Oko, jež smrt mi dala 01.
Tvoří mé rty v šepotu řád.
V roji tisíci včel. V žáru tisíce svící.
Mluví mé srdce do prázdné stěny.
Za tisíce bran. Za tisíce hvězd.
Tak daleko vidí má duše.
K tisíci nitím. K tisíci pavučinám.
Připoutám pevně svou mysl.
Po tisíci jehel. Po tisíci hrotů.
Přejdu beze slova.
Do tisíce řek. Do tisíce plamenů.
Nikdy nevložím svou dlaň.
Kap.
Ke stěně byla připoutána železnými okovy nahá postava. Hlavu měla svěšenou dolů k zemi. Ruce rozpažené jako Ježíš na kříži. Špičkami nohou se jen tak tak dotýkala kamenné podlahy. Nehýbala se.
Kap.
Přede dveřmi tohoto malého žaláře se ozvaly kroky. Rychlé spěšné kroky a přibližovaly se. Vlastně to bylo více kroků. Skupinka lidí. Tak čtyř. Kroky zněly čím dál blíže. A potom utichly. Přímo před celou.
Kap.
Ozval se šramot klíče v zámku. Jednou, dvakrát,… dvanáctkrát. Všech dvanáct zámků, jež střežilo vězně, se otevřelo. Někdo vzal za kliku a pomalu otevřel dveře.
Kap.
Světlo z chodby osvítilo nehybnou postavu. Ta nijak nezareagovala. Visela nehybně dál. Do cely vešla jedna z osob. Rozhlédla se po místnosti a pohled se jí zastavil na vězni. Mladé ženě či spíše ještě dívce.
Kap.
Osoba, mladý muž, přešel k vězeňkyni a zkusil jí tep. Po chvilce ruku stáhl a otočil se zpět k chodbě. Pohlédl na své společníky a zavrtěl zklamaně hlavou. Ovšem další osoba ze skupiny, mladá žena, zdvihla ruku v gestu zadržení. Na hřbet ruky jí dopadla kapka vody.
„Karin?“ zeptal se ten muž a sledoval svou společnici.
„Já nevím. Cítím zvláštní chakru. Nebo možná to ani není chakra. Každopádně je to něco, co jsem ještě nikdy necítila,“ pokrčila rameny Karin a popošla o kousek blíž.
„Není to odjinud?“ zeptal se nejistě a potom dodal, „Ta holka je mrtvá.“
„Ne není. Vyzařuje to z ní. Tím jsem si jistá,“ zavrtěla Karin sebevědomě hlavou.
„A nespletl jsi se Sasuke?“ zeptal se otráveně toho muže další jeho společník.
„Ne. Je studená jako kus ledu a nemá puls,“ odmítl obvinění Sasuke.
„Smrt ticha,“ zašeptal poslední z jejich společníků.
„Co si to říkal Juugo?“ zeptala se překvapeně Karin.
„Smrt ticha,“ zopakoval Juugo a zamířil do cely.
„Co je „Smrt ticha“?“ zeptal se Sasuke.
„Orochimarův největší projekt. Vím jen, že mu měl zaručit absolutní nesmrtelnost. Ovšem pokud někdy proběhly nějaké testy nebo výzkum či dokonce pokusy, tak o tom nic nevím. Ale pokud ona je součástí projektu, tak by to mohlo vysvětlovat tu zvláštní chakru,“ pokusila se nastínit Karin, ale sama byla dost překvapená, že o tom slyší.
„No stejně je mrtvá, takže nám asi nic neřekne,“ pokrčil lhostejně rameny Suigetsu a otočil se k odchodu.
„Stůj!“ zastavil ho rázně Sasuke a otočil se za Juugem, „Co tam děláš Juugo?“
Juugo neodpověděl. Sasuke tedy zamířil za ním k vězeňkyni a sledoval jeho počínání.
