Naruto Shippuuden - 5.Kapitola : Zem se třese. Na scéně : "Uchiha"

[center]5.Kapitola – Zem se třese. Na scéně : Uchiha

„Akce musí proběhnout rychle…“ Káral Sogetsu Karukuchi svůj „Alfa“ tým nájemných lovců. „…zaplaceno dostaneme pouze pokud přineseme toho chlapce do zítřejšího poledne.“
„Jasný, Šéfiku.“ Pronesl Hanzo do jinak prázdnho rozhovoru, který se snažil navodit pouze Sogetsu a odpovědi poskytoval „patolízal“ Hanzo.
„Myslím že chytit desetiletýho fakana nebude pro nás žádnej problém.“ Chechtal se a hleděl do tváří ostatním a čekal na podporu. Čekal na nějaký náznak smíchu, ale žádný náznak nedostal.
„Je to Nasage, ty Idiote.“ Připomněla otráveně Yumeji. Na ní jediné byla vidět únava. Šli již druhý den bez přestávky navíc po boji, který svedli jako zakázku před touto akcí. Byla unavená, otrávená a neochotná k konverzaci.
„Jeho schopností je manipulace s časem.“ Vysvětloval hromotluk Genguro.
„Nepanikař, Genguro…“ Mávl rukou Sogetsu „…ten co si nás najal tvrdí, že se Jutsu manipulace s časem teprv učí a tak se není čeho bát.“ Vysvětlil.
„Takže to přeci jen bude lehká mis-„ Hanzo nic nedořekl, protože se ozvala Yumeji s hlasitými nadávkami : „Idiote!“ Křikla.
„C-co je?“ Vylekal se Hanzo.
„Jsi lovec a né slon kterej se přežene místem za potravou.“ Yumeji se skrčila a ukázala na přetrhlé lanko na zemi. „Tahle oblast je celá zamořená různými nástrahy a pasti.“ Vysvětlila a vrhla neobvykle zlý pohled na svého společníka Hanza.
„A díky tobě, Idiote, ví Nasage o naší přítomnosti.“ Rozčilovala se nahlas. Do jejích nadávekl vnikl dlouhý smích.
„Che, jsi tak roztomilá když se zlobíš.“ Usmíval se Sogetsu a mávl rukou. „Klid, děvče. Tyhle lanka jen dokazujou tvrzení, že ten kluk Nasage ještě neumí manpulovat s časem.“ Usmíval se Sogetsu a Yumaji pochopila, že sám Sogetsu do poslední chvíle pochyboval o důvěryhodnosti tvrzení že mladý Nasage neumí manipulovat s časem.
„Nasage sice ví, že se blížíme, ale to mu je houby platné.“ Poznamenal Sogetsu a mávl k pokračování jejich cesty.
Křup.
„E?“ Podivil se Hanzo a sklonil hluboce hlavu aby se koncentroval.
„Děje se něco, Hanzo?“ Zeptal se starostlivě Sogetsu. Celý zbytek týmu Alfa se zastavil.
„Blíží se k nám osoba…“ Řekl Hanzo, který se zavřenými oči naslouchal slabému praskání větviček v lese. Hanzo byl od narození lovec a tak bylo jeho darem vycítit kořist na míle daleko.
„Osoba?“ Opakoval neklidně Sogetsu.“
„Ninja.“ Řekl Hanzo a sáhl po svém meči. Jeho ruku mu zastavil stisk Sogetsovi ruky.
„Nebudeme bojovat.“ Vysvětlil Sogetsu. „Je možné že nejde po nás. My máme jiný cíl.“ Řekl tiše a ukázal prstem před sebe.“
„Ale pohybuje se dost rychle.“ Namítal Hanzo.
„Nebudeme si ho všímat. Náš cíl je Hiro Nasage.“ Opakoval znovu Sogetsu a pak se otočil čelem k cestě kudy měl pokračovat k chrámu, kde se měl nacházet Nasage klan. Jenže když se otočil…
„Co?“ Pískl Sogetsu a uhýbl před čepelí meče, která projela lineární čarou těsně před ním. Sogetsu zavrávoral a spadl na zem.
„Špatně.“ Sykl tichým a temným hlasem ninja před nimi. „Jdu po vás.“
Hanzo sáhl instinktivně ihned po svém meči. Ninja před nimi zmizel a záhy se objevil za Hanzem za jeho zády mezi ním a jeho bratrem Gengurem.
