Okupace

OKUPACE
Je to už několik let co byla Konoha obsazena Uchiha klanem. Celkem 3 roky se musel nejmladší člen vypořádávat s existencí svého klanu,podřídit se novým pravidlům, které jeho ani moc netrápili, nakonec to dokázal. Uchiha klan, silnější než kdy předtím , ale toužil po větším soustu než byla Konoha. Jelikož Orochimaru byl po smrti, jediný jeho dědic byl právě Sasuke. Proto zvučná vesnice patřila také UChihům. Tím rozšířili svá území. Kompletně celá Ohnivá země se jim nakonec podřídila, ale s ostatními přetrhali své vztahy.

Obyvatelé Konohy a zvučné měli zákaz opouštět své vesnice, aby náhodou nekontaktovali někoho, kdo by přišel a pokazil plány na ovládnutí světa. Na mise mohli chodit jedině Uchihové a jejich přátelé. O Uchihách bylo typické, že neměli s nikým soucit. Hokage Konohy se stal lord Fugaku Uchiha. Otec Sasukeho a Itashiho. Ten řídil obě vesnice.
Věděl o jakémkoli pohybu v jeho zemi, pokud nepatřil jeho lidem. Obyvatelé Konohy se jim podřídili a žili jako doposud. Jen tam chyběl život. Vesnice byla na pohled smutná a trpěla.

Jediný nepřítel Uchihů byl další klan, který byl původně nejsilnější, ale teď byli na stejné úrovni. Klan Saruwat. Žil ve vzdálené vesnici Saruwatari, která sídlila u břehu Nefritového moře v zemi Blesků. Neměli takoví dohled jako Uchihové, za to měli mnoho spojenců, nejlepší z nich byla právě Blesková vesnice, Písečná vesnice a vesnice vody. Čím se od sebe také liší je, že v klanu Saruwat jsou si všichni rovni. Jediné co se musí jakoby „uctívat“ je hlavní rodina, ale i ta se chová, jakoby byla jedna z těch podřadných. Když ještě klan Uchihů žil, než pod lží byl vyvražděn, chtěli se tyto dva klany usmířit svatbou jejich členů, ale jelikož v tu dobu byli jen dědicové, nešlo to. Saruwat se stal tímto nejsilnější klan. Ale ani oni teď netuší, že Uchihové žijí.
Saruwatari
„Musí to naprosto zářit. To se nestává každý den, aby měl brácha pětadvacetiny. Honem, honem.“ Vybízela malá plavovláska s odstínem zelené barvy své kamarádky z klanu. Všechny dívky byly dnes v jednom kole. Syn Toshiry, vůdce klanu, měl dnes oslavit pětadvacetiny, což u nich znamená začínající nástupce. Jeho mladší sestra chtěla, aby byla párty obrovská a nejlepší. V jejich vesnici prakticky nic jiného neznali. Jen zábavu a optimismus.
„Mami? Kdy se vrátí z mise? A nevíš kde je NIgel? Řekl že si vezme na starost tanečnice.“ Volala na celé sídlo dívka.
„Zeptej se spíš otce, ten to bude vědět, ale měl by kolem třetí hodiny a Nigel přece odjel včera večer. Do oběda bude tady i s tanečnicemi.“
„Ty jsou už tady, Nigel má na starosti jejich nástup.“ Blonďatá žena vykoukla zpoza zasouvacích dveří na svou neposednou dceru. Jen zakroutila hlavou a dál se věnovala připravování jídla na večerní slavnost. Dívka běžela kamennou cestou v zimní zahradě a usilovně hledala svého otce. Když zpozorovala muže sedíc pod obrovskou Sakurou, jak medituje, běžela nadšeně k němu. Skočila mu hned na záda.
„Tatí!!!! Nevíš kdy se Fuu (Fú)vrátí?“
„Jo, kvítečku, když ze mě slezeš tak ti to možná i řeknu.“ Jen se na něj usmála a sedla si před něj.
„Měl by dorazit včas na tvou oslavu.“
„No to si mi toho řekl. Chci vědět kolik máme času na přípravu.“
„Do pěti. Už to máš hotoví? Víš, že bych to do tebe nikdy neřekl, že něco tak velkýho připravíš sama?“
„Vážně?“
„Jo, ty takoví třeštiprdlo.“ Dívka se zakabonila a začala svého otce lochtat.
„Diami? Nemáš takhle náhodou připravovat?“ ozvalo se z kuchyňského okýnka matčin hlas.
„Juj, vidíš? To je tvoje vina, kdybys tolik nekřičel smíchy, mohla jsem tu nerušeně být.“
„Moje vina, jo? Já se jen těším, až budeš celej den spát, jak budeš z toho unavená. To bude ve vesnici klid.“ Diamond se nafoukla a odkráčela zase do centra dění.
Přidala se k dychtivým dívkám. Slavnost se pomalu rýsovala. Večer přesně na minutu přišel její Fuu, její něco jako přítel Mishi a její sestřenice Lis. Všichni tři byli mile překvapeni ze slavnosti. Toshiro promluvil na začátek.
„Drahý synu, dnešek je významný a tahle oslava to jen dokazuje. Ode dneška se stáváš mím nástupcem klanu. O správě vesnice budeme rozhodovat spolu a až uskutečníš sňatek se svou přítelkyní staneš se vůdce klanu. A ještě než se pustíme do zábavy chci, abys věděl, že to celé uspořádala tvá sestra.“ Fuu je úžasl a hledal Diamond pohledem. Zničehonic ale někdo zařval:
„JEDEM!!!“ a v hlavní ulici začaly vycházet půvabné tanečnice v hindských oblečkách, které hráli všemi barvami a zpívali a tancovali. Všude zněla hudba. Bylo to naprosto úžasné. Prozatímní hlavní tanečnicí a zpěvačkou byla právě NEss. Fuuova přítelkyně. Hudba začala vrcholit a průvod se začal zastavovat s posledními NEssíinými slovy, pak se ale zastavil a všichni nehybně stáli. Ozval se melodický hlas a muži, kteří vyšli z pod předem připraveného pódia vyhoupli nad sebe onu hledanou plavovlasou dívku. Měla na sobě stejný obleček, ale v bílém třpytivém provedením. Na hlavě měla nádherně vykládanou korunku z kamenů, které tvoří její jméno. Ona začala zpívat.
„Polibek, na ruku, to je moc světové, zato diamanty má dívka nejradši.“ Celé kompany začalo prozpěvovat její jméno a ona jim do toho zpívala své ale. Znělo to velmi dobře a vypadalo ještě líp. Při jejím jménu jí muži vyhoupli nahoru a při její ale zase dolů. Nakonec ji postavili na zem a k ní přišla Ness a stoupla si těsně k ní a obě svá plochá lehce snědá bříška, vypracovaná díky tvrdému tréninku, přitiskla k sobě s rukama zdviženýma nad hlavou ve vítězném gestu. Obě se zářivě usmívaly. Všichni začali bouřlivě tleskat, ale to zdaleka nebylo všechno, jak si leckdo myslel. Nigel pustil další hudbu a obě se chytily za ruce zatočily se a už jela celá parta a tančili stejně. Do toho Nigel zařval. Dámská volenka. Všechny dívky ze skupiny přitancovali k chlapcům, mužům a staříkům. Všechny vyzvaly k tanci, nezáleželo kdo s kým tancuje, hlavně se dobře bavit. Diami si ale chytla svého bratříčka a Ness si dotancovala přímo pro Toshira. Ani ženy mimo kompany nebyly pozadu a vyšli si pro muže a tanečníky. Všichni se úžasně bavili.
„Jak dlouho jsi tohle nacvičovala?“ ptal se Diami při tanci Fuu.
„Moc dlouho ne. Ale bylo to děs to před všema utajit, hlavně pro Ness, ta je hrozně ukecaná.“
„To věřim, povedlo se ti to. Je to naprosto úžasný. Ani mě to nepřekvapovalo, že něco takovího uděláš, vlastně je to poprví, co tě vidím tancovat a zpívat. Ale že tu celou slavnost uděláš sama, to sem velmi překvapen. Zřejmě dospíváš. Někdo by si to semnou nejraději vyměnil.“ Mrknul na ni a zatočil ji směrem k jejímu dalšímu tanečníkovi Mishimu a sám si do kráčel pro babičku, která se jen lehce pohupovala v sedě do rytmu hudby. Kolem půlnoci se ozvala rána a nad celou vesnicí začal velký ohňostroj. Vrchol celého večera.
Následující den se všichni pustili do úklidu. Do poledne bylo vše hotové, a pak Diami nikdo neviděl. Její bratr, Mishi, Toshira a Lennon bratr Toshirovi ženy, leželi v horkém pramenu a užívali si relax.
„Kde je to naše třeštiprdlo, nevíte?“ zamluvil konverzaci o misi Toshira.
„Spí jako nemluvně.“ Informoval ho Mishi.
„No tati, takhle bych jí už neřikal, když dokázala tohle všechno, tak si zaslouží nějakou odměnu ne? Podle mě pomalu dospívá.“
„Popravdě jsem o nějaké odměně uvažoval. Teď když je Orochimaru mrtev, tak by měla být zvučná znovu spravovaná. Myslel jsem, že bych ji poslal tam. Když je to zvučná bude tam spokojená. Ona hudbou, tancem a zábavou žije.“
„Upřímně nechápu jaj se tohle talentový dítě mohlo stát ninjou. Ale zase musíte uznat, že v obou věcech je dobrá. Taky jste ji viděli včera poprví tancovat a zpívat?“ přidal svůj komentář Lennon.
„Jo, od tý doby, co se vrátila ze země čajů, je taková pořád, ale vždycky chtěla umět pobavit a rozzářit lidi, neberu jí to.“
„Schválně co bys dělal, kdyby se rozhodla v dětství netrénovat na ninji, ale na hudební hvězdu?“ optal se Fuu. Jeho otec zaklonil hlavu a chvíli přemýšlel. Pak se jen potopil a rychle vynořil.
„Nejsem jako ostatní v klanech, kde platí pravidlo, že potomci musí být nutně ninjou. Asi bych ji nechal, aby šla za svým srdcem. Přeci jenom, já sem se taky nestal Raikage, jak po mě všichni chtěli. Já jsem chtěl být nejlepší ninja a spravovat vlastní vesnici, kde by byl jen náš klan a pomáhat přátelským vesnicím, pokud budou potřebovat, a tvrdě jsem si za tím šel.“
„A tady máš výsledek, k tomu uhnal tvojí mámu a ta šla s ním samozřejmě.“ Usmál se Lennon.

