Nejkrásnější dárek

Je 23. prosinec a na Konohu se snáší sníh. Většina obyvatel je už doma u svých rodin, jen jeden muž stále pracuje. Urostlí muž sedí v pracovně Hokageho a čte hlášení. Konečně se dostane na poslední stránku. Poté položí dokument na stůl a zvedne se. Nasadí si svůj červeno/bílí Hokagžský klobouk a se zábleskem žlutého světla zmizí. O pár vteřin stojí už před dveřmi velkého domu. Vejde a zavře za sebou. Vtom se k němu přiřítí dva desetiletí chlapci.
„Tati, tati!!“, volají oba současně a obejmou ho. Oba je chytne do náručí a sedne si s nimi do obýváku.
„Kde je maminka?“, zeptá se muž svých synů.
„V kuchyni“, odpoví jeden z chlapců.
„Tak co kluci těšíte se na Ježíška??“
„Anóó“, zakřičí dvojhlasem.
„A co byste chtěli dostat?“, zeptal se jich otec.
„Čelenku se znakem listové“, odpoví blonďatý chlapec.
„ A já chci novou sadu kunaiů.“, odpoví ten černovlasý.
„A tati co by si chtěl ty ??“, zeptá se ten blonďatý.
„Víš já už ten nejlepší dárek dostal.“, odpověděl jim otec.
„A co, a co??“, ptali se oba.
„Víte co, povím vám příběh o chlapci, který neměl rád vánoce, dokud nedostal ten nejlepší dárek co mohl. Tak tedy poslouchejte:“
Vše začalo jednoho zimního večera v Konoze. Slunce již zapadlo a Konohu ve sněhovém kabátě ozařovalo jen pouliční osvětlení. Prázdnými ulicemi se proháněl pouze padající sníh.
Celá vesnice už sladce snila o nadcházejících svátcích klidu a míru. Pouze v jednom okně se stále svítilo. To okno patřilo mladému osmnáctiletému shinobimu z listové vesnice: Uzumaky Narutovi. Jako každý i on měl svého kostlivce ve skříni. Jinak po celý rok veselý a hyperaktivní Naruto prožíval každé vánoční svátky* s trpkou bolestí v srdci. Jako každý rok od svého narození, trávil tyto chvíle radosti v osamění a bez rodiny. Poté co se stal ninjou a našel si přátele se jeho melancholické pocity v tomto období zmírnily, ale stále ho trápila samota. Hlavně o štědrém dnu. Jak se tento všemi očekávaný den blížil, stávalo se Narutovi častěji to, že nemohl usnout. Nebylo tomu jinak i v tento večer.
Naruto seděl skrčený v rohu postele a nevnímaje okolí hleděl na kalendář pověšený na zdi. Ten ukazoval 20. prosinec. Narutovi, který věděl že štědrý večer stráví opět sám, ukápla slza.
„Opět ten stejný program jako každý rok.“, pomyslel si. Pak mu hlavou proběhly předešlé štědré dny, které se jen minimálně lišily. Ráno vstane a dopoledne stráví v pokoji. Po obědě se dostaví do sídla Hokage na každoroční přípitek a rozdávání dárků mezi shinobi a kunoichi.
Pak nastane to nejhorší ze dne. Jako obvykle dostane od Sakury domácí vegetariánský bramborový salát, a od Leeho dostane připálené a tvrdé perníčky ve tvaru ninju z listové. A nakonec stráví večer v samotě svého bytu. Naruto nevěděl čeho se bát víc, jestli té samoty, nebo sakuřina bramborového salátu. Při vzpomínce jak chutná její dílo, rychle zapomněl na chmurné myšlenky a probral se ze snění. Ale protože stále nemohl usnout rozhodl se, že malá procházka mu udělá jen dobře. Přes své obvyklé oblečení, které nosil celý rok, si oblékl bílý kabát s oranžovými plameny šlehajícími od spodu. Ten dostal jako poslední vánoční dárek od zesnulého Jirayai, jako vzpomínku na svého otce: čtvrtého Hokageho. Navlékl si ještě rukavice a okolo krku si omotal černou pletenou šálu. Vyrazil ze svého bytu a jen tak se procházel ulicemi, tam kam ho nohy zanesou. Na hlavu mu pomalu dosedal hustě padající sníh. Když Konohou zazněl tichý zvon oznamující půlnoc, zastavil se Naruto před Skálou Hokagů. Každému z portrétů věnoval krátký pohled, zejména čtvrtému, a pak se rozhodl vydat se domů. Naruto už byl celkem promrzlí a proto se rozhodl pro zkratku přes park.
