Sedm minut v ráji - Sai

V Listové se konal novoroční večírek u Ino doma a to by nebyla Ino, aby (s velkou pomocí Tenten, že) nevymyslela velmi zvrhlou a kontroverzní zábavu. Byla to hra, která se jmenuje 7 minutes in heaven (v Čechách jsem o ní v životě neslyšela) a jde zhruba o to, že se přítomným pánům rozdají čísla, která si pak losují děvčata, a s pánem, který vlastní příslušné číslo, je pak dívka zavřena na sedm minut do temného kumbálu a mají se tam políbit či provádět cokoli chtějí, jelikož to nikdo nevidí a nikdo se to nikdy nedozví. Ano, takže skvělá hra pro intelektuálně náročné, jak vidíte. Dalo trochu práce přemluvit dost lidí, aby se zúčastnili, ale nakonec byla účast přece jen hojná. Ino jim všem rozdala čísla, napsala je na papírky a ty zamíchala v košíku. Když jsi byla na řadě s losováním, s očekáváním nejhoršího a nadějí v nejlepší jsi zalovila v košíku. Pak ses podívala, co jsi vytáhla, a je to číslo...

„Mám osmičku,“ ohlásila jsi a doufala, že to aspoň bude někdo, s kým se dobře znáš.
„Sai má osmičku, Saaaaai!“ zařval hned naprosto nadšeně Naruto a poskakoval na místě.
„Naruto, proč se tak raduješ, když to nejsi ty? Já teď aspoň už vím, že na mě vyšla pěkná holka, kdežto na tebe pořád ještě může vyjít Sakura...“ Se zájmem jsi sledovala, jestli vůbec zbude něco, s čím bys do toho kumbálu šla, naštěstí Sakura se s vypjetím všech sil udržela a Naruta držel Shikamaru na uzdě. Sai se z toho tedy dostal ve zdraví a nepoškozen a s příjemným úsměvem na tváři tě doprovodil do kumbálu.
„Užij si to,“ zaskřípala Sakura vražedně zuby, když jsi procházela kolem. Jenom sis povzdechla. Sai byl fakt divný, nemluvě o tom, že ses s ním doteď moc nepotkávala. Ale na druhou stranu, aspoň si o tobě myslel, že jsi hezká! Tak nemohl být zas takový zoufalec, jak o něm všichni říkali, s takovým vkusem!
Když za vámi Tenten zavřela dveře, řekl Sai:
„_____-san, nerad bych tě zklamal, ale nestihl jsem si dočíst návod, jak správně políbit dívku.“
„No neříkej,“ začala ses smát, ale pak ti došlo, že to myslí vážně, tak jsi to zdusila, „No, ehm, a co psali na začátku?“
„Bylo tam, že k polibku musí být správná atmosféra, například romantická hudba nebo počasí, dále že v některých případech hraje roli i alkohol...“
„Tak TOLIK jsem toho fakt nevypila,“ řekla jsi a trochu ses zastyděla, jak sarkasticky to znělo, ale on to očividně nepochopil a nevzal si to osobně.
„To je ovšem problém, řekl bych, že tedy není líbání možné,“ zakroutil hlavou Sai.
„Hele, tak si budem nějakou hudbu s hvězdama představovat, co tam bylo dál?“
„Psali tam, že je vhodné vzít dívku za ruku a dlouze se jí zadívat do očí a dál už nevím, protože mi Naruto sebral knížku.“
„Notak... to zkusíme, ne?“ usmála ses. Nemohla sis pomoct, ale mezi čtyřma očima na tebe působil docela mile, nehledě na to, co říkal, asi nějaké nevysvětlitelné fluidum... nebo že by zapůsobil fakt, že byl vážně moc pěkný? Tmavé vlasy a oči, bledá, pohledná tvář... hmmm...
„To půjde těžko, když nevím, co dělat dál...“ nezdálo se mu to pořád.
„Tak víš co? Prostě dělej to, co ti zrovna přijde na mysl. Při nejhorším ti trochu pomůžu, neboj.“
„Ale já jsem četl, že se očekává, aby muž políbil ženu první - “
„Tak sklapneš nebo co? Ehm... promiň, to mi nějak ujelo, chtěla jsem říct, že se to stejně nikdo nedozví a ty aspoň pro příště budeš vědět, co a jak.“
„Děkuji, že jsi ochotná mě takhle zaučit, _____-san,“ řekl zcela vážně Sai. Zatvářila ses způsobem jakože „co bych pro tebe neudělala“ a potom očekávala, co udělá. Sai k tobě trochu váhavě přistoupil a soustředěně přejel rukou od tvého lokte k dlani, kterou potom jemně stiskl. Nejspíš to udělal prostě proto, že v tom šeru neviděl, kde máš ruku, ale tobě se při tom doteku rozběhlo chvění po páteři a skončilo v kolenou. Dech se ti mírně zrychlil a podívala ses mu do očí, protože sis pamatovala, že další krok je dlouhý pohled. V proužcích světla ze štěrbin ve stropě jsi viděla, že má rozšířené zornice a oči má zamyšlené, jako by zkoumal, co mu právě přichází na mysl, podle tvého návodu. Pociťovala jsi něco mezi vzrušením a přemáháním hihňání, tak sis mírně skousla spodní ret a čekala. Díval se ti do očí a ani na chvíli neuhnul pohledem, a potom se pomalu sklonil, lehce se otřel o tvou tvář a položil ti měkce rty na krk pod uchem. Přitiskl se k tobě blíž, dal ti druhou ruku na bok a přejel ti rty pomalu až na rameno, k ramínku tvých šatů (které jsi samozřejmě na takovém svátečním večírku měla). Roztřeseně jsi vydechla a zavřela oči. Ale Sai najednou přestal a oddálil se.
„Nebolí tě něco, _____-san?“
„N-ne, proč?“ otevřela jsi překvapeně oči.
„Že tak vzdycháš...“ Protočila jsi panenky.
„Ne, to k tomu patří!“
„Aha...“ Sai se podrbal na hlavě a zdálo se, že jaksi „ztratil nit“. Položila jsi mu tedy ruku na hruď a cítila, že i jeho srdce bije zrychleně. Trochu samolibě ses usmála a rozhodla se oplatit mu jeho počínání. Natáhla ses a políbila ho pod ušní lalůček – když tu se najednou ozvalo zabušení a Tentenin hlas:
„Sedm minůt!“ Zklamaně jsi zamručela. Sai pustil tvou ruku.
„Takže jsem to dělal dobře?“
„No jasně, skvěle!“ ujistila jsi ho. Sai se začal opět usmívat.
„Díky za lekci, pro příště si to určitě zapamatuju.“
„Příště? To jako že chceš...“ mírně ses začervenala. Hm, Sai a ty... byla sis jistá, že ti nejedna známá bude závidět, Ino počínaje.
„Ano, líbat nějaké další dívky, docela se mi to líbilo,“ přikývl Sai a vyšel ven. Zůstala jsi stát jako opařená. No sakra... to byla pěkná podpásovka!