Konoha

"Taky jste včera viděli ty megální světla?“ mžoural do ranního světla Sasuke, když seděl se svým otcem, matkou a Itashim u snídaně.
„Ano. To je zřejmě znamení, že byl povolaný nový nástupce nějakého klanu. To mi připomíná, že to Itashiho příští rok čeká taky.“ Itashi se mírně zasmál a dopil čaj. Fugaku najednou bouchnul zlostně do stolu.
„Co děláš?“ vyjela na něj jeho žena překvapeně.
„Fuu, to byl Fuu, kdo nastoupil jako nástupce. Saruwaté mají nového nástupce. Teď na nás určitě půjdou.“
„Nevědí o nás, prosím tě, jsme tu uzavření, nikdo o nás neví.“ Uklidňoval ho Sasuke.
„To je sic pravda, ale naše oblasti nesou Uchihův znak na hlavních budovách nebo vlajkách. Mohli by něco zpozorovat.“
„Každopádně, jestli nechceš, aby sem přišli, tak něco dělej.“ Kluci na ní koukli.
„No co, přece povinností nového nástupce je, obejít spřátelené oblasti a oznámit jim tu novinu. A pokud vím, tak za doby Tsunade byla listová se Saruwatari za mír.“ Oznámila jim klidně a pomalu snášela ze stolu. Všichni tři muži se na sebe podívali a okamžitě se zvedali, že jdou probrat okolnosti do hlavní budovy. Tam už podle každodenního programu čekali členové Uchiha klanu a elitní ninjové vesnice.
„Takže musíme očekávat každým dnem nečekanou návštěvu. Klan Saruwat jmenoval včera večer nového nástupce, tudíž bude obcházet spřátelené vesnice. Teď je prioritou hlavně nikoho nepouštět krom našich ninjů ven a dovnitř, jen když budou mít povolení, nebude to tak důležité to vyřešit od brány a všechno mi budete hned hlásit, i kdyby tam měli ti dotyční čekat. Pořád nevím, kdy se vrátí Madara z toho obsazováním, ale teď na něj spoléhat nemůžeme, všichni volní ninjové budou chodit po našich územích a sledovat kohokoli neznámého. To bude teď vaše jediná mise.“ Poručil Fugaku a v tom se rozrazily dveře.
„Jsem rád mezi svými. Zdravím všechny a mám pro vás dvě, no tři zprávy jedna lepší než ta druhá a ….. co se stalo?“ zadrhal se Madara, když viděl vážné pohledy svých lidí.
„Jaké zprávy že to máš?“ zamluvil to Sasuke.
„No, takže první….“ Nahodil typicky uchihovský výraz v obličeji posadil se na židli a dal si nohy na taburet, „je, že území země Vln je naše. Vše šlo hladce, nestihli nikoho kontaktovat. Druhá je, že jsem byl včera tajně ve vesnici Saruwatari a čirou náhodou tam byla narozeninová slavnost nejstaršího syna klanu Saruwat. Takže byl jmenován nástupcem. Dám to mu tak měsíc a bude vést klan, protože je zasnoubený, potom půjdou evidentně na nás. A tím myslím, že na nás potáhnou, protože měli misi, na které viděli naše bojovníky.“
„A to je jako dobrá zpráva?“ utrousil znuděně Fugaku.
„No…pravda tahle byla trošku hrozivá, ale ta třetí dobrá zpráva je, že jsem dostal ten nejlepší nápad na světě. Máme tři možnosti, buď s nimi můžeme bojovat, ale v tom případě mají prozatím proti nám přesilu, což bych nechtěl riskovat, druhá možnost je, je vydírat.“
„Jo? A čim?“ vmísil se do toho Kakashi, který dostal milost jen díky tomu, že má také sharingan. I on nedobrovolně přijal pravidla a už si na to zvykl.
„Kdybys mě nechal domluvit, věděl bys to. Toshira má ještě jednoho potomka, tak ve věku Sasukeho. Mohli by jsme unést jeho. A poslední varianta je, sňatek a dohoda.“
„Sňatek, je mi to jasný, kdo si podle tebe bude brát někoho z toho klanu?“ řekl znechuceně Sasuke.
„No třeba ty jejich dědičku.“ Usmál se zle Madara. Sasuke na něj hodil pohled typu: to si děláš ze mě srandu.
„Mě osobně se líbí varianta B.“ usmál se Madara, „Ale jak se rozhodnete vy, je na vás.“
„No, mě se teda líbí varianta C. představa Sasukeho u oltáře je nadmíru komická.“ Smál se Itashi.
„Abys sis ji nakonec nevzal ty. Ty jsi prvorozený, ale na druhou stranu by bylo zajímavý vidět Toshira prosit a v mučení jsme celkem dobří ne?“
„To jo, ale zase kde chceš najít někoho s čistou krví pro své povedené synáčky? Tady v Uchiha klanu nikdo už není. A zase víš jaký potomek by mohl vzniknout, když se spojí Saruwatar a Uchiha?“
„Nějakej slaďouš s sharinganem.“ Protočil panenky Itashi.
„No ale bude tam ten sharingan. Co je teda nejdřív na zkoušku pozvat, nebo počkat až přijdou, mile je přivítat a dohodnout se případně na návštěvě jejich klanu celkově. Když se jim do toho nebude chtít provedeme plán B. to zní už líp ne?“ a potěšený svým nápadem vstal k odchodu.
„Dobrá počkáme tedy. Probereme morálku. A speciálně vy dva,“ ukázal Fugaku na Itashiho a Sasukeho, „podstoupíte společenskou morálku u vaší matky, aby jste neudělali ostudu a přitvrdíme vaše tréninky a nezapomeňte na misi do zvučné a teď padejte.“ Oba odešli z kanceláře.
„Jedná s náma jako s malejma.“ Utrousil Itashi.
„Když se tak někdy chováš.“ Musel si rýpnout Sasuke, Itashi na něj hodil vražednej pohled a oba šli na trénink. Po dvou dnech jim přišel do Konohy dopis. Stálo v něm, že Fuu Saruwatar nestihne přijít do Konohy, protože dostal naléhavou misi. A moc se omlouvá. Fugaku to všem oznámil a tudíž poslal posla se zprávou, že je zvou na návštěvu na celý víkend. Odezvou jim byla pozitivní odpověď. Přípravy tedy začali. Obyvatelé Konohy museli být poučeni a zavázáni mlčenlivostí, nikdo nesmí nic prozradit. Kdo by prozradil sebemenší poznámku o stavu vesnice, bude zabit. Platil zákaz vycházení po večerce.
„Mám toho dost, to jí jako mám políbit ruku? To bude odporný.“ Zakroutil hlavou Sasuke.
„Jsi jak malej, musíš takhle.“ Řekl Itashi přišel k matce, poklekl si na jedno koleno, vzal ji ruku.
„Ó spanilomyslná princezno z klanu Uchiha ta nejkrásnější na světě, jsem převelice potěšen, že Vás poznávám. A byl bych velmi rád, kdyby jste nás poctila svou přítomností u společné večeře.“ Fugaku, který právě přišel a opíral se o rám dveří se mírně usmál. Sasuke ten se válel po zemi smíchy.
„Šašku, bylo to sice velmi zajímavé, ale tohle by způsobilo stejnou reakci, jako u Sasukeho.“ Zvážněl Fugaku.
„Zlato, nechala bych tomu volný průběh, přece jen jsou to ninjové a ještě Uchihové, měli jsme vždycky hezký projev a třeba to ani nebude potřeba. Uvidíš jak se budou chovat oni.“ Zastala se kluků Mikoto. Oba bratři na ní kývli na důkaz souhlasu a rychle zmizeli v obláčku dýmu za Madararou trénovat.

Saruwatari

„Ale tati, já mám přece den před tím to vystoupení v travnaté. Slíbil jsi, že tam můžu jít, máme tam s Ness hlavní roli.“
„Ty můj třpytivý diamante,“ posadil si Diami na klín Toshira, „chápu, že je to pro tebe důležité, ale pro tvého bratra je zase důležitá tato návštěva, Konohu a Kamennou jsme jako jedinou nenavštívili.“
„V Kamenné mám taky vystoupení. Tak to můžeme vzít jedním vrzem aspoň nás uvidíte v akci. Ale do travnaté přijede i Raikage a Mizukage, je to pro mě důležité. Prosím. Přijedu za vámi o den později. To se snad nikdo nezblázní. Ať s vámi jede Misha, zastoupí mou přítomnost, aspoň se tam Fuu nebude tak nudit. Prosím, slibuju, že budu hodná.“
„Zlato v akci jsme tě viděli na oslavě.“
„Má pravdu tati, rád ji zase uvidím tančit a hrát. Je velmi dobrá herečka. Nech ji si užívat dokud to jde, až bude na řadě ona, už si tohle nebude moct dovolit a prozatím to bez ní vydržíme, ne? Nejde přece o námluvy, kde by musela akutně být.“ Usmál se Fuu, který se své mladší sestry zastal. Ta mu okamžitě padla kolem krku a dala mu hned několik pusinek na tvář.
„Díííííky díky díky, jsi ten nejlepší bráška na světě……. Jdu se sbalit. Zatím.“ A utíkala pryč. Rodina hlavní větve se připravila na cestu. Sebou vzala pár doprovodných ninjů. Kousek cesty Diamond a Ness svezli.
„Zapomněl jsem ti říct, že v ten večer, kdy jsme měli oslavu tvoje představení viděli i někteří ninjové z listové, vraceli se zrovna z mise, ale také další náhodní návštěvníci. Dara se s nimi bavil a prý jsi byla naprosto okouzlující, že něco takového nikdy neviděli. Třeba se to doneslo i do Konohy a budou po tobě chtít vystoupení.“
„No tak o tom silně pochybuju. Ale když to budou chtít, tak se budou muset kontaktovat s mým právníkem.“ Zasmála se Diami a všichni s ní.
„No pokud si to bude vysloveně Tsunade-senpai přát, tak určitě, už se na ní moc těším. Tady nám zastavte, mi se oddělíme.“ Řekla Diami a s Ness a skupinou tanečníků utíkali směr travnaté vesnice. Klan dále pokračoval do Ohnivé země.

