Příchod ze starého světa 10.

Přechod portálem pro ně byl nový zážitek který jak Frein říkal byl pořádně drsná jízda. První věc co Naruto udělal po přechodu bylo že se po blil jak mu to zvedlo žaludek. Stejně udělal i Sai, zatím se ostatní ohlíželi po okolí a Arakanox s Freinem nepoznávali tohle město.
„Co se to tu stalo, já myslel že tady má být město a ne ruiny,“ ozval se Kakashi.
„Vypadá to že někdo nás předběhl o den,“ poznamenal Teradim.
Všichni pozorovali město ruin a ohořelých trosek kde bylo plno krve ale žádná těla kolem. V tom uslyšeli odporný zvuk mlaskání a praskání kostí který vycházel zpoza trosek.
„Všichni teď buďte zticha, tohle nezní dobře,“ zašeptal Arakanox.
Pomalu nazřeli za roh odkud bylo slyšet ty zvuky a viděli nechutnou podívanou. Jeden rozkládající se zombik požíral někoho tělo a hromada dalších byla dál.
„Co je tohle za nechutnou věc?“ zeptala se Sakura.
„Tak tohle je potvrzení že král lichú se rozhodl obsadit i tyhle krajiny,“ řekl Teradim.
Jak se všichni otočili, všimli si že na ně civí jeden malý ghoul, zíral jako hladový pes.
„A do p***le,“ řekl Frein.
V té chvíli ghoul zařval jako na poplach ale Teradim ho hned umlčel.
„Myslíte že ho neslyšeli i ostatní?“ zeptal se Sai.
„O tom pochybuji, tohle jsou velice hladové potvory a hned uvidíme jestli to slyšeli,“ řekl Teradim.
„Radši bychom měli odsud vypadnout nebo to nedopadne dobře,“ poznamenal Kakashi ale pozdě.
Slyšeli už jenom dupot hordy která se zbíhala z celého města, v momentu viděli jak se vynořila ta horda nestvůr zpoza rohu a míří na ně.
„Padáme,“ zakřičel Arakanox.
Snažili se všichni utíkat jak jim nohy stačili ale zombíci a ghoulové byli na každém rohu.
„Utíkat nemá smysl budeme muset bojovat,“ řekl Naruto.
„Blbost je jich až příliš mnoho to bychom nezvládli, položili hlavní město barbarů tak tady musí být i něco většího než tihle pěšáci,“ řekl Teradim jak běželi.
„Vím jak ty vzadu zdržet, hned vás doběhnu,“ řekl Arakanox a otočil se.
Dlaní udřel do země, vytáhli se ze země kamenní golemové a z trámů kolem se poskládali dřevěné postavy. Vrhli se hned na hordu nemrtvých a podstatně je zastavili ale v tom se ozvalo mohutné zařvání. Přes hordu nemrtvých si prorazil cestu jeden obří zombik, jednou ránou rozmlátil kamenného golema a běžel dál na Arakanoxe.
„K čertu s tímhle,“ řekl Arakanox a vytáhnul veliký oštěp ze země.
Hodil ho po obrovi kterého zásah jenom zpomalil a běžel dál, Arakanox na to rychle zareagoval, jak udeřil pěstí do země vytáhla se veliká skála ze země do které obr vrazil hlavou.
Arakanox se otočil a běžel rychle za ostatními.
Jak je dohnal řekl: „Přidejte jsou tady i ti obři prašivci a jeden je nám v patách.“
„To jsem si mohl myslet,“ řekl Frein.
Před branami které byli zavřené je zastavila podivná postava v černám plášti a brnění vedle které stáli dva další velcí zombíci a čekali na jeho povel.
„Jeden z gardy krále lichú, to je snad blbý vtip,“ vzdechl Teradim otráveně.
„Král lichú tě zdraví veliký Teradime a odkazuje že v těchhle zemích najdete jenom svou smrt,“ řekl pronikavým šepotem rytíř a vytáhl meč.
„Chyťte se za ruce ihned,“ zakřičel Teradim.
