ČERNÝ PŘÍZRAK 01

Válka z Akatsuki skončila před 1 rokem. Trvala 5 let. Všem hrdinům je kolem 21 let. Tsunade je pořád Kage, Orochimaru žije, Madara taky. Vše se pomalu vrací do normálu. Naruto splnil slib a přivedl zpět Sasukeho. To se stalo během 2 let války. Sasuke bojoval za Konohu a stal se jouninem. Lidé pojmenovaly Sakuru, Sasukeho a Naruto novodobí Sanníni. Všichni je považují za sanniny. Vše vypadá na idylku, ale bohužel není tomu tak.

Růžovlasá kunoichi seděla na balkóně a pozorovala hlavní bránu.
-Proč ses nevrátil? Nestihla jsem ti říci, co k tobě cítím, když jsem konečně odhodlala říct ti, co k tobě cítím tak jsi zmizel. Zmizel jsi bez rozloučení, bez jediného slova. Tolik mám tady chybíš. Tolik mi chybíš!!! - Stále vzpomínala, myslela na minulost.
FLASHBACK
Začátek války, dobojovali jsme první bitvu, ranění byli odneseni do nemocnic, ale někdo zabíjel doktory. Nikdo nedokázal odhalit kdo je zabíjí. Pak jsi se ale objevil ty, zničehonic jen černý záblesk z nebe. Zachránil jsi mi život. Beze slova, bez pohybu se u tebe objevilo 50 nepřátel, kteří nás měli zabít. Byli mrtví. Jak ses objevil tak jsi zmizel. To samé jsi udělal ve všech nemocnicích. Zachránil jsi nás, jenom my z Konohy a ze Suny jsme děkovali, nikdo jiný, všichni si mysleli, že ty můžeš za tohle všechno. Všichni v tobě viděli jenom strůjce všeho utrpení. Tobě to ale nevadilo, stále ses usmíval. Nespočetně krát jsi nás zachránil, ale stejně, nikdo ti neprojevil sebemenší výraz díků. Jenom my tví přátelé, přátelé, na které si zanevřel, odešel jsi a nerozloučil jsi se.

FLASHBACK END

Sakuro?“ řekl jemně Kakashi, který se posadil vedle ní na balkóně.
„Sakuro, zapomeň na něj, je pryč a už se nevrátí.“ Řekl Kakashi tvrdě, ale přeci jemně.

„Ne! Dokud se nenajde jeho tělo tak je tu pořád šance, že je naživu!! Tak mi tu neříkejte, že mám zapomenout!!!“ křičela Sakura na svého senseie. Když se uklidnila tak se zase podívala na bránu. Zase začal vzpomínat na minulost.

FLASHBACK

Další den na frontě. Všichni oslavují návrat Sasukeho, ale ty ne, ty ležíš pod stromem a spíš. Jdu k tobě, chci ti říct, že ho nemiluju, že miluju tebe. Když jsem byla u tebe, tak si najednou zmizel z černým zábleskem. Nechápala jsem to. Pak se ozval alarm. Nepřítel útočí. Rychle jsme běželi na bojiště. Na bojiště dorazilo pár členů Akatsuki. Byli to Kisame, Itachi , Sasori a Deidara.(všichni členové akatsuki zatím žijí. A Orochimaru spolupracuje s Akatsuki Pein žije, nenapadl Konohu ale Jiraiya je mrtví a Asuma žije.) Když jsme tam dorazili právě jsi zabil Daidaru. Za tebou bylo pole poseté mrtvolami vojáků, které nepřítel oživoval pomocí Orochimarovi techniky.
„Nikdo do toho nezashujte!“ rozkázal jsi.

„Já nebudu poslouchat usmrkaného genina, který je sotva dospělý!“ křiknul nějaký shinobi z Kamenné. Tys na to nic neřekl, jen ses usmál a vrhl ses na Sasoriho. Itachi se mezitím chystal použít Amaterasu, už ho skoro poslal, když se mu do cesty postavil Sasuke. A bojoval, sním. Kisame mu chtěl jít na pomoc, ale toho jsem zablokovala já. Boj trval několik hodin, nakonec jsme ale vyhráli. Všichni se radovali, křičely Sasuke-sama je borec, nebo Sakura-chan je krásná a nebezpečná. Nikdo ale nekřičel tvoje jméno, jen těch pár přátel cosi měl, ale nebyly slyšet. Chtěla jsem k tobě jít, ale dav mi to nedovolil, když jsem se k tobě probojovávala uviděla jsem jen černý záblesk. Zase jsme ti nemohla říct, co k tobě cítím. Hledala jsem tě, ale nikde jsem tě neviděla, od toho kdy jsi mě zachránil jsi nemluvil, jen jsi odpovídal na rozkazy, nebo podával hlášení. Vždy když jsme tě z přáteli hledaly tak jsme tě nemohli najít, když už jsme tě našli tak jsi zmizel, nebo jsi neodpovídal. Všem to dělalo starosti.