Juugo nejdříve odtrhl okovy. Dívka, ale stejně zůstala nehybně viset. Juugo ji tedy chytil kolem pasu a odtáhl od stěny. Jemu a Sasukemu se tak naskytl pohled na tři špičaté kůly trčící ze stěny a dalších asi osm prázdných otvorů. Juugo pohlédl na dívčina záda spatřil tři velké otevřené rány, ze kterých pomalu tekla krev, pomaleji než by měla, a čtyři další, které byly v různém stádiu regenerace.
Juugo sevřel dívku v náručí. Vyčkal tak asi minutu, načež rozevřel paže. Rány na zádech dívky zmizely. Zůstaly jen velké krvavé šmouhy a fleky. Stále, ale nedýchala a neměla puls. Ovšem byla o trochu teplejší. Sasuke a Karin, která mezitím přišla, to fascinovaně sledovali. Juugo dívku sledoval s jakýmsi ochranitelským pohledem v očích.
A potom se pohnula. Nejdříve zahýbala prsty na rukou. Následovalo otevření očí. Pohled jí padl na Juugův obličej. Dívala se na něj nechápavě. Zdvihla jednu ruku a uchopila ho kolem ramen. Poté se pokusila s Juugem jako oporou vstát. To vše probíhalo mlčky.
„Co to tam děláte?“ ozvalo se netrpělivě z chodby a do místnosti vkročil Suigetsu.
„Drž zobák!“ vyjela po něm Karin a vrazila mu facku.
„Pane bože ty se hned… Co to sakra je?!“ Suigetsu si konečně všiml stojící dívky.
„Smrt ticha,“ řekl zase Juugo a sundal si plášť. Ten podal nahé dívce.
„Děkuju,“ čistý ostrý hlas, všichni až na Juuga sebou trhli. Dívka zároveň vzala plášť a oblékla se do něj.
„Co si zač?“ zeptala se obezřetně Karin.
„Pokusný objekt číslo osm v projektu „Smrt ticha“,“ odpověděla a zadívala se Karin zpříma do očí. Ta okamžitě ucukla.
„Jak ti máme říkat?“ zeptal se neutrálně Sasuke.
„Je to jedno,“ pokrčila rameny a sledovala Sasukeho Sharingan.
„Deeya,“ řekl Juugo a pohladil „Deeyu“ po vlasech. Ta na to nijak nezareagovala.
„Půjdeš s námi?“ ptal se dál Sasuke.
„Orochimaru je mrtvý?“ zdálo se, že jeho otázku přeslechla.
„Ano je,“ přikývl Sasuke.
„Proč chceš abych s tebou šla?“ sklopila oči k zemi a pustila se Juuga, o kterého se doteď opírala.
„Jsi zvláštní. A jistě máš nějaké schopnosti. Potřebuju takové lidi,“ pečlivě ji sledoval Sharinganem. Neviděl, ale nic zvláštního.
„K čemu ty lidi potřebuješ?!“ najednou se mu dívala zpříma do očí a stála rovně jako svíce. Sasuke udělal mimoděk krok zpět. Síla jejího hlasu na něj dopadla plnou vahou.
„Pro svou pomstu,“ řekl po chvilce rozpačitého mlčení a očima se vpíjel do spár mezi kameny v podlaze. Nedokázal se jí podívat do očí.
„Proč bych ti měla pomoci s tvou pomstou?!“ pořád stejný silný autoritativní hlas. Nebylo možné ho neuposlechnout.
„Protože jsi silná,“ Sasukemu se tahle situace nelíbila, ale nevěděl, jak z ní pryč.
„Silná…“ Deeya si povzdechla. Zachytila se znovu rukou Juuga a zapřela se o něj, jako kdyby na ni dopadla neviditelná váha. Sklopila oči k zemi, „Půjdu.“
„Výborně tak tedy vyrazíme, už mi tady z toho začíná naskakovat husí kůže,“ vycenil zoubky Suigetsu a zvesela zamířil ven.