„Pozor.“ Varovala na poslední chvíly Yumeji a ukázala prstem na ninju, který se s mečem roztočil mezi dvěma muži.
„Argh.“ Zapištěl Genguro když mu meč sekl do těla. Hanzo zavravoral a ustoupil na poslední okamžik několik kroků vzad. Vyhnul se smrtelnému úderu od ninji, který byl naplánovaný ale přesto utrpěl sek do těla stejně jako jeho bratr.
Yumeji se rozeběhla proti útočníkovi s dýkou v ruce. Ninja se na ní podíval a pak připraven mečem se také proti ní rozeběhl. Bylo to jako když jsou proti němu všichni zpomalení.
Yumeji se vyhla seku a ona sama se chystala vrátit úder dýkou. Marně, protože na každý její sek zareágoval ninja okamžitě úhybným manévrem.
Mezitím co Yumeji zaměstnala ninju, Hanzo a Genguro neváhaly a připravily se k boji. Hanzo vytáhl svůj meč a ignorujíc svou krev, která tekla z jeho rány se rozeběhl na útočníka. Taktéž Genguro si rozmotal řetěz z ruky a začal s ním točit ve vzduchu připraven kdykolik zasáhnout do zápasu. Čekal na okamžik, kdy se útočník alespoň trochu vzdálí od své spolubojovnice, se kterou sváděl boj.
Sogetsu to vše pozoroval s údivem v očích. Pomalu se zvedal ze země a oprašoval si nohavice. Vůbec nevypadal, že by se do boje chtěl aktivně zapojit. Byl zřejmně rád že je na svém místě, na bezpečné vzdálenosti.
„Kdo sakra jsi.“ Pískla Yumeji. Útočník se vyhnul jejímu seku dýkou a pak vycítil okamžik, kdy se dívka přestala minimálně koncentrovat na boj a provedl útok mečem. Čepel ninjova meče projel hrdlem dívky a tam se skácela k zemi.
„Yumeji.“ Zavolal na společnici Hanzo a nyní se přiblížil až k ninjovi. Sekl svým mečem do útočníka jenž poranil jeho kamarádku. Z ninji zbyla jen siuleta. Opět se přemístil. Přemístil se přímo za Hanza připraven ke smrtelnému seku.
„Roton no Jutsu.“ Křikl Genguro a v okamžiku se svou schopností omotal ninju řetěžem. Hanzovi se ulevilo ale neztácel čas zbytečným oddechováním ani děkováním za záchranu života a hned uskočil od ninji pryč do bezpečné vzdálenosti.
„Yumeji.“ Zavolal na krvácející dívku na zemi, která začala mizet ze země.
„Dop***le.“ Křikl Hanzo. „Víš jakej jsem měl strach?“ Zavolal.
Za blízkým stromem se začala chechtat dívka.
„To nevěřím.“ Chechtala se Yumeji a vylezla za stromem.
„Bunshin no Jutsu.“ Zvrtěl hlavou Hanzo a zamračil se na dívku, že ho takto vystrašila. Spadl mu kámen ze srdce že se Yumeji nic nestalo. Yumeji využívala často Bunshin no Jutsu, ale zrovna v tuto chvíli ho nenapadlo že toto Jutsu použije. Yumeji měla ale vše promyslené a její plán nebylo zneškodnit ninju, ale jen zaměstnat jeho pozornost.
Hanzo si ihned vzpomněl na situaci která nastala a nyní věnoval pozornost ninjovi zamotaného v Gengurových řetězech.
„Poslední fáze Roton no Jutsu.“ Zašklebil se Genguro a trhl řetězy.
„Roton no Jutsu obvykle rozdrtí všechny kosti protivníkovi. Genguro ho teda nešetří. Tohle Jutsu je jistá smrt.“ Zachechtal se Hanzo a již si oddychl, začal rychle oddechovat po takovém souboji a přiložil si ruku na ránu od meče.
„Jen ať chcípne.“ Křičela Yumeji.
Genguro trhl řetězi a tím plánoval opravdu rozdrtit kosti ninjovi za to co tu předvedl. Za tu drzost že na ně zaútočil. Ovšem v okamžiku, kdy se řetězy začaly silou stahovat ninja zmizel a místo něj se objevil kus dřevěné klády.
„Kawarimi no Jutsu.“
Sogetsu se rozchechtal. „Hezké. Opravdu hezké.“ Chválil a stále hleděl na kmen, který nahradil tělo ninji.