Již na hranicích je zaregistrovali Uchihovci a hned hlásili situaci.
„Překročili naše hranice, lorde.“ Hlásil jeden z ninjů.
„Výborně. Ať ty holky z vesnice připraví uvítání a hlavní dům na náměstí. Večeře se bude podávat na balkóně u jezírka. Vše bude perfektní. Ty dívky informujte o pravidlech. Nesmí mluvit.“ Přikázal Fugaku. Kolem páté hodiny již přijeli před bránu Konohy. A dále projížděli vesnicí.
„Je tu až nezvykle ticho. Kde jsou místní obyvatelé?“ ptal se Fuu, ale hned jim přišla odpověď všichni čekali na náměstí. Rodina vystoupila z kočáru, zbytek co šel nebo jel na koních, tak se za ně postavili.
„Vítám Vás, Toshiro! I Vás madmasuel Yumi. Jste krásnější než kdy jindy.“ Políbil jí ruku Fugaku.
„Fugaku? Ty jsi živý? Já myslel, že celý klan Uchiha vymřel po meči.“ Zeptal se překvapeně Toshiro místo přivítání. Fugaku se jen zle pousmál.
„Ach ano, víš žili jsme jako policie v utajení. To musíš pochopit. Proto vznikla ta lež. Omlouvám se, že jsme to nedali vědět, ale chtěli jsme se zase usmířit a všechno dát najevo, až se trochu usadíme.“
„Jak dlouho jste mezi živými.“ Usmál se Fuu. Misha se za ním tiše uchichtal.
„Již dva roky, ale stále si zvykáme na společnost. Vámi to mělo vše začít. Vím, že jsme byli rivalové, ale to chceme změnit.“ Zamluvil vše Fugaku, „Je to sice dávno, ale jistě si ještě pamatujete mého nejstaršího syna Itashiho a mého mladšího Sasukeho. A můj největší poklad….“ Odmlčel se a vzal svou ženu za ruku.
„Ó jistě omlouvám se, Mikoto, každá žena z Uchiha klanu byla vždy krásná a okouzlující a jak vidím je tomu stále tak. A vy pánové, vyrostli jste ve zdatné muže. Je pravda, že jsme o Itashim slýchávali spíše jako o hledaném ninjovi postrach všech vesnic, tvá síla bude jistě monstrózní. A Sasuke, také jsme o tobě slyšeli jen to zlé, doufám, že nám vymluvíte opak.“
„Při vší úctě, lorde Saruwate, já myslím, že Sasuke ještě mužem není. Kdyby jste viděl, co dělal včera, taky by jste nad tím uvažoval.“ Utrousil poznámku Itashi. Tím odlehčil atmosféru a všichni kolem se začali smát. Fugaku na něj vděčně kývnul.
„Také mám někdy ten pocit, když vidím své děti.“ Utíral si slzy smíchu Toshiro. Ukázal na muže vedle něj.
„Toto je můj syn a nástupce Fuu, Fugaku a Itashi si ho jistě pamatují.“
„Jistě, čau kámo, pamatuješ?“ mávnul na něj s mírným úsměvem Itashi. Fuu mu to oplatil.
„Gratuluju. A moje ucho zaslechlo, že jste také nebyli s dalším nástupcem pozadu a prý jsi zasnoubený Fuu.“ Usmál se Fugaku.
„Ano, má snoubenka přijede až zítra, jela s mou mladší sestrou Diami na vystoupení.“ Ujal se hned slova Fuu.
„Vystoupení?“ ožil hned Sasuke.
„Ano, moje malá holčička je vynikající herečka a tanečnice. Miluje zábavu.“
„Takže je spíše umělkyně?“ optala se Mushoshi. Přítelkyně Madary. Fuu zaregistroval mírné zamračení u mužské části klanu.
„No půl na půl. Ale tanec jí baví víc. Na mise ji posílám, když ona sama chce. Jinak ji do toho nenutím. Hodně cestuje a poznává nové styly, až přijede, tak to poznáte sami.“
„Cože? Jakou má hodnost?“ vyjel Fugaku.
„Ale drahý, jistě je velmi dobrá. Myslíte si, že kdybychom ji požádali, že by nám tady udělala vystoupení?“ udělala krok před Fugaka Mikoto.
„To nevím. Ale možná ano.“
„Dobrá, jste po cestě jistě velmi unavení. Určitě přivítáte sprchu a teplou postel. Tady Sakura a její přítelkyně vám ukážou Váš prozatímní domov.“ Řekla Mikoto a ukázala na Sakuru a spol.
„Ano a byli by jsme velmi rádi, kdyby jste se k nám přidali u večeře. Bude se podávat v sedm.“ Řekl zdvořile Madara. Holky se uklonily a ukázaly jim směrem, který mají jít. Všichni muži se vrátili do hlavní věže. Mikoto a Mushoshi šly také.
„Jak to že je to umělkyně. Jak si může dovolit potomek hlavní větve nebýt ninja.“ Hřměl na celou kancelář Fugaku, „A ještě to jméno Diami, co to sakra je? Hlavně že to všechno berou v klidu.“
„Fugaku, to by snad stačilo, ne? Zítra přijede, třeba není taková jako teď říkali. A i kdyby byla, je to snad jedno, ne? Jsou tu jen na přátelské návštěvě. Ne na námluvách. Už jen to, že jsme takzvaně vrátili mezi živý, pro ně musel být šok. Chováte se všichni strašně nepříčetně.“ Seřvala je Mikoto.
„Mikoto má pravdu, jestli se takhle budete chovat dál, můžou něco vytušit.“ Vložil se do rozhovoru Yashiro, „Ještě tu snad je plán B.“
„Jaký plán B?“ zeptala se zděšeně Mikoto.
„Záložný, kdyby se něco stalo. Nemusíš mít strach.“
„Fugaku, s návratem jsem souhlasila je, když nebudeš dělat problémy ostatním klanům.“
„Ano, ale to se nevztahuje na Saruwatar. Oni jsou naši rivalové už od pradávných dob. Chci se mstít.“
„Já se asi brzo budu mstít vám. Jsou šťastní, jestli tohle setkání pokazíte, strhnu vás z kůže. V sedm je večeře. Žádný probírání Diami, až přijede zeptáte se jí na to osobně.“ Řekla rázně Mikoto a odcházela.