Jak procházel parkem cosi upoutalo jeho pozornost. Byla to osoba schoulená na nedaleké lavičce. Jak se Naruto přibližoval k lavičce, poznal v té ležící a zimou se klepající osobě dívku jež dobře znal. Byla to Hyuuga Hinata. Jakmile ji poznal přidal do kroku a další okamžik už stál u ní. Naklonil se nad ní, aby zjistil jak na tom je. Hinatin červenající se obličej se ani nepohnul. I přes své mizerné zdravotnické schopnosti poznal, že to není její obvyklá reakce na setkání s ním, ale že je zřejmě podchlazená. Hlavou mu procházela jen jediná myšlenka: „ Musím jí rychle dostat do tepla.“ Sídlo jejího klanu bylo až na druhé straně Konohy a nemocnice byla v tuto dobu zavřená. Proto Naruto bleskově použil Kage Bunshin no Jutsu a za pomoci svého klonu jí odnesl k sobě do bytu. Po cestě přemýšlel jak se Hinata v tuhle dobu dostala na takové místo.
Když dorazili do jeho bytu, byla Hinata stále v bezvědomí. Rozhodl se jí uložit do své postele, aby byla v teple. Položil jí na postel a pomalu zní sundat mokré oblečení. Když pohlédl na Hinatu , která ležela na jeho posteli jen ve spodním prádle, jeho obličej nabyl červené barvy a na moment ztratil dech nad její krásou. Nikdy předtím si nevšiml jaké kouzlo vlastně ukrývá. Druhý Naruto/klon, který šel pověsit její mokré oblečení, se vrátil do místnosti a vrazil slintajícímu a přitrouble se usmívajícímu Narutovi pěstí. To ho hned probralo ze snění a šel hledat něco co by mohl Hinatě půjčit. Nakonec vybral své oblíbené poněkud vytahané triko a oblékl ji do něj. Naruto/klon pomohl Narutovi/originálu uložit jí a pak zmizel. Naruto uvařil Hinatě konvici čaje, který položil na noční stolek a sedl si do křesla. Pozorujíce jí jak spí, usnul vyčerpáním.
Krátce po svítání, kdy světlo už pronikalo do pokoje, se Hinata probudila. Otevřela oči a krátce hleděla do stropu.
„Kde to sem?“, zarazila se náhle. Posadila se a rozhlédla se po pokoji, kde spatřila spícího Naruta. V ten okamžik její obličej změnil barvu do sytě rudé a s hlavou padající zpět na polštář omdlela. Zvuk dopadající Hinaty probudil spícího a snícího Naruta, který vyskočil z křesla. Napolo spící Naruto prudce otáčel hlavou hledajíce zdroj rámusu, když si zakopl o vlastní spánkem odkrvenou nohu a s velkou ránou dopadl na podlahu. To ho už dokonale probralo. Mezitím co se Naruto opět zvedal z podlahy, Hinata se probrala. Oba se na sebe podívali a nastala trapná chvíle ticha. Naruto jejich oční spojení přerušil.
„Chvíli vydrž, hned přivedu Sakuru nebo bábi Tsunade.“,s těmito slovy se hnal ke dveřím. Už, už bral za kliku, když na něj Hinata zavolala: „ Naruto-kun, zastav se prosím.“ Naruto se v ten moment zarazil a pomalu se vrátil k Hinatě. Ta si dodala odvahy a řekla: „Naruto-kun nechoď prosím pro nikoho!! Nechci aby někdo věděl že jsem tady.“ Naruto přikývl a nasadil pro něj docela neobvyklí výraz člověka, který nad něčím přemýšlí.
„Hinato a co jsi vlastně dělala v noci v parku??“, řekl s údivem ve hlase a podrbal se na hlavě. Po těchto slovech ponořila Hinata obličej do svých dlaní a začala plakat. Naruto, který neměl moc zkušeností s utěšováním, chvíli jen nehybně stál u postele. Pak si sedl na postel a objal stále plačící Hinatu. Ta ve svém rozrušení zapomněla i omdlít. Po chvíli se Hinata uklidnila a Naruto jí pustil. Hinata se hluboce nadechla a začala vyprávět co se jí vlastně stalo.