FLASHBACK END

„Už zase vzpomíná?“ optala se Ino.
„Ano, před chvílí jsem jí řekl, ať na něho zapomene, ale vyjela na mě.“ Přiznal Kakashi.
„Víte co to sní, dělá.“ Řekla, Ino a posadila se vedle Sakura a dala jí ruku na rameno. Sakura vůbec nereagovala zase vzpomínala.

FLASHBACK

Zase další bitva, Orochimaru vzkřísil všechny, co jsme zabily a poslal je na nás. Všichni jsme seděli u ohně a jedli, nikdo nevěděl, co se blíží. Jako vždy jsi seděl stranou, dělal jsi, že neexistuješ.

„Naruto! Už toho mám dost!! CO jsme ti udělali, že se z námi nebavíš!!!!“ křičel Sasuke, kterému ruply nervy. Ostatní k tomu neměli daleko. Všichni čekali na odpověď, ale ti jsi nic neřekl, jen jsi dál jedl. To naštvalo ostatní.

„Naruto, co tě trápí?.“ Zeptal se Kakashi. Všichni se zamysleli. Nikoho hic nenapadlo. Hodností to nebylo, byl jsi Jounin.

„Trápí tě to, že když díky tobě vyhrajeme velkou bitvu, tak tě lidé neoslavují jako hrdinu?“ optal se Neji. Ale ty jsi opět dělal, že neexistuješ. Ostatní byli ještě víc naštvaní.

„Naruto, když nám neřekneš co tě trápí, tak ti nemůžeme pomoc. Jsme tví přátelé, jsme tu od toho abychom si navzájem pomáhaly.“ Řekl Shikamaru. Zase nic, chtěla jsem k tobě jít a políbit tě, ale neměla jsme odvahu. Sasuke to nevydržel a rozešel se k tobě. Chytnul tě za plášť a zvedl tě.

„TO UŽ TI ANI NESTOJÍME ZA ODPOVĚĎ!“ křičel Sasuke. Nic jsi neřekl ani nedělal. Napřáhl se a dal ti pěstí. Všichni čekaly, že jí vyblokuješ, nebo zmizíš, ale tys nic neudělal. Sasuke ti jich dal několik, zastavil ho až tvůj hlas.

„Klidně si mlať, ale mě to nebolí.“ Řekl jsi. Všem projel mráz po zádech. Řekl jsi to ledovým tónem, které u tebe nikdo neslyšel. Všichni zůstali stát na místech, vypadalo to jako by se zastavil čas. Sasuke se vzpamatoval jako první, pustil tvůj plášť a otočil se k tobě zády.

„Naruto, říkal jsi, že pomsta je špatná, nikdo by neměl jít její cestou! TAK PROČ PO NÍ TEĎ KRÁČÍŠ!!“ křiknul Sasuke. To všechny ranilo.

„Ne, On by se nikdy nedal na cestu pomsty.“ zašeptala jsem.

„Ne, dal se na cestu pomsty. Ten hlas, je stejný jako když jsem se rozhodl, že se stanu mstitelem.“ Řekl Sasuke smutně.

Pak jsi zmizel v záblesku a o chvíli později jsme uslyšely:
„Rasen-Rengan!!“ Rychle jsme se tam rozeběhly.

FLASHBACK END

„Co je to tady za sraz?“ optal se Kiba. Na balkóně už byli všichni přátelé a senseiové. Koukaly na Sakuru, litovali toho, že se nesnažily udělat víc.

FLASHBACK

Když jsme doběhly k místu odkud vycházel zvuk boje, všimli jsme si, že jsou tam obě armády. Naše v plném počtu a armáda Akatsuki také. Všichni koukali na bojiště kde jsi bojoval, nikdo se neodvážil do boje zasáhnout.
„Proč mu někdo nepomůže!“ křiknul Shikamaru.

