Uchiha family 07 - nečekaný převrat

Bylo něco kolem osmé hodiny večer a Sakura stále nenašla Sasukeho. Brouzdala se tichými, poničenými uličkami Listové. Bylo jí do breku, ale brečet nechtěla. Teda né až tak doslova. Nevěděla, co má dělat. Stále musela myslet na jedinou věc. Na věc, na ktrou myslí už pár dní. Nechtěla tomu uvěřit, nechtěla si to připustit. Zastavila se a pohlédla na hvězdy, které se každou minutou více a více rozzařovaly. Vzpomněla si, že odpoledne poprosila Ino, jestli by se nepostarala o malého. Ale na to teď nemyslela, nýbrž na Sasukeho. Chtěla vědět, jestli je to pravda nebo ne a tak se rozeběhla na druhou stranu Konohy. Jak na to stále více myslela, po tvářích ji začaly téct slzy. Okamžitě si je utřela do kapesníčku a přidala na tempu. Bylo by nevhodné kdyby zrovna plakala. Jakmile se ocitla v uličce, ktrou moc dobře znala a které se pár let vyhýbala, zastavila se. Uviděla tmavou postavu a ihned poznala, že je to mužská postava. Nevydržela to a rozeběhla se. I když běžela potichu, postava ji uslyšela a otočila se.
"Sasukéé," zakřičela Sakura a poprvé - poprvé Sasukeho uhodila. Div nespadl na zem. Narovnal se a neřekl ani slovo. Ano. Ta samá situace, která se stala před 15ti lety se opakuje. Věděla to, věděla to nebo aspoň tušila. Sasuke je na odchodu.
"P-proč Sasuke? Co si myslíš, že děláš? To snad nemůžeš myslet vážně!!" křičela na něj dál a držela ho za triko.
"Nemůžu," řekl.
"Nemůžu to vydržet!" zvýšil hlas. Sakura ho pustila a sklopila hlavu. Na zem začaly dopadat slzy.
"Tak mi aspoň řekni, kdy se vrátíš-nebo ty se už ...-?"
"Vrátím se," řekl a políbil ji na čelo. Chvíli bylo ticho. Ticho, že byli slyšet jenom cvrčci v okolní zeleni a sem tam proletěl i nějaký ten ptáček. Pak se Sasuke otočil a odcházel. Sakura se na něj podívala a sebrala všechny své síly. Vběhla Sasukemu znovu do cesty.
"Ty si opravdu myslíš, že tě tentokrát nechám odejít?" zeptala se ho.
"Nečekám od tebe, že mě necháš jít, ale i na to jsem připravený!" odpověděl a Sakura se zarazila. Nenáviděla ho, tedaa spoň v této chvíli.

--- PŘED OSMI DNY ---

"Sasuke, co je to za rámus?" vyběhla Sakura ven za Sasukem, který stál a sledoval, co se venku děje.
"N-Nevím, ale okamžitě vezmi radši malého a odejděte do úkrytu!"
Sakura na nic nečekala a šla pro malého. Sasuke vyskočil na vyšší místo, aby měl přehled. Okolo se bili ninjové a bomby ničily pomalu vše. Ihned aktivovat sharingan a pustil se do boje. Zdálo se, že ninjové jsou ze skryté kamenné, se kterou už Listová vede válku už pár let. Ale počkat! Uviděl i známý plášť! Akatsuki. Sasuke běžel a pak si všiml malých, bílých ptáčků, co jsou všude kolem. A najednou jeden po druhým začaly vybuchovat. Trosky z domů a věží padaly dolů, na lidi. Občas uviděl i přátelé, jak brání Listovou, nebo zachraňují lidi.
"Katsu!" uslyšel Sasuke hlas a letěly dolů další trosky. Něco mu to připomínalo. Jak tak přemýšlel co, skoro ci nevšiml že kolem prolétly další bílý ptáčci.
"Sakr,a" začal rychle uskakovat. Před ním, za ním a vedle něho to začalo bouchat. Naštěstí všemu uhnul, díky sharinganu. Proti němu běžela blonďatá dívka. (téměř stejně stará jak on) v Akatsuki plášti. Než doběhla ke Sasukemu, zastavil ji další člen Akatsuki. Něco si řekli a rázem běželi proti němu dva.
"Kuchiyose no Jutsu," řekl 'neznámý' a vedle něho se objevil krásný vlk. Začali bojovat, když už za chvíli měl Sasuke v levém rameni šíp. Otočil se a uviděl další postavu v Aka plášti, jak drží velký, nejspíš zlatý luk.
"Satsuki, ksakru! Ten byl můj!!" začal na něho poštěkávat druhý.
"Nebudu kvůli tobě přeci měnit náš plán!" zakřičel na něho.
"Tak kluci přestaňte!!" křikla po nich blonďatá dívka. Sasuke čekal, že bude útok pokračovat, ale ne. Ti dva se okamžitě stáhli a i ostatní začali rázem ustupovat, včetně kamenných shinobi.
"Sasuke!" přiběhla k němu Sakura a okamžitě se mu podívala na ránu.

