Vetřelkyně v Akatsuki - 12. kapitola

12. kapitola - Růžová, a zas ta růžová.
Dívky se pustily do práce, o hodinku později už byla kuchyň čistá.. Zrovna se šli Tobi a Deidara napít a z jejich rozhovoru Mitsuki s Molly pochopily, že je Pein někam pošle. Když už oba zmizeli, Mollyhana nasadila ďábelský ůsměv.
„Mitsuki..?" začala.. „víš, jak jsme ukízely sklep a byly tam různý barvy a tak.. Byla tam i růžová, že?" Hnědováska se na svoji kamarádku podívala a hned věděla, že obě napadlo to stejné...
Rozběhly se - směr sklep a v tom se žraloček loudal ze svého pokoje. „Kampak, kampak?" usmál se.

„Ehmmm, nikam." pípla nakonec jedna z dívek.
„Jo, jo! Nikam!" přikývla druhá.
„Nikam? To většinou člověk tak neutíká," mrknul.
„Držíme kondičku." zubla se molly pobaveně.
„Jako by jste to potřebovaly," usmál se na obě.
„Gomen," píply nadšeně.
„Vy už jste byly ve sprše?" Dívky zakroutily hlavou.. „Tak pak běžte, než se probudí úplně každej," mrkl na ně. „Já jdu teď," zamával osuškou ve své ruce a namířil si to ke koupělně.

Ty dvě moc nečekaly a zase se rozběhly jako o závod, žraloček se za nimi otočil a pobaveně zakroutil hlavou. Chvíly se přehrabovaly v krabici a potom vítězně vylovily plechovku s růžovou barvou.
Dívenky se nebezpečně zasmály, vzaly štětečky a opět spěchaly do Deidarova a Tobiho pokoje, tentokrát na nikoho nenarazily a pustily se do práce. Když už se mířily k vrcholu, vešel Kisame. Žralok se už už chystal vyjeknout, ale to po něm skočila Mitsuki a zacpala mu rukou pusu..

„Pšššššššt," usmála se na něj a potom mu z úst oddělala ruce.
Mollinka nasadila nevinný look a dotáhla poslední čáru štětcem. Poté se zazubila.
„Nakreslete mu i srdíčko." zazubil se žralok a zmizel.
„Hehe, to by chtělo spirálky a srdíčka a.. a..něco hodně kýčovitýho," chechtla se šťastně Mitsuki, když si prohlížela růžové stěny.
„Srdíčka a... Napís!" vydechla molly.
„Deidara the princess," zakřenila se Mitsuki..
„Jo a třeba... Tobík králem."
Mitsuki pokrčila nos. „Chudáček," vyjekla potom. „Vždyť ten pokoj je i jeho," podívala sevyděšeně na štětec ve své ruce.

„On má růžovou určitě rád!" dala ji Molly ruku na rameno a pustila se do nápisu.
Mitsuki pokrčila rameny a jala se využít svůj talent a pomáhat Molly.. mezitím ještě různě poskakovala a kreslila jedno srdíčko za druhým.
O hodinku později byly dívky hotovy a odpočívaly v obýváku, když v tom přišel Deidara s Tobim. Tobík se rozběhl do pokoje, ale vykřikl, zakryl si oči a běžel pryč.
„Co mu je?" podivil se Deidara a zamířil do svého pokoje.
Mitsuki a Mollyhana se pobavaně zašklebily. Náhle se však ozvalo:
„Katsu, Katsu, Katsu!!"

A bylo následováno výbuch za výbuchem, potom do obýváku vlítl Dei a rozkřičel se:
„Teď vás ani Kisame nezachrání! Katsu!"
Dívky ale neutíkaly. Měly teď co dělat se záchvatem smíchu. Válely se po zemi v slzách a bušily pobaveně pěstičkami do podlahy.
„Kde je Pein?!" zavrčel náhle Deidara.
„Pein nemá dnes vůbec čas!" zavrčel muž s piercingy, který procházel obývákem, nepříjemně naladěn a v ruce několik desek s papíry.
„Tím pádem si ho okamžitě udělá!" zakřičel umělec velice naštvaně.
Vlastně... Takhle naštvaného ho ještě nikdy nikdo neviděl.
„Nebo mohu zaručit, že to tu vybouchne!" dodal Deidara.
„Co se sakra děje?" rozkřikl se Pein a to už tu byli přítomní všichni Akatsuki. Mezi nimi i Itachi, který se při pohledu na Molly červenal a uculoval.
„Tak se pojďte podívat!" prskal blonďák rozčíleně. Všichni se nahrnuli směrem k jeho pokoji. Když Deidara otevře dveře, myslel si, jak nebude Pein rozhořčený, ale ten v sobě dusil záchvat smíchu, stejně jako zbytek Akatsuki.

