Nový Uchiha? Díl 1. - Setkání

Někde v lese v Ohňové zemi
Tma, pořád tma. Je to jako sen, jako noční můra, ze které se nejde probudit. Jdu. Jdu ale okolo mě nic není. Jdu a nevím jak. Rozběhnu se, běžím, ale všude kolem mě je jen tma. Běžím dál dál, když v tom... záblesk světla... ale byl to opravdu záblesk světla, nebo si se mnou jen hrají smysly. Ne, nehrají, támhle se něco vyjasňuje, oslnivé bílé světlo. Běžím k němu když v tom...

Probudím se, ach, byla to jen noční můra. Překulím se na bok. Ale co to? Kde to ležím? Vždyť tohle přece není moje postel, ve které jsem včera večer usínal. Je to tráva? To na čem ležím? Asi ano, je to mokrá tráva. Kde to jsem? Na sobě mám svoje obyčejné oblečení, džíny a tričko, ale není mi zima, přitom u nás je zima, ale tady? Pravděpodobně jaro, možná léto. Kouknu se na oblohu. Na obloze není ani mráček, slunce právě vychází. Kolik asi může být hodin? Moje hodinky se zastavily, a podle sluníčka může být tak... no asi 6 hodin ráno.
Tohle se může stát jenom mě. Zrovna když se můj život začíná uchylovat k lepšímu se něco stane. Ale co se stalo?

V lese poblíž úkrytu Akatsuki
"Ach jo, to je otrava," pomyslel si Sasuke. "Je pravda, že sem Madarovi zavázán, že mi pomohl transplantovat Itachiho oči, ale chtít na oplátku zrovna toto? Zabít jen nějakého obyčejného kluka, co snad ani není ninja? Proč si takovou špinavou práci neudělá sám? A ještě budu muset táhnout s jeho tělem až k našemu doupěti. On by se jen teleportoval, nebo co on to dělá..."
Sasuke přeskočil na další strom, aby pokračoval ve své lovecké výpravě.

V Konoze, v sídle lady Hokage
"Shizune, zavolej mi tým sedm," zavelela Tsunade, a dál se skláněla nad hordamipapírů, které ji už pomalu začali převyšovat.
"Ale lady Tsunade, Kakashi i Naruto jsou ještě pořád v nemocnici, po boji se Sasukem, a Sakura na tom právě teď také není nejlépe," opáčila Shizune.
"Hm," odpověděla Tsunade, "tak mi zavolej kapitána Yamato a Saie."
"Provedu lady Tsunade," řekla Shizune a běžela je shánět.

Později
"Á, tak tady jste," pozdravila příchozí Tsunade, "mám pro vás dva misi." Oba pžíchozí jen pokývali hlavami. "Jde o Sasukeho, vyrazil ze svého úkrytu."
"On není slepý?" Podivil se Sai, vždyť Naruto i Kakashi viděly jak oslepl a nebýt Madary, tak ho tu máme zpátky v Konoze."
"Vypadá to že ne, a že má zase něco v plánu" namítla Tsunade. "Podle zvědů se má pohybovat na Severozápad, během dvou dnů by měl překročit hranici Ohňové země. Chci abyste ho sledovali. Nepouštějte se s ním do křížku, pokud nedojde k nejhoršímu."
"Ano madan," odpověděli a zmizeli plnit svoji misi.

Někde v lese v Ohňové zemi
Procházím se lesem, sám, nikoho jsem nepotkal a to tu bloudím už několik hodin. Mám hlad, ale nemám nic na jídlo. Les se zdá být nekonečný, jako by neměl konce. A ty stromy, tak mohutné listnaté stromy jsem ještě neviděl. A už vůbec ne v takovémto počtu.
Svist!
Sakra co to je!? Do stromu přede mnou se zabodl nějaký divný nůž! A z protějšího stromu seskočil nějaký černovlasý kluk. Konečně někdo, třeba mi pomůže se dostat z tohohle lesa a možná mi dá i něco na jídlo. Doufám ale, že umí anglicky, právě teď řekl něco, čemu jsem vůbec nerozuměl.

"Super, konečně jsem tě našel," řekl Sasuke a seskočil ze stromu. "I když stopovat tebe by dokázal i slepej. Ale takto pořád chodit v kruzích si fakt nemusel, to mě docela zmátlo."
Sakra, jak se ten kluk tváří? On mi snad nerozumí? No to už je docela jedno, mám ho zabít, tak do toho, ať to máme za sebou.
"Hele kluku, nevím kdo si, ani co si provedl, ale mám tě zabít, tak neber osobně jo?"

