cítil blížící se nebezpečí a hbitě vyskočil na nohy a porušil tak "kruh bezpečí". „Zas tak horký to není, lidí!" prohlásil vesele a nervózně se zachichotal. „Vlastně je to úúúúplně v pohodě! Ono to totiž... záleží jen na vás," dodal šeptem a nevinně se zaculil. Hinata došla až k Sasukemu a výhružně se na - bývalého - kamaráda podívala. „Bejt tebou, tak mluvim, dokud máš čím," promluvila temně a přimhouřila oči.
Sui nasucho polkl a dal se do vysvětlování. „Chce to jen ždibec lásky."

„Určitě si dělali prču," uklidňovala Hinata sebe i Sasukeho, který právě okopával kmen jednoho stromu. „Třeba je to apríl," napadlo ji najednou.
Vetřelec v jejím těle ji zpražil skeptickým pohledem. „V srpnu??" odsekl neurvale, „asi maj několik málo měsíců zpoždění."
Hinata se těžce zamyslela a ignorovala Uchihovu sarkastickou poznámku. „Třeba je to časovej posun." Sasuke se zarazil uprostřed kopance, schoval si tvář do dlaní a hlasitě zařval. Na to se sesunul k zemi a opřel se o strom, na kterém si právě vybil frustraci.
„Fajn!!! Cokoli, cokoli!!! Ale tohle už nedám! Chci zpátky svoje tělo! Hned!"
Hinata se sladce usmála. „Však víš, stačí ždibec lásky," zavtipkovala poprvé od chvíle, co se prohodili. Potom ji ale napadlo, že to tak úplně vtip nebude.
„Hele, co když to bude vážně fungovat?" pokusila se situaci vyřešit. Sasuke otevřel oči, které držel až do teď zavřené a strhaně si protřel obličej.
„Fajn, naval lásku a uvidíme."
„Jestli to zafunguje, tak klidně! Ale bude to běh na dlouhou trať."
„Jak si to vlastně představuješ? Jestli se do sebe máme zamilovat, tak jsme v řiti."
Hinata musela obdivovat a zároveň nesnášet Sasukeho realistický postoj. Ale zrovna teď potřebovali spíš trochu optimismu.
„Nemyslím, že se do sebe musíme zamilovat. Jen to brát tak, jak řekli. Najít k sobě cestu a porozumění," uvažovala nahlas, zatímco doufala, že dostane znamení z hůry, nebo alespoň reakci od druhého zoufalce.
„Mám si začít lakovat nehty?" zasmál se Sasuke zoufale a k jeho překvapení se zasmála i Hin. Přestali se smát a na chvíli se odmlčeli.
„No," porušila Hinata ticho, „na začátek, myslim, dobrý."