„Víš Naruto–kun otec se na mě včera velice rozzlobil. Já jako prvorozená z hlavního klanu Hyuuga, by jsem se měla za čas ujmout vládou nad ním. Proto na mě klade otec veliké nároky. Bohužel nejsem ani z poloviny tak dobrá jako například ty nebo Neji. Proto je na mě otec naštvaný a vyčítá mi každý neúspěch. A když minulý týden přišly výsledky ze jouninských zkoušek, a já neuspěla, byla to pro otce rána.** Včera při slavnostní večeři na počest toho, že se moje sestra Hanabi stala chuninem, na mě otec opět křičel a poté mě vyhodil z domova. Ani mé sestře a Nejimu se nepodařilo ho přemluvit. A proto jsem byla tam, kde si mě našel. Naruto-kun prosím tě neříkej nikomu co se stalo.?!“ Naruto jen nevěřícně hleděl Hinatě do očí a pak se smutným výrazem přikývl.
„A Hinato máš kam jít?!", zeptal se Naruto. Hinata jen smutně zavrtěla hlavou. Narutovi se na tváři objevil úsměv a rychle ze sebe vyhrkl: „Tak zůstaň tady místa je tu pro dva dost.“ To už ale Hinata nevydržela a opět omdlela. Když se Narutovi podařilo jí vzkřísit, usmála se na něj a souhlasila. Poté poručil Hinatě ať si ještě odpočine že zatím skočí nakoupit. Hinata poslechla a Naruto přes sebe hodil kabát a odešel. Po cestě měl chuť vydat se do sídla klanu Hyuuga a vymlátil z hinatina otce duši, ale zároveň nechtěl porušit slib, který jí dal. Když už se blížil do obchodu napadlo ho něco jiného než pomsta. Vydal se směrem do tréninkové oblasti. Netrvalo dlouho a Naruto našel toho koho hledat. V zadní části areálu trénoval Hyuuga Neji. Pomalu k němu přišel a pozdravil: „ Ahoj Neji mohl bych s tebou mluvit?“ Ten souhlasil a Naruto mu vypověděl kde se Hinata nachází a co vše mu řekla. Neji mu vše potvrdil a dodal další fakta. Poté se dohodli, že Neji s Hanabi přinesou Hinatě její věci. Když už se loučily prohlásil Neji, který jako jediný věděl od Hinaty že miluje Naruta, s šibalským úsměvem: „ Sem rád žes jí našel právě ty, a postarej se o mou sestřenku dobře.“ Naruto, který jeho úsměv nepochopil, se pousmál a přikývl. Naruto opustil Nejiho a vydat se rychle na nákup, aby nenechával Hinatu dlouho samotnou.
Mezitím Hinata, která se již cítila mnohem lépe vstala. Až teď jí došlo že má na sobě Narutovo tričko. Při tom zjištění celá zrudla a málem zase omdlela. Po té se rozhodla najít své oblečení. Když procházela obývákem, uslyšela Hinata rychle se blížící kroky. Rozbušilo se jí srdce a chtěla se schovat, ale bylo příliš pozdě. Dveře se prudce otevřely a náhle se v nich objevila Sakura, volající narutovo jméno. Když Sakura spatřila Hinatu oděnou jen v narutově triku oněměla a jako by zkameněla. Hinata, teď již rudá že to snad ani víc už nešlo, se snažila Sakuře vše vysvětlit. Ta se však tvářila jako Kakashi když čte nějakou svou zvrhlou knihu a tiše se chichotala. Potom co Hinata dokončila svou obhajobu, Sakura slíbila že to nikomu neřekne a rozhodla se pro odchod. Na poslední chvíli se otočila ve dveří a s zajiskřením v očích řekla: „ Až bude Naruto hotový, vyřiď mu že má jít za Tsunade-sensei.“ S těmito slovy se rozloučila a odešla.
Když se Naruto vrátil z nákupu byla Hinata už převlečená a seděla na sedačce. Hinata se podívala na Naruta a zeptala se:
„Naruto-kun, opravdu ti nebude vadit když tu nějaký čas zůstanu??“ Naruto se usmál a dodal:
„Jasně že ne, a potkal jsem Nejiho a domluvil jsem se sním, že ti odpoledne přinese s Ha.. Hana…Hana… Hanaki… Hanapi tvé věci.“
„Děkuji ti, Naruto-kun, ale má sestra se jmenuje Hanabi.“, řekla s trochou obavy ve hlase.