„Taky se vám to zdá jakoby se hodně zajímali o Diami?“ ptal se Fuu.
„Jo, mračili se když Yumi řekla, že je umělkyně. Taky se mi to zdá. Dávejte bacha, že si ji budou namlouvat.“ Přidal se Misha.
„Jo, počkej horší to bude, až zjistí co umí.“
„Tak dost pánové, mě se spíš nelíbí, že Uchiha klan je obnoven. Proč tak najednou.“
„Třeba chtějí okupovat.“
„Jo taky jsem o tom přemýšlel. Třeba zvučnou už okupují, protože Sasuke je její dědic. A zbytek. Nějaké vesnice nejsou tak silné, ale žádná se neprosila o pomoc.“ Do pokoje najednou v trhla Kolko, rodinná přítelkyně.
„Honem, Diami se s námi spojila.“ Všichni utíkali do přízemí. Tam už nedočkavě stála Diami ve svém diamantovém kostýmku.
„Zlato, cesta byla v pohodě?“ rychle si sedla její matka.
„Jojo všechno v pohodě. Jsem tu jen na chvilku, chtěla jsem se ujistit, že jste dobře dorazili. Mám asi deset minut před výstupem. Ness vás zdraví.“
„Sluší ti to holčičko, kdo ti dělal kostým?“ optal se Toshira.
„Přivezla jsem si ho ze Sněžné.“
„Jak to, že jsme ho na tobě nikdy neviděli?“
„Dneska ho mám na sobě poprvé. Je to naprosto super, ale děsně těžký.“ Zafňukala.
„Je to jen látka a pár flitrů ne?“
„Nene to jsou pravý diamanty. A to je těžký jak….“
„Ticho, to se neříká.“ Varoval ji Toshiro.
„A co jaká je Konoha?“
„Nudná.“ Utrousil Fuu.
„Fuu!!!“
„Fakt? Tak to tam budeme muset trošku rozproudit.“
„A hádej kdo tu je?“
„Počkej, nech mě hádat, mrtví Uchihovci.“ Všichni se zarazili.
„Jak to víš?“
„No kvůli tomu vám právě volám. Cestou jsme to brali přes zvučnou a slyšeli jsme, že se Uchiha klan chystá okupovat čajovou zemi. Prý mají pod sebou už zemi vln. Proto se chci zeptat, musím za vámi přijet?“
„Musíš, Mikoto by se s tebou chtěla stejně jako všichni ostatní seznámit a je to slušnost.“
„Dobře ale tancovat před nima nebudu a ani bojovat jasný?“
„No tancovat, no hele uvidíš.“
„Přijedu s Ness zítra k obědu. Hele musim, volají nás. Dobrou noc.“
„Hodně štěstí s vystoupení, pa zlato.“ Poslala ji pusu Yumi. Holograf zmizel.
„Promiňte, lorde Saruwate, ale je čas na večeři. Dovolte nám, abychom Vás tam doprovodili.“ Ozvala se Ino. Rodina se tedy připravila na večeři a přemístili se na balkón, kde už čekala hlavní větev Uchiha klanu, všichni se s klidem posadili a začali jíst.
„Mluvili jsme s naší dcerou,“ začal konverzaci Toshiro.
„Ano? A jak?“ vložil se do toho Fugaku.
„Spojila se s námi přes hologramové jutsu.“
„Jo to jsme u Akatsuki taky dělali.“ Usmál se Itashi.
„Ano, měla před vystoupením, přijede zítra na oběd a moc Vás pozdravuje.“
„To je od ní milé, že chlapci?“ podívala se na své dva syny a muže Mikoto.
„Ano, jistě a jakou máte kapacitu ninjů v klanu….“ A už se započala konverzace na téma shinobi, jutsu, ninjové atd. ženy jen nečině přihlížely, někdy se přidali do konverzace, ale spíše nemluvily. Po večeři šli všichni spát s tím, že zítra se připraví na zítřejší radovánky. Uchiha klan se spíš podvědomě chtěl připravovat na příchod dívky, která byla podle nich hanbou klanu Saruwat.

Následující ráno, Uchihovci byli na nohou a usilovně trénovali. Saruwatové se spíše jen dívali. Moc dobře věděli, proč se nemají vysilovat tréninkem. Spíše se dívali na sílu, kterou Uchiha klan obnáší. Oběd museli připravovat sluhové ještě více, než samotnou včerejší večeři. Jenže byl čas oběda a jejich nejmladší dcera tu ještě nebyla. Yuhi přecházela u oběda z jedné strany na druhou a neustále se dívala z okna. Mikoto se jí pokoušela uklidnit.
„Zlato, třeba je za nějakých okolností nemohli pustit. Nebo se jim porouchal vůz.“
„To by nám přece už dala vědět.“
„Yuhi, pojď jistě jsi ještě neviděla naší zimní zahradu.“ Řekla Mikoto a vzala vynervovanou Yuhi kolem ramen. Ale objevil se opět hologram. Byla tam Diami, ale bojovala.
„Hele to je jako schválnost. Omlouvám se, ale oběd evidentně nestihnu.“ Říkala udýchaně. Všichni přítomní na ní koukali.
„Kde jsi? A co se stalo?“ vložil se do toho Madara.
„Jsme kousek za hranicemi ohnivé země. Napadli nás ninjové ze země Země……Katon: Ryuuka no Jutsu!!!!“ vykřikla a začala foukat ohromné množství ohně. Všichni muži z Uchiha klanu překvapeně sledovali její projekci. Uměla jutsu, které je typické pro jejich klan.
„Tati, jdeme tam.“ Řekl najednou Sasuke a vzal Itashiho za rukáv a už byli pryč. Najednou se tam ozval výbuch, Diami skřížila ruce před obličejem a projekce v tu chvíli zmizela. Yuhi vyjekla.
„Co se stalo, proč to zmizelo, musíme jim jít pomoct.“ Zmocnila se jí panika.
„Klid, kluci tam už šli.“

