Real World - 13

Uplynuly dva týdny od vyhlášení plesu, a kluci ještě stále nikoho nepozvaly. Celá parta zkroušeně seděla na střeše školy a v tichu si lámaly hlavy, koho pozvat. Jen Neji byl naprosto v klidu. On jediný už měl partnerku.
„Sakra Neji, ty máš takový štěstí!“ zanadával spíš pro sebe Sasuke a naštvaně se na něj zahleděl. Hyuuga se jen přihlouple usmál. Naruto si nešťastně povzdechl. Chtěl pozvat Sakuru, ale věděl, že ona by s ním nikdy nešla. Vždycky toužila jenom po Sasukem.
„Do háje. Zajímalo by mě v čem se od něj tak liším.“ pomyslel si naštvaně a zarytě pozoroval podlahu. Nechtěl to vzdávat, ale i on poznal předem prohraný boj. Stejně jako Sasuke předtím, se zadíval na Nejiho a v duchu ho proklínal.
Najednou si vzpomněl na Hinatu. „A co kdybych pozval ji?“
Zamyšleně se zahleděl na oblohu a usmál se.
„Když ji potkám zeptám se.“ rozhodl se a naplněn novým odhodláním se s ostatními vypravil na hodinu.

Miya už lezla všem na nervy. Pořád se usmívala a byla duchem nepřítomna. Chika už vzdala jakékoliv šance s ní navázat rozhovor a bavila se pouze s Hinatou a Sakurou. Ty ji napodobili.
Všechny tři se zapáleně bavili o nadcházejícím plese. Sakura si už dva týdny nemohla rozhodnout, jaké šaty si vezme, a Hinata s Chikou ji zdvořile poslouchali. Hinata už ten to problém měla vyřešený a Chika takové věci neřešila. Vždy to nechávala na poslední chvíli.
Vlastně nevěděla, jestli ji někdo pozve. Ale doufala, že na ples půjde s Gaarou. Jen se trochu obávala Karin a Ino. Věděla čeho jsou ty dvě schopné a rozhodně nechtěla, aby Gaaru poštvali proti ní.
Najednou zazvonilo a do třídy vstoupili kluci. Chika zvedla pohled, ale Gaaru nikde neviděla.
„Ach jo. Zase tu není. Zajímalo by mě, kde celý týden vězí.“ povzdechla si a vyndala si učebnice na lavici.
„Co se děje, Chiko?“ zeptala se ji ustaraně Miya a zadívala se na ni. Chika se donutila k úsměvu.
„To nic, jen se mi nechtějí psát ty testy!“ zamluvila svůj povzdech.
„Věř mi. Taky z toho nejsem, kdo ví jak nadšená, ale určitě to zvládneme. Celé dva týdny jsme se na to pilně učili, ne?“ podpořila ji Miya a zeširoka se na ni usmála.
„Hmm, myslím, že máš pravdu. I Naruto se na to doslova drtil.“ zamyslela se Chika a v mysli se jí vybavil Narutův soustředěný obličej. Hned na to vyprskla smíchy, stejně jako Miya, kterou napadlo to stejné. Hinata se Sakurou se na ně se zájmem otočili.
„Co se stalo?“
„Jen jsme si vzpomněli na Narutův zapálený obličej, když se drtil matematiku.“ vysoukala ze sebe Miya a stále se smála. Sakura se také neubránila a rozesmála se. Jen Hinata se na ně vážně podívala.
„Ale to vůbec není vtipný! Víte jak dlouho se na to učil?!“ vynadala jim a zamračila se. Holky utichli a podívali se na ni.
„Promiň, Hin. My jsme to nemysleli ve zlý!“ omlouvala se jí hned Miya. Hinata přikývla jako, že ví, ale pořád se tvářila naštvaně. Chika si povzdechla.
„Neboj. On to zvládne. Doučovala jsi ho přece ty, ne?“ připomněla ji Chika. Hinata pookřála, když jsi vzpomněla, jak Narutovi pomáhala s učením. Nebyla s ním sice sama, byli tam i ostatní, ale byla to ona, kdo mu radil a ne Sakura. Blaženě se usmála.
„Já vím, že to zvládne.“ pomyslela si. V tu chvíli vstoupil do třídy Hatake a všichni ztichli. Rozdal jim testy a vysvětlil, co mají dělat.
„Na celý test máte čas do konce hodiny. Přeji hodně štěstí.“ popřál jim a celá třída začala okamžitě doplňovat papíry.
„Zajímavé jak se všichni změnily. A začalo to příchodem Hyuugi.“ zamyslel se Kakashi a přelétl třídu pohledem. Usmál se a tajně jim držel palce.