„Jo jo jak říkám s Hamapi.“, dodal Naruto. Hinata pomohla Narutovi vybalit věci, které nakoupil a pověděla mu o návštěvě Sakury a o vzkazu. Naruto se jen smál, ale ze strachu před bábi Tsunade, se rozhodl za ní zajít radši ihned. Hinata, která se po jeho odchodu radovala, že tentokrát se jí podařilo neomdlít. Začala připravovat pro sebe a Naruta nějaký oběd, přesněji domácí rámen.
Naruto, který se dostavil k Tsunade, dostal nabídku na misi o štědrém dnu. Tsunade věděla, že tento den prožívá špatně a proto se mu rozhodla pomoci. Naruto misi přijal a odešel zpět za Hinatou. Když přicházel ke dveřím svého bytu, ucítil Naruto vůni svého milovaného jídla a zapomněl na veškeré chmury. Když spořádal celé tři porce, usmál se na Hinatu a ještě s poloplnou pusou řekl:
„Hinato nevěděl jsem že jsi tak dobrá kuchařka, tohle je lepší než z Ichiraku ramen.“ Po obědě dorazil Neji a Hanabi, kteří nesli každý 2 plné tašky.
„Vítám vás tu Neji a Hamapi“, ujal se slova Naruto.
„Sem Hanabi.“, odpověděla mu uraženě Hinatina sestra. Hinata s Hanabi začali vybalovat hinatiny věci v druhém doposud prázdném pokoji, který stačil Naruto pomocí Kage Bunshin no Justu před jejich příchodem uklidit. Mezitím se Naruto a Neji bavili v obýváku o nedávno proběhlých jouninských zkouškách a Neji Narutovi dodatečně poblahopřál. Když se začalo stmívat Hinata a Hanabi se objevily v obýváku a prohlásily že mají hotovo. Když odcházeli Naruto se s nimi loučil:
„Ahoj a přijďte zase někdy, Neji a Habáni.“ V ten okamžik přistála Hanabina ruka na Narutově obličeji a on odletěl přes celí obývák a zastavil se až o zeď.
„Proč já co sem udělal??“, pomyslel si. Nadcházející dva dny strávil Naruto spolu s Hinatou buď před televizí a nebo venku s ostatními. Hinata si již na Naruta zvykla a až na výjimečné chvíle se už ani tolik nečervenala.
Nastal štědrý den. Naruta vzbudila až vůně linoucí se s kuchyně. Po vydatné snídani, se rozloučil s Hinatou a vydal se na svou misi. Nebyla kdoví jak těžká, nebo zábavná ale zabavila ho na tolik, že úplně zapomněl na nějaké vánoce. Když se večer vracel z fyzický namáhavé misi domů, všude se již svítilo a jak si Naruto domyslel, i večeřelo. Pomalu došel, do ulice kde bydlel a s posledních sil vyšlapával schody. Došel ke svému bytu a otevřel dveře. Vešel do obýváku a vtom znehybněl. Čekalo tam na něj překvapení celý obývák byl ozdoben vánoční výzdobou a uprostřed toho všeho stál krásně ozdobený vánoční stromek. Když už konečně dokázal udělat nějaký pohyb rozhlédl se a hledat Hinatu. Ta stála v kuchyni u stolu kde byla připravená večeře. Jak tam tak Naruto stál začaly mu po tváři stékat slzy štěstí. Rychle si je utřel doufajíc, že si jich Hinata nevšimla. Po večeři jako vděk, poslal Hinatu si odpočinout do obýváku a sám sklidil ze stolu a umyl nádobí. Když měl vše hotové připojil se k Hinatě. Jen co si dosedl na sedačku podala mu zabalený balíček a opět celá zčervenala. Ten ho přijal a rychle se dal do rozbalování. Když zjistil že balíček skrývá novou sadu kunaiu, byl tak veselý že bez váhání objal Hinatu a poděkoval jí. Tak se nedokázala ani pohnout. Krátce nato se ale rychle odtáhl a s výčitkami ve hlase řekl:
„Ale Hinato to jsi neměla, já pro tebe nic nemám.“
„Ale Naruto-kun, ty jsi mi už přece dárek dal.“, dostala ze sebe Hinata s poněkud nervózním hlasem. Naruto zase nasadil výraz jako když se opice snaží přijít na to jak se loupe banán.
„Já?? A jakej??“, divil se Naruto.
„Přeci si mě zachránil a nechal si mě u sebe.“, řekla Hinata a po dlouhé době jí zase bylo na omdlení.
