Brothers under the sun
Navzdory mnohačetným zraněním a vyčerpání se usmál. Pomalu se blížil k postavě, kterou viděl rozmazaně. Navzdory tomu, že prohrál, byl šťastný.
Povedlo se mu to, co všechno chtěl. Zemře a jeho rukou. Přesně jak plánoval.
Dokulhal k mladému muži, pro svůj špatný zrak neviděl strach a údiv, zračící se v černých očích. Představil si tam jenom nenávist, ke které ho vedl.
Stejně jako před pár lety i teď se dvěma prsty dotkl čela mladého muže. S úsměvem se zhroutil na zem. Měl všechno, co chtěl. Víc nepotřeboval. Zavřel oči a nechal proudit poslední myšlenky, poslední slova, která by chtěl říct tomu mladému a známému muži, kterého už vlastně neznal.
Měl jsem i sny, o světle modré obloze nad konohou, kterou už nikdy nespatřím. Sny, kde se na obloze honily mraky všech tvarů a občas připomínaly tváře.
Sníval jsem i o letu na neznámém tvoru se zlatými křídly. Nesl mě vstříc modré obloze. Vlasy mi čechral vítr a dával mi dávno ztracený pocit svobody.
A ty jsi tam byl se mnou. Byli jsme tam sami, jenom my a nekonečná modř okolo. Ty a já...
Následuj své srdce, ať jsou jeho touhy jakékoliv, ale chraň ho před temnými úmysly ostatních. Nenech ho zatemnit tužbami jiných. Náleží jenom tobě.
Postupuj podle hlasu, který moc dobře znáš. I když se ti to příčí, to on tě dovede zpátky domů. Jenom Naruto při tobě bude stát, když já tu nebudu.
Následuj své sny, ale ty nezkažené vycházející z tvé čisté mysli. Sny o lásce, domově, přátelství a rodině. Prosím, pamatuj si mě, navždy.
I přesto všechno, vždycky jsem pro tebe chtěl to nejlepší, i když to tak několikrát nevypadalo. Přece jenom jsem tvůj brácha, jediný na zemi.
Jsme jak sněhové vločky, stejní a přesto rozdílní. Věřím, že jsem se tehdy zachoval nejlíp, jak jsem dokázal. Ale vím, že ty bys to na mém místě zvládnul líp.
Vezmi si moje oči a spojíme svá srdce. Navždy budeme jeden. Nech mě se podívat na svět přes oči, které byly moje, ale nyní náleží tobě. Uvidím po dlouhé době svět tak, jak doopravdy vypadá.
Navždy jeden,
Můj jediný brácho pod sluncem.
Tam, kde uslyšíš vítr ve větvích,
Kde uvidíš modrou oblohu,
Kamkoliv půjdeš,
Já budu navždy stát po tvém boku.
Jsi jediný, kdo zbyl z mojí rodiny, kterou jsem vlastní rukou zabil.
Seš můj malý břáska,
Jediný, kterého jsem kdy měl.
A proto prosím, nikdy na mě nezapomeň, Sasuke.
Co říct?
Nespočteněkrát omývané téma Itachi a Sasuke.
Tuten výtvor vzniknul vlastně díky Vjéérušce nápad jsem měla už docela dlouho, ale nějak nebyl čas ani chuť ho zrealizovat, a pak když se do mě opřela, že už jsem dlouho nic nenapsala, tak jsem kvůli svojí hrdosti, chtě-nechtě, něco písnout musela
xD
Víc slov mě nenapadá, je to sice děsně krátké, ale mam pocit, že dostatečně výstižné :)
Menší prosba: nemohl byste mi to někdo pořádně zkritizovat? xD neechan se odmítla podílet na jakékoliv kritice xD
Moc hezké. Téma Uchiha brothers, stále dokola omílané a přesto se dá vždycky napsat něco nového, myšlenky Itachiho před smrtí, to je zajímavý nápad
Jsou v tom emoce, atmosféra, fakt se mi to líbilo. Ne vždy je snadné vyjádřit přesně to co chceme, ale mám dojem, že tahle povídka je přesně taková, jaká má být, hezká, čtivá, citová, skvělá. (Palec nahoru, klobouk dolu xD)
), tohle bylo bezvadný 
Doufám, že napíšeš něco dalšího(co nejdřív
Nezáleží na tom, aby ses vyrovnal tomu nebo onomu člověku, ale jde o to aby ses jednou stal samým sebou.
Zvláštní, hodně zvláštní. Ale celkem (hodně xD) se mi to líbilo. Teď se mi nechce kecat kolem a psát své postřehy, na to jsem až moc líná a jdu spát. Ale... jeden rejp jsi odpustit nemůžu.
Slovo brácho, bych nahradila slovem bratr. Vyzní to líp.
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
Moc krásné... a dojemné... jen tak dále.
Tato dvojice se u mě neomrzí nikdy. 
Slavnostně dokončená FF: [2017 - 2024, 48k slov, 22 kapitol]
NABÍDKA, KTERÁ SE NEODMÍTÁ
Příběh Sasoriho - od dob, kdy se toulal jako uprchlík pouští a hledal nové výzvy, přes doby, kdy věrně sloužil Akatsuki a hledal odpovědi, do dob, kdy mu už bylo tak nějak všechno jedno a hledal klid.
s tou kritikou...proč bych ti to měla ,,pořádně zkritizovat'', když není co?
bylo to úžasné 