„Tak už se nám vzdáš holčičko?“
„Cože? Ani náhodou, no tak se podívej kolem sebe, tvá přítelkyně je v bezvědomí a tví tanečníci též. Sama máš minimum chakry a ještě máš poraněné ruce. Nemáš proti nám šanci, je to pro vaše dobro, chceme vydírat váš klan kvůli Uchihům.“
„Co? Proč kvůli Uchihům?“
„Chtějí vše ovládnout a aby nepadla vina na ně, tak to děláme za ně. Takže….“
„Hra skončila!“ ozvalo se za nimi a dotyční ninjové padali mrtví k zemi. Za nimi stál Sasuke a Itashi.
„Vy? To sem to teda vyhrála.“ Odfrkla si Diami a pokoušela se vstát.
„My by jsme mohli říct to samí, nejsi tak hodná jak se k nám dostalo.“ Oplatil jí to Itashi.
„Já jsem byla vždycky neposlušný dítě. Podívejte se prosím na mou kamarádku, když už jste tady.“ Itashi kývnul a šel všechny zkontrolovat. Sasuke přistoupil k ní a pomohl jí vstát, jenže jak byla zcela vysílená a ještě se nemohla rukama chytit, padala zase k zemi. Sasuke ji zachytil a vzal si ji do náručí. Pohled mu utkvěl na jejích poraněných rukou. Všimla si jeho pohledu.
„Mířili proti mně nějakou silou, bránila jsem Ness.“
„Hm.“ Zněla jen jeho odpověď a po očku kouknul na Itashiho.
„Všichni žijí nic jim není, jen jsou v bezvědomí a ta druhá má menší zranění na temenu hlavy.“
„Musí do nemocnice. To je bráchova snoubenka.“ Vyjekla Diami.
„Takže ty seš Diami?“ podíval se na ní Sasuke.
„Jo. Překvapen, nebo zklamán?“
„Nevim. Itashi vem ji a nech tady klony, pošleme hned pro ně naše lidi.“ Řekl Sasuke a už se přemisťoval do Konohy i s Itashim. Všichni už čekali před hlavní budovou. Oba bratři zamířili k nim, krom Itashiho, ten zamířil hned do nemocnice.
„Ó zlato, kolikrát jsem ti říkala, že si nemáš začínat?“ vyjel na ní otec.
„Hele tentokrát za to nemůžu.“ Hájila se Diami a všichni přítomní na ně vyjeveně koukali, spíše na Diami.
„Ehm, ehm….potřebuju lékařskou péči.“ Prolomila to trapné ticho. Sasuke nezájemně přemístil oba do nemocnice, kde už byl i Itashi. U ní stála Sakura, Ino a Hinata. Sasuke posadil Diami na postel, opřel se o parapet okna vedle Itashiho. Diami zaregistrovala růžovo vlásku.
„Sakuro?“ vyjekla Diami. Jmenovaná vzhlédla a hned se jí rozzářily očka.
„Diami?“ a běžela svou kamarádku obejmout.
„Tak ráda tě zas vidím, objala bych tě taky, ale moje ruce, no.“ Usmála se na ní a Sakura jí začala okamžitě léčit, po chvíli měla ruce a všechny malé zranění v obličeji a na těle v pohodě. Diami ji také rychle objala.
„Jak dlouho jsem tě neviděla, kde jsi se zdržovala? Myslela jsem, že se přijedeš s Narutem, Saiem a Kakashim ukázat.“
„Jo no víš nastali menší komplikace.“ Řekla hned, protože si uvědomila přítomnost Sasukeho a Itashiho. V tom se probrala i Ness.
„Diamond Saruwati, tohle mi už nedělej, víš jak jsem se o tebe bála?“ hned na ní vyjela.
„Sorry.“ Uculila se. Ness vstala, poděkovala dívkám.
„Ne, Ness tohle je Sakura, pamatuješ?“
„Jo, vyprávěla si mi o ní. Těší mě, slyšela jsem o nejlepším medicovi Ohnivé země.“ Sakura se mírně začervenala. Itashi se na všechny zamračil a ony musely bez rozloučení odejít. Obě dívky se tomu podivily.
„Co ten oběd?“ podívala se roztomile na kluky Diami. Oba museli uznat, že je překrásná, plavé vlasy místy zelené, které jí končily někde u beder. Štíhlá vypracovaná postava, pod zvláštním místy průhledným oblečkem, který nepřipomínal oblek ninji, ale umělkyně, je bodala do očí. Oba vstali a odcházeli se slovy, aby je dívky následovaly. Vyšli z nemocnice a rovnou si to namířili do velké síně, kde už všichni čekali. Fuu a Mishi běželi dívkám naproti a oba je hned políbili, což vzbudilo zuřivost u členů Uchiha. Všichni čtyři přišli ke stolu ruku v ruce.
„Fugaku, konečně jsi se dočkal, tohle je moje dcera Diamond a Fuuova snoubenka Ness.“ Řekl Toshiro. Fugaku si stoupnul a políbil oběma dívkám ruce.
„Těší nás, jsme rádi, že se vám nic nestalo dámy.“
„Ano, pojďme jíst.“ Zatleskala Mikoto a všichni začali nosit na stůl.
„Jak dopadlo vystoupení, Diami?“ optala se Mushosi.
„Naprosto skvěle, byl tam Mizukage a Raikage a další správci vesnic + jejich obyvatelé. Byli naprosto všichni unešení.“
„No hlavně z tebe byli unešení, ty jsi tam měla hlavní sólo. Měla na sobě nádherný diamantový kostým.“ Řekla Ness.
„Vážně a zatančila by jsi i nám tady?“ podívala se na ní se zájmem Mikoto.
„No víte, jsem unavená a mí tanečníci stejně jako já jsme byli napadeni ninjami, kteří tvrdili, že dělají pro Uchiha klan. Zajímavé, co?“ řekla jakoby nic Diami a dala si do pusy kousek jídla. Uchihové byli neklidní, ale nedali na sobě nic znát.
„A můžu se na něco zeptat?“
„Jistě.“ Odpověděl Fugaku.
„Proč s námi nejí i hokage?“
„ale já s vámi jím.“ Řekl Fugaku.
„Vážně? A odkdy, jste hokage? Já jen, že pravou oficiální Hokage je všude známá Tsunade-sensei.“
„Odešla na odpočinek.“ Řekl Madara.
„Omlouvám se , ale mám takoví dar a tomu se říká upřímnost, já vám prostě nevěřím.“ Řekla Diami a vstala od stolu.
„Je mi líto, ale s vrahy já jíst nebudu.“
„Diamond, okamžitě se omluv našim hostitelům.“ Vstal naštvaně Toshira.
„Donuť mě k tomu, protože stejně dřív nebo později, přijdeš na to, že mluvím pravdu.“ A odcházela. Fugaku kouknul na Sasukeho a Itashiho a jen hodil hlavou směrem k Diami. Kývli a Fugaku kývnul Madarovi. Kluci se přemístili v mžiku před Diami a zatarasili jí cestu.
„No a je to tady.“ Svěsila ramena Mikoto a Diami si založila naštvaně ruce na prsou a otočila se ke klanu. I ostatní členové její rodiny, měli patřičné bodyguardi za zády.
„A teď došlo na tvoje slova, tati.“
„Měla jsi pravdu, Diami.“ Spokojeně se usmála.
„Tak dost, tyhle rodinný řeči si můžete probrat ve vězení. Zavřít!“ zahřměl Fugaku.