Všichni se chytli za ruce a Teradim vyhodil hrst duhového prachu do vzduchu, z prachu se sestavil znak na který Teradim hned položil ruku. Všichni nepřátelé kolem najednou zmizeli.
„Kam se poděli nepřátelé?“ zeptal se hned Kakashi.
„Jsme na chvilku neviditelní, nevidíme je ani my tak rychle běžte za mnou, znám jiný východ odsud máme jenom minutu,“ řekl Teradim.
Všichni běželi za ním až k jedné jeskyni ve městě a před vchodem do ní jim vyprchala neviditelnost.
„Běžte a doufejme že nás neviděli jinak budeme v pořádné kaši,“ řekl Teradim a šli jeskyní.
„Co je tohle za místo?“ ptal se Naruto protože kolem tekla žhavá láva a celá jeskyně vypadala jako spleť chodeb.
„Tohle je jeskyně hněvu a ohně je to druhý východ z tohohle města,“ řekl Frein.
„Hinato prohlédni okolí jestli tady nikdo není, nechci aby nás ještě něco překvapilo,“ řekl Kakashi.
Hinata se rozhlížela kolem a pak řekla tiše: „Něco nás sleduje seshora.“
Pár sekund na to po nich skočil malý odporný tvor a rozháněl se po nich dřevěným prknem při čem skřečel agresivně.
„Co je tomuhle skrčkovy?“ ptal se Naruto.
„Jenom mu někdo pořádnou utněte a on s kámoši dají pokoj, jsou to takový malí skřeti kteří tady žijí a takhle zjišťují jestli tě nechají nepokoji nebo tě sežerou,“ řekl Arakanox.
Sakura k němu přišla a pořádně ho praštila až utekl pryč. Jak pokračovali dál Hinata zpozorovala někoho jiného než jsou ti malí skřeti.
„Hinato co vidíš?“ zeptal se Kakashi.
„Nevím jistě, nevypadá že by byl schopen nás ohrozit, krom toho je nejspíš velice vážně raněn,“ odpověděla.
„Jdeme se radši podívat kdo to je,“ řekl Teradim a šli.
V části jeskyně která byla jako malá místnost kde leže těžce raněný muž. Jen co se k němu přiblížili, muž popadl meč a nervózně se na ně díval.
„Nebojte se jsme přátelé, nechte nás vám pomoci,“ řekl Arakanox a muž se trochu uklidnil.
Sakura k němu podešla a začala ho léčit, muž se po chvilce uklidnil a založil svůj meč.
„Řekněte co se stalo, přežil ještě někdo?“ zeptal se Teradim.
Muž se zhluboka nadechl a řekl: „Proběhlo to velice rychle a nevím jestli někdo kromě mě přežil. Abych vám to všechno přesně řekl musím od začátku. Byl jsem najat jako ochrana karavany obchodníků, v poslední době něco přepadalo karavany a všechny kteří byli mimo měst. Jak jsme došly do města a obchodníci mě vyplácely se to stalo. Obloha se zatáhla, mysleli jsme všichni že to je bouřka ale byla to sprška šípů. Poté nás začali bombardovat katapulty a přes bránu se začali valit ty nestvůry. Ani zkušení válečníci neměli šanci jak se na ně vrhla horda hladových bestií. Všichni utíkali v panice aby si zachránili život ale nešlo to bylo jich až příliš. Moje jediná šance byla se probít do téhle jeskyně a tak jsem skejsnul tady, dalo mi zabrat taky odhánět ty otravné skřety.“
„Nebojte teď už bude všechno v pořádku, hlavně se musíme dostat ke druhému východu z jeskyně,“ řekl Kakashi.
„To je pravda, je nejvyšší čas se sebrat a jít,“ souhlasil muž.
Tehdy se ale ozval skřekavý hlas skřetů jeskyní a vřesk nemrtvých který se dostali do jeskyně.
„Vypadá to tak že budeme muset vypadnou odsud a to hned,“ řekl Naruto.
Všichni se rozběhli ke druhému konci jeskyně, na konci tunelu je už ale někdo čekal.
