Hodiny smrti 03 (Comeback)

Tak a jsem tu zase xD po roce a půl se sem k vám vracíme s dalším dílem vašich oblíbených hodin smrti. Itadakimasu!! Vaše Alea a Lilgaara... :-*

Sakura se rozeběhla pro hodiny, ale Kotetsu s nimi ihned uhnul, tudíž se Sakura praštila hlavou o dveře a klika se jí zasekla v oku. Začala naříkat, jelikož nemohla dostat kliku ze svého oka. Kotetsu využil situace a položil hodiny na zem. Sundal si pásku, kterou nosívá přes nos a obtočil jí kolem Sakuřina krku. Sakura se, ale nemohla bránit, díky klice v oku.
Pokoušela se odstrčit Kotetsua nohou, ale neuvědomila si, že když ho bude od sebe odstrkávat, že se bude čím dál tím víc dusit. Kotetsu se chtěl ubránit jejím nohám, pásku chytil do jedné ruky a druhou volnou rukou jí odtrhl nohu od těla.
Krev se vyvalila ven. Tekla po podlaze, Kotetsuovi začaly podkluzávat nohy. Musel se opřít o tu Sakuřinu nohu, aby neupadl.
Hluk z místnosti vyděsil Izumu. Izuma přiběhl ke dveřím a zatáhl za kliku. Za dveřmi dopadlo něco tvrdého na zem a Izuma se lekl toho, co ho může čekat. Pomalu otevíral dveře, když v tom na něj vypadla Sakura bez nohy a bez oka. Očima přejel přes Sakuru až na Kotetsua se Sakuřinou nohou v ruce. Lekl se!
Kotetsu zaregistroval Izumovu přítomnost a odhodil Sakuřinu nohu. Jeho oči se nyní soustředily jen na něj. Izumo nevěděl co dělat. Jestli má utéct a vše oznámit Tsunade, nebo jestli se má pokusit s ním něco udělat.
Jenže bylo pozdě na nějaké rozhodování. Kotetsu si vytáhl kunai a šel přímo na něj.
Izumo se chtěl chránit a dal jsi ruce před obličej. Síla, kterou však Kotetsu do rány vložil, uřízla Izumovi ruku od zápěstí. Začala z něj stříkat krev.
Izumo se rozběhl pryč, ale uklouzl na kaluži krve. Spadl na Sakuru, které ještě dýchala a upírala toužebný pohled k hodinám, které osamoceně bily v koutě místnosti. Ve chvíli, kdy si jich Izumu všiml, jej zamrazilo. V tom se na něj ale vrhl jeho věčný kamarád a kolega. Zalehl jej, cítil jeho horký dech na své tváři.
Cítil taky kunai, který se mu zabodával skrz uši do mozku. Najednou se jejich pohledy setkaly. Izumo v nich nepoznal nic z těch kamarádových. Tyhle byly černé a nepříčetné.
Izumo neslyšel a začínala se mu motat hlava. Poslední co spatřil, byl Kotetsům spokojený úsměv a jeho nepříčetné oči. Takhle si bude svého kamaráda nadosmrti pamatovat.
Jenže Sakura ležící pod mrtvým Izumem stále žila, i když už byla na pokraji smrti. Její ruce se stále natahovali k hodinám a pomocí své poslední nohy se přišoupávala.
Chyběl jí už jenom kousek k dosažení jejího cíle a tak jí Kotetsu nechal, ať se s nimi naposledy pomazlí. Sedl si kaluže krve a pozoroval Sakuru, jak se snaží dostat k hodinám. Když se k nim dostala, zvedl se a kapky krve mu stékali po kalhotách. Pomalým krokem šel k Sakuře, objímající hodiny.
Stojící nad Sakurou si připravil kunai s Izumovou krví a Sakura na něj pohlédla psím pohledem.
„Teď je po tobě, holka,“ řekl Kotetsu a podřízl jí krk. Sakura zemřela a její tělo pomalu padalo na zem.
Náhle místnost ztichla. Hodiny přestaly bít. Kotetsu se vrátil do normálu. Koukal kolem sebe, ale nechápal, co se stalo. Jenom si uvědomoval svou touhu po hodinách. Vzal je, trochu otřel, aby kapající krev nezanechala stopy a šel tam, kde byl nejčastěji - k bráně.

Nezáleželo na tom, kde bude, ale že tam s hodinami. Když šel Konohou, lidé se za ním zděšeně otáčeli, jeho oblečení bylo nasáto krví.
Kotetsu na strážnici usnul, takže si nevšiml osamělé dívčí postavy, vracející se z mise, dokud s ním pořádně nezatřásla a nevzbudila jej.
„Jej, to jsem ráda," oddychla si dívka.
„Bála jsem se, že jste mrtvý. Jste celý od krve a nehýbal jste se. Vyděsil jste mě."
„Jej, omlouvám se, Hinata-san. Nechtěl jsem vás vystrašit."
„Proč jste od krve?," zeptala se Hinata.
„Ech... no... víte... to, to se špatně vysvětluje. Víte... složitá mise... a tak," vykroutil se z toho.

A hodiny začaly odbíjet.