Pak Naruto spolu s Hinatou sledovali televizi. Teda spíše Hinata , protože Naruto do 5 minut co začala jeho oblíbená vánoční pohádka: Kung-Fu Panda, usnul. Jelikož shinobi a kunoichi z listové jsou taky lidi, do Silvestra už celá Konoha věděla co se Hinatě stalo a kde teď bydlí. Silvestrovská párty proběhla celkem dobře a pokojně až na pár výjimek. Leeho, který si spletl jeho oblíbený třešňový džus a Saké, museli mírnit celkem čtyři jouninové. Tsunade, která se opila a málem spustila ohňostroj už v půl desátý a Kakashiho, který byl načapán ve skladu s Anko. Po půlnoci to tam vypadalo jako po nájezdu Akatsuki. Zkrátka a dobře silvestr jako každý rok.
Zima pomalu skončila a byl tu březen. Hinata, která se marně pokoušela promluvit s otcem, stále bydlela s Narutem. Pokud nebyl některý z nich na misi, kterých se vzrůstající teplotou přibývalo, trávili zbylí čas hlavně spolu. Změn v jejich chování, které byly následkem jejich společného bydlení a společně stráveného času, si brzy začalo všímat jejich okolí. Naruto přestal být tolik zbrklý a občas i uvažoval než něco udělal, také se naučil jíst jako člověk. Zdá se že od Hinaty pochytil její slušné chování a její rozvážnou povahu. Na druhou stranu Hinata začala být sebevědomá a díky Narutovi, který s ní často trénoval hodně zesílila. Jejich vztah pomalu nabýval do něčeho většího než je mezi přáteli nebo spolubydlícími, teda alespoň z Narutova pohledu. Hinata měla již dávno představu o vztahu, který by chtěla mít s Narutem, ale ani po několika měsících mu to nedokázala říct.
Vše bylo na dobré cestě, když Naruto dostal v půli dubna desetidenní misi. Společně se Sakurou, Saiem a Kakashim měli za úkol doprovodit syna jednoho vlivného pána z Ohnivé Země, ze sousední země zpět domu. Mise, která měla důležitost A, proběhla poměrně klidně. Po cestě je přepadla jen jedna malá skupina, čítající asi 200 žoldáků, kteří se svým ubohým výcvikem přežití, neměli proti Týmu Kakashi šanci. Po splnění mise, se společně vraceli z hlavního města Ohnivé Země. Když je už od Konohy dělil asi půl den cesty, rozhodli se utábořit u nedaleké řeky a přespat tam. Naruto, který z nedočkavosti až uvidí opět Hinatu nemohl spát, si vzal dobrovolně noční hlídku.
Asi tak okolo půlnoci, cosi upoutalo Narutovu pozornost. V povzdálí blikalo jakési světlo. Zvedl se a pohlédl směrem ke zdroji světla. To se začalo přibližovat a zvětšovat. Naruto zcela očarován tímto světlem, mu vyšel vstříc. Kráčel a jeho pohyby se zrychlovali s příbytkem světla. Najednou vyšel z jeskyně a před ním se rozprostřela nádherná krajina. Hřejiví pocit, který ho naplnil, dlouho nezažil. A najednou mu to došlo:
„Genjustu!!“, zařval Naruto. Rychle přerušil tok své čakry a probudil se. Ale to již bylo příliš pozdě. Naruto stál stále na tom místě kde předtím seděl a z jeho těla trčelo asi deset kunaiů. Naruto zařval bolestí a sesunul se k zemi. Jeho výkřik probudil zbytek týmu. Ti okamžitě vyskočili na nohy a naráz pohlédli na Naruta. Pak Kakashi zmizel, mezitím Sai zaujal obraný postoj u Narutova těla a Sakura se s výkřikem vrhla k Narutovi a začala ho léčit. Naruto, který v bolestech pozoroval nastalou situaci, začal ztrácet vědomí. Jeho okolí tmavlo a Sakuřin hlas byl stále méně zřetelný. Naruto se najednou ocitl ve známé místností s velkou zapečetěnou bránou.
„Co se stalo?“, řekl nechápavě Naruto a pohlédl lišce do rudých očí.
„Umíráme, ty blbče!!“, ozval se Kyuubiho hluboký a temný hlas.
„Omlouvám se!“, stačil říct Naruto předtím než se mu liščí démon začal ztrácet. Najednou začal padat. Byl sám v temnotě, ale celým svým já cítil že padá kamsi do neznáma a že je konec. Vtom uslyšel její hlas. Z čiré tmy se nad ním objevila a podala mu ruku. Jeho život teď závisel na její síle. Naruto přestal padat a v tom se předtím objevila ona, v celé své kráse. Pohlédl do jejích bílích očí, a ona do jeho. Jejich objetí trvalo snad věčnost, ale pro Naruta to bylo i tak málo. Krátce na to Hinata zmizela. Zůstal po ní jen její hlas, který ho volal.
