Krutá realita
hlas tichý slyším
slyším ho krátce
pak zase zmizí.
znějí ozvěnou
stromy si povídají
lehkou proměnou
nevidím nic
všechno je klam
křičím z plných plic
propadám noci
na kopci stojí krám
kde není mi pomoci
ticho jest
chodím nevinným polem
a klepe se strachem moje pěst.
je to jak sen
snad už jen spěchat
probudit se v nový den.
něco padá
byl to můj křik
bolest je mladá.
do zad vrazili mi
kousek růže
a trny jedou bolestmi.
byl to můj sen
z postele vyskočím
divím se jen.
co to má být?
modřiny po pádech
nemůžu snít?
na zádech jízva krutá
každej kdo tohle čte pronese slovy
tohle je krutá realita
No tak sem takhle jednou přišla ze školy a hodila batoh(ve kterém je žákovská plná pětek ) do kouta...nálada na bodu mrazu a tak sem se rozhodla omrknout staré díly, ale na žádný z těch veselých jsem neměla náladu no a tak si pustila smutný ( smrt asumy jak odchází sasuke z konohy atd...) no a uvědomila jsem si jak je to vlastně strašně smutný npř..sakura ano nemusím jí ale jak brečela když sasan odcházel tak mi ji bylo líto ( pomoc hlavně mě neukamenujte)...možná si řeknete co to má společný s narutem? No vzhledem k tomu že sem to dělala po těch depresivních dílech co mě tak vydeptaly a pod sad soundtracky z naruta...tak asi tak
hem, zajmavý, nesnášim sakuru, a sasukeho fakt nemusim, ale aspoň chápu jeho jednání, přesto, když sem poprvý viděla tu scénu jak tam sakura bulí dyž ce odejít, byla má reakce: nesnášim tě, ale teď je mi tě dokonce líto
takže pohoda nejdřív mi ta básnička nedávála úplně smysl (což není nutný, většinou se musí číst mezi řádky, že? XD) ale nakonec sem to pochopila jo, člověk by si opravdu nejrači občas přál, aby všechno byl jenom sen...
Hej tohel se mi opravdu moc líbilo xD Ještě více, než ta předchozí Právě mám v plánu napsat něco trošku depresivního, tak aspoň mám ispiraci
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.