Nenávist je věčná 2.

„Tak moment. Zpomal.“ Reagoval naprosto rozhozený Kakashi.
Nic z toho,co mu hnědovlasá Aki právě řekla, mu nedávalo smysl. Ani v nejmenším.
„Tys jen tak náhodou přišla do Konohy, abys mi oznámila, že po mě váš klan jde? A navíc i po Narutovi?“ formuloval Kakashi nelogicky seřazené informace.
„Hmm, až na ten náhodný příchod.“ Mrkla Aki.
„Počkej. Sedneme si támhle na tu lavičku a ty mi všechno řekneš, pěkně v klidu a popořadě. Od samého začátku. Souhlasíš?“ navrhnul jounin.
„Dobře.“ Souhlasila brunetka.
Ovšem jakmile se otočila, někdo se s ní srazil. Aki se uhodila do čela a spadla na zem.
„Au.“ Třela si bolavé čelo. „Kdo to je?“
„Jau!“ ozvalo se odnaproti. „Nemůžeš dávat pozor?“
„Naruto! Ty si poslouchal!“ vytknul Kakashi svému spolubojovníkovi.
„Já nechtěl, ale jakmile se ozvalo moje jméno, tak nešlo neposlouchat.“ Ohradil se Naruto, stávajíce z mokré země.
Aki se také sbírala. Kakashi jí nabídl ruku a tím jí pomohl na nohy.
„S tebe musel mít Jiraiya radost.“ Aki se snažila alespoň lehce očistit dlouhé tmavé kalhoty.
„Jak se vůbec znáš s Eros Seninem?“ naléhal Naruto.
„Myslím, že teď je už nemožné, abych tě poslal spát. Co, Naruto?“ vzdal svoji výchovu Kakashi.
„Dattebayo!“ zazubil se Naruto nevině.
„Aspoň to budu vyprávět najednou.“ Uzavřela Aki a všichni tři se posadily na lavičku, která odrážela světlo od nedaleké lampy. Akai se pohodlně opřela, zadívala se na vlhkou oblohu a začala vyprávět.
„Pocházím z klanu Katon, což je jeden z nejstarších klanů vůbec. Kdysi jsme se řadili pod Uchihy, ale kvůli neustálým bojům o moc a práva jsme se osamostatnili. V klidu jsme si žili, nikomu nic nedělali.
Až jednou, to bylo v zimě, náš klan začali z ničeho nic napadat cizí ninjové. Nikdo netušil proč to všechno je, my jsme se nikdy do válek nezapojovali. Jenže od toho dne, co jsme úspěšně odvrátili atak cizinců, se o nás začala šířit lživá krvelačná pověst. Že prý zabíjíme všechny, kteří se k nám jen přiblíží.“
„To jako že vraždíte na potkání?“ vpadnul do toho Naruto.
„Jo, něco takového.“ Souhlasila Akai. „Až později jsme se dozvěděli proč na nás tak útočili. To kvůli naší minulosti! Kdysi jsme patřili pod Uchihy, a tak nás chce Konoha vyhladit.“
„To není pravda!!“ protestoval rozčílený Naruto. „Konoha taková není. Nezabíjela by jen tak!“ Naruto tomu nechtěl stále věřit.
„Naruto,“ vysvětloval Kakashi. „Vedení Konohy, spíše teda Danzou a spol. mají odjakživa Uchihy v nenávisti. Tak to bylo a tak to bude. Teď už chápu to s tou Hokage-sama.“ Dodal Kakashi.
„No, nevím, jestli si to všechno pochopil. Je to důvod proč nás Hokage nemá ráda, ale existuje tu ještě něco.“ Aki se podívala Kakashimu do očí. „Jistě sis všiml.“
„Nějak mi to uniká.“ Přiznal Kakashi.
„Co to teda je? Proč by tě měla Tsunade no baja nesnášet?“ nechápal Naruto.
„Za vším stojí náš klan. Podle práva jsme tady měli mít centrum. Měla tu být naše základna.
Jenže teď, po tom co nás odsud vyhnali, si všichni myslí, že jsme zlí a že kopírujeme znak Ohnivé. Bohužel tento názor zastává i součastná Hokage.“
„Aha.“ Pochopil Kakashi.
„Tak to musíme jít vyřešit! A hned!“ Naruto rachle vstal a už by si to rázoval k hlavní budově, kdyby ho nezastavil Kakashi.
„Teď to nech plavat. Vždyť je noc a všichni spí.“ Rozumně promluvil jounin.
„A proto vás chtějí členové Katon klanu zabít – dva excelentní diamanty, jako pomsta za celou minulost.“ Dokončila Akai a pomalu vstala. „Proto jdu na tu misi s vámi. Katon klan znám z vás nejlíp.“
„To je pravda.“ Uvědomil si Kakashi. „Tak za pár hodin u hlavní brány.“
„Dohodnuto.“ Potvrdila Aki
Kakashi se rychle vypařil. Naruto se zazubil a odešel také.
„A sem tu zase sama.“ Vzdychnula Aki a zadívala se na hvězdnou oblohu.
Minato, byl by si jistě pyšný na svého syna… a na mě snad také…

Pokračování příště!
Pište námitky, dotazy, kritiku… 