Karin ho obdařila dalším pohlavkem a poté ho následovala. Za ní vyšel Juugo, podpírající Deeyu. Sasuke za nimi hleděl se smíšenými pocity. Zdálo se, že Juugo, Karin ani Suigetsu si nevšimli jejího zvláštní chování. Hlavě jeho síly. Co je zač?
Pozorně se zadíval na dívku před sebou. Měla rovné bílé vlasy s modro-zelenými konečky někam po lopatky. Byli špinavé a mastné, to se ale dalo očekávat, vzhledem k tomu jak ji našli. Nebyla vyšší než on. Tak o dva tři centimetry menší. Působila dojmem normální holky. Nebyla nijak zvlášť podvyživená, svalnatá nebo tlustá. Nijak nevybočovala z průměru. A přesto…
Najednou otočila hlavu a podívala se mu zpříma do očí. Zářivé světle modré oči se zelenými nitkami orámované stíny od světlounce zelené do fialové. Zlověstnější a zářivější než Sharingan. Zdálo se mu, že se mu dívá přímo do duše, do srdce. Potom najednou pohasly a měly jen obyčejnou tyrkysovou barvu. Koutky rtů se jí zvedly do letmého úsměvu.
Tak tedy první díl konečně spatří světlo světa. Tedy ne doslova, protože už teď ho četlo ... myslím čtyři lidi. Jo tak nějak, včetně mě.
Jinak já vždycky tvrdím, že úvodní díly jsou takové nemastné neslané, zvláště když v nich přivítáme nové v anime neexistující postavy. A tenhle úvodník není výjimkou. Přestou doufám, že se bude líbit.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
O_O pánečku...![Smiling Smiling](/modules/smileys/packs/example/smile.png)
![Eye-wink Eye-wink](/modules/smileys/packs/example/wink.png)
Neuveriteľne sa mi to páči ^^
Tá báseň na začiatku... proste to celé
Občas ti chýbajú čiarky, ale inak ti vážne nemám čo vytknúť
5* :yes:
Úvodní díly mají i jinou nevýhodu. Občas můžou působit jinak než si autor přeje. Kdybys to nepsala ty, tak bych se i bál (a kdyby jsi neměla 4 bety, což je množství kterému nic neunikne, i když... Navíc jména jako Nettiex a Sayoko.) Mary Sue. Přeci jen hrdinka zachráněná Sasukem z vězení a s divnejma očima.
Teď l tomu i když.
pokusila se nastínit Karin, ale sama byla dost překvapená, že o tom slyší.
Tohle je věta, kterou jsem jaksi pochopil až po třetím přečtení a zamyšlení.
Jinak je to ale hodně dobré.
Tvoje básnička má jedinou nevýhodu. Při psaní prvních dvou veršů tě asi něco osvítilo, protože jsou geniální. Zbytek není špatný, ale... hold už není tak geniální.
U kapek jsem si pořád říkal kde jsem něco podobného četl. Nakonec jsem si uvědomil že u tebe v tvé nejlepší jednorázovce V kouři.
Psát rozhovor ve více lidech je těžké a myslím, že ses s tím poprala dobře. Celkově se těším na další díly.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
Mary Sue... taky mi to říkali u prvního, možná i u druhého dílu, ale NE! A za tím si stojím. Až se pročteš na konec, tak se mnou taky budeš souhlasit. Stejně jako moje bety![Smiling Smiling](/modules/smileys/packs/example/smile.png)
Jsem jen prach ve větru... Moje existence je bez významu... Zmizím na věčnost... A přesto... Možná si jednou někdo vzpomene... Doufám... Nevěřím... Zůstávám... Jsem jen prach... Prach ve větru... Vítr mi dal křídla... Nemám víc co si přát... Doufám... Nevěřím... Jsem jen člověk... I kdybych chtěla víc... Nesmířím se tím... Protože jsem jen člověk... A člověk je prach ve větru...
