...Vzpomínky minulosti... 06!

Gomen gomen.. lenost mě zmohla natolik, že sem to sem prostě nedokázal dát.. naštěstí sem se přemoh aspoň teďkon .. tak si to užijte

Stará žena odešla a Naruto jsi šel znovu lehnout. Ale už neusnul. Celou noc musel přemýšlet o tom co mu ta žena řekla.
„Yondaime Hokage tvé vesnice. Minato Namikaze, je tvůj otec.“ Ta její slova se mu v hlavě neustále opakovala.

Najednou se k Narutovi dostala libá vůně.
„Ááá jídlo.“ Olizoval se Naruto a už byl venku z postele a hledal odkud ta vůně jde.
Po chvíli hledání došel do hlavní místnosti kde včera večer řešily Rudé mstitele. Všichni už tam byly a snídali.
„Ááá to snad, jak to, že jste všichni už tady!? Proč jste mě nevzbudily!?“ Rozkřikoval se Naruto.
A všichni se začali smát.
„Ale. Ale, tak už jsi tedy vzhůru? Pojď se najíst a přestaň už křičet.“ Pobídl ho Kakashi.
A Naruto opravdu už na nic nečekal a přisedl jsi ke stolu a okamžitě začal snídat.

Najednou kdosi přiběhl.
„Útočí na severu naší země.“ Vydal ze sebe udýchaný mladík.
„Jsou to oni. Ti s rudými plášti!“
„Co!? Rudí Mstitelé!? Útočí!? Tak brzo po posledním útoku!?“ Křikl na mladíka Kirato.
„Hai! Pane není o tom pochyb!“
„Tak tedy musíme vyrazit!“ Řekl a už se hnal ke dveřím.
„Naruto!? Ty víš, kde to přesně je!?“
„AGH!? No ne?“ Přiznal popravdě Naruto a podrbal se na hlavě.
„V pořádku, tady Armiro vám bude dělat průvodce po naší zemi. Mimoto je i zdatný ninja se spoustou ojedinělých technik. Určitě bude užitečný.
„Dobrá tedy, měli bychom ihned vyrazit.“ Rozhodl Kakashi.
„Hai, jdeme!“

Běželi ke svému cíli a Kakashi mezitím seznamoval Armira s informacemi o Rudých Mstitelech. A Naruto byl zticha a myslel na svého otce. Snažil jsi vybavit všechny minulé zmínky, i ty nejmenší detaily o něm.

„Už budeme na místě útoku.“
„Tak tedy Hinato, aktivuj prosím Byakugan!“
„Hai! Byakugan!“
„Tak co? Jsou tam ještě?“ Zeptal se Kakashi.
„Ano. Ještě tam jsou. Jsou tři. Kolem nich je pár mrtvých, ale většina obyvatel se schovává, ve sklepení jedné velké budovy, na východě vesnice.“ Informovala je Hinata.
„Dobrá tedy, všichni se připravte.“ Řekl Kakashi.
„Teď nás čeká velká bitva.“ Dodal v duchu.

„Někdo se k nám blíží sempai.“ Řekl jeden.
„Ano a vypadají silně sempai.“ Dodal druhý.
„Žádný strach nikdo nás stejně nedokáže porazit.“ Odpověděl těm dvěma třetí.
„Máte pravdu sempai. Nemá cenu o tom ani pochybovat.“ Ušklíbl se druhý.

Tým 7 se přiblížil k cíli a sledoval je opodál.
„Konečně jste tady, tak vylezte!“ Vybídl Tým 7 muž uprostřed.
„AGH!? Oni o nás už ví!?“ Divil se i Kakashi.
Tým 7 vylezl z úkrytu. A postavil se přímo naproti skupině Rudých Mstitelů.
„Připravte se! Tohle bude tvrdé!“ Vyzval Kakashi svůj tým a vytáhl jsi svou ochranou čelenku nad levé oko.
„Vzdejte se! Nebo vás zabijeme. Tohle je vaše poslední možnost.“
„Co!? My se teda nehodláme vzdát!“ Rozkřikl se Naruto.
„Klid! Naruto.“ Zarazil ho Kakashi.
„Budete mě krýt. Útok!“ Křikl Kakashi a vyběhl proti protivníkům.
„Sempai!?“
„Ano!?“
„Ten kluk co se tak rozkřikoval.“
„Co je s ním!?“
„Podle toho co jsem zaslechl, tak by to mohl být Jinchuriki, po kterém tak dlouho Akatsuki marně jdou.“
„Opravdu!? Zajímavé! Tak to vypadá, že ho porazíme a zabijeme místo nich!“ Jakmile to dořekl, tak se mu na tváři, i když jí měl zahalenou obrovskou kápí, objevil široký úsměv.