„Řekl že se tam nemáme plést. Tak, když si tam chcípne, tak to bude jen dobře, stejně je to jeho vi..“ nedořekl Tsuchikage, protože mu Tsunade vrazila takovou, že letěl. Když byl u mě tak jsem mu taky vrazila a poslala ho k jeho vojákům.

„Jestli se chcete dožít konce války…“ začal Sasuke

„Tak už to nikdy neříkejte!!!“ dokončila jsem a vrhla jsme se na ně. Když jsme k tobě dorazily tak jsi řekl:

„Vypadněte, tohle je osobní!“ řekl jsi to ještě ledovějším hlasem.

„Na to zapomeň! Jsme tým!“ křiknul Sasuke

„Jo, jsme Legendární sanníni. My držíme spolu!“ podpořila jsem Sasukeho. Nic jsi neřekl a přemístil jsi se od nás, jako kdyby ses za nás styděl. Všechny to ranilo. Pěšáky jsme porazily během několika hodin. Když jsi zabil posledního bylo kolem poledne. Já i Sasuke jsme byli unavení, ale ty ne tvářil jsi se jako kdybys právě vstal. Pak ale všichni, které jsme zabily opět oživly. Chtěli jsme se vrhnout do boje.

„Jestli neodejdete tak na Vás nebudu brát ohledy.“ Řekl jsi ledově. Všichni se na tebe podívaly, ale ty jsi sledoval nepřítele.

„To bys nikdy neudělal.“ Řekl Sasuke z klidem. Ty ses místo odpovědi vrhl na nepřítele. Po několika minutách jsi málem zabil Sasukeho.
„Co blbneš!“ křiknul Kiba. Nikdo jiný krom nás dvou se neodvážil, uposlechnou tvůj rozkaz.

„On to myslí vážně! Rychle vezměte Sakuru a Sasukeho pryč než je zabije!!!“ křiknula Tsunade a všichni shinobi z Konohy se pro nás vydaly. Když jsme slyšely co Tsunade řekla tak jsme se na tebe podívali. Ty jsi bojoval a nic jiného si nevnímal. Pak nás odnesly mimo tvůj dosah. Po hodině jsi zabil posledního nepřítele. Pak, ale zase vstali a zformovaly se do boje. Chtěli jsme ti vyrazit na pomoc.

„Ukaž se ty hade!“ křiknul jsi. Pak se tam objevil Orochimaru. Začali jste bojovat, porazil jsi ho, ale on utekl pryč. Vytáhnul jsi svitek a dal na něj svoji krev. Po tom jsi ho nechal zmizet. Pak jsi udělal to co nikdo nečekal, osvobodil jsi Kyuubiho. Všichni se báli, že nás zabije, ale on se zmenšil a uklonil se ti. Pak se opět zvětšil a utvořil kolem armády bariéru. Složil jsi neuvěřitelné množství pečetí a najednou celá armáda zmizela. Nikdo to nechápal, všichni jenom koukali na prázdnou bariéru. Když jsme si mysleli, že je konec, objevil se tam Pein. V tu chvíli jsi se na něj vrhl a za chvíli jsi ho zabil.

„Odpočívejte v pokoji senseii.“ Pronesl jsi modlitbu.

„Koho tím myslí?“ znělo celou armádou.

„Kdo by toho spratka učil?“ řekl někdo další.

„JESTLI JEŠTĚ NĚKDO BUDE URÁŽET MÉHO DOBRÉHO PŘÍTELE TAK TO BUDE TO POSLEDNÍ, CO V ŽIVOTĚ UDĚLÁ!!!“ křičel naštvaný Gaara.

„Co bys nám mohl udělat dítě.“ Křičeli Kamenní shinobi. Málem to vyvolalo bitvu mezi spojenci. Konoha a Suna Proti kamenné a bleskové. Ostatní vesnice do toho nezasahovaly.

„DOOOOST!!! DÁVEJTE POZOR!!!“ křiknula Tsunade.