„Cože?“ Hanzo neskrýval překvapenost. Byl velice raněn a tak si klekl na kolena a zíral na řetězy jak se rozmotávají. Opravdu tam nebyla žádná oběť.
„To je parchant.“ Poznamenala Yumeji a připravená k boji vytáhla z kapsičky na noze několik speciálních jehlic a přiskočila k raněnému Hanzovi.
Genguro si namotal jeden z řetězů na levou ruku, ale ten na pravé ruce měl stále přichystán k boji.
„Myslím, že si nebudeme na nic hrát.“ Mluvil do temnoty lesa Sogetsu. Sám totiž nevěděl, kde se útočný ninja nachází. „Stav tohoto zápasu je jedna nula, bod pro tebe.“ Zachechtal se a kroutil hlavou ze strany na stranu. „Mezitím co jsi tu řádil, vypozoroval jsem některé maličkosti.“ Mluvil stále kamsi do lesa Sogetsu a doufal, že ho útočník slyší.
„Třeba tvá rychlost v zápase. Vsadím svou levou tkaničku u bot, že používáš Sharingan.“
„Sharingan.“ Špitl potichu Hanzo a podíval se na svou ránu ze které tekla proudem krev. „Tak proto…“
„Typnu si tedy, že jsi Uchiha, je to tak?“ Zeptal se Sogetsu a v dálce před ním se zjevila siuleta, která před několika okamžiky ohrožovala celý tým.
„Mé jméno je Sasuke Uchiha.“ Představil se ninja.
„Sasuke Uchiha.“ Opakoval jméno ninji Sogetsu a zakýval hlavou. „Proč jsi tak bláhový že jsi na nás zaútočil?“ Zeptal se.
„Bláhový?“ Opakoval Sasuke a podíval se na krvácejícího Hanza a Gengura, jehož rána nebyla tak hluboká. „Myslím, že jsem si vedl dobře.“ Pronesl Sasuke.
„Pch.“ Odfrkla si naštvaně Yumeji a připravila se s jehlicemi k útoku. Její pohled nyní provrtával Sasukeho skrz naskrz.
„Víš ty, sakra, kdo my vůbec jsme?“ Zeptal se Sogetsu. Nastalo ticho.
„Je mi to fuk.“ Řekl po chvilce Sasuke. „Je to jen součást mého tréninku.“
„Tréninku?“ Zeptal se zaujatě Sogetsu a Sasuke pomalu přikývl hlavou.
„Ano, tréninku.“ Potvrdil. „Orochimaru mi řekl, ať vás sejmu.“ Oznámil bez jakéhokoliv vzrušení v hlase.
„Orochimaru?“ Pípl tiše Sogetsu a zamyšleně sklonil hlavu. „Je tady?“ Zeptal se.
„Ne. Je to jen můj úkol. Jsem tu sám.‘“ Oznámil Sasuke.
„Aha.“ Přikývl Sogetsu a dál přemýšlel nad následujícími kroky.
„Náš cíl Nasage ví již kvůli nemotornosti Hanza o naší přítomnosti…“Začal přemýšlet Sogetsu nahlas. Hanzo se při vyslovení jeho jména zašklebil. Hlavou mu proletělo jak šlápl na lanko a tím upozornil na tým. Sogetsu pokračoval v přemýšlení : „…Nemáme tedy neomezený čas a jediné co musíme v tuto chvíli udělat je se rozdělit.“
„Nikam nepůjdete.“ Zavrčel Sasuke a připravil si meč. „Jsem váš soupeř.“
„Věř, že je zážitek bojovat s opravdovým Uchihou, ale my teď máme plno jiných plánů.“ Zamračil se poprvé po dlouhé době Sogetsu. „Ale jestli chceš, nakopem ti zadek pak.“ Usmál se zas.
„Hmmm…“ Broukl Sasuke a pak se rozeběhl.
„Útočí.“ Varovala před druhým útokem Yumeji.
„Tentokrát jsme připraveni.“ Křikl Genguro a před bitvou se ještě ohleduplně podíval na svého bratra Hanzeho, který z posledních sil vstal a držel v ruce svůj meč. Již nedržel své zranění, tak mu z rány tekla ještě krev.
„To bude mazec.“ Broukl si Sogetsu a uskočil před běžícím Sasukem. „Do něj.“ Rozkázal a ukázal na něj.