Když hodina skončila, všichni odevzdali testy. Začali se balit, aby konečně mohli jít domů, ale Hatake je ještě zadržel.
„Jen jsem vám chtěl říct příjemné zprávy. Den před plesem se bude konat závěrečný den školních závodů, který byl z technických důvodů odložen. Prosím, aby si všichni soutěžící za mnou po škole zašli. Dám jim potřebné informace.“ oznámil jim sensei a odešel. Chika zajásala. Její kotník už byl v pořádku. Dokonce i ruka, kterou ji poranila Konan byla v pořádku. Děvčata se na ni s úsměvem obrátili.
„Není to super?“ usmála se na ně.
„Je. Už jsem myslela, že je nedokončíme.“ přikývla Sakura. Miya mlčela. Vypadalo to, že o něčem přemýšlí.
„Už vás někdo pozval?“ zeptala se jich nakonec, ale když uviděla jejich pohledy, pochopila, že ne.
„Mě je to jedno. Stejně tam asi nepůjdu.“ prohlásila Chika a zmizela na chodbě. Hinata, Miya a Sakura se za ní dlouze zadívali.
„Myslím, že na někoho čekala.“ prohodila Hinata. Sakura přikývla.
„Poslední týden se chová nějak divně.“
Hinata s Miyou přikývli na souhlas. Chika se chovala velice divně.
Hatake se najednou usmála. „Chika si dokáže poradit. Žádný strach o ni nemám. Ale spíš mám problém s šaty! Ještě žádné nemám. Pomohli by jste mi prosím vybrat?“
Haruno okamžitě přikývla. Jen Hinata na chvilku zaváhala, načež také přikývla.

Naruto si lámal hlavu jak pozvat Hinatu. Stále byla s holkami. A on se jí nechtěl ptát přede všemi. Když ale uviděl, že je na odchodu, rozhodl se jednat. Počkal, až vyjdou ze třídy a otočil se na Sasukeho.
„Běž domů beze mě!“ oznámil mu a odešel. Sasuke se jen usmál a vyrazil domů sám.

Když Naruto vyběhl před školu, uviděl jak ty tři zahýbají za roh a mizí ve vedlejší ulici. Rychle se rozběhl, ignorující všechny holky, které na něj křičeli. Zahnul za stejným rohem a přidal, aby je dostihl dřív než přijdou ke křižovatce. Stihl to jen tak tak.
„Naruto!“ podivila se Myia a Sakura s Hinatou se jak na povel otočili. Sakura se trochu nervózně zatřásla. Myslela si, že ji bude chtít požádat, jestli by s nim nešla na ples. Neděla, co mu má říct, aby to nevyznělo příliš tvrdě. Naruto si ji však tolik nevšímal. Usmál se na ně.
„Co tu děláš, Naruto-kun?“ zeptala se ho jemně Hinata a opatrně se na něj podívala. Když to Naruto postřehl usmál se.
„Sasuke mě poslal do obchodu, který je v centru. A když jsem viděl, že jdete stejným směrem, myslel jsem, že můžu jít s vámi. Tedy jestli to nevadí.“ vysvětlil a prosebně se na ně zadíval. Sakura naprosto šokovaná, se ztěžka usmála.
„J-jasně, proč ne?“ souhlasila. Naruto se na ni opatrně zahleděl.
„Nic.“ pomyslel si.
„Takže to bylo opravdu jen poblouznění.“ uvědomil si konečně pravdu o jeho citech k Sakuře. Usmál se na ni.
„Díky.“ poděkoval a zařadil se vedle ně.
Hinata ho celou dobu, sledovala. Viděla jak se na Sakuru podíval a posmutněla.
„Tak přece jenom ji má rád,“ problesklo ji hlavou. Za celou dobu nepromluvila, jen šla tiše vedle hovořící trojice.

Naruto šel s holkami až k obchodu s šaty. Tam se zastavily, aby se rozloučili.
„Tak já jdu do toho obchodu. Uvidíme se zítra ve škole.“ rozloučil se Naruto a zmizel ve vedlejší ulici. Mezi dívkami zavládlo ticho.
„Byl nějaký ...“ začala Miya.
„...divný, že?“ souhlasila Sakura. Hinata se na ně otočila.
„Nebude vám, vadit, když půjdu už domů? Nějak mi není dobře.“ prohlásila Hinata a s beznadějným pohledem v očích se na ně podívala. Sakura ani Miya neměli srdce přemlouvat ji, aby zůstala.
„Dobře. Uvidíme se zítra ve škole, ano?“ ubezpečovala se Miya. Hinata jen přikývla a vydala se pomalým krokem pryč. Její dvě kamarádky se za dní dlouho dívali, neschopny nalézt slova.

Kráčela pomalu ulicí a do očí se jí draly slzy. Už dlouho je zadržovala, ale tohle byl její limit. Opřela se o zítku a svezla se po zádech dolů. Tichou ulicí se začali nést tiché vzlykání modrovlasé dívky. Už nevěděla, co dělat. Připadala si tak bezmocná.
A právě ve chvíli, kdy začalo pršet se na rohu ulice objevil. Blonďáček tam chvíli stál, než se k ní bleskurychle rozběhl. Nevnímající ledový déšť.