--- SOUČASNOST ---

Oba mlčky stáli proti sobě. Sakura nevěřila vlastním očím a Sasuke pořád váhal. Tedy neváhal, už byl rozhodnutý. Něco se s ním dělo a musel zjistit co!
"Dobře Sasuke. Půjdeš, ale já půjdu s tebou!" řekla.
"To nebude nutné!" ozval se hlas třetí postavy. Sakura i Sasuke se otočili.
"Já půjdu se Sasukem, že?" .. byl to Naruto.
"Naruto?" divila se Sakura.
"C-Co tu děláš?" nechápala. Tohle totiž přesně nechtěla. Aby se to dozvěděl i Naruto.
"Pff, kdyby nebylo Ino, tak o tohle příjdu!" žertoval jako vždy.
"Co jsi říkal, že jdeš se mnou?" koukl na něj Sasuke.
"Ano, přesně tak," Naruto se usmál. Na zádech měl baťoh a byl vybavený jako na misy. Přišel k Sakuře a dal ji ruku na rameno.
"Pozdravuj ode mně Sasánka," řekl jí s úsměvem na tváři. Po chvíli Sasuke vyběhnul a chtěl oba dva omráčit, aby neměl už více problémů. Naruto ten útok však čekal a Sasukemu ho zatrhnul. Sasuke se naštval.
"Naruto ty se mnou nejdeš!" zakřičel na něho a odrazil ho od sebe.
"Sasuke. Kdybych se na tebe v této chvíli vybodl, nemohl bych nikdy nahradit Kakashiho-senseie v postu Hokage!" Sasuke se zarazil. Oba uslyšeli kroky. Černovlasý ninja s rukami v kapse se zastavil. Koukl na ně a pokračoval dál.
"Naruto? Sasuke? Co tu tak pozdě děláte?" zeptal se jich.
"Nic, chystáme se na piknik," zamluvil to Naruto. Pravda, nic hloupějšího vymyslet nemohl.
"Aha," jen podotkl Shikamaru a zmizel ve tmě. Teprve teď si kluci všimli, že tu Sakura není. Oba dva součastně napadlo, že asi šla domů. Sasuke nechápal, proč to Naruto pořád dělá.
"Naruto, už jsi toho pro mě udělal hodně, díky tobě jsem měl prvního přítele, vytáhl jsi mě z temnoty a tohle by už bylo moc. Skus to prostě skousnout- Já odcházím a ne s tebou!!" řekl vážným hlasem. Ještě naposledy se poohlédl po okolí a šel. Naruto stál a hleděl na odcházejícího Sasukeho. Za nedlouho viděl, jak Sasuke přechází hranici Listové. Tohle by nikdo nečekal. Opravdu ne. Ačkoli trvalo dlouho, než začali všichni Sasukemu zase věřit. On to udělal znovu. Naruto věděl, že se jeho přítel ocitá zase nad propastí. Chtěl mu podat ochrannou ruku, ale od odmítl. Naruto však neměl v plánu nechat Sasukeho odejít. Čekal a po chvíli vykročil.