Genguro roztočil svůj řetěz nad hlavou a chvíli s ním točil. Sasuke se blížil. Poslední chvilky před bojem.
Yumeji složila ruce k sobě, křikla : „Trikon no Jutsu.“ a hodila do vzduchu jehly, které držela doteď připravené v ruce. Na tváři se jí ukázal úsměv.
„Teď ti ukážu show.“ Uchechtla se a začala mávat rukama. Její mávání rukama bylo rytmycké, stejně tak se rozletěly jehly. Bylo to podobné loutkovému představení, na které si Sasuke vzpomněl. Na představení Kankura. Yumeji ale neovládala loutku, jen několik jehel.
Genguro zamával rukou a z rukávu mu vyletěl druhý řetěz. Chvilku oba řetězy roztáčel a pak : „Roton no Jutsu.“
„Idiote, na stejný Jutsu mě dvakrát nedostaneš.“ Sykl Sasuke a přiblížil se neuvěřitelnou rychlostí k obrovskému muži který vrhl řetězy přímo na něj.
„Sharingan“ Zkoumal boj z dálky Sogetsu a pozoroval pohyby Sasukeho tak rychlé že chvílemi připomínaly teleportace z místa na místo. Sogetsu nejen uznával a všeobecně se bál Sharinganu, ale i ho důkladně zkoumal a obdivoval jeho využití. Sasuke byl tak rychlý oproti jeho mužům v týmu, že to chvílemi připomínalo naprosto nerovný boj ačkoliv byl stav tři na jednoho.
Sasuke se vyhnul prvnímu řetězu, který prolétl těsně vedle jeho hlavy, chvíli zkoprněl, jak těsné to bylo a když opět boji věnoval pozornost, vyhnul se úspěšně i druhému řetězu. Vyskočil a pak mečem napřáhl na Gengura s úmyslem zasadit poslední smrtící ránu. Pak ho cosi bodlo do nohy a on ztratil koncentraci. Zasáhla ho totiž jedna z jehel Yumeji. Ta se zaradovala a bez váhání mávla rukou tak, že i zbytek poletujících jehel se rozletělo na Sasukeho. Ten se dotkl nohou země a ihned udělal úhybný manévr tak, aby se vyhnul jehlám. Noha ho bolela, ale nyní nebyl čas jehlu vyndat.
Genguro stáhl řetězy po neúspěchu opět k sobě aby byl připraven co možná nejrychleji zasadit útok znovu. Nyní když měl Sasuke v noze Yumejinu jehlu, jeho úhybnost se snížila, byť jen o maličko.
Sasuke ale nějak vyčerpaně nevypadal, naopak dál útočil na hromotluka před ním, hrající si s řetězy.
„Chidori.“ Křikl Sasuke a v ruce se mu začal tvořil elektrický výboj, záříc po okolí. „Bačičičičičičiči……“ Ozývalo se po okolí.
Yumeji vycítila nebezpečí tohoto Jutsu a tak se snažila vrhnout jehlice na Sasukeho, ten ale rychle manévroval a zapomocí Sharinganu se úspěšně vyhl všem útokům Yumeji a pak tedy mohl bezpečně zasadit úder s Chidori.
Sasuke se rozeběhl a s jiskřící rukou plnou elektriky se rozeběhl na Gengura, ten zamával rukama tak, aby rozhýbal co nejvíce řetězy a ubránil se tomuto útoku.
„Pozor.“ Křikl Hanzo a rozeběhl se poprvé k útoku aby ochránil svého bratra.
„Mám tě.“ Usmál se Sasuke, který saltem unikl dalšímu zdrcujícímu stisku řetězy známého Jutsu „Roton no Jutsu.“, dotkl se země a než-li stačil Genguro provést obrannou část, dal mu dávku silného Chidori přímo na hruď.
„Áááárghhh.“ Zájíkal Genguro a se vzlikem se skácel k zemi. Dopadl na zem a začal těžce oddechovat a nabírat vzduch do plic.
„Máš štěstí že žiješ.“ Šeptal potichu s úžasem Sasuke a pozoroval Gengura, muže který přežil celou dávku nejostřejšího Chidori. Mezitím jak ho tak pozoroval, koutkem oka si všiml dalších jehlic, které se na něj rozletěly. Uskočil tedy a rozeběhl se na Yumeji, protože ho jehlice už rozčilovaly a boj bez nic by byl stoprocentně jednodušší.