„Naruto, vrať se mi potřebuji tě, miluji tě.“ V tom se tma změnila v jasnou bílou záři.
Pomalu otevřel oči a opět jí spatřil. Když se rozkoukal zjistil, že leží v nemocnici. U jeho postele seděla značně rozcuchaná a nevyspalá Hinata, která teď zářila štěstím. V pokoji také stála Tsunade a zbytek týmu Kakashi. Všichni měli z jeho probuzení radost. Už chvíli nato zjistil Natuto, co se po jeho zasažení odehrálo. To že je napadli 2 nebezpeční ninjové třídy S, co perfektně ovládali Genjustu. Kakashi sensei je sice porazil, ale bohužel si oba vzali život. A také že potom mu Sakura poskytla první pomoc. Nastal boj s časem o jeho záchranu. Naštěstí ho dostali do nemocnice včas. Než stačil tyto informace vstřebat už Tsunade vyhnala všechny spokoje, aby si mohl Naruto odpočinout. Krátce po jejich odchodu ho přemohl spánek.
Několik dní potom, přesněji prvního května, šla Hinata za Narutem na návštěvu do nemocnice, tyto návštěvy se stali pravidlem. Když otevřela dveře zjistila že pokoj je prázdný. Už se chtěla rozeběhnout pro sestřičku, když si všimla lístku co ležel na posteli. Přišla k němu a přečetla si ho. Na lístečku bylo napsáno: „Vrať se tam kde to vše začalo.“ Hinata opustila pokoj a po cestě ven z nemocnice, přemýšlela nad vzkazem.
„Vrať se tam kde to vše začalo, tam kde to začalo. Kde to jen muže být.“, přemýšlela. Jelikož Naruto není zas tak inteligentní a Hinata naopak je, netrvalo dlouho, aby přišla na to, že se jedná o místo kde jí tenkrát Naruto našel. Za chvíli byla v parku a blížila se k lavičce kde už přešlapával nedočkavý Naruto. Přišla k němu a oba si věnovali dlouhý pohled do očí. Naruto se rozpačitě usmál a začal:
„Hinato potřebuji s tebou mluvit.“ Po té co jeho hlas utichl změnil se jeho úsměv ve smutek. Hinata na to okamžitě zareagovala.
„Chce abych se odstěhovala?“, pomyslela si Hinata a začali se jí před očima objevoval další katastrofické scénáře.
„Víš Hinato, když jsem byl v bezvědomí a na pokraji smrti, zjevila se mi jedna dívka a pomohla mi udržet se mezi živými. Díky jejímu hlasu, který mě volal, jsem prostě nemohl umřít a nechat jí tady samotnou. V ten moment jsem si uvědomil že jí miluju.“, domluvil Naruto. Hinata v ten moment zasažená přímo do srdce, se prudce otočila, aby si Naruto nevšiml jejích slz. Poté jen špitla:
„Naruto-kun, přeji ti aby vám to vyšlo.“ A vykročila směrem pryč.
„Hinato, ta dívka jsi ty, to tebe miluji.“, zakřičel Naruto a přistoupil k odcházející Hinatě. Ta v ten moment zkameněla. Otočila se již s úsměvem a její slzy smutku se proměnily na slzy štěstí.
„Naruto, já tě taky miluju, už od první chvíle co jsem tě v akademii spatřila.“, řekla Hinata takovým hlasem, aby to slyšel jen on. Stáli proti sobě a jejich obličeje se střetli. Jejich polibku chtivé rty se pomalu přibližovaly. A pak nastal ten okamžik, jejich první polibek. Ještě dlouho tam stáli a objímali se než vyrazily k Narutovi domů, teda teď již k nim domů.