„Tuhle jeskyni měli asi prohlédnout dříve. Mí vojáci už jsou jak vidíte pořád hladový tak budu poctěn když jim poskytnu čerstvé maso.“
„Kdo je zase tohle?“ zeptala se Sakura.
„Tenhle klaun v černé róbě a kostmi na ní si hraje na nekromanta ale i od toho má daleko,“ odpověděl jí Frein.
„Jak se opovažuješ urážet někoho jako jsem já. Nevadí, sežerte je hned za jejich troufalost,“ zakřičel Nekromant.
„Asi se budeme muset odsud probít ven,“ řekl Teradim.
Odzadu se k nim už přibližovali nemrtvý a ze předu se valili další, nevypadalo to pro naše hrdiny velice dobře.
Arakanox vytáhl lahvičku podivného lektvaru a hodil jí na zem za sebe. Na místě kde se lahvička s černou tekutinou rozlila vyrostla zeď která zastavila nemrtvé přicházející zezadu.
„Pusťme se do nich,“ zakřičel Naruto a udělal si klony.
Všichni se pustili do boje s nemrtvými a Frein si razil přes ně cestu až k Nekromantovy. Jak Frein na něj vytasil meč, začal si s ním hrát a Nekromant nestíhal vykrývat jeho údery svou holí. Cestu přes nemrtvé si taky prorazil jeden veliký a rovnou směrem na Freina.
„A do ….,“ nestihl Frein doříct a obr ho odhodil do stěny přes několik nemrtvých.
Naruto mu hned přiběhl pomoct jak viděl že obr se chystá si z něj udělat boxovací pitel. Rassenganem urval obrovi půlku těla. Hned na to uviděli jak přeletěl modrý oblouk energie chodbou a určitá část nemrtvých padla na zem i když je to nezasáhlo. Jak se zbavili těch zbylých zbadali Nekromanta rozpůleného přesně na místě kudy proletěl oblouk energie.
„Když zabijete toho který je oživil, padnou k zemi jako shnilé ovoce,“ řekl Teradim jak zakládal svůj meč.
„Dobré vědět, teď je načase jít dál,“ řekl Kakashi a běželi dál k východu.
Vyšli ve skalnaté poušti kde nebila ani známka po životě.
„Nejlepší by bylo se vydat tímhle směrem, žije tam můj známí v horském domku,“ poznamenal muž kterého v jeskyni zachránili.
„Bude to nejspíš to nejlepší řešení zatím, jak se vůbec jmenujete jsme se zapomněli zeptat?“ řekl Naruto.
„Ovšem že hehehe. Jmenuji se Franko Deepor, bývalí křižák světla, nyní již jenom žoldák,“ odpověděl a uklonil se.
Půl dne chůze jim zabralo dostat se k horskému domku Frankova známého. Přišli k malému domku vedle kterého si starý muž nabíral vodu ze studny.
„Dobrý den ti přeji Giliene, přivedl jsem sebou i pár přátel doufám že to nevadí,“ pozdravil Franko starého muže.
„Zdravím Franko, co tě ke mně přivádí? Nebyl jsi náhodou provázet obchodníky? Jak to božínku vypadáš, neříkal jsem ti že nemáš být tak bezhlavý.“ řekl stařec.
„To jsi celý ty, pořád mi chceš kážeš jako otec,“ odpověděl Franko.
„Nebyl bych kdybych tě neznal, tak řekni co se stalo?“ zeptal se Giliene.
Franko mu řekl o útoku a o tom jak ho naši hrdinové zachránili, už se venku setmělo a tak stařec přemluvil aby u něj přenocovali. Venku se pomalu zvedala mlha, Naruto vyšel ven kde si sedl na lavičku a vychutnával si čerstvý vzduch. Po chvilce za ním přišla Hinata a přitulila se k němu.
„Na co myslíš lásko?“ zeptala se ho.
„Nevím co si mám o tomhle všem myslet, hlavně mě štve že moc toho nemohu dělat. A už vůbec nevím jak se mám postavit tak silným protivníkům,“ odpověděl blonďák ustaraně.