Sakra co ten kluk chce? Nejen že si tu furt něco žvatlá řečí, které nerozumím, ale teď ještě vytáhl ten divnej nůž. Co chce dělat? Nechtějte po mě, abych tu použil tamto, hrozně mě z toho bolej oči.
"Stůj, zakřičím na něj. Nereaguje, asi mi nerozumí, zkusím to anglicky a francouzsky, ale se stejným výsledkem. Mám to použít? Ještě toho budu litovat.

"Cože? Sharingan?" zakřičel Sasuke. "Jak? Kdy Proč? To není možný!?" Sasuke hodí svůj kunai co měl v ruce po tom klukovi.
Cink.
Svist.
Z vrchu korun okolních stromů vyletí další dva kunaie. Jeden odrazí ten, co ho hodil Sasuke a druhý se zabodne do místa, kde stál ještě před chvílí Sasuke, který ale okamžitě udělal salto vzat.
"Vylezte, před mím Sharinganem se neschováte!" zakřičel Sasuke.
"Zdravím Sasuke." řekl Yamato a seskočil ze stromu.
"A ty jsi kdo?" zeptá se Sasuke.
"My se ještě neznáme?" odpoví Yamato. "Kapitán Yamato z listové."
"Nejsu blbej vidim čelenku ne?" na to Sasuke.
"Katon: Goukakyuu no Jutsu"
A velká ohnivá koule letí na toho kluka. Ten se naštěstí vyhne a to navlas stejně, jako se vyhnul Sasuke kunai.
"Á tak on umí i sharingan používat? Tak to by mě vážně zajímalo kdo to je." řekl Sasuke.
"Mokuton: Moku Shouheki no Jutsu."
A kolem Sasukeho vyroste dřevěna stěna.
"Katon: Housenka no Jutsu."
A dřevěná stěna zhoří.
"Katon: Goukakyuu no Jutsu."
A velká ohnivá koule letí pro změnu na Sasukeho.
"To nebylo špatný, a to musíš uznat i ty Sasuke." ozve se Yamato.
"Katon: Goukakyuu no Jutsu."
A velká ohnivá koule letí na Yamata.
"Ale vypadá to, že je nestranný." Zasměje se Sasuke.

Sakra co se to tu děje? Nejen, že se mě ten černovlasej kluk pokoušel zabít, ale zjistil jsem, že moje tělo má super reflexy. Že se mi podaří salto vzat jako tomu klukovi, tomu bych nikdy nevěřil. A taky jsem zjistil, že umím chrlit oheň, nebo něco na ten způsob. Stačilo se mě jen dívat, jak to dělá ten černovlasej kluk a hned jsem věděl, že to umím taky.
Další skvělou zprávou je, že mě z toho vůbec nebolej oči, jako mě bolely v našem ... hm ... světě. I když tady to má asi jiné účinky než u nás. U nás sem pomocí toho uměl číst myšlenky, a dokonce když jsem zavřel levé oko a soustředil se na to pravá, dokázal jsem vnutit své myšlenky některé jiné osobě. Nikdy jsem to ale neudržel déle jak jednu až dvě minuty. Tady to mám už přes pět minut a připadám si pořád svěží.
Tím jsem však vyčerpal všechny klady, možná se dá považovat za klad i to, že se tu objevil ještě nějaký jiný chlap, který také nějaké kouzelné schopnosti - vypadá to, že tady je mají snad všichni lidé - a pustil se do boje s tím černovlasým klukem.
Zatím jsem se snažil zachovat nestrannost, kdoví, co má ten druhej chlap za luben, zaútočil jsem na oba, ale oba se mým útokům bez problémů vyhnuli.
Jen doufám, že se tu už neobjeví nikdo další. Před pár hodinami bych dal za společnost kdo ví co, ale teď bych byl raději sám.
Uááh!!!
Co se to děje?? Nějaký obrovský pták mě vzal do svých pařátů a vznáší se se mnou ve vzduchu. Pokouším se z jeho sevření uniknout, ale nejde to a to i přesto, že mi připadá, jako by byl z papíru. A ještě ke všemu sedí na hřbetě toho ptáka další kluk a mává na mě.