„Ou moment, vy chcete zavřít nejsilnější klan na světě do obyčejného vězení?“ ozvala se Diami.
„Máš pravdu, je do našeho sídla pod dohled a ony si posedí ve vězení, mezi ostatními služkami.“ Rozhodl Madara.
„Ale……takhle jsem to nemyslela.“ Řekla sklíčeně Diami a už ji Itashi surově vzal za paži a táhnul do vězení. Zatímco Sasuke šel pro jejího přítele. Nevěděla, co udělají s její rodinou, ale věděla, že kousek za ní jde její matka, u Ness to bylo rychlejší, její věznitel chtěl být zřejmě rychle u výslechu. Po očku zkontrolovala muže vedle její matky a mrkla na ní. Ona jí to oplatila.
„Hele Itashi,“
„Co?“ zeptal se nabroušeně Itashi.
„Nic.“ Usmála se a druhou volnou rukou mu vrazila tři prsty do soléru a hned na to mu dala pěstí do obličeje, že odlítnul do nedaleké stěny domu. Těmi prsty umožnila blokaci břišních svalů, to se naučila právě od Tsunade. Věděla, že to její matka zvládne, tak chtěla jít Itashiho dodělat, ale někdo jí přiložil katanu u krku až se ostří zarazilo o její snědou pokožku. Ucítila na svém krku něčí dech, myslela si, že je to Itashi a předtím udeřila jen klon.
„Mohla jsem si to myslet, Itashi.“
„Neměla by sis nás plíst, zas tak podobnej mu nejsem.“ Zašeptal jí do ucha. Diami ztuhla. Nemyslela si to, ale dotyčný se jí až moc líbil, hned na první pohled, nechtěla si to však ani omyle připustit.
„Sasuke, chtěl jsi se ujistit, že tvůj brácha mě odvedl tam kam měl?“
„Ne, šel jsem si pro tebe, protože měl Madara takoví malý pocit, že něco provedeš. Takže tě mám hlídat. Jsi šťastná, že jo.“
„No úplně, jak si to mohl Madara myslet, copak nejsem andílek?“ usmála se jemně.
„Evidentně ne, kdy jsi mi zmydlila kámoše.“ Objevil se u Itashiho Shisui.
„Je to možný, že všichni z Uchiha klanu jsou tak pohlední?“ řekla si skoro neslyšně, jenže Sasuke, jelikož byl u ní, tak to slyšel.
„Už to tak bude. Jsem rád, že sdílíš stejný názor.“ Pošeptal jí Sasuke do ucha, až se jí objevila husí kůže na těle. „Jak je na tom?“ optal se Sasuke.
„Jo tohle rozhodně andílek nebude, dej na ní bacha Sasuke, odrovnala Itashimu břišní svaly.“ Řekl Shisui.
„Ať se na to Sakura podívá. A my dva dem.“
„A kam?“
„Někam, kde mi neutečeš.“ Zle se usmál a oba přemístil do hlavního sídla do společenské místnosti, kde byla půlka klanu a mužská část jejího klanu.
„Tak kam s ní?“
„Udělala něco? Nebo šla dobrovolně.“
„Neměla jsem na výběr.“ Utrousila Diami.
„Odrovnala Itashimu břišní svaly.“ Řekl jakoby se nechumelilo.
„Jak?“
„Prosim, dívka musí mít nějaké tajemství, ne?“ usmála se sladce Diami.
„Běž s ní zatím do pokoje. Ale ať ti neuteče.“ Rozkázal Madara. Sasuke poslechl a s ní v čele odešel.
„Máš tam aspoň uklizeno?“ chtěla ho vyprovokovat.
„Určitě víc než ty.“ Řekl a kopnutím otevřel dveře. Oba vstoupili do pokoje, Sasuke sundal katanu z jejího krku a zavřel dveře, zároveň do nich a do celého pokoje pustil svou chakru, která zabraňovala jakémukoli útěku. Následovně se o ně opřel, založil si ruce na prsou a pozoroval každý její pohyb. Prohlížela si jeho, na její vkus až moc velký, pokoj.
„Máš služku?“ otočila se na něj se spikleneckým úsměvem.
„Ne, i když občas tu někdo uklidí, já to nemám za potřebí, chodím na mise a trénuju, na bordel nemám čas.“ Odvětil jí. Zase rychle od něj odvrátila pohled a pečlivě pozorovala každý detail jeho pokoje. Skoro všude měl zbraně, sem tam nějaké knihy, posadila se na postel a vzala si jednu z knih. Titulek hlásal: Rod Uchiha a jeho historie. Otevřela knihu zrovna na stránce se scharinganem. Sasuke k ní rázně přikročil a knížku jí vzal. Zavřel ji a dal zpět.
„Nemusíš vědět vše.“ A posadil se vedle ní.
„Proč nás držíte? A proč tu není i tvůj brácha?“
„Brácha? Proč zrovna on? Snad ses do něj nezabouchla.“ Zadíval se jí do očí.
„Kdo řikal, že jsem se zabouchla zrovna do něj?“
„Aha, takže do někoho jinýho?“ zatvářil se vítězoslavně, protože ji úplně vykolejil.
„No…ne.“ Řekla rázně.
„Nezní to zrovna přesvědčivě.“
„Zrovna tobě to řikat nebudu.“
„Aha, takže se mám podívat?“
„Prosim tě, si tak naivní. Já ti svoje myšlenky neukážu.“ Usmál se a naklonil se k ní na milimetr blízko a těsně se dotýkal svou tváří její a pošeptal jí:
„To ani nemusíš ukazovat, mě je to totiž jasný.“ Ona se pod jeho horkým dechem zachvěla a zrychlil se jí dech. Cítila tlukot srdce. Ucítila, jak ji Sasuke vzal za rameno. Mírně ji od sebe odtáhl tak, aby si koukali navzájem do očí. Přitom se skoro dotýkali nosy.
„Poslouchej mě, pozvali jsme si vás, protože byly tři varianty. Jedna, že se jeden z nás já nebo Itashi s tebou ožení,“
„Cože?!“
„nech mě laskavě domluvit, a nebo jsme na vás měli zaútočit a zničit. Třetí byl tvůj únos a vydírání. Varianta první byla ta nejlepší, na které jsme se dohodli. Teďka, když řekneš, že si jednoho z nás vezmeš, bude vše ok.“
„To si snad ze mě děláš srandu? Tohle nikdy neudělám i kdybych byla zamilovaná sebevíc a,“
„Potom by jsi si mě vzala?“
„Jak si můžeš být tak jistý, že to jsi ty?“ Sasuke se ďábelsky pousmál.
„Nejsem blbej, krásko.“ A stoupnul si, přešel k oknu a podíval se z něj. Povzdychl si a znovu se na ní podíval.
„Kdybys se neprokecla, nemuselo by se tohle teďka řešit. Nemáš na výběr.“
„Můžeš mi pomoct utéct. Pak se sem vrátím a osvobodím svoje rodiče.“
„Na to zapomeň, měl bych z toho průšvih a i kdybych ti chtěl pomoct tak…..“
„Tak co?“
„Nechce se mi.“
„Mizero.“ Sasuke si vzdychnul a odešel ke dveřím, než je ale otevřel otočil se na ní.
„Ne, abys dělala blbosti, jdu se na tebe přeptat.“ A odešel. Diami si lehla na postel a zavřela oči. Projížděla si znovu scénu, kdy byl u ní tak blízko, že se z toho málem složila.