„Miláčku já věřím že si s tím nějak poradíš tak si až moc nelam hlavu a pojď dovnitř nebo nastydneš,“ řekla Hinata a dívala se mu přímo do očí s velikým úsměvem.
Zvedli se tedy a šli dovnitř jak zavřeli dveře Hinata upadla přes stolici. Jak padala přelétl přes dveře veliký ocelový šíp, škrábl Hinatě ruku a vylétl druhou stranou domu. Všichni hned zpozorněli a vyběhli ven zatímco Naruto vystrašeně kontroloval jestli je Hinata v pořádku.
„Co se to děje, nic přes tu mlhu není vidět,“ řekla Sakura.
„Tohle není jen tak ledajaký střelec je velice daleko a střílí velmi těžké šípy na obrovskou vzdálenost,“ poznamenal Frein.
„Otázka je odkud,“ zeptal se Kakashi a pozorně se díval přes mlhu.
Najednou se ozývalo prudké hvízdání a přes dům přelétlo několik dalších šípů. Jen tak se jim všichni uhýbali, pak se ve vzdálenosti něco malinko zabliklo.
„Támhle je,“ zakřiknul Kakashi a v poslední chvilce se vyhnul dalšímu šípu za kterým následovalo dvacet dalších.
Frein vytáhl svůj revolver a řekl: „Tuhle hru můžou hrát dva, ukazujte mi odkud střílí.“
Jak se všichni uhýbali salvě šípů ukazovali Freinovy směr a ten pálil na všechna místa.
„Tohle nezabírá on střílí za běhu, odzkouším tedy tyhle zlatíčka hahahahaha,“ zasmál se Frein.
Jak střílel ozývali se výbuchy které osvětlovali místa odkud dolétali šípy. V záblescích viděli postavu s dlouhým pláštěm na koni jak neustále natahuje luk a střílí na ně. Poté se ozval zvuk ocele a Frein věděl že trefil.
„Jdeme zkontrolovat jestli je mrtvý nebo je ještě naživu,“ řekl Kakashi a všichni ve střehu šli za útočníkem.
Mezitím Naruto křísil Hinatu která byla ještě v šoku z toho co se stalo. Zvenčí uslyšeli kroky a Naruto se hned otočil s otázkou.
„Tak co dostali jste ho?“
Ve dveřích neuviděl své přátele ale postavu zahalenou v černám plášti, v černě modré zbroji s úlisným úsměvem a kočičíma očima.
„Bu, muhahahaha,“ ozvala se postava a začala se smát.
„Co jsi zač a co po nás chceš,“ zakřičel hned Naruto.
„Psssst,“ ukázala mu postava a přes rameno si podívala za sebe.
Postava vytasila meč jak slyšela že se ostatní vracejí, Naruto najednou zakřičel.
„Je tady pospěšte si.“
Postava se napřáhla a švihem vystřelila po nich černou energetickou vlnu, pak se otočila k blonďákovi a káravým prstem ukazovala že to neměl dělat. Naruto se do ní hned chtěl pustit ale všem jeho úderům se uhýbala jako kdyby byl až moc pomalý. V tom ho chytnula za ruku a jemným trhnutím mu jí zlomila. Jak tam ta postava stála a tlačila pomalu Naruta k zemi jeho zlomenou rukou Hinata se vzpamatovala a rozběhla se po postavě. Jak chtěla udeřit stál už před ní Arakanox a jednou rukou jí zastavil.
„Tak přeci jste tady,“ ozvala se postava.
„Zajímalo by mě jestli vypadáš tak šeredně že skrýváš svou tvář nebo jestli jsi slepice takhle zákeřně útočit,“ zeptal se Arakanox.
„Hahahahahaha, tak tenhle je dobrý doufám že mi řekneš i další,“ řekla postava a začala se smát.
To už za ní stál Teradim na čele ostatních a mířil na postavu mečem.
„Tak mu odpověz na otázku a ukaž svou tvář nebo je po tobě,“ řekl Teradim.