V jejich bytu se opakovala předešlá situace, ale tentokrát tu jen nestáli a neobjímali se. Hinatiny polibky začali pomalu klesat k jeho krku a naopak jeho nenechavé ruce se pomalu vsunuly Hinatě pod triko. Chvíli se zastavil aby počkal na případný odpor. Místo toho Hinatiny ruce, které se za jeho zády potkali, pomalu klesaly pod jeho Kalhoty. Po chvíli již oba leželi nazí na posteli a jejich těla se spojila.***
Zpráva o jejich vztahu se Konohou šířila rychlostí blesku. Byla asi polovina července, když se Naruto vracel z vesnice ukryté v písku. Tam byl poslán na žádost samotného Kazekageho Gaary. Naruto, který byl rád že opět viděl svého starého přítele, byl zároveň netrpěliví, protože v tu dobu akorát Hinata skládala opět jouninské zkoušky. Cestoval proto velmi rychle. Po celém dni a celé noci cestování opět stanul na hranicích Ohnivé Země. Jelikož byl unavený rozhodl se utábořit v nejbližší vesnici. Tam shodou okolností potkal Temari a jejího muže Shikamaru. Ti stále cestovali mezi vesnicemi, aby mohli být spolu. Když se Naruto dozvěděl, že Hinata uspěla, přešla ho únava a vydal se domů. Druhý den na večer už stál před branami Konohy. Přispěchal do bytu, aby pozdravil svou lásku. Ale když přišel do bytu byl překvapen. Dveře byli vyražené, byt rozházený a Hinata nikde. Při podrobnějším prozkoumání našel na lísteček z nápisem:
„ Pokud chceš, aby Hinata přežila zapomeň na ní!!“. Většinou ne příliš bystrý Naruto, věděl ihned kam má jít. Za chvíli již stál před sídlem klanu Hyuuga. Počkal až mu noc poskytne krytí a vydat se jí zachránit. Proplížil se okolo vedlejších budov až do hlavního sídla. Potichu začal prohledávat místnost po místnosti. Po půl hodině marného hledání, mu přišlo divné že ještě nezahlídl ani živáčka. Když v tom uslyšel za sebou kroky. Otočil se a v poslední chvíli se stačil vyhnout prudké ráně. Naruto na nic nečekal a uskočil pod nebližší pochodeň. Už čekal další ránu, když se ozval hlas, který dobře znal:
„Naruto co tady zpropadeně v tuhle dobu děláš?“ Ten hlas patřil Nejimu. Naruto, mu vše vysvětlil a podal mu vzkaz co dostal.
„Sakra, máš pravdu, tohle je písmo mého strýce.“, vyhrkl ze sebe Neji. Neji prohlédl celé sídlo klanu svým Byakuganem a jen zakroutil hlavou.
„A kde vůbec je tvůj strýc??“, zeptal se Naruto. Vtom to Nejiho trklo.
„Odešel do našeho horského sídla. A tam bude i Hinata ještě je mužem dostihnout.“ Naruto pomocí Kuchiyose no Jutsu přivolal žabáka posla a poslal ho se vzkazem k Tsunade. Následovalo krátké přikývnutí obou dvou a pak pod Nejiho vedením vyrazili. Asi po dvou hodinách cesty se jim konečně podařilo dohnat Hinatina otce a jeho skupinu. Včele šel Hinatin otec a za ním skupina ninju a s toho 2 nesli Hinatino bezvládné tělo. Naruto a Neji se před nimi náhle zjevili, čímž udělali dojem. Hinatin otec je jen trpce pousmál a poslal na ně skupinu asi 20 ninjů. Nejimu a Narutovi stačil pouze jeden pohled a oba věděli co dělat. Naruto vytvořil asi 30 stínových klonů a on/originál a Neji se mezi nimi schovali. Než stačily ninjové prohlédnout lest, stál už Neji u Hinatinýho otce. Ninjové se ale, věnovali pouze Narutovi. Začal lítý boj. Boj se teď odehrával na dvou místech. Naruto proti bandě ninjů a Neji proti svému strýci. Narutovi se podařilo zabít dva ninji během krátké doby což, ostatní jen podnítilo dál bojovat. I takový silný ninja jako je Naruto měl problému porazit 18 stejně zkušených ninjů. Už to vypadalo, že bude mít Naruto velké problémy, když jeden ninja udělal osudovou chybu. S nadávkami na rtech hodil po bezmocné Hinatě kunai. Ten jí trefil do levé paže. A v ten okamžik, kdy Naruto spatřil její krev se v něm uvolnila Kyuubiho čakra. Díky svému tvrdému tréninku se Naruto naučil ovládat Kyuubyho čakru při třech ocasech a nedopustit aby se objevil další. Jakmile se u Naruta objevil třetí ocas, ninjové značně znervózněli, ale přesto chtěli dál bojovat. To byla ale jejich poslední chyba. I když Naruto ovládal Kyuubyho čakru, tak spolu sní se uvolnila vždy i trocha jeho povahy a přenesla se na Naruta. Během 5 minut, nezůstal jediný nepřátelský ninja na živu. Bohužel i na Narutovi si tento stav vybral svou daň a s bolestivým výkřikem se již bez liščího pláště skácel na zem. V tu dobu také vrcholil souboj strýce a synovce. Nejimu, který dostával poměrně na frak, už docházeli síly. Nyní bezmocně ležel na zemi. Jeho strýc se k němu dobelhal se zraněním způsobeným od Nejiho.