„To není vtipné..!” rozkřikl se blonďáček.
„Ale je..." řekl Kisame.
„Katsu!"
A to už DeiTobi pokoj, KisameItachi pokoj a schody nepřežili..
Všichni se skrčili.. Když se prach usadil a bylo aspoň něco vidět, Pein se rozkřikl. „Ty ses asi zbláznil Deidaro!"
„Umění je výbuch." pokrčil rameny blonďáček naštvaně.
Peinovi začalo vztekle tikat oko. Potom skočil na "umělce" a začal ho skrtit. To už se Molly a Mitsuki raději vytratily do svého pokoje, tam se svalily na postel a svíjely se v křečích, jak moc se smály.
Mezitím se venku strhla hádka mezi Akatsuki, Pein přestal Deidaru škrtit. Stejně ho to nebavilo.
„Umění?!" vybuchl Pein.

„Mám toho dost! Umění má fascinovat, všichni tu podceňujete mé umění!" rozčílil se nanovo Deidara.
„Protože to umění není!" odsekl Pein.
„Fajn!" zavrčel Dei, otočil se a vyskočil z okna, tam už naskočil na svého ptáčka a odletěl si vyvětrat hlavu.
Mitsuki s Molly se divily, proč na chodbě všichni utichli, tak otevřely dveře, načež všichni začali tleskat a pískat a smát se. Mitsuki s Molly to rozesmálo. Když se jejich pohledy setkaly s Peinovým, trochu se bály, co řekne, ale ten jenom zmizel ve své pracovně.
„Deidara-sempai!" vypísklo stvořeníčko.
„Ten se vrátí, nebo Pein vybuchne ještě více." řekne žralok.
Brunetly se na sebe zakřenily a poté si plácly.
„To se povedlooo," smála se Mitsuki.
Tobi vypískl a vrhnul do náruče dívky.
„Deidara-sempai odešel a už se nevrátí!"
Mitsuki, namísto aby byla šťasná z toho, kdopak to je v jejím náručí, poodstčila Tobiho a zcela vážně a trochu ustaraně vyhrkla : „Proč by se nevrátil?"
„Deidara-sempai odešel! Odletěl," fňukalo stvořeníčko, „Tobi Deidaru-sempai nechtěl naštvat! Tobi is good boy! Deidara-sempai takhle naštvaný ještě nebyl... Tobi is good boy!"
Pištělo dál stvořeníčko.

„On se určitě vrátí!" hlesla. Ale ne konejšivě. Spíše s trochou doufání..
Mezitím se Akatsuki rozešli, hodinu na to se konala schůze, na které už dívky nebyly.
„Takže máme několik bodů... Rozbyté sídlo... Ty holky... Deidaru... A samozřejmě hon Bijuu, který se nějak stopl." promluvil Pein.
„Deidara-sempai!" fňuklo stvořeníčko v masce.
Na schůzi byli téměř všichni členové, až na Itachiho, který měl samostatnou misi.
„První bychom měly pořešit rozbité sídlo a ty dvě, ale to odložíme. Radši bych teď pokračoval v tom, co jsme chtěli už od začátku..Máme totiž nové informace.. " a začal Hidanovi s Kakuzem vysvětlovat jejich misi. V tom Konan zbledla, dala si ruku před ústa a spěchala do koupelny.
Akatsuki si toho nevšímali, když v tom se Kisame zeptal:
„A co můj parťák?"

„Itachi se vrátí ještě dneska." řekl Pein nevrzurešeně
„Ten plán se kříží mé víře!" podotkl Hidan.
Načež se začala neuvěřitelně dlouhá debata Hidan vs. Pein.. Ta se přerušila, když Konan přišla z koupelny.
„Vše v pořádku?" podíval se na ni Pein. Modrovláska zavrtěla hlavou a zmizela u sebe v pokoji.
„Co jí je?" podivil se Hidan.
„To vyřešíme potom." řekl jen Pein.
„Ten plán je nesmysl... Potřebuji čas na své obřady!" řekl Hidan.
Leader si povzdechl a dal se do usilovného přemýšlení. Dívky se mezitím v pokoji zaujatě bavily o tom, jak se jim to všechno skvěle vyvedlo..
„Viděla jsi Itachiho obličej?" nadhodila najednou Mitsuki, I když v hlavě měla pořád cosi –nebo kohosi- jiného.
„Jaký?"
„No ten pohled ráno.. podle mě byl včera při vědomí," zasmála se najednou. „vždyť on se snad nikdy nečervenal."
„On a červenal? Itachi-kun." rozplývala se molly.

Zatímco Akatsuki už pomalu doprobírali nějaká ta témata, přišel Itachi, nutno podotknout, že se tvářil velice naštvaně a stroze řekl:
„Deidara útočil na Písečnou... Sám, bez rozmyšlení."