Sen, jež se nazývá Hokage.....
Vložil Sakurina ♀, Po, 2010-06-07 16:54 | Ninja už: 6203 dní, Příspěvků: 32
Tak po dlouhý době jsem vypotila jednu jednorázovku 
. Je trochu kratší, ale snad to neva 
Nevím jestli se vám bude líbit, ale snažila jsem se ....
Měsíc se odrážel od klidné hladiny jezírka. Byla tam i dívka. Seděla a jen mlčky hleděla na tu poklidnou hladinu. Oči, ty oči. Chvěly se a zadržovaly slzy. Byla tak neklidná. Seděla tam a přemýšlela. Nevěděla o čem přesně, jen, jen se jí vracel ten obraz. Obraz té bezmoci. Nemohla. Nezvládla to! První lesknoucí se slza stéká po její sněhobíle tváři. Najednou i nebe znejistilo. Obloha se zatáhla a už ani jednu jedinou hvězdičku nenechalo, nakouknou dolů na zem. Dívka se zvedla a šla zpátky do vesnice. Pořád se jí před oči míhal ten obraz.
Dívka sklánějící se před těžce zraněnou postavou muže. Slza dopadající na jeho tvář. Tvář zjizvenou strachem. Strachem ze smrti. Smrti?! Co to slovo vlastně znamená? Slovo Smrt! Mladá kunoichi se snažila, zachránit svého přítele. Přítele, jenž pro ni toho tolik udělal. Snažil se dodržet slib. Ale -. Ale nepovedlo se. To kvůli ní tam šel. To kvůli ní tu teď ležel.
Dívka se vrátila zpět do vesnice. Procházela uličkami, jenž jí něco připomínali. Ano, připomínali jí chvíle s ním. Ty chvíle, které s ním prožila. Kolik jich ještě mohlo být, kdyby si nepřála, aby ten hloupý slib dodržel. Chtěla být s ním. Ale -, ale nemohla.
Přiklekla k němu. Ujišťovala ho. Ano, ujišťovala, ale koho vlastně. Jeho a, nebo sebe. Možná to tušila. Ale přesto. Přesto všechno. Položila, své ruce na jeho hruď, jenž byla, pokryta krví. Spoustou krví. Vlastně všude okolo byla krev. Najednou se ozval hrom, a jako by protrhl nebe. Začalo pršet. Jeho světlé vlasy se míchaly s krví a deštěm.
Procházela se kolem a vzpomínala. Vzpomínala na jejich různá setkání. Na první setkání jejich týmu. „Myslím tým sedm.“ Podívala se, na místo kde se dříve scházeli. „Ano, tým sedm,“ zavzpomínala. Letmý úsměv hysterie. Znovu se jí vrývali slzy do jejích očí. Do zelených očí. Nechtěla na to myslet. Nechtěla! Chtěla si, udržel vzpomínky na toho veselého Naruta a ne na umírající postavu, jenž jí umíral pod rukama.
Dívka, pevně smrštila rty k sobě. Nechtěla se vzdát. Nechtěla o něj přijít. Byla to její jistota. Její pojistka! On byl vždy ten, na kterého se mohla spolehnout. Najednou jí někdo ze zadu chytnul za rameno. Sakura se, se zmateným pohledem otočila. Už ani nebylo poznat, že brečí. To déšť skryl ty kapky, jenž nás dělají slabými. Kapky, které projevují naši bezmoc, naše utrpení a naše zklamání. Drobná postava s černými vlasy pomohla Sakuře vstát.
To je ten pohled na, který ta dívka jménem Sakura pořád vzpomínala. Pořád jí to připomínalo tu strašnou bezmoc. Nemohla mu pomoct. Ztratila ho. Svého kolegu, ale spíše přítele. Najednou se ocitla před jeho hrobem. „Zde leží ninja, jenž se chtěl stát Hokagem. Ninja, který ochránil Listovou, kterou miloval.“ Nápis na náhrobku se Sakuře vrýval do srdce, bylo to jako rána, která se už nikdy neměla zahojit. Vzpomínala totiž na Naruta, který miloval svojí vesnici, i když vesnicí byl opovrhován. Na Naruta jenž měl sen. Sen ochránit své blízké. Sen stát se Hokage. To byl ten Naruto na kterého tak strašně ráda vzpomínala. Chtěla být jako on. Chtěla se postavit za své blízké. Sehnula se k jeho hrobu a položila tam rudou růži. „Já převezmu tvůj sen a dotáhnu ho dokonce. To ti slibuji,“ zašeptala Sakura do temna. Ještě se naposledy podívala na jeho hrob a odešla plnit ten dávný sen.
(14 hlasů)
Všimla jsem si, že je jenž, je tvoje oblíbené slovo.
Byli tam věty, které mi neseděli, příště nad tím seď o něco dýl, a pokus se vymyslet slová, jenž (xDD) můžou nahradit, ty, jenž se tam často opakují. Protože.. to doopravdy naštve, vytrhne to čitatele z děje.
Taky, stylistika vět. Někdy, mi to přišlo, přišla mi divná, prostě,no...
Promiň, ale za tohle ti nemůžu dát 5 hvězdiček. Vím,pokazím ti průměr, ale je to proti, mým přesvědčením. Takže, ode mně máš, 4 hvězdičky, s tím, že to doopravdy bylo Supr, dost se mi to líbilo.
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
ááh..perfekt
...
xD...je to opravdu krasa predstavit si ze sakura jde ve stopách naruta a diky tomu se snazi a to ji popohání dál dál 
ten prvni odstavec mi pripomel jeden nepeknej zazitek co se mi jednou prihodil
4 odstavec ..tam bylo nekolikrat napsano "krví,krev"..ma to svoje kouzlo ae časté opakovani slov je uz trochu moc
predposledni odstavec..ty 4 posledni vety..ty byli nadherne napsany..je to uplna pravda
odstavec posledni..to co mel napsany na hrobu..sugoi..je to pravda..on si proste zaslouzi uznání ^^
proste uzasny...vlastne este mnohem lepsi
u me mas 5 * na stopro..moc se mi to libi..kdybych byla poradna měkota asi bych u toho ronila krokodýlí slzy
Sugoi nikdy som nepomyslel ze sakura zastupi jeho sen mrtveho narutka pekne ste vymyslela mas 5 bodov
velmi povedené, jen se tam často opakují slova ale podle mě tím jednorázovka získala to své kouzlo
sugoi