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
MarySue... Nevadí mi až tak moc (příšerný slovní obrat xD), protože mám úpně jiný názor na FF než ty xD FF je v mém pojetí pocitovka, není to literárně zařazený a formálně stanovený útvar xD Skutečnost, že někdo dokáže psát FF na úrovni tebou i mnou uznávaných (paradox xD, doufám že ne dokonce chyba v časoprostorovém kontinuu... :-DDD) literárních pravidel je jednoznačně plus; jsou tu i takoví autoři, ale prostě FF píše každý, kdo má nápad, chuť a potřebu se vyjádřit :-DDD
Jsem jen prach ve větru... Moje existence je bez významu... Zmizím na věčnost... A přesto... Možná si jednou někdo vzpomene... Doufám... Nevěřím... Zůstávám... Jsem jen prach... Prach ve větru... Vítr mi dal křídla... Nemám víc co si přát... Doufám... Nevěřím... Jsem jen člověk... I kdybych chtěla víc... Nesmířím se tím... Protože jsem jen člověk... A člověk je prach ve větru...
Argh... fakt výstižný název...xD Hodně mi v rozluštění alespoň přibližného děje pomohl...xD![Smiling Smiling](/modules/smileys/packs/example/smile.png)
Tenhle děj přežiju. Druhý taky. Ale pokud neumřu čekánim na třetí nebo čtvrtý, budu šťastná. Do pátyho budu mrtvá na 100%. Máš mě na svědomí...xD
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
Nakonec jsou jen čtyři
Nějak to uběhlo rychleji, než se na první pohled zdálo a nějak to zbytečně natahovat jsem nechtěla.
Jsem jen prach ve větru... Moje existence je bez významu... Zmizím na věčnost... A přesto... Možná si jednou někdo vzpomene... Doufám... Nevěřím... Zůstávám... Jsem jen prach... Prach ve větru... Vítr mi dal křídla... Nemám víc co si přát... Doufám... Nevěřím... Jsem jen člověk... I kdybych chtěla víc... Nesmířím se tím... Protože jsem jen člověk... A člověk je prach ve větru...
zajímavý začátek
dost se těším, jak to bude pokračovat ![Smiling Smiling](/modules/smileys/packs/example/smile.png)
P.S. tyhle začátky mám naopak docela ráda![Sticking out tongue Sticking out tongue](/modules/smileys/packs/example/tongue.png)
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.
povídky z prostředí týmu Taka mě nikdy moc nebraly, ale tahle série je vyjímkou... skvělý příběh ve skvělé formě, úvodní báeň se mi moc líbí...![Sticking out tongue Sticking out tongue](/modules/smileys/packs/example/tongue.png)
a muhehehe
Kterej magor vymyslel to pravidlo jeden díl týdně...xD občas to jsou fakt nervy.. a tohle asi budou docela často...
Muhehe
Užírej se nevědomostí, jak to bude pokračovat, zatím co se ti já a mé Bety budeme z povzdálí smát ![Sticking out tongue Sticking out tongue](/modules/smileys/packs/example/tongue.png)
Jsem jen prach ve větru... Moje existence je bez významu... Zmizím na věčnost... A přesto... Možná si jednou někdo vzpomene... Doufám... Nevěřím... Zůstávám... Jsem jen prach... Prach ve větru... Vítr mi dal křídla... Nemám víc co si přát... Doufám... Nevěřím... Jsem jen člověk... I kdybych chtěla víc... Nesmířím se tím... Protože jsem jen člověk... A člověk je prach ve větru...
Ano, ano. Já si jen dovolím prozradit, že Dyrim to celé napsala moc zajímavě. ^^
♪ Současná hudební inspirace: Why Should I Worry, Sandcastle Kingdoms, Night in the Woods, Cuphead the Musical, Attention
Kočičí škrábanice
A nějaké nové FF? YES! ^^ => Tanec iluzí 20 - S hlavou vztyčenu udělej krok vpřed, Tanec iluzí 19 - Lepší zítřky v nedohlednu, Není se čeho bát, Tanec iluzí 18 - Na tenkém ledě
To si piš![Laughing out loud Laughing out loud](/modules/smileys/packs/example/lol.png)