„Beží na mě, sraz ho.“ Křičela Yumeji, když si všimla že jí Sasuke věnuje plnou pozornost. Sasuke si myslel, že Yumeji volá o pomoc do prázdna, pak si ale všiml Hanza, který stál pár kroků před ním a chystal se k ráně. Sasuke se pomocí Sharinganu ráně vyhnul a držejíc svůj meč se napřahoval na Hanza.
Sogetsu, který stál v bezpečné vzdálenosti tlesknul hlasitě rukou a zakřičel „Dost“. Hanzo uskočil Sasukeho ráně mečem a pak se s ostatnímy členy týmu stáhl ke svému mistrovi. Sasuke, který měl až nyní chvíli klidu si vytáhl Yumejinu jehlici, která ho jako jediná zasáhla, z nohy. Zaťal zuby a tahal jí ven. Byla to o dost větší bolest než-li když se zabodla dovnitř. Po okamžiku ovšem byla venku.
„Opravdu nemáme čas.“ Zvážněl v tóně hlasu Sogetsu a podíval se na Gengara, který se již vzpamatoval z Sasukeho Chidori. „Genguro Kazamo, máš za úkol zabít toho Uchihu.“
Genguro přikývl. Hanzo jen nevěřícně hleděl na svého vůdce a nechápal proč vyšle jen jeho bratra proti tak silnému soupeři.
„Vím na co myslíš, Hanzo.“ Řekl náhle Sogetsu. „Bát se ale nemusíš, protože Genguro drtí lidem kosti, láme vazy a bez slitování zabijí. A až bude mít víc prostoru a nebude se bát používat řetězy naplno, protože jste poblíž, bude boj rozhodně zajímavější.“ Usmál se Sogetsu a Genguro mrkl na zbytek týmu. „Nebojte, já ho zvládnu.“ Řekl a podíval se sebejistě na svého bratra aby ukázal, že se Uchihy nebojí. Hanzo přikývl a tím dal bratrovi souhlas a důvěru.
„Tak zatím.“ Zamávala Yumeji Gengurovi a utíkala směrem k chrámu za svým cílem zajmout Nasageho.
„Čekám tě do pěti minut, dožeň nás.“ Mrkl na Gengura Sogetsu a i on se vydal po cestě za Yumeji, která šla v popředí aby ukazovala kde jsou další nastražená lanka.
„Zlámej mu všechny kosti, magorovi.“ Zamračil se Hanzo a pak Gengura poplácal po rameni. „Nešetři ho.“ Řekl a i on se rychle vydal za zbytkem týmu Alfa.
„Kam jdete, boj není u konce.“ Řekl normálním hlasem Sasuke a sledoval jak jdou všichni, až na hromotluka, pryč.
„To rozhodně není.“ Zamračil se Genguro a roztočil nad hlavou dva řetězy. „Já jsem nyní tvůj soupeř.“ Zaburácel a sledoval jak se Sasuke pousmál a rozeběhl se na něj.

„Kamenné údolí.“ Představil gestem mávnutí rukou rozlehlý plac a podíval se na Naruta který mu stál po boku. „Zítra se toto místo stane místem pro trénink.“
„Nezačneme dneska?“ Zeptal se Naruto.
„Nikoliv, musíš nabrat mnoho sil…“ Vysvětlil Jiraiya a ukázal na důlek v kopci, kde svítilo světlo jinak v času předvečerem. „…Přespíme tam v hotelu kam často chodívám.“ Řekl a dal se opět do kroku.
Naruto se vydal za ním.
„Co je to za místo?“ Zeptal se Naruto a tázal se po odpovědi upřeným pohledem. Jiraiya neodpovídal, odpovědí Narutovi bylo, když se před ním objevilo malé městečko.
„Hezký…“ Povzdechl Naruto úžasle. Hlavou mu projela krásná vzpomínka na jeho první výlet s Jiraiyou k nalezení Tsunade. Poprvé se tak s tímto mužem, svým vzorem, vydal do opravdového města. A nyní znovu. Naruto pookřál a zachvěl se, když si uvědomil jak moc tráví příjemného času s Jiraiyou.
„To je město nazývané „Huisha“. Často tu trávím noc když se vydávám na dlouhé poutě.“ Vysvětlil Jiraiya a usmál se na Naruta. Ten mu úsměv opětoval a pokračoval cestičkou k městečku Huisha připraven zítra ze sebe klidně sedřít kůži, jen aby se stal opět trochu silnějším.