Akatsuki, jak jste je již trochu poznali 18. - Itachi hrál v ...

Deidara si v koupelně pročesával háro a čekal na objednanou kávu. Když Tobi přišel, optal se ho, proč mu to tak trvalo.
„Krmil jsem Deidaru a spol a Sasori chtěl pořád přidat. Senpai, vy se budete koupat oblečený?“
„Ne, čekal jsem na tebe, abych tě nemohl pohoršovat, teď už padej. Šup – šup,“ odpověděl stručně blonďák a vystrčil Tobiho z koupelny.
„Kdybyste chtěl další, stačí zavolat,“ hlásil za dveřmi Tobi.
Deidara si usrkl horkého nápoje a zavolal: „To nebude potřeba, dík.“
Když o chvíli později vklouzl do horké levandulové uklidňující koupele a upíjel černý napružovák, usmyslel si, že by měl z kávy přejít spíše na kakao. Přece jen jak doktor říkal, káva není příliš zdraví prospěšná a kakao také obsahuje tolik potřebné uklidňující látky.

Hidan si na procházce řekl, že už pěkně dlouho se nepodíval na nějaký film a vydal se do své oblíbené videopůjčovny.
V krámku procházel regály s kazetami a pak okem zabloudil do jistého oddělení vyhrazeného pouze pro dospělé. Hned ho do očí praštila vitrína, kde vždycky byly oznámeny nejžhavější novinky. Také nyní tam visel nový plakát.
„Anděl a ďábel, jo? Ta očka toho herce jsou mi nějak povědomá,“ řekl si pro sebe Hidan a šel se podívat blíž.. Vzápětí se mu po tváři roztáhl potměšilý úsměv.