„Ale no tak, Sasuke, snad si nezměknul. Teď už nemůžeme couvnout.“ Řekl Fugaku.
„Fugaku, jestli to bude řešení pro mír, tak by se tohle nemuselo vůbec řešit. A jestli je Diami ochotná se provdat za jednoho z nich, tak není už vůbec co řešit.“ Zastala se Sasukeho návrhu Mikoto.
„To nikdy nedovolím!“ křikl Toshira.
„To je v pořádku, tati, já to udělám pro dobro našeho lidu.“ Ozval se Diami hlas za Sasukem. Byl to pouze holograf.
„Vidíš?“ kouknul se na otce Sasuke. Holograf kývnul a zmizel.
„Do tří dnů budou hotovi přípravy na svatbu a čtvrtý den bude svatba. Ještě se rozhodnu, co s vámi. Ty si ještě dnes večer pohlídáš svou nevěstu nebo švagrovou a zítra se jí ujmou děvčata s Mikoto a Yumi. Ony se postarají o nevěstu a zbytek o zařizování. A Sasuke mohl by jsi od ní zjistit, koho si vezme, jestli tebe nebo Itashiho. Teď všichni jděte.“
„Jak je na tom Itashi?“
„Neboj, bude v pořádku, odpočívá.“ Sasuke se zamračil a odešel za Diami.