„A teď můj milý synovče tě zabiju tak jako jsem poslal na smrt tvého otce. A nebejt toho takzvaného týmu 7, tak i to blonďatý monstrum bylo už mrtvé.“ Neji jen udiveně koukal.
„To já jsem nechal unést svou dceru a následné zabil údajného únosce. Ano věděl jsem, že se budou chtít v jeho vesnice pomstít a že půjde tvůj otec. A teď je čas jít za svým otcem.“ Už se chystal Nejimu zasadit poslední ránu, když v tom Neji ze sebe vyždímal poslední sílu a rychlím pohybem poslal strýce, k zemi. Poté vytáhl otcův kunai a se slovy:
„Je konec tvé vlády, to je za tebe otče!!“ probodl svému strýci srdce. Potom se skácel vedle něho a těžce oddychoval. Naruto i Neji se pomalu plazili ke zraněné Hinatě. Když se oba dostali až k ní, jejich pohledy se setkaly. Neřekli jediné slovo a přesto jim bylo vše jasné. Naruto jen na konec řekl:
„Děkuji ti, Bratře.“ A v tom omdlel. Než se Nejimu stalo to samé, stačil mu ještě odpovědět: „Já ti taky, Bratře.“
Všichni tři tam leželi a vycházející slunce, ve kterém se objevila silueta Tsunade, jim přivedlo pomoc. Naruto se probral již druhý den. Nevydržel v posteli ani o minutu déle, a už seděl u Hinatiního lůžka. Hinata, která byla pod vlivem neznámého jedu, stále spala. Až třetí den se Hinata konečně probrala. To už měla v pokoji plno návštěvníků. Vedle Naruta, tam stála i Tsunade, Neji a Hinatina sestra Hanabi. Jako první se hinata objala s Narutem a dlouze se políbily. Poté se podívala se strachem v očích na Tsunade. Ta jen s úsměvem přikývla.
„Naruto nech jí odpočívat, vzhledem k jejímu stavu.“, ještě dodala Tsunade.
„Ale bábi Tsunade, vždyť jste říkala, že už je zdravá??“, zeptal se Naruto a nechápavě ji pozoroval.
„Ano to je, ale tenhle stav není způsobený nemocí.“, řekla a ostatním v místnosti se začali smát. Jen Naruto nasadil svůj výraz, kterým dával najevo že nic nechápe.
„Naruto ty tupče, ty to pořád nechápeš!!! Hinata je těhotná!!!“, Naruto se stále nechápavě podíval na Hinatu. Ta jen přikývla a teprve teď se Naruto začal radovat, vyskakovat a objímat všechny okolo. Hned ten den šel Naruto tuto radostnou novinu zapít se svými přáteli. Bohužel to přehnali a díky Leemu se druhý den probudila většina party s modřinami a kocovinou. Měsíc po propuštění Hinaty z nemocnice, se Konala velká svatba, již v sídle klanu Hyuuga pod vedením nového vůdce: Hyuugy Nejiho. Nakonec se tedy Hinata stala nejkrásnějším vánočním dárkem a od té doby měl Naruto rád vánoce jako každý. Konec
„ A tati, to jsi byl ty a maminka?“, zeptal se černovlasý chlapec.
„Ano, ale to by už pro dnešek stačilo. Minato, Neji běžte si už lehnout. Zítra vás čeká velký den.“, řekl Naruto a poslal děti spát. Když oba odešli přišla z kuchyně Hinata a posadila se k Narutovi.
„Proč si jim vlastně neřekl pravdu??“, zeptala se šibalsky Hinata.
„Víš tu by mi stejně nikdy nevěřily.“, dodal Naruto s úsměvem a políbil Hinatu.

* nevím jaké svátky slaví v Japonsku nebo ve světě Naruto anime, proto jsem jim přiřkl naše svátky.

** Mimochodem Naruto v nich uspěl jako první v pořadí a stal se Jouninem.

*** Některé věci by se asi desetiletým neměly ještě vyprávět, ale když mužou být v tomto věku už ninji a zabíjet nepřátele, tak tohle taky snesou.