„Chci vám něco říct. Ti co si myslí, že chránily jenom démona a jeho schránku se mílí! Zachránili jste Dítě proroctví, člověka, kterého si vybral Legendární sannin Jiraiya aby se stal jeho studentem. Ano vybral si ho a naučil ho všemu, co znal. A víte, proč jsi ho vybral? Protože v něj věřil, a proto, že slíbil jeho rodičům, že se o něj postará. Víte komu to slíbil? Slíbil to svému žákovi a příteli Minatu Namikazemu. Ano, slíbil, to Čtvrtému Hokagemu. A je to pravda ten muž co tu před vámi stojí, není jen schránka na Kyuubiho. Stojí před vámi Naruto Namikaze syn Kushiny Uzumaki a Minata Namikaze. Stojí tu před vámi věznitel Kyuubiho, jeden z novodobých legendárních sanninu, postrach nepřátelské armády kterému říkají……“ pronášela Tsunade, ale byla přerušena.

„ČERNÝ PŘÍZRAK.“ Řekl tajemný hlas. Naruto se za ním otočil a uviděl muže v masce. V jednom oku se mu blýskal sharingan a v druhém rinnegan. Z Kyuubim po boku ses na něj vrhl, po chvíli boje jste od sebe odskočili. Ty jsi složil několik pečetí a křiknul si:

„Pomoc boha smrti!“ Když jsme uslyšely jméno té techniky všichni jsme se otřásly strachem. Pak se z oblohy sneslo 6 blesků. Z každého vyšla jedna postava. Dvě postavy se na tebe otočily a jedna z nich se zhroutila na zem.

„Hahaha.“ Smáli se shinobi z kamenné. Pak ale všichni leželi na zemi mrtví, zabil je žlutý blesk.

„Nikdo se nebude smát mé ženě!“ křiknula osoba, která je zabila. Pomalu jsi k té osobě přišel a vzal si jí do své náruče a vyskočil jsi Kyuubimu na hlavu a řekl jsi:

„Zabijte ho.“ A začal si se věnovat osobě, co si přinesl. Ostatní se hnedka vrhly na Madaru.

„Dlouho jsme se neviděli.“ Řekla jedna osoba.

„Ty mě znáš?“ optala se Madara.

„Za vše co jsi udělal světu, zemi Ohně, Konoze a mé rodině tě zabiju!“ křiknula osoba, co bránila tu, co byla u tebe.

„Odkud se známe?“ řekl Madara. Nějaká osoba to chtěla říct, ale ty jsi přerušil.

„Nepoužívejte vaše standardní techniky.“ Řekl jsi ledově. Osoby jen lehce kývly hlavou a vrhly se na Madaru. Bojovali tam přes hodinu. Madara už nemohl a ty osoby taky ne. Pak jsi se vrhl do boje ty, Madara ti chvíli odolával, ale pak už nestíhal, vypadalo to že ho zabiješ, ale on utekl.

„Srab.“ Řekla jedna z osob. Když jsem tě tam viděla tak jsem se radovala a rozhodla jsem se že ti řeknu o svých citech, ale osud to nechtěl.

„Huráááá. Ať žijí novodobí sanníni . Ať žije Sasuke-sama a Sakura-sama.“ Radovali se spojenci, ale opět zapomněli na tebe, zase jenom tvojí přátelé volali tvoje jméno, ale tys ho slyšet nemohl. Chtěli jsme se k tobě dostat a pogratulovat ti, ale nešlo to dav nás nepustil. Pak jsem uslyšela hrozivý řev. Ten řev vycházel od Kyuubiho. Všichni jsme se tam podívaly. Kyuubi byl v plné velikosti na jeho hlavě bylo těch 6 osob a ty.V tvých očích jsem bolest a smutek. Všichni čekali co uděláš. Doufala jsem, že neuděláš něco čeho budeš litovat. Pomalu jsi si sundal čelenku a pustil ji po větru. Nevím co tě k tomu dohnalo, nevím proč jsi odešel, nevím proč jsi se nerozloučil.

FLASHBACK END

-Kdybych ti řekla o svých citech dřív možná bys si zůstal. Nevím jestli toho nelituješ a bojíš se vrátit. Nevím, nevím nic. Vlastně ne, vím jednu věc a to že tě miluju. Ano miluju tě. Je čas abych přestala být závislá na ostatních. Je čas, abych i já udělala něco pro tebe. Oba jste odešly, tak proč bych nemohla já? Pravda sice si vrátil Sasukeho, ale odešel jsi Ty. - Pomyslela si Sakura a pak se rozhodla

-Odejdu a vrátím se buď z tebou, nebo se nevrátím vůbec! Protože tě miluju Naruto-kun.-
Konec první části.