Ta ležela na posteli otočená ke stěně a ronila slzy. Udělala něco pro dobro jejího klanu, ale ta volba ji značně ublíží. Nevšimla si ani, že Sasuke vstoupil do pokoje. Chvíli ji ode dveří pozoroval a poslouchal její tiché vzlyky. Potom přišel k posteli a sednul si k ní na postel. Lekla se při prohnutí matračky, ale věděla, že je to on.
„Za čtyři dny bude svatba. Máš si vybrat, koho si vezmeš.“
„Je mi to jedno, i tak to bude peklo.“ Řekla skrz slzy. Sasuke jí otočil na záda, aby se na něj dívala.
„Nemusí, když se budeš chovat tak, jak ti řeknou. Je fakt, že tohle přehnali.kolik ti vlastně je?“
„Za dva měsíce mi bude 18.“
„No, takže se vlastně ještě nesmíš vdávat. Nemáš podpisovou pravomoc.“
„Myslím, že to bude Fugakovi jedno.“
„Ale mě to jedno není. Nebudu si brát někoho, kdo ještě nebyl ani plnoletej.“
„Jak víš, že si vezmu zrovna tebe?“ posadila se. Sasuke se jen pousmál a přiblížil se k ní.
„Mě znáš víc než Itashiho.“
„Ale třeba se mi Itashi líbí víc než…“ nedokončila to, protože ji Sasuke přitisknul své rty na její a dlouze a něžně ji políbil. Diami byla překvapená, ale polibek mu vzápětí opětovala. Oba se chtěli od sebe ihned odtrhnout, ale prostě to nějak nešlo. Diami toužila po tomhle okamžiku a Sasukemu se zase líbili její rty. Položil jí ruku na záda a opatrně položil na postel. Ona si ho zase víc přitáhla za krk. Položil se na ní a zajel jí rukou pod průsvitné triko. Jak dlouho se spolu líbali, ani oni sami nevěděli. Ráno se ale oba probudili v objetí. Sasuke se probral jako první. Usmál se na ní a opatrně vstal. Oblékl si košili a potichu odešel z pokoje. Ani ne pět minut na to do pokoje vtrhly dívky s Mikoto, Ness a Yuhi.
„Zlato? Jak jsi se vyspala.“ Přiběhla k ní Yuhi a objala jí.
„Jo velmi dobře.“ Problesklo jí hlavou včerejší scéna.
„Dobře. Hele musíme vzít míry na šaty a musíme připravit seznamy.“ Řekla Mikoto. Celé tři dny měli všichni co dělat. Do té doby se Diami se Sasukem vídali jen málo a když už tak se třeba jen potkali někde na chodbě. Když se nepřipravoval obřad, pokukovali po sobě, čehož si Itashi všiml.
„Tobě se líbí.“ Vychrlil to na něj.
„Jak jsi na to přišel?“
„Díváš se neustále na ní. Si duchem nepřítomnej a ona má taky co dělat. Mezi tebou a ní se něco stalo, co?“
„Do toho ti nic není.“ Odbil ho a šel si na zavolání zkoušet oblek.

Sakura pomáhala Diami s šaty.
„Si nervózní?“
„Tak trochu. Jsem ráda, že mi jdeš za svědka.“ Řekla Diami, když jí Sakura dopnula šaty. Obě se objaly.
„Kde je vůbec Tsunade?“
„Bude vás oddávat.“
„Tak holky, je čas.“ Přišla pro ně Ness. Obě se vydaly k hlavním dveřím, které se pak měly otevřít a ona měla jít k oltáři. U dveří stál Toshira a smutně se na ní usmíval.
„Tati, to bude dobrý. Se Sasukem si rozumím.“ Usmála se na něj konejšivě. Pohladil jí a nabídl jí rámě. Přijala ho. Ness ji políbila na tvář a odešla za ostatními. Sakura se postavila za ně. Dveře se otevřely. Oba odhodlaně vkročili do ranní záře slunce. K překvapení Diami tu byl celý klan. Kdy asi přijeli? Pomyslela si. Ale nahodila úsměv a procházela uličkou. Všichni stáli a dívali se jen na ní. Sasuke stál také odhodlaně a mírně se usmíval. Úsměv posílil oba. Fugaku se až divil jak ochotně oba do toho jdou. Toshira předal svou dceru Sasukemu a pohladil ji po paži. Posadil se vedle Yumi, která měla na krajíčku. Sasuke chytil Diami za ruku. Pevně se jí chytla a přitiskla se k němu. Tsunade se jen pokusila o úsměv a začala svatební obřad. Projev byl dlouhý, ale Sasukemu a Diami to nevadilo.
„Sasuke Uchiho, jsi připraven spojit svůj s život se životem Diamond Saruwat, budeš ji milovat ve zdraví i v nemoci?“ Sasuke se podíval na Diami, také se na něj otočila.
„Ano.“ Usmála se na něj a Tsunade pokračovala.
„Diamond Saruwat, jsi připravena spojit svůj život se životem Sasukeho Uchihy, budeš ho milovat ve zdraví a i v nemoci?“
„Ano, budu.“ Řekla s úsměvem na tváři.
„V tento den se spojí dva nejsilnější a největší klany naší země. Diamond Saruwat přijme jako své druhé jméno Uchiha. Pokud je někdo proti sňatku ať to vyřkne teď.“ Všude bylo ticho, jen byly slyšet vzlyky Mikoto a Yuhi.
„Vyměňte si svatební prstýnky……. Prohlašuju vás za muže a ženu. Můžete políbit nevěstu.“ Sasuke se na Diami otočil a přitáhnul si ji za pas k sobě. Poté ji něžně políbil. Bylo to poprvé od doby, kdy tohle udělal poprvé. Proto to trvalo tak dlouho, až si musela Tsunade odkašlat. Odtrhli se od sebe s úsměvem.
„Pardon.“ Řekli oba najednou. Tsunade se pousmála a objala je oba. Poté šli všichni přítomní gratulovat a vítat do rodiny. Jen nikomu nešlo do hlavy, jak se tak rychle k sobě měli. Ale teď ž to bylo jedno, jako mávnutím kouzelného proutku se v Uchihách probudilo dobro. Pár dní po svatbě, kdy se oba manželé vrátili zase zpět do Konohy vydal Fugaku příkaz, aby propustili všechny shinnobi a zrušili se pravidla. Čekal, že místní obyvatelé odejdou, ale k jeho překvapení zůstali. Naruto se Sakurou a Sasukem opět utvořili tým 7. Fugaku se vzdal pocty Hokage a přenechal ho opět Tsunade. Byla však jejím zástupcem. Po vytouženém souboji Fugaka a Diamond, Fugaku uznal, že Diami je velmi talentovaný ninja. Ale i ona měla vlastní přání, chtěla dostudovat v zemi čaje, kam jela se Sasuke na svatební cestu.

Dva největší klany se v onen den spojili. Pomáhali si. A to jen díky dvěma lidem, kteří se od první chvíle do sebe zamilovali…..