„Dobrá, dobrá ale varuji vás, pohled na mě je mrazivější než smrt,“ řekla postava a pomalu si stahovala kápi.
Jak ji stahovala voda ve sklenici na stole se změnila na led, na oknech rostl led a oheň v kozubu zhasínal.
„Nechtěl jsem tě naštvat Teradime, obzvlášť když se dá říct že jsme bratři.“
Jak ta postava stáhla kápi a zhasnul oheň byla tam taková tma že nebylo nic vidět. Frein vytáhl svůj meč kterým udělal světlo a všichni se zhrozeně dívali jak oproti sobě stojí Teradimovo dvojče. Byli jako zrcadlový odraz, tak podobní a pořád tak odlišní. Teradimovo dvojče bylo ale na rozdíl v černém vydání a mělo zelené kočičí oči.
„Já vím, je to malinko šok vidět sám sebe takhle. Hlavně je poděs vidět se jak hrozně člověk vypadá, měl bys s tím něco udělat,“ řeklo dvojče.
„Jak je tohle vlastně možné?“ zeptal se Teradim překvapeně.
„Jo tak ty mě nepoznáváš? Láme mi srdce když nepoznáváš tu část duše kterou jsem ti ukradl.“
„Cože?“ zeptali se všichni najednou.
„Trochu popřemýšlej a dojde ti kdo jsem,“ řeklo dvojče a zahnalo se mečem.
Černá vlna energie všechny odhodila od něj a otočilo se k Narutovi, Hinatě a Arakanoxovi.
Naruto už očividně začal zuřit a rudly mu oči. Jak se dvojče zahnalo na Arakanoxi byl jeho úder zastaven holí z bodci.
„Tak ty budeš ten druid.“
„A co když jsem?“ zeptal se Arakanox.
„Tak škoda plýtvat časem na tebe. Rozklade a hniloba ať tě sežírá,“ řeklo dvojče a fialová koule odhodila Arakanoxe přes stěnu domu který se hned začal hroutit.
„Teď k tobě pane vyvolený,“ řeklo dvojče a namířilo na něj meč.
„Nebo se mám postarat o tvou milovanou?“
Naruto se už neudržel Kyuubiho chakra ho obklopila a vytvořila první ocas. Ruka mu srostla hned a vrhnul se na Teradimovo dvojče. Holou dlaní mu chytnul čepel meče a zahodil ho jako hadrovou panenku.
„Miláčku, zklidni se nechceš abys udělal něco zlého,“ řekla Hinata se slzami.
Naruto jí už neposlouchal protože mu dorůstali další tři ocasy.
Mezi tím se Frein postavil a udělal velikou ohnivou kouli, tu vyhodil do vzduchu a ta vytvořila jakési umělé slunce.
„To by mělo stačit na dostatečnou viditelnost,“ řekl si Frein.
Všichni ostatní už byli taky na nohách a rozhlíželi se kolem co se děje. Viděli Naruta obklopeného Kyuubiho chakrou jak se mění a něco dál dvojče jak se oprašuje a kráčí směrem k Teradimovi.
Naruto v Kyuubi modů se po něm rozběhl ale jak už byl dostatečně blízko k úderu, dvojče ho odhodilo mávnutím ruky jako otravného komára.
„Hele to jsi mi mohl říct že máš tak pěkné zvířátko na hraní, nemohu jsi ho od tebe někdy půjčit?“ zeptalo se dvojče.
„Tak to těžko,“ řekl Teradim meč mu zazářil modrým plamenem a pustil se ze svým dvojčetem do boje.
„Jak vidím podle toho plamene chceš boj bez magie, tohle přání ti rád splním.“
Při tom jak spolu bojovali rozběhl se po něm i Kyuubi-Naruto. Dvojče odkoplo od sebe Teradima a pořádným nápřahem odpálilo Kyuubi-Naruta do dálky. Jak ho ale trefil udeřil ho ocas změněný na dráp.
„Tohle není fér ale když už, tak to rovnou na mě pojďte všichni,“ řeklo dvojče jak se drželo za rameno jako kdyby ho tam Kyuubi-Naruto svědivě štípnul.