Rodinný portrét
Vložil Akumakirei, So, 2010-07-10 22:30 | Ninja už: 5913 dní, Příspěvků: 2349 | Autor je: Editor všeho, Editor FF
Á, bé, cé, dé.
Tiše, tichounce.
Dítě vrní v náručí,
když karta se v prstech otáčí.
A není o co stát;
maminka začíná se bát.
Dítě vrní v náručí,
když karta se v prstech otáčí.
A není o co stát;
maminka začíná se bát.
I.
Pod peřinkou, na skráních
koníčci po lukách uhání.
Ač zní to směšně;
pro dětská ouška nabereme
plnou hrst.
koníčci po lukách uhání.
Ač zní to směšně;
pro dětská ouška nabereme
plnou hrst.
Tvářičky lehce zbarví se
vůní krve do ruda, jak
mateřský hlas. To
proudí nám v žilách.
Zas a zas.
vůní krve do ruda, jak
mateřský hlas. To
proudí nám v žilách.
Zas a zas.
Hebké vlásky, běloučká kůže,
neposedné prstíky svírají
poslední květy plané růže.
Pohádko, přijď k nám.
I kdyby jen potají.
neposedné prstíky svírají
poslední květy plané růže.
Pohádko, přijď k nám.
I kdyby jen potají.
Co nám je do toho,
slzičky roztají, řasy je zaženou.
Koníčkům opratě slabounce
utáhni. Kotěti
mašle se příčí.
slzičky roztají, řasy je zaženou.
Koníčkům opratě slabounce
utáhni. Kotěti
mašle se příčí.
II.
Ač prstenem si pojistíš,
ač bílá jiskřila, nezapomeň
v ten den sobotní...
Nezapomeň.
Zlato nerezaví, křivdy pálí.
ač bílá jiskřila, nezapomeň
v ten den sobotní...
Nezapomeň.
Zlato nerezaví, křivdy pálí.
Černá kočka ve stínu
oči poulila, zatímco
nevěsta závoj ztratila.
Byl šedý; jako křídla holubí,
co utíkala po nebi.
oči poulila, zatímco
nevěsta závoj ztratila.
Byl šedý; jako křídla holubí,
co utíkala po nebi.
Stalo se to ve chvíli,
kdy růže slzy polily a
stuhu do vlasů družičkám,
tichounce jak modlitby,
surově odtrhli.
kdy růže slzy polily a
stuhu do vlasů družičkám,
tichounce jak modlitby,
surově odtrhli.
Přesto v ten den sobotní,
pluly lodě do dáli; maličké
od dětí, s květy od dívek.
Na tichou pouť poslední...
Co myslíš, kam doplují?
pluly lodě do dáli; maličké
od dětí, s květy od dívek.
Na tichou pouť poslední...
Co myslíš, kam doplují?
III.
Za okny blyštící se tma,
zoufalý křik v hale a
roztroušené korále na zemi.
Parkety třísní dusivé ticho.
Cos šeptal, maličký?
zoufalý křik v hale a
roztroušené korále na zemi.
Parkety třísní dusivé ticho.
Cos šeptal, maličký?
Pavouk lezl po stěně,
pozorovals jeho nožky -
zhnuseně. Nemoha za vzhled,
ten potulný zjev,
mrtvě padl na podlahu.
pozorovals jeho nožky -
zhnuseně. Nemoha za vzhled,
ten potulný zjev,
mrtvě padl na podlahu.
Nejsi tak malý, jak se zdáš.
Milovali jsme tě, ty jsi
náš. Bez pláče a
smíchu slz nebylo...
Vše se jen někam podělo.
Milovali jsme tě, ty jsi
náš. Bez pláče a
smíchu slz nebylo...
Vše se jen někam podělo.
Ztrácíš, nalézáš a platíš,
děťátko, nedbale se šatíš.
Lemem vane studený vzduch
bojišť, jen slepí sáhnou po holi.
Sám sebe v sobě se bojíš.
děťátko, nedbale se šatíš.
Lemem vane studený vzduch
bojišť, jen slepí sáhnou po holi.
Sám sebe v sobě se bojíš.
~
Slabě, slabounce.
Kočka předla na zápraží,
eso v ruce; černé srdce.
Myšička past nastraží,
dobrou noc, hvězdáři.
Kočka předla na zápraží,
eso v ruce; černé srdce.
Myšička past nastraží,
dobrou noc, hvězdáři.
Á, bé, cé, dé.
Poznámky:
Věnováno Sayoko. Všechno nej k narozeninám, Sayu 
(já vím, že opožděně, ale hlavní dárek trvá trochu dýl, než bylo zamýšleno, a tak už to nechci protahovat ještě víc). Snad to nevadí.
Dále... Nějak jsem prošvihla svých 600 dní a sice nevydávám to, co bych chtěla (!), ale pomalu se na tom pracuje
Dlouho jsem váhala nad názvem, ale prolistování složky s písničkami mi pomohlo. Family portrait... všude vypadá jinak, tak v tom nehledejte jen ty dvě, co jsou na obrázku 
Dovolená s mrňousama byla celkem inspirativní xD A chládek u počítače taky pomáhá.
Tak zase jednou experimentální, tentokrát na části... Pěkné prázdniny, lidičky
(18 hlasů)
Mise P: Začala jsem číst a přitom si říkala, jak je ta básnička krásně křehká a něžná (a trochu si vzpomněla na dětské pohádkové knížky s říkadly o koťátkách), postupně jsem však začala vnímat cosi zlověstného, co se pomalu začalo vkrádat mezi verše a tento pocit pomalu sílil. Báseň má rozhodně nezapomenutelnou, tíživou a zároveň napínavou atmosféru, která mě velmi oslovila a na kterou jen tak nezapomenu. Až vydáš vlastní básnickou sbírku, určitě mi dej vědět!
Ach, kéž by se jednou podařilo vydat! xD Velké a bláhové mé přání.
Ale toto už je velmi staré. Děkuji za připomenutí i přečtení, Arashi, vidělas a cítilas v ní, cos měla. Udělalo mi radost, že se ještě našla
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Aku... Domou Arigatou. Vůbec by mě nenapadlo, že něco takového dostanu. Moc, moc se ti to povedlo. Jsem ráda, že tohle mohu považovat za své. Děkuju moc *slzičky dojetí*
♪ Současná hudební inspirace: Why Should I Worry, Sandcastle Kingdoms, Night in the Woods, Cuphead the Musical, Attention
Kočičí škrábanice
A nějaké nové FF? YES! ^^ => Tanec iluzí 20 - S hlavou vztyčenu udělej krok vpřed, Tanec iluzí 19 - Lepší zítřky v nedohlednu, Není se čeho bát, Tanec iluzí 18 - Na tenkém ledě
Věčně povedené experimenty... ano, tak se to dá charakterizovat...
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
Díky, holky
Jsem ráda, že se líbila. Snažila jsem se tentokrát nepsat nic drastického s mojí obvyklou atmosférou a kupodivu to šlo i samo 
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Toto tvoje experimentálne básnenie mám veľmi rada
A táto bola krásna ^^
Smutná, zvláštna, láskavá...
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
Nikdo k tomu nemá co říct? No já teda jo... Úplně to na mě dýchlo atmosférou, takvou skrytou, patřící určitému momentu, jako na rodinném portrétu...
Moc hezká