Na vstupní dveře sídla se ozvalo naléhavé zaklepání a Sasori byl vyslán, aby otevřel. Jen co otevřel, Hidan beze slova vběhl dovnitř a hned do obýváku, kde byla shromážděna většina organizace. Sasori šel za ním a mumlal si něco o slušných způsobech.
„Je tu šéf?“ zašeptal Hidan.
„Není.“
„Je tu Konan?“
„Není.“
„Je tu Itachi?“
„Není.“
„Super! ITACHI HRÁL V PORNOFILMU!“ Zvolal Hidan a vytáhl vypůjčenou kazetu.
„Cože?“ Zaznělo mnohohlasně a Kisame kulil oči. Takovýto druh romantiky opravdu nečekal.
Kakuzu hned začal Hidana pobízet, aby to pustil, než někdo přijde. Hidan mu vyhověl a vsunul kazetu do přehrávače. A film začal první, již dosti výmluvnou scénou, navozující téma filmu.
Dveře se neslyšne otevřely a ozvalo se: „Co tu šmarja blbnete? A proč tak řvete?“
V zdepřítomných hrklo. Přesně takovýto tichý způsob vcházení měli ve zvyku hlavně Pein a Itachi. A nebylo by zrovna dobré kdyby kterýkoliv z nich zjistil, že tu sledují tento film.
Ale ve dveřích stál někdo jiný. Polonahý Deidara. Ve výborné náladě, pouze s ručníkem na hlavě a druhým kolem beder.
„Proč na mě tak divně civíte?“
Sasori mu otázku oplatil otázkou: „Co tu děláš? A takto?!“
Na to se blonďák urazil. „To jste si ještě nezvykli na to, že jsem se vrátil?“
„O to teď nejde, prostě běž ještě na chvilku ven a raději se obleč,“ řekl chladně Loutkař a vystrkoval svého zmateného parťáka pryč. Jelikož bral Deidarův psychický stav jako lehce nestabilní, nechtěl, aby 'Itachiho filmová novinka' s ním sekla. Ještě by si musel hledat nového týmového partnera. Doufal, že ostatní to berou stejně, ovšem …
„Senpai, představte si to, Itachi hrál ve filmu! Jakže to bylo … V pornofilmu!“
Zetsu dal Tobimu pohlavek, ale Deidara oproti očekávání toto sdělení nesl celkem dobře a uznale pokýval hlavou. „Itachi a pornofim hm, asi nejsem jediný, kdo se tu zbláznil.“
Pak obsadil volné místo na pohovce.
„Zetsu-san, prosím nebijte mě, Tobi je hodný kluk. A co je to vlastně pornofilm?“
Kanibal si povzdechl, „Tobi, jak bych ti to řekl ... Je to prostě film, kde se lidé mají moc rádi.“
„Aha, jasně! Něco jako nejlepší kámoši.“
Zetsu s povzdechem kývl lupením.
„A co si myslíš, že právě teď děláš?“ Prohodil Hidan k blonďákovi.
„Čekám, až to někdo pustí,“ řekl Deidara nenuceně.
„Tak to máš smůlu,“ oznámil mu Hidan s úsměvem, „budeš si muset ještě chvilku počkat, je to pouze pro dospělé.“ Hidan ukázal na zadní stranu obálky na značku 20+.
„No a co, saké taky piju i když mi ještě nebylo dvacet. A od kdy ty tak pilně dodržeješ zákony?“
„Když máme párty, je to něco jiného. Jak sem řek, máš smůlu“
„Jsem Itachiho spolupracovník, musím umělecky posoudit jeho herecký výkon.“
„Mooc vtipný!“
„Víte co, tak ať tu zůstane. Než bys ho vyhodil, ještě by někdo mohl přijít a už bychom to nedokoukali vůbec. Koneckonců saké už taky pije,“ zastal se Deidary Kakuzu.
„Díky,“ zašeptal Deidara spiklenecky Kakuzovi.
Ten ale už netrpělivě popoháněl pokračování filmu.
„Senpai, přinesl jsem vám čistý a větší ručník pro vaše lepší pohodlí,“ zašveholil podlézavě Tobi. „A chtěl jsem se zeptat, kdo si dá dobrou Tobiho ledovou kávu k filmu?“
„Nikdo! Pouštíme film!“ Prohlásil Kakuzu a pustil kazetu. Deidara si mezitím zjistil, o co přišel než přišel, načež byl ujištěn, že o nic nepřišel a to hlavní teprve přijde.
Příběh se lehce rozvinul a začaly hlavní, všemi tak očekávané scény. V tu chvíli přišel do pokoje další nerušitel společného programu. Itachi jen hledal své brýle, které tu nechal při večerním čtení novin a nyní si bez nich nemohl přečíst poštu, která mu ráno přišla. Osazenstvo nadšeně povzbuzující hlavní hrdiny filmu si ho ani nevšimlo, ale za to Uchiha velice kvapně identifikoval film. O poznání zbledl, chňapl brýle a pěkně přikrčeně po špičkách cupital pryč. Smůla byla v tom, že mu těsně před nosem průvan zabouchl dveře.
První, kdo po tomto upozornění narušitelství, otočil hlavu, byl Kisame. Když Modrouš uviděl přikrčenou postavu, která se také ohlédla, neubránil se smíchu a s ním postupně vybouchl celý obývák.
Při pohledu na smíchy zkroucené kolegy se Itachimu z obličeje postupně vytratil i ten poslední zbytek barvy a na čele se mu výrazně zaleskl pot.
Kisame si z očí utíral slzy. „Teda...chlape... to bych...nikdy...nikdy...bych...do tebe...neřekl...že...“ Na další slova se už nezmohl kvůli dalšímu záchvatu smíchu.
Itachi dál stál před zavřenými dveřmi jak pecka a s pohledem upřeným do země, mlčky přijímal gratulace.
Kdo by také čekal, že chladnokrevný zabiják prorazí zrovna v takovém odvětví šoubiznisu?
Také Hidan podotkl, že by za herecký výkon měl Itachi dostat Oskara už jen proto, že ninjové ve filmech moc nehrají a že také konečně Akatsuki prorazí někde jinde než v Bingo knihách.
„Stálo to aspoň za to?“ Zašklebil se Hidan.
Itachi mu úšklebek oplatil. „Jasně že, byl jsem placený od hodiny a jak mi poradil Kakuzu, některý scény jsem schválně protahoval.“
Tahle hláška vyvolala novou vlnu smíchu, akorát Tobi nepochopil co je na tom tolik moc směšného.
„No a co? Peníze přece potřebuje každý!“
Deidara se smíchem šťouchl Tobiho do zad s poznámkou, že už by také mohl trochu mentálně dospět.
„A ty buď také ticho a raději pečlivěji schovej ptáčka do budky!“ Podotkl Itachi k Deidarovi, nacož se blonďák urazil a šel se konečně obléct.
Zábava přerostla k pochvalnému hecování, jelikož jak podotkl Hidan, hrát s Tsubaki v hlavní roli byl slušný výkon.
Kakuzu zapřemýšlel, jestli nebylo lepší použít jutsu přeměny.
Itachi stučně odpověděl, že nad tím též přemýšlel, ale nakonec usoudil, že by se mu pak nehrálo nejlíp, protože by nebyl plně ve své kůži. A pak se nemůže pracovat naplno!
Krátce na to se vrátil Deidara. „Itachi máš návštěvu. A být vámi, jsem už zticha, jelikož šéf už se mě ptal, co je tu tak zábavného a proto,“ kývl směrem k televizi,“ se obávám, že kdyby zjistil pravou příčinu, nedopadlo by to dobře.“
Uchiha poté šel otevřít a ani se nesnažil skrývat své překvapení. „Sasuke! Co ty tu děláš?“