Hřích (1.): Envy
Šedivé mraky se táhly po celé obloze jakoby se snažily pohltit všechno světlo. Jakoby už nikdy nemělo vyjít slunce a roztrhat tu depresivní šeď. Schylovalo se k dešti, ano. Párkát se nad hlavami lidí zablesklo, krátce, ale hlasitě. Ten zvuk se rozléhal všude kam mohl. Odrážel se od skal stejně šedivých jako nebe. Dokonce i voda podivně zčernala. Připomínala temně modrý inkous, rozlitý na nepopsaném kusu papíru. Rozpíjel se, pohlcoval papír stejně jako se voda odrážela od kamenných břehů. Byl to temný podvečer. Skoro jakoby pokaždé příroda tušila, že se děje něco neblahého. Chtěla varovat všechny kolem sebe, chtěla všem říct, aby si dali pozor, ale nikdy ji nikdo neposlouchal.
Zafoukal mohutný vítr a svou silou rozhýbal stromy v okolí. Dokonce i střechy ve městě se nepatrně zatřásly. Písek na cestách víříl a zaplétal se do vlasů dívkám utíkajícím se schovat před nastávajícím deštěm.
Na konci té dlouhé ulice ve městě stál ten podnik. Dávno zapomenutý a nenavštěvovaný obyčejnými lidmi. Vedly do něj jen jediné dveře ukryté pod kamenným schodištěm, nepřirozeně postaveným na straně domu. Schodiště, které nikam nevedlo, jen do prazdé a tvrdé zdi.
Uvnitř nebylo mnoho světla. Jen pár hořících pochodní vytvářejících chabé světelné kruhy na holých zdech za sebou.
Dívka právě přicházející si konečně z obličeje ztrhla nenáviděnou masku.
"Kočka, hmm?" řekla si pokaždé když ji uviděla.
Bylo to dlouho co ji poprve nasadila na svůj bledý obličej. Dlouho, co se na svět začala dívat přes dvě malé díry v masce. Dlouho, co ji někdo oslovil pravým jménem. Jak se vlastně jmenovala?
Všude kolem seděli lidé, stejní jako ona. Své zvířecí masky položené na stolech nebo na židlích. Navštěvovali tohle špinavé a odhledlé místo, aby měli možnost na chvíli utéct od každodeního zlého snu. Elita, říkalo se jim.
Elita, platící za bezpečí druhých svým vlastním..životem?
Nenáviděla všechny ty smějící se tváře, které vídávala ve městě. Oni ale nemohli vědět jak se tváří. To ta maska. Ta spropadená maska jim nedovolila to vidět. Nemohli se podívat na trpkost v její tváři. Nemohli vidět ty záblesky závisti, které se objevili pokaždé při úsměvu kohokoliv z nevinných lidí. Každý, každičký den si přála, aby jen jednou v životě měla to co oni, jednou jedinkrát ukojit svou závist, ukojit touhu po jejich stylu života.
Znechuceně přejela pohledem po ostatních. Tvářili se, že je jim jedno jak dlouho takhle budou žít. Tvářili se, že nezávidí ostatním. Volnost, úsměv, přátelství, lásku. Tvářili se, že po žádné z těchto věcí jejich srdce netouží. Tak proč proboha chodili sem?
Ten pohled zvedající žaludek se jí hnusil ze všeho nejvíc.
Vyběhla ven mezi ty lidi, kterým tolik záviděla. Zase se smáli, povídali si.
A její hlava se naplnila zase tím pocitem závisti. Naplnila ji tak až se její tělo třáslo. Potřebovala ji utišit, zahnat do kouta tak jak to dělávala vždy, protože její mysl ten nával nedokála snést.
Popadla dýku, kterou nosívala u pasu. Popadla ji a přála si, aby ani v tuto chvíli nezáviděla. Aby lidé přestali s tím směšným divadlem. Ale nikdo si nevšímal dívky v masce. Proto natáhla ruku s dýkou a zarazila si ji do srdce. Hluboko, aby nepřežila. Ale když se lidé kolem hystericky rozkřičeli, když konečně přestali, i její pocit závisti zmizel. Teď, teď už neměla co závidět.
Chtěla bych říct pár slov..
tenhle nápad byl v mojí hlavě dlouho a já se pořád přemlouvala to napsat, ale když se do toho nutíte tak to nějak není ono..
a pak to přišlo..dostala sem tu správnou náladu konečně ten nápad sepsat.
Můžete tomu říkat série, ale rozhodně to nenavazuje na sebe..
Několik příběhů neznámých i známých lidí. Lidí, kteří cítí. Tahle dívka cítila závist. Nechtěla jsem jí popisovat moc drasticky tak jsem to vzala trochu zlehka:D tedy myslím..klidně suďtě příkře jestli budete psát komentář.
Příště si totiž posvítím na Lust:)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Krásné!
NARUTO FOREVER!
moooc pěkný
good job tešim na další díl až si přečtu
When angels deserve to die
Kawaii =)
Já nemám slov! Je to naprosto nádherné!
:D WAAAAAAAAAAA *zíza este vzdy s otvorenou hubou* XDDDD co dodat. Proste super-ultra-total-mega-sugoiizne napisana poviedka.XDDDDD Tak tak,prekrásne píses,tvoj styl sa mi velmi páci =^.^=
http://kawaii-anime-world.blog.cz/
Green with Envy XD
aka sranda ,prave citam tvoj podpis,ty celá taka Envy,este aj pismo. =D inak kraaasna poviedka
Whow, to je boží!!!! Z písmen doslova vystupují pocity. Když to čtu, cítím tu zatrpklost a smutek, které doprovází celý příběh. Prostředí je propracované a skvěle popsané. Nemám co dodat, snad jen, že jsem uchvácena.
Už se těšim na další příběh.
mě se ten nápad moc líbí... a je to napsané krásně.. její pocity... a na začátku ta různá přirovnání.. krása... a to s tim nucením se znám, nikdy to není to pravé, když se do toho tlačíš
Páni... tohle bylo skvělý!! Tak pocitově propracované, úplně jsem si představila ten podnik, přírodu a vše, co jsi tam popsala... jako by jsem tam fakt byla...
Jsi skvělá autorka, mnoha a mnoha děl, které pohladí na duši, nebo rozesmějí, či donutí lidi přemýšlet...
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:
2. Yuki Kaze-san (ta, která jí s tím pomáhá)
3. Shaman-werewolf-sama
4. ivy
5. Neal-X
6. Eros 3in1
7. Kairi.Ratten
8. Shadow-dono
9. Elys
10. M-san
11. MadYoko
12. Buuublinka
13. akai
14. Liss Ryuzaki
15. Enkidu
16. Barbara_Uchiha
17. Sayge
18. June
19. Vurhor
20. uchiha777
21. limetka
22. adabo
23. Nikirin-chan
24. Otaku-chan
25. SuZuKi_ShiHouiN™
26. lacca
27. luccca
28. Ookami-Kyuu
29. Alexx-sama
30. Neko_Hachi
31. Aryen-nyan
32. SASUKE5478
33. cibo91
34. Ayame-Senpai
35. Blue-misty
pro vlastní bezpečnost uvádíme pouze přezdívky a místo fotografií různé obrázky, ovšem ani ty nevedou k naší identitě…
…pokud patříte k nám žákům a následovníkům a odmítáte vše Kirovské můžete se přihlásit, jistě, že pod svou přezdívkou, aby vás Kira nemohl zabít, u mě, nebo TsuchiKim
